177

Palácový. P. budova, Osv., revoluce. Šmb.

Palač, e, m., os. jm. Arch IV. 461. —
P. = palič. Slov. Bern.

Palačinky, pl., f. = omeletta. P. jaho-
dovým lekvárom naplnené. Slov. Sokl. I.
194.

Pálačka, y, f. = louč, tříska, dračica:
hoblovačka, mor. Knrz.; chrastí ku podpa-
lování. U Ronova. Rgl. — P. = žíhavka.
Brt. D 245. — P. = palička. Slov. Bern. —
P. dříví = štípání. Slov Němc.

Palada, y, f. = násyp, břeh. Koll. Cest.
I. d. hl. IV.

Paladovati se = okouněti, k práci se
nemíti. Mor. Brt., Tc.

Paladrán = vysoký příkrý kopec. Val.
Vck., Brt. D. 245.

Paladria. Bošáčané, čo robíte? Paladria
paladra. Keď to pole nezorete? Činča-ra-ra-ra!
Obr. Ps.

Palaearktický. P. kraj. Krč. G. 1030.

Palaeofytologie, e, f., z řec. = nauka
o rozvoji a stavu bylinstva dřívějších věků.
Stč Zem. 693.

Palaeografie, e, f., z řec. = dřevní pí-
semnictví, Paläographie. Nz.

Palaeolithický = starokamenný. P. doba.
Brt. Čít. pro IV. tř. 190., Stč. Zem. 737.

Palaeolog, a, m., der Alterthümerfor-
scher. z řec. — P. Jakub. Vz Mtc. 1875.
(od Jir.), Mus. 1888. 216.

Palaeontolog, a, m. = znalec zkamenělin.

Palaeontologický. Vz ještě Krč. G. 826.
857. P. věda. Stč. Zem. 717.

Palaeotropický. P. říše rostlinná. Stč.
Zem. 819, 823.

Palaeotyp, u, m. = prvotisk. Rk. P-py
české. Vz Hš. Dod. 1. 12. č. 73.

Palaeozoický, palaeozoisch, z řec. P.
okres. Krč. ve Kv. 1884. 641. P. či prvo-
horní skupina útvarná; p. útvar. Stč. Zem.
682., 691.

Palaeozoologie, e, f., z řec. = nauka
o rozvoji a stavu živočíšstva dřívějších věků.
Stč. Zem. 691.

Palaestra = levatra, liskačna, lopatka,
žujka, z střlat. balestra = balista. List. fil.
XII. 187.

Palaestrovati koho = bíti. U Nové
Kdyně. Rgl.

Palafoxia, e, f., květina. P. hnědočer-
vená, p. texana. Dlj. 49.

Palach, eleocharis. Vz Rstp. 1699., Slb.
121., 225., 168., Čl. Kv. 99. — P. = na
rybnících srostlé kořání rakosu a jiných
vodních rostlin, po němž lze choditi. U Ji-
čína. Hk. Cf. List. fil. XII. 187. — P. =
veliký kus. Vyžrali mu p. jetele. Us. u Kr.
Hrad. Kšť.

Palachový. Sš. P. 686.

Paláňati = křiče nadávati někomu, schrei-
end aufheissen, Val. Vck., povykovati, hulá-
kati, Lärm machen. Mor. Brt. D. 158. Cf.
Palázgati.

Palandák, a, m. = kdo mnoho na pa-
landě leží, lenoch. Šp.

Palandrovať = pomateně mluviti, po-
bíhati. Val, Brt. D. 245.

Palánek, nku, m. = sam. u Kyjova. —
P. = první patro domu menšího rozměru.

Mor. Džl. — P., nka, m., os. jm. Arch. III.
537.

Palanky, Palánky, pl., f. = čásť hory
Květnice u Tišnova na Mor.; les u N. Bu-
kové na Počátecku. Blk. Kfsk. 850.

Palankýn, u, m. = nosítka K. Adámek.

Paľař, e, m. = palár. Mor. a slez. Šd.,
Brt. D. 245.

Palárik, a, m., os. jm. — P. Jan, spis.
slov., nar. 1822. Vz Tf. H. 1. 200., Slavín
I. 61., Pyp. K. II. 474., Rk. Sl.

Palarňa, ě, f. = palírna. Slez. Šd., Tč.

Palas, a, m. = vinopal. Slez. Šd.

Palaska, y, f. = louka u Spál. Poříčí.
BPr.

Palastiť = harvasiť, larvasiť, pálázgať
(šramotiti, křičeti). Mor. Brt. D. 245.

Palášek, šku, m. = zdrobn. palaš. Sš.
P. 694.

Palaší, Anička z Téna, nechoď do mléna,
ve mléně straší, skoč do palaší. Sš. P. 673.

Palašina, y, f. = rákos, tresť. Mllr. 18.

Palášiti = pelášiti. Prss. Obr. 83.

Palašníček, čka, m., motacilla hippolais,
der Spottvogel. Šm.

Palašník, a, m. = pták. Vz Palašníček.

V Podluží. Brt. L. N. II. 18. P. slídě v mo-
čálech po rybách počítá si svou kořisť:
Ryba, ryba, rak, rak, čík, čík (jm. ryby).

V Podluží. Brt. L. N. II. 18., Km. 1886.
378., Brt. D. 55.

Palát, u, m. = palác (Palatium). Vký.
Lépe: palác. Vz Palata. — P., a, m., os.
jm. Vck.

Palata = palanda. Tč. Mládež spí v létě
na palatě pod kolnou. Brt. L. N. II. 108. —
P. Malá a Veliká, sam. u Smíchova. — Cf.
Palota.

Palatalismus slovanský. List. fil. VI.
176., VIII. 159.

Palatalka, y, f. = sykavka (hláska).
Šf. III 567.

1. Pálati. Vz. Mkl. Etym. 235., Zapálati.
Zraky pálající. Čch. Bs. 87. — kde. V dáli
pálá hvězda. Sládek. Osv. 1872. 37. Na
stěně tam v jarých barvách pálá svatební
hod. Čch. Mch. 9.

2. Pálati = potřásati. Hrách v hrnci
p., aby se nepřipálil. Us. Rgl.

Z Palatina Kašp. 1596. Jg. H. 1. 605.,
Jir. Ruk. II. 72.

Palatiť = paratiti, plísniti, schelten.
Slov. Sb. sl. ps. I. 108.

Palátka, y, f. = luka u Výrova na Plas.
BPr.

Pálava, y, f. = pálení v nitru, v člověku.
Slez. Šd., Brt. D.

Palavský. P. vrchy na jihových. Mor.
S. N. XI. 54., Hrb. Obr. 7.

Pálavý = palčivý. Je tam dnesaj ukrutně
p-vo; Ten větr je p.; Mají tam p-vú ko-
řalku Slez. Šd., Brt. D. 245. P. oheň. Osv.
VI. 677.

Palázgati = paláňati (dod.). Vck., Brt.
D. 158.

Palazgřiť = palázgati. Mor Brt. D.

Palazor, u, m. = deštník. Kde sa škra-
beš v takový nečas bez p-ru bosky (říkají
chlubnému mluvkovi). Val. Vck. Cf. Para-
sol. U Nezamyslic palacour. Bkř.