Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |
|
|||
180
|
|||
|
|||
Palístečnatý, vz Palístkatý.
Palistěnství, n. — polození a ústrojnosť
palistů. Rst. 459. Palistěný = z palistů složený. P. pu-
pen. Rst. 459. Palístkatý, palístečnatý = palístky opa-
třený. Rst. 459. Palistový = palistu náležející. Rst. 459.
Palistý, feuerfärbig. Slov. Ssk.
Paliště, é, n. = místo, kde se něco pálí,
ku př. svíčičky v kostele, der Brennplatz. Dch., Sbtk. Krat. h. 33. Palitelný, verbrennlich. Lpř.
Páliti. Mkl. Etym. 235. — abs. Pálicí
sklo (čočka, lupa). Us. Rgl. — koho kde. Věc ta velice ho na srdci pálí. Sa. — co komu: bohům žertvy. J. Lpř. Je se jemu zemi p. Výb. II. 41. — jak. Pálí, jako kopřiva. Pk Slunce pálí jako žhavá pec. Osv. I. 88. — kam (odkud). Kam to pá- líš (běžíš)? Us. Dch. S hradeb do, na ne- přítele p. Us. Tvé oči p-ly mne v nitro mé. Vrch. Zrak jeho jí pálil do duše. Osv. — se s kým. Nechtěl se s nimi p.; K čemu se s ním pořád pálím? Sá. — se oč. Ne- stojí to za to, aby se člověk o to pálil. Us Sd. Pálivka, y, f. = žíhavka, Brennessel, f.
Na Hané. Wrch. Palivné, ého, n, Beheitzungspauschale.
d. Rk. Palivný, Brenn-. P. dříví. Šp.
Palivo. Vz Sdl. Hr. VI. 68., Kram. Slov.
Pálivý, Brenn-. P. dříví. Kosmogr. 57 a.
Palka, y, f. = hůlka. Us. místy. Rgl.
Pálka = makovice. U Olom. Sd. — P.,
Brennerei. Ssk. Palko, a, m. = Pavel. Slov. Bern.
Pálkov, a, m. = pole u Vel. Boru; louka
u Zavlekomě. BPr. Palkovič, e, m., os. jm. P. Jiří, prof.
reči a lit. české na evan. lyceu v Prešpurce, 1769.— 1850. Vz Tf. H. 1. 99., 176., 186., Pal. Rdh. I. 65.—71., Back. Písm. I. 80, 174, 203., 217., 220., Jg. H. 1. 606., Šb D. ř. 273., List. fil. VIII. 246., Rk. Sl., Tf. Mtc. 4., 66., 99., Bačk. Písm 930., 21. Jg. 51., 73 , 95., 96., 102 -112., 131 , 195., Pyp. K. II. 544. — P. Jiří, 1763.-1835., probošt. Vz Šb D. ř. 273., Pyp. K. II. 544. Palla, y, f. = čtverhranná tuhá pokryvka
lněná, kterou se mezi mší kalich pokrývá. Špch. 11. Pallad, palladík, u, m., das Pallad, Palla-
dium, v lučbě. Nz., Hř. Palladičitý kysličník, das Palladiumoxyd.
Nz. Palladi-um, a, n. Cf. Šfk. Poč. 367.,
Schd. I. 263. Palladnatý kysličník, das Palladium-
oxydul, soli, Palladiumoxydulsalze, Nz., cyanid, Cyanpallad. Nz. Pallasit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 13.
Pallilogie oprav v Palillogie a vz toto
u Brt. N. p. III. str. CXX. Palma. P. dúmovité, prstákovité, sagovní-
kovité, kokosníkovité, arekovité. Vz Rstp. 1608.—1649. P. mořská či maldivská, lo- doicea Sechellarum. S. N. XI. 505. Cf. Hlb. XXXII. (rejstřík), Rosc. 106., 105., Rk. Sl. |
P. hanácká = vrba, poněvadž jí Hanáci
mnoho sázeli. Brt. Osv. 1884. 34. — P. víry. Mus. 1880. 151. P-u zdržení obdržeti. Kar. 100. — P. = jm. feny. Škd. — P., y, m., os. jm. — P. Sixt Močidlanský, nar. 1569,, knihtisk, a spisov. Jg. H. 1. 606., Jir. Ruk. II. 73., 390., Šb. D. ř. 273., Sbn. 948. Palmarní účet. Vz Palmare. Pr.
Palmellovitý. P. rostliny, palmellaceae.
Vz Rosc. 55. Palmetta, y, f. = druh ozdobných vý-
kresů, k nimž se béře obrys od listů palmy jakožto základ. S. N. XI. 20., Prm. IV. 196., 184., NA. I. 15., Osv. 1878 387. Palmin, a, o. Lětorosli palminy (rato-
lesti palmy). Anth. Jir. I. 3. vd. XL. Palmitan, u, m., palmitinsaures Salz. Nz.
Palmitinový. P. kyselina, Palmitinsäure.
Nz. Palmitolový. P. kyselina. Rm. I. 446.
Palmiton, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
363. Palmirový, P. kyselina. Vz Rm. I 429.,
Slov. zdrav. P. aldehyd. Rm. I. 349. P. list, Frč., klenutí. NA. I. 68. Palmovitý, palmenartig. Rk.
Palmovka, y, f., továrna u Karlína. Rk.
Sl. Palmovna, y, f., das Palmenhaus. Dch.,
Rgl. Palmový tuk, Palmbutter, Nz., cukr.
KP. V. 28 Palně, brennend. Vz Palný. Osv. I 91.
Palnice, das Brennkraut, rostl. Vz Rstp.
1332. Palnicovitý. P. rostliny, acalypheae:
palnice, bazanka, sajor, petlinka, chabara, oslep, ubrusník, střemchovec. Rstp. 1332. Palník stéblový, der Zündhalm (Raket-
schen). Hř. — P., die Anagyris, rostl. Vz Rstp. 349., Ott. II. 231. Palnooky, brandaugig, entbrannten Au-
ges. Šm. Palnosť, i, f. = síla palná, die Brenn-
krait. Šp. Palný = zapalující. P. hranice, Kká.,
slunce sengend, Dch., žár. Vrch. Na dcéru p. hodiac zrak. Phl'd. VI. 255. — P. = horký. To je dnes palno! Us. Vlk P. pí- sek, žízeň, poušť, Vrch., vedro, Gluthitze. Dch — P. touha, tužba. Vrch., Osv., Dk. Paľo, a, m. = Pavel. Sb. sl. ps. II. 1.
91. — P., vz Pulec (dod.). Pałohłavec, vce, m. = pulec. U Vyzo-
vic. Brt. Vz Panohłavec, paohłavec, paľo. Paloch = krajíc, veliký kus. Vz Kus.
U N. Kdyně. Rgl. Paloň, ě, m. = opálený vůl. Mor. Brt.
Palonínský. Jaké nohy mají P-šti? Vz
Sbtk. Krat. h. 190. Paloš = bílá hůl asi metr dlouhá. Na
mor. slov. Vck. — P. = palaš. Mkl. Etym. 230. Nebojím sa, ubráním sa, také p. mám. Pk. Bs 38. Ostrý p Koll. Zp. I. 22. P. = šavle ověnčená stužkami; na špici je za- bodnuto jablko omotané rozmarinou. S pa- lošem takovým chodívají šohaji v hody po dědině s muzikou a vybírají od děvčat dárky. P-šem stínají také barana. Slov. Vck. |
||
|
|||
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |