181

Palota = palác. Slav., Bož. N. VII. 55.,
332. V p-tách rozsvetlených kolo stolov
zasedajú. Č. Čt I. 198. A p tu zažgli (za-
pálili). Zbr. Hry 57 Ven z p-ty vyšla, do
obloka sedla. Koll. Zp. II. 334. (392 ). V mo-
jich p-tách (smrti) horí pre každého člo-
veka svieca života Dbš. Sl. pov. V. 73. Cf.
Palat, Palata.

Paloucký, vz Palúcký.

Palouče, e, n. = zašlý rybník u Rakov-
níka Wtr.

Palouk. Mkl. Etym. 173 Palouk = malá
louka. Kšá. U Zábřehu = trávník. Kčk.
Mizí, co dětství nám pestrými ovíjelo vínky
kvítků vzrostlých na p-ku domácím (na do-
mácí, české půdě). Čch. Živ.

Palouky, Niederhübeln, sam. u Králové
Dvora.

Palouna, y, f. = vinopalna. U N. Kdyně.
Rgl.

Palovati. Patera v básni o božím umu-
čení čte: silný jím smiech palujiechu (Mus.
1886. 593.), dle Gb. má byti: pobijiechu.
P. na Slov. = dále se ubírati. Tč.

Palovina, y. f. = zápalná látka Nz.

Palpace, e, f. = prochmatávání chorého
těla. Slov. zdrav.

Palpitace, e, f. = bušení srdce.

Palstaf, palstav, v, m. = stará zbraň
broncová, původu, jak se zdá, celtického,
4—8 palců dlouhá, mající obyč. tvar dláta.
S. N. XI. 551., Arch. pam. 1887. 8.

Palstrnák, u, m. = pastrnák. Mllr. 77.

Palšovic Ant., 1774.—1864., kanovník.
Šb D. r 274.

Palštruba, y, f. Pro zatopení luk měst-
ských, kteréž způsobily p-by při rybníce
Rezkovci zatlučené; — Při Rezkovci ur-
čeno, aby dány byly lopaty místo palštrub,
aby voda mohla odtékati. Sedláček. Děje
Čáslavě. 222., 223.

Palšůtka, y, f. = lichotivé jm. koťat.
U N. Kdyně. Rgl.

Paluba vlastně = stropy lodní, obyč.
však místnosť na hořejším stropě, horvat.
paluba, krov. Kpk. Cf Podlaha, Ponebí,
Přikrytí, Půda.

Palubice, palubička, vz Paluba.

Palubina, y, f. = kousek lubu jako na př.
na kotle bývá, když se trnky (švestky)
vařívají; v kadlúbku vyškoblovaný, duty
strom, do kadlúbku na povrchu vložený.
Kadlúbek už není hluboký, je tam enem
taká p. (tenký, vetchý vrchní povlak). To
je slabé, to je ene taká p. Slez. šd.

Palubní. Deck-. P. zábradlí. Mour.

Palubník, a, m. = kdo jest na palubě.
Nrd. Osv. I. 90

Palucký, sam. u Volyně.

Palúcky, paloučky = k palouku se tá-
hnoucí, Anger-, Auen-.

Paluč, e, f. = louč; záře zapadajícího
slunce. P. zvratná ho poliala. Slov. Phľd.
IV. 22.

Palučina, y, f. = palouk. V dálce p-ny,
háje, stráně. Pl. I. 38. (52.).

Palučný, Auen-. P. Antheia. Msn. Hes.

Palúch. P-chy = rukavice o dvoch pa-
luchoch; jedon z nich je pre hrubý palec,
druhý ale pre ostatní štyri. (Lipt.) Rr. Sb.—

— P. = pouzdro (kožený míšek) na bolavý
palec. Slez. a mor. Šd., Brt. D 245.

Palumbini Sam , kazatel 1723. Jir. Ruk.
II. 75.

Palunda, y, m. = paluda, tulák. Na již.
Mor. Šd.

Palundovati =paludovati. Na již. Mor.

Palupen, u, m., das Nebenblumenblatt.
Sl. les.

Palupín, a, m., ves u Telče.

Palus, a, m., sam. u Sedlčan.

Paluška, y, f., typhula, Röhrkölbling,
houba. Vz Rstp. 1927.

Palyga, y, m. = tulák. U Uh. Hrad. Tč.

Pám = povídám. Us. místy. Zkr. — P. =
pořád. Já jsem to p. pála (povídala), že to
třas uďál (udělal). U Polič. Kšá.

Pamagrán, u, m. = marhaník. Mllr. 84.

Pamatalý čeho = pamětlivý. Laš. Tč.

Pamatati, cu, ceš, e, ceme, cete, tajú =
pamatovati. Slez., mor., slov. Sš. P. 789., Šd.,
Ht. Sl. ml. 242., Tč., Brt. D., Ppk. II. 144.

Pamätina, y, f., das Denkmahl. Hrbň.

Památka = paměť věci stalé. To sme si
vzali památkou. Us. Vk. Aby to pro bu-
dúci p-ku zaznamenali. Výb. II. 711. Co
vzpomínka subjektivně, to znamená p. ob-
jektivně. Syn vzpomíná matky zemřelé
(vzpomínka) a má po ní prsten na památku.
Vz Vzpomínka, Upomínka. Brt. S. 3. vyd.
188. — P. = věc atd. Mám po něm p-tku.
Wtr exc. Nejstarší památka jazyka českého.
Jir. Vz Tf. Mtc. 294. P-ky písemné, umění
výtvarného, arehaeologické, místopisné, Us.
Pdl., umělecké, historické, krasopisné. Mus.
1880. 385., 387. Cf. Jg. H. 1. 721., 722. —
P. = plamatka. Mllr. 101.

Památkář, e, m. = milovník starých pa-
mátek. Mj.

Památlivý, memor, obecně v Ev. ol.,
pamětliv, jen porůznu. Jir.

Památné dáti. Zr. zem. Jir. 464., 465.

Památnice, e, f. = pamětnice. Bern.

Památnický, monumental. Šm.

Památník, a, m. = pamětník. Nenie tomu
už ani pamätníka. Rb. Sb. Už všeci p-ci
umřeli. Laš. Tč. — P , u, m. = památní
kniha, das Gedenk-, Stammbuch. Vlk., Řvn.
161., Us., Sbn. 518.

Památnosť. Šf. Strž. I. 566.

Památný = paměti pomocný. P. zápisky,
Lpř., stromy. Dch. Všemu světu p. příklad
ostavil. Pass. mus. 432. A to VMti rač
p-no býti. Arch. I 281. — Památně. Pří-
sudné n. památné = poplatek těch, komu
nálezem přisouzeno právo. Jir. Dal p. aneb
dává se za právo, co jest? Vz Zř. zem.
Jir. I. 6 Dáti své p. Půh. II. 17., Výb. I.
620., 970. P. při prodeji. Arch. VII. 650.
Položil p.; A na to jsem dal pánóm dva
peníze p-ho. NB. Tč. 4., 43. P. = peníze,
které ten, jenž při vysoudil, úředníkům
dáti měl; Když kto staným právem n. pan-
ským nálezem neb svědectvím neb ukázá-
ním desk obdrží proti královu právu, toho
jest právo sudímu po groši od kopy a pí-
saří věrdunk a to slove p. Kn. rož. 126. —
P. = paměti hodný. P. stavba. Mus. 1880.
385., Posp. — P. = pamětlivý. — čeho.
Ž. kl. (320).