179

kráva přecházející z černa do červena, že
se barvou podobá popálené kůrce. Polič.
Kšá. — P. = les a luka u Proseče; louka
u Novosed na Stran. BPr.

Pálenkáriť, Branntwein brennen; Brannt-
weinhändler sein. Slov. Bern.

Pálenkárstvo, a, n. = kořalečnictví.
Slov. Phľd. I. 2. 84.

Pálenkový, Branntwein-. P. mor. Hdž.,
Phľd.

Pálenový, Branntwein-. P. kotel. Slov.
Sl. let. III. 79.

Pálený. P. hlína, Mus. 1880. 371., ma-
gnesia, Kk. Fys. 77., cukr. KP. V. 22. —
P., kráva = kráva připálená, připalistá.
Mor. Brt.

Palepa se nejmenuje hlava, nýbrž: huba,
ústa, der Mund, das Maul. Laš. a Slez.
Jdi a proś: dostaneš buď do p-py lebo po
p-pě (übers Maul). Tč. Plivni kurvě do
p-py, řekne, že prší. Slez. Tč.

Palérna, y, f. = palírna. Na již. Mor.
Šd.

Palesky, pl., m. = proutky. V Podluží.
Brt. D. 245.

Páleška, y, f., místo v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mtc. sl. VI. 2. 13.

Palet, u, m. = paleta, barviště, barev-
nička. Kom. Orb.

Paleta, y, m. — P. Jos., naroz. 1795.,
kněz. Jg. H. 1. 605.

Paletina, y, f., ves. D. ol. II. 84.

Palhanec, nce, m., Palhanetz, ves u Opavy.

Palhoj, e, m., os. jm. Km. 1882. 378.

Palchoveň, vně, palchovňa, ě, f. = pý-
chovna, zvárka. Rr. Sb., Ssk.

Paliarka, y, f., sam. u Smíchova.

Palice = hůl. Nesl boty na p-ci. Kld.
Přinesl sám na sebe p-ci. Lpř. Přišiel sem
v holej palici (s holýma rukama, bez groše).
Slov. Rr. Sb. Jakú si kto palicu zasadil,
s takou bude bit. Phľd. III. 437. Postavíme
tam chlapa s palecó. Sš. P. 674. Kdo je
dřív než buh (buch)? Palice, jížto se tluče,
jež dělá buch. Mor. Brt. Na Slov. právním
znamením rychtářovým byla hůl (palice),
bez které nevyšel. Proto říká Slovák : Knäz
hrozí peklem a rychtář p-cou (holí, právním
jeho znamením). Slov. Němc. — P. ježková
— durman obecný, datura stramonium, der
Stechapfel. Rstp. 1132., Mllr. 40. — P. =
klas. Cf. Č. Kv. XXIV., Slb. XLIV., Rosc.
96.

Palicokvětý. P. rostliny, spadiciflorae.
Vz Rosc. 104.

Palicovati. býti oprav v. bíti.

Palicovitý, keulenartig. P. sloup. NA.

I. 162.

Palič. Mkl. Etym. 235., Cor. jur. IV. 3.

2. 429. P. piva. Let. 246. — P. = paličák.
To je p. dubová. U Klat. BPr.

Paličant, a, m., = paličák. Us. Nov.

Paličatka březová, cimbex betulae, Bir-
ken-, Knopfhornwespe. Brm. IV. 368.

Paličatý verš. Dk. Poet. 392.

Paličiar, a, m., der Stockträger. Mt. S.
I. 182.

Paličisko, a, n. = veliká n. nehezká pa-
lice. Us.

Palička = hůlka. Mor. a slov. Ak
nebudú hrušky padať, budeme ich ráňať
paličkami. Koll. Zp. I. 154. Už sa mu p.
ohladila (uvykl žebrotě). Rr. Sb. Já biedný
žebráčík, muoj priatel mesiačik, priatelka
p., stodola kapsička. Koll. Zp. I. 353. —
P. v bot. Cf. Palice, Slb. 225., Rstp. 1652.
P., uva. 1402. Děvčat jako p-ček na jete-
lišti (mnoho). Šml. P. česneku. Us. P. =
květná stopka s pukem na př. narcissu,
tulipánu. Brt. D. 245. — P. náčiní k tlu-
čení. P. na štěrk. Us. Pdl. Jí, jako když
p-mi tluče (mlátí = s chutí). U Kr. Hrad.
Kšť. — P. litiny = dejl, vlk, die Kuppe.
Vz Včř. Z. I. 5. Kujné železo, jehož nabylo
se v ohništích, rozděluje se na paličky,
které se vytloukají na pruty. NA. IV. 175.
— P. = husí stehno (pečené). U Domažl.
Rgl.

Paličkovati. Len už paličkuje = dostává
paličky (hlavičky). U N. Kdyně. Rgl.

Paličkovice nachová = námel, svatojan-
ské žito, houba námelová, poněvadž způ-
sobuje chorobnou proměnu semeníku obilí,
das Mutter-, Hungerkorn, der Mutterkorn-
pilz. Sl. les., Pta. Cf. Rstp. 1742., Slb. 129.,
Odb. path. III. 867., Rosc. 66.

Paličkovitý, keulchenförmig. P. nabu-
bření, Ves. I. 71., tykadla. Stn. I. 11. Cf.
Slb. XLIV.

Paličnatý = palicí opatřený, kolbig. Rst.
459.

Paličník, a, m. = lictor. V MV. nepravá
glossa. Pa. — P., corynetes, brouk. Vz
Kk. Br. 235., 236. — P., u, m. P. chocho-
latý, srha klubičná, žíznačka obecná, dac-
tylis glomerata, das Knäuelgras. Sl. les. —
P., paličný nebozez, der Kolbenbohrer. Hř.

Paličný list, der Brandbrief. Dch. — P.
toul, calopodium, die Kolbenhülle, v bot.
Nz.

Paličoun, a, m. = paličák. V záp. Čech.
BPr.

Paličský. P. list, vz Paličný, článek,
řečník, řeč. Dch., J. tr.

Palidé = bídníci. Šml.

Palidlo = palivo. Arch. VIII. 519.

Pálicha, y, f., cargota, die Brennpalme,
rostl. Vz Rstp. 1619., Palipalma (dod.).

Palilogie, oprav v: Palillogie. Vz Dlúho-
pustý, Střebropěnný, Vonný, Epanastrofa.
Jir. Nkr. 61., 69., Bdl. Obr. 36.

Palimpsesty. Sbn. 98., Vlšk. 283.

Palín, u, m., artemisia absynthium. Göm.
Bartol, Dbš. Obyč. 67.

Palina, y, f., der Wermuth. Slov. Loos.

Palindromus. Cf. Jg. Slnosť. 159.

Palingenesa, y, f., řec. = znovuzrození.
Kv. 1843.

Palingenius Jeron., farář. Jg. H. 1. 606.,
Jir. Ruk. IL 73.

Palmový, Wermuth-. Slov. Loos.

Palipalma, y, f., caryota, Brennpalme,
f. gm. Vz Pálicha (dod.).

Palissádový, Palissaden-. P. buňky =
kolmo na povrch listu postavené, válcovité.
SP. II. 114.

Palist. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb. XLIV.,
Rst. 459., Rosc. 12.