176

dobrého, poznáte, pakli jsem co zle činil.
Výb. II. 823., 1253. Vyvedú-li to, tehdy
chvála Bohu; pakii nevyvedú. . . . Půh. II.
221. Následuje-li Krista v ctnostech, tehda
právě píše; pakli protivně živ jest Kristovi,
tehda lživě píše; Budeš-li se svých hřie-
chuov na zpovědi tajiti, Buohť je zjeví; p.
je budeš zjevovati, Buohť je skryje; Při-
káže-li pán co, ješto proti sv. písmu nenie,
poddán buď sluha pánu; pakli co protivného
přikazuje . .. Neb bude-li krásny, tožť bo-
lesť, aby se jiné nechopil; bude-li škaredý,
tož tesknosť. Hus I. 408., III. 184., 222,
269. A snadť jim nenie tak na mysli; p.
jim tak jest, jistěť jest zle. Št. Jestliže mu
zbývá, to od něho dovezmi, pakli se mu
nedostává, dodaj mu; Bude-li přijato, bude
se král radovati, pakli nebude, móžem toto
pověděti, že . . . Arch. VIII. 179., 345. Po-
věděl-li jsem zle, zle uživu, pakli dobře,
proč mne tepeš? Drk. 161. b. — Poznam.
Místo pakli stává: ale-li. Ale staví-li co
zlého ... Hus I. 409.

Paklíč, e, m., der Nachschlüssel. Us.

Pakna, y, f. = podkladní deštička u pod-
pěry. Mor. Bkř.

Pakohylka. Cf. Brm. IV. 579.-581., Ott.
III. 75.

Pakoměřice, Pakomieritz. Tk. VI. 353.,
Blk. Kfsk. 519., Let. 84., Rk. Sl.

Pakomil, a, m., os. jm. Pal Rdh. I.124.

Pakomilice z: Pokoměřice. Mus. 1889.
166.

Pakor, u, m., chrysophyllum, das Gold-
blatt, rostl. Vz Mllr. 33., Rstp. 1019.

Pakorunáč, e, m., vz Pětihrotec (dod.).

Pakos. Má šátek na p. = na babku.
U Králové Městce. Psčk.

Pakoslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124., D. ol. III. 177., List. fil. XII. 185.,
Arch. VII. 716., Rk. Sl.

Pakosť = škoda atd. Sv. ruk. 87. P. ne-
malá ; Polomiv je bez pakosti. Alx. V. v.
2091., 1443. (HP. 51., 35.). Zlého ducha p-stí
bývají ty nemoci. Št. Kn. š. 308. Boha po-
rodila bez pakosti. Vyb. I. 331. Kaká sě
hřiešnici p. stala. Hr. ruk. 303. Často mdlý
(slabý) p-sti činí mocnějšímu; Tvój život
(muši) příklad p-sti (jest). Ezp. 729., 1770.

— P. = nezbednosť. Vz Cákal, Kamberk
(dod.). — P., exostosis, výkosť. P. pod-
nehtová, e. subungualis, chrustavičitá, e.
cartilaginea. Cf. Drk. hry. 251.

Pakosta, y, f, Pakosta, sam. u Dobříše.

— P., y, m., os. jm. Arch. VII. 498., VIII.
598., Blk. Kfsk. 1127. — P. Václ. Vz Bačk.
Př. 46., 74.

Pakostění, n., exostosis. P. pánve. Kžk.
Por. 236.

Pakostěti = trnouti. Zpakostěla mu
noha. Mor. Rgl.

Pakostiti. Když silný mdlejšímu p-stí;
Nepakosť sebe menšímu. Ezp. 436., 756.
Cf. List. fil. XII. 184.

Pakostnice. Sbtk. Rostl. 291., Kram.
Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.

Pakostničník, a, m., paralyticus. B mik.
Mark. 2.

Pakostník, a, m., der Gichtkranke. Ktt.
exc.

Pakostný. Cf. List. fil. XII. 185. Jež se
jiným zdá p-no, tiem jmu by velmi radostno.
Alx. V. v. 2018. (HP. 49.).

Pakostov, a, m. = vrch u Dlouhé Vsi
a u Olešníka na Hlubocku. BPr.

Pakoš, e, m., os. jm. Arch. VIII. 493.

Pakoška, y, f. = trojhranný, pleskatý
knoflík na župicích valašských. Val. Vck.
Jinde mají na pravé straně přišité olověné
bombíky, na levé pak p-ky. Vck., Brt. L.
N. I. 172.

Pákovitý, hebelartig. Šm.

Pákový, Hebel-. P. zkoušedlo, NA. III.
132., obtížení (záklopky), ústrojí, Hrm. 34.,
39., přístrojí. Mj. 136, 112.

Pakoza, y, f., nemorhoedus. Vz Brm. I.
3. 275.

Pakrálík, a, m., lagidium, die Hasen-
maus. Vz Brm I. 2 475.

Pakřestník, a, m. = menonit. Hnoj.

Pakřídlo, a, n., der falsche o. kleine
Flügel, Eck-. Nz.

Pakřtěnec, nce, m., der Anabaptist. Šm.

Pakruchta, y, f. P. chrámová. Hnoj.

Pakt, u, m., z lat. pactum, der Pacht,
Vertrag. Udělati s kým p.; Z paktu pra-
covati. Laš. Tč.

Paktovati s kým oč, paktiren. Vz Pakt.
Tč.

Pakůň. Cf. Brm. I. 3. 298., 302., Hlb.
XXXII. (rejstřík).

1. Paky. V tu dobu o. král řecký stáše
na 'ný straně řeky. Alx. V. v. 2286. (HP.
55.). Paky vedlé opaky, retrosum. Mkl. aL.
74.

Paký = opačný. Slov. Ssk.

Pal = pálení. P. slunka, Osv., sluneční,
SP. II. 128., studu, Čch. Mch. 108., oka,
Čch. Bs. 77. Slnko palom páli. Vaj. T. m.
48. P. pušiek. Orl. II. 204.

1. Pál = povídal. Vz Pám. Zkr.

2. Pál, u, m. = plamen v peci. Laš. Brt.
D. 245.

Pala, y, f. = veliká, silná hůl. Cf.
Palice, List. fil. XII. 186. — P., y, m. =
člověk s velikou hlavou. Slez. Šd. — P. =
Pavel. Prss. — P., os. jm. Tk. V. 70, 87.

Páľa = vedro, die Hitze. Slov. Tu zima,
tam p. zdravie moje borí. Slav. 78. — Phľd
VIII. 242., IV. 420. — P. = pálenka Us.
Nov.

Palacgovať sa = toulati se. Val. Brt.
D. 245.

Palacký, ého, m., os. jm. P. František,
historiograf král. českého, nar. v Hodslavi-
cích u N. Jičína na Mor. 14. června 1798.,
zemř. v Praze 26. květ. 1876. Vz Tf. H. 1.
215., Jg. H. 1. 605., Šb. Dj. ř. 273., Slavín
I. 3. nn., S. N., Rk. Sl. Bačk. Pís. I. 104.,
322., 333., Zl. Jg. 70., 206., 255.-257., 260.,
263., 264.— 282., 285., 288, 336., 344., 353,
410., Pyp. K. 1. 4., 132., II. 544., Mus. 1879.
378., Ukaz. 105., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př.
183., Bačk. Písm· 930. — P. Jiří, otec pře-
dešlého. Vz Jg. H. 1. 605. — P. Jan, dr.
fil. a práv, mim. prof. zeměpisu na univer.
české, nar. v Praze 10/₁₀30. Vz Tf. H. 1. 166.,
167., Sb. D. ř. 273., S. N , Rk. Sl., Stč. Zem.
816., Ukaz. 106., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př.
106., 117.