173

Padůklad, u, m. = vedlejší důklad. Dk.
Poet. 230.

Paduší důl. Vz Padouch. U Skřípova.
Šd.

Padušný. P. louky u Skřípova. Šd.

Padvanka, y, f. = ovoce z okolí Pa-
dovy. Tč.

Paean = zpěv k slavným příležitostem
na pochvalu bohů a bohyň zhotovený, asi
to, co naše žalmy Bačk. Písm. I. 403. Cf.
Vlšk. 322., Jg. Slnosť. 107, Rk. Sl.

Paedagogika Cf. Mus. 1886. 653., Ukaž.
76. P. na základě náuky o vývoji přiroze-
ném, kulturním a mravním. Dr. G. A. Lind-
ner. 1888.

Paederastie, e, f., z řec. = smilstvo pá-
chané mezi osobami téhož pohlaví. Slov.
zdrav.

Paeoni-us, a, m P. Prok. Světnovský,
prof. † 1613. Vz Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk.
II. 71., 390. — P. Mart. Jir. ib

Paga, y, f. = zárobnička, kniha, do níž
se zapisuje zárobek (mzda) dělnický, Löh-
nungsbuch. Kh

Pagač. Cf. Bochníčka, Křehák (dod.),
Křesňák, Okrem. P. pohančený (z pohanky).
Val Brt. Ej mosela's mně včera večír do
pagáčka cosi dać. Sš. P. 632. Zatím pacho-
líci svačí pučálku a pagáčky. Sš. P. 772.

Pagačár, a, m., Kuchenbäcker. Slov.
Bern.

Pagačárka, y, f., Kuchenbäckerin, f.
Slov. Bern.

Pagačárství, n., Kuchenbäckerei, f. Slov.
Bern.

Pagačica, e, f., vz Zelina (V. 442. b).,
Panbožkový.

Pagačina, y, f., der Oelkuchen. P-mi
zovú sa pozostatky jakéhokoľvek hospo-
dárského semäna, z kterého olej vytlačili.
Slov. Rr. Sb. — Č. Čt. II. 314

Pagaj, e, m., das Geschwür. Slov. Loos.,
Bern.

Pagat, u, m. =jednuška v kartové taro-
kové hře. P. ultimo. Us Zkr.

Pagať = mačkati (koťa). Laš Brt. D.
245.

Pagyritae, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I.
236., 243.

Pah, u, m. = rýha v šindeli, jarček, do
něhož pri pokrývání súsední šindel sa za-
strčí. Slov. Rr. Sb. Vz násl.

Paha, y, f. = pah. Ten ostrý kraj zo
šindla, ktorý sa vkládá do páhy iného
šindla. Slov. Zátur. P. = podložka, die
Diele Csk.

Pahad, a, m., ambliopodus, m Šm.

Pahál, u, m. = veliký kus. Ukrojil si
hodný p. chleba. Us. u N. Bydžova. Kšť.

Pahlas = odraz vln vzduchových od
blízkých stěn a předmětů. Mlt.

Pahlta, y, m. = žráč. Šd.

Pahltivý = pahltný. Ssk.

Pahltný = žravý, gefrässig. Slov. P. ja-
strab. Dbš. Sl. pov. VII. 84. (III. 85.).

Pahnosť, u, m. = pahnozt. Zalezlo mě
za p-sty. Mor. Šd. Máš p-sty jako ryle
(dlouhé). Šd. Nemajte mi za zlé ani za p.,
že som stúpil pred vaší milosť. Ntr. II. 305.
Umývaj tvár, též i ruky, ništ nešanuj vody;

též když p-sty obrežeš, nebudeš mať škody.
Slov. Tč. — P., a, m. P. Jos., 1735.-1848.,
čestný kanovník. Jir. Ruk. II. 72.

Pahnostka, y, f. = měsíček, calendula,
die Ringelblume. Slb. 428.

Pahnůstka, y, f. = pahnostka. V Pod-
luží. Brt.

Paholčok, lečka, m. = pacholíček. Slov.
N. Hlsk. I. 124.

Paholok, lka, m. = pacholek. Slov. Phľd.
III. 3. 253.

Paholsky = pacholsky. Slov. Šohajíček
hezký, drž sa po p., lepší si ty jeden, ako
jiných sedem. Koll. Zp. I. 81.

Pahon, u, m. = výrastok zpoza listov
tohoročných vetvičiek. Slov. Rr. Sb.

Pahorčina, vz Pahořina.

Pahorec, rce, m. = pahorek. Phľd. V.
51.

Pahorek. P-rky či těla čtveřičná (čásť
hmoty mozkové). Šv. 39.

Pahoří, n., Hügelreihe, f. Šm., Loos.

Pahořík, u, m. = vršek u Vrčeně. Za
P-ky = pole u Nov. Dvora na Plan. BPr.

Pahorkovitý = pahorkovatý. Us. Lpř.,
Tě.

Pahovať = páhy vystruhovať nástrojom
pahovník řečeným. v z Páha. Slov. Zátur.
— P. nač = míti něco v úmyslu. U Počát.
Kš.

Páhovňa, ě, f. = sýpka, der Schüttkasten.
Slov. Bern.

Pahovník, u, m., vz Pahovať.

Pahraba, y, f. = pahreba, der Glimm-
haufen. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 261., Obyč.
54. Okolo kozuba sedia dobrí priatelia a
v p-bě zapekajú fajočky. Ntr. V. 133.

Pahrbečkatý = mající pahrbečky. Rst.
459

Pahrbeční = na pahrbcích rostoucí. Rst.
459.

Pahrbisko, a, n. = malý n. nehezký pa-
hrbek.

Pahriebka, y, f. = pahreba. Veď ohník
v p-bku sa obráti, tá potom dvojme za-
hrieva. Phľd V. 282.

Pahrobek, bku, m. = pahrbek. Ž. wit.
148. 9. (Anděl) na jednom vysokém p-bku
ji postavil. Pass. mus. 490. Každá hora i p.
Ev víd. 75.

Pahvězdice, e, f. = padavice. Rk.

Pahyl, vz List. fil. XII. 182. P. jelení.
Brm. 1. 3. 144 — P. doutníku. Mkrý., Dch.
P-lky much, die Schwingkolbchen. Nz.

Pahýlonohý. P-zí (plazi), peropoda,
Stummelfüssler. Nz.

Pahýlovitý = pahýlu podobný. P. ko-
řeny.

Pach, u, m. Mkl. Etym. 230.

Pachae-us, a, m. P. Jan Budinský. Jg.
H. 1. 605., Jir. Ruk. II. 72., 390.

Pachatelství, n , schlechte Thäterschaft.
Dch.

1. Páchati. Mkl. Etym. 230., List. fil.
XII. 183. — abs. Koťata, děti páchajú =
dovádějí. Mor. Brt. D. 245. — co: bez-
práví, Lpř., neřesti, Šmb , smilstvo, Št. Kn.
š. 95., čertovy divy, Let. 288., hřiechy,
Výb. II. 25., verše (s příhanou), Us. Pal.,
boje. Výb. II. 532. — co s kým: smilstvo.

458