175

Pájavec, der Eschahorn. Vz Rbtp. 217.

Pajda, y, f. Šátek na pajdu zavázati (na
babku). U Táb. Jdr. — P. = kořisť, Beute.
U Místka. Škd. — P., y, m., langsamer, un-
geschickter grosser. Mensch. Starý p., alter
Mensch, Kerl. Ib. Škd.

Pajdar, a, m., os. jm. Rgl.

Pajdrnožka, y, f. = pajdavec. U Nov.
Bydž. Kšť.

Paje. Sdl. Hr. II. 167.

Paječní sůl, das Löthsalz. Šm.

Pajed, a, m, = jedlík. Slov. Nikdy ne-
zabudnem na okružky chleba, ktorými si
sýtil hladovitého p-da. Zát. Priat. IV. 107.
(í. 8). — P. = pondrava. Z vajíčka vyliahne
sa p., ktorý za 3 neb 4 roky v zemi kúše
a zožiera bylinám korienky. N. Hlsk. IV.
174. (XIII. 213.). — P., u, m. = nemoc. Vz
Slov. zdrav. — Cf. Mkl. Etym. 98.

Pajeď = palčivosť. Brt. D. 245.

Pajediť = hněvati, zlobiti. Brt. D. 245.

Pajeditosť, pajednosť, i, t. = zlobivosť.
Slov. Bern.

Pajeditý, pajedný = zlobivý. Slov. Bern.

Pajedlí, n., les u Velenova. Cf. Pabučí.
BPr.

Pajedlo, s, n., der Löthkolben. Hř.

Pajedný = štiplavý, ostrý (křen). Brt.

Pajer, pajar, a, pajíř, e., m. = kdo zho-
tovuje paje. Na mor. Slov. Šd.

Pajerek, rku, m. = znak písma. Šf. III.
196.

Pajeta. V p-tách seno uschovávají. Němc.
IV. 360.

Pájeti, el, en, ení, löthen. Hř. Cf. Kram.
Slov.

Pajha, y, m. = pajda. U Uh. Hrad. Tč.

Pajhati = pajdati. U Uh. Hrad. Tč.

Pajchovati se = kliditi se. Pajchuj se.
Na Klat. Na Plassku: bajchuj! BPr.

Pájka = kov, kterým se jiné kovy pájí,
das Loth. P. měkká (směs cínu a olova),
Weich-, Sennelloth, tvRdá (mosazem), das
Hart-, Schlagloth, Rychlá, Schnell-, mosazná,
Messing-, Šp , Včř., Z. 1. 11., 16., Kk. Fys.
52., klempířská. Šfk. Poč. 317., Schd. 1.
350.

Pajkoklí, n., der Lothleim. Šm.

Pajkoš, e, m. = nezdobník. Slov. Bern.

Pajkošiti = nezdobili. Slov. Bern.

Pajkošnosť, i, f. = nezdobnosť. Slov.
Bern.

Pajkošný = nezdobný. Slov. Bern.

Pajkovní prkno, das Lothbrett, u skle-
náře. Šm.

Pajmámin, a, o, der Frau Mutter ge-
hörig. Us.

Pajování, n. = pavování. Slov. Pokr.
Pot. II. 202.

Pajovati = pavovati. Slov. Na zlato p.
N. Hlsk. IV. 246. — Er. Sb.

Pajový = flanelový. Slov. Bern.

Pajt, u, m., z něm. Beute = krádež, lup.
Vyšli v noci na p. Na Hané Wrch., Bkř.
Ten chytil p. = dobře pochodil. U Král.
Hrad. Kšť.

Pajta, y, f., asi z rumun. Brt. = na sa-
laši dřevená bouda korou pokryta pro ovce
postavená vedlé valachovy koliby. Je-li p.

ohrazená pleteným plotem košinovým, říká
se jí košár. Na mor. Val. Vck. Pajta roz-
dělena jest napříč třemi struňgami (lésami,
bránkami) ve dvé. Zadní části, kde se shá-
nějí ovce před dojením, říká se honěnica.
Po dojení struňgy se rozhradí a ovce po-
hybují se volně po celé pajtě. Brt. L. N.
I. 183. Cf. Mkl. Etym. 230. — P. = cha-
lupa (opovržlivě). — To sú pajty (ranty,
věci)! U Star. Jičína. Vhl.

Pajtáš, e, m. = tovařiš, der Geselle.
Slov. Koll. Zp. I. 22. — U N. Kdyně na-
dávka. Ty p-ši! Rgl. — P. = nastrojený
panák. Brt. D. 245.

Pajtášiť (o-, při-) = nastrojiti. Val. Brt.
D. 245.

Pajtati, pajtovati (z něm. beuten. Cf.
Pajt.) = kořistiti, krásti, stehlen. — co
kam. P-la ořechy do kapsy a napajtovala
(nacpala) si jich plné kapsy. Us. Črn. Na
Strážnicku. Šd.

Pajzák, a, m. = zloděj. Us. Vlk., Olv.,
Rjšk.

Pajzati, pajznouti, pajzovati = krásti.
Cf. Pajzák. Us. Rgl. Může-li co pajznóť,
šak toho nenechá. Neor. Cikán pajzne, co
mu do ruky přijde. Us. Kšť. — P. = velmi
utíkati. Val. Vck., Brt. — Cf. Pajzovati.

Pajzon, a, m. = pajzák. Us. Hk. U Do-
mažlic Rgl.

Pajzovati, vz Pajzati.

Pajzýnati = utíkati. Val. Vz Pajzati.
Brt D.

Pak, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. —
P., u, m., der Pacht. U Domažl. Rgl.

Pák, u, m., páčik = čmelák, mädák,
bombus terrestris. Slov. Rr. Sb.

1. Paka, alpaka, auchenia paco. Brm. I.

3. 88.

2. Paka, mě. Blk. Kfsk. 536., 778., Sdl.
Hr V. 364, Rk. Sl.

Páka. Mkl. Etym. 224., MS. 16., Schd.
I. 43.—45. P. vratná, Reversir-, Šmr. 125.,
hlomozní, NA. III. 99., doteková, přímo-
čárná, úhlová (lomená), tlaková, přemítací.
ZČ. I. 20., 76, 91. P. ruky = hřbet. Slov.
Vz Zpakrukou, Ručina (dod.), ale zde opsal
p. Šd.: paka. Cf. Kram. Slov. — P. = čásť
dud. Vz Brt. N. p. III. str. XI.

Pakanka, y, f. = ořech ořešáku olívko-
tvaRého. Vz Rstp. 1389.

Pakatel. Do p-la ne, radši do čtvrťáku
mi nalejte. Val. Vck.

Paketovati železo, paketiren. Hř.

Paketový. P. železo, das Pakeiteisen. Hř.

Pakfonky, pl., f. = pakfonové hodinky,
Pakfonguhr. Šp.

Pakla, y, f. P. tabáku; paklička sirek.
Na Hané. Wrch.

Paklassičnosť, i, f., die Afterklassicität.
Pyp. K. I. 147.

Pakien, u, m. = javor habrolistý, acer
tataricum. Vz Rstp. 216.

Paklenek, nku, m. = paklen. Rstp. 216.

Paklenica, e, f., vrch v Dalmatsku. Šd.

Pakli. Budú-li se v tom čase moci přá-
telsky smluviti, dobře; pakli by se v tom
čase nesmluvili . . . Arch. VIII. 552. a tam
tak často. Jestliže k odporu požene, dobře;
pakli nepožene, při ztratí; Činil-li jsem co

458*