Předchozí (179)  Strana:180  Další (181)
180
Palístečnatý, vz Palístkatý.
Palistěnství, n. — polození a ústrojnosť
palistů.
Rst. 459.
Palistěný = z palistů složený. P. pu-
pen. Rst. 459.
Palístkatý, palístečnatý = palístky opa-
třený.
Rst. 459.
Palistový = palistu náležející. Rst. 459.
Palistý, feuerfärbig. Slov. Ssk.
Paliště, é, n. = místo, kde se něco pálí,
ku př. svíčičky v kostele, der Brennplatz.
Dch., Sbtk. Krat. h. 33.
Palitelný, verbrennlich. Lpř.
Páliti. Mkl. Etym. 235. — abs. Pálicí
sklo (čočka, lupa). Us. Rgl. — koho kde.
Věc ta velice ho na srdci pálí. Sa. — co
komu: bohům žertvy. J. Lpř. Je se jemu
zemi p. Výb. II. 41. — jak. Pálí, jako
kopřiva. Pk Slunce pálí jako žhavá pec.
Osv. I. 88. — kam (odkud). Kam to pá-
líš (běžíš)? Us. Dch. S hradeb do, na ne-
přítele p. Us. Tvé oči p-ly mne v nitro
mé. Vrch. Zrak jeho jí pálil do duše. Osv.
se s kým. Nechtěl se s nimi p.; K čemu
se s ním pořád pálím? Sá. — se oč. Ne-
stojí to za to, aby se člověk o to pálil.
Us Sd.
Pálivka, y, f. = žíhavka, Brennessel, f.
Na Hané. Wrch.
Palivné, ého, n, Beheitzungspauschale.
d. Rk.
Palivný, Brenn-. P. dříví. Šp.
Palivo. Vz Sdl. Hr. VI. 68., Kram. Slov.
Pálivý, Brenn-. P. dříví. Kosmogr. 57 a.
Palka, y, f. = hůlka. Us. místy. Rgl.
Pálka = makovice. U Olom. Sd. — P.,
Brennerei. Ssk.
Palko, a, m. = Pavel. Slov. Bern.
Pálkov, a, m. = pole u Vel. Boru; louka
u Zavlekomě. BPr.
Palkovič, e, m., os. jm. P. Jiří, prof.
reči a lit. české na evan. lyceu v Prešpurce,
1769.— 1850. Vz Tf. H. 1. 99., 176., 186.,
Pal. Rdh. I. 65.—71., Back. Písm. I. 80,
174, 203., 217., 220., Jg. H. 1. 606., Šb D.
ř. 273., List. fil. VIII. 246., Rk. Sl., Tf.
Mtc. 4., 66., 99., Bačk. Písm 930., 21. Jg.
51., 73 , 95., 96., 102 -112., 131 , 195., Pyp.
K. II. 544. — P. Jiří, 1763.-1835., probošt.
Vz Šb D. ř. 273., Pyp. K. II. 544.
Palla, y, f. = čtverhranná tuhá pokryvka
lněná, kterou se mezi mší kalich pokrývá.
Špch. 11.
Pallad, palladík, u, m., das Pallad, Palla-
dium, v lučbě. Nz., Hř.
Palladičitý kysličník, das Palladiumoxyd.
Nz.
Palladi-um, a, n. Cf. Šfk. Poč. 367.,
Schd. I. 263.
Palladnatý kysličník, das Palladium-
oxydul, soli, Palladiumoxydulsalze, Nz.,
cyanid, Cyanpallad. Nz.
Pallasit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 13.
Pallilogie oprav v Palillogie a vz toto
u Brt. N. p. III. str. CXX.
Palma. P. dúmovité, prstákovité, sagovní-
kovité, kokosníkovité, arekovité. Vz Rstp.
1608.—1649. P. mořská či maldivská, lo-
doicea Sechellarum. S. N. XI. 505. Cf. Hlb.
XXXII. (rejstřík), Rosc. 106., 105., Rk. Sl.
P. hanácká = vrba, poněvadž jí Hanáci
mnoho sázeli. Brt. Osv. 1884. 34. — P.
víry. Mus. 1880. 151. P-u zdržení obdržeti.
Kar. 100. — P. = jm. feny. Škd. — P.,
y, m., os. jm. — P. Sixt Močidlanský, nar.
1569,, knihtisk, a spisov. Jg. H. 1. 606., Jir.
Ruk. II. 73., 390., Šb. D. ř. 273., Sbn. 948.
Palmarní účet. Vz Palmare. Pr.
Palmellovitý. P. rostliny, palmellaceae.
Vz Rosc. 55.
Palmetta, y, f. = druh ozdobných vý-
kresů, k nimž se béře obrys od listů palmy
jakožto základ. S. N. XI. 20., Prm. IV. 196.,
184., NA. I. 15., Osv. 1878 387.
Palmin, a, o. Lětorosli palminy (rato-
lesti palmy). Anth. Jir. I. 3. vd. XL.
Palmitan, u, m., palmitinsaures Salz. Nz.
Palmitinový. P. kyselina, Palmitinsäure.
Nz.
Palmitolový. P. kyselina. Rm. I. 446.
Palmiton, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
363.
Palmirový, P. kyselina. Vz Rm. I 429.,
Slov. zdrav. P. aldehyd. Rm. I. 349. P.
list, Frč., klenutí. NA. I. 68.
Palmovitý, palmenartig. Rk.
Palmovka, y, f., továrna u Karlína. Rk.
Sl.
Palmovna, y, f., das Palmenhaus. Dch.,
Rgl.
Palmový tuk, Palmbutter, Nz., cukr.
KP. V. 28
Palně, brennend. Vz Palný. Osv. I 91.
Palnice, das Brennkraut, rostl. Vz Rstp.
1332.
Palnicovitý. P. rostliny, acalypheae:
palnice, bazanka, sajor, petlinka, chabara,
oslep, ubrusník, střemchovec. Rstp. 1332.
Palník stéblový, der Zündhalm (Raket-
schen). Hř. — P., die Anagyris, rostl. Vz
Rstp. 349., Ott. II. 231.
Palnooky, brandaugig, entbrannten Au-
ges. Šm.
Palnosť, i, f. = síla palná, die Brenn-
krait. Šp.
Palný = zapalující. P. hranice, Kká.,
slunce sengend, Dch., žár. Vrch. Na dcéru
p. hodiac zrak. Phl'd. VI. 255. — P. =
horký. To je dnes palno! Us. Vlk P. pí-
sek, žízeň, poušť, Vrch., vedro, Gluthitze.
Dch — P. touha, tužba. Vrch., Osv., Dk.
Paľo, a, m. = Pavel. Sb. sl. ps. II. 1.
91. — P., vz Pulec (dod.).
Pałohłavec, vce, m. = pulec. U Vyzo-
vic. Brt. Vz Panohłavec, paohłavec, paľo.
Paloch = krajíc, veliký kus. Vz Kus.
U N. Kdyně. Rgl.
Paloň, ě, m. = opálený vůl. Mor. Brt.
Palonínský. Jaké nohy mají P-šti? Vz
Sbtk. Krat. h. 190.
Paloš = bílá hůl asi metr dlouhá. Na
mor. slov. Vck. — P. = palaš. Mkl. Etym.
230. Nebojím sa, ubráním sa, také p. mám.
Pk. Bs 38. Ostrý p Koll. Zp. I. 22. P. =
šavle ověnčená stužkami; na špici je za-
bodnuto jablko omotané rozmarinou. S pa-
lošem takovým chodívají šohaji v hody po
dědině s muzikou a vybírají od děvčat
dárky. P-šem stínají také barana. Slov.
Vck.
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181)