Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |
|
|||
181
|
|||
|
|||
Palota = palác. Slav., Bož. N. VII. 55.,
332. V p-tách rozsvetlených kolo stolov zasedajú. Č. Čt I. 198. A p tu zažgli (za- pálili). Zbr. Hry 57 Ven z p-ty vyšla, do obloka sedla. Koll. Zp. II. 334. (392 ). V mo- jich p-tách (smrti) horí pre každého člo- veka svieca života Dbš. Sl. pov. V. 73. Cf. Palat, Palata. Paloucký, vz Palúcký.
Palouče, e, n. = zašlý rybník u Rakov-
níka Wtr. Palouk. Mkl. Etym. 173 Palouk = malá
louka. Kšá. U Zábřehu = trávník. Kčk. Mizí, co dětství nám pestrými ovíjelo vínky kvítků vzrostlých na p-ku domácím (na do- mácí, české půdě). Čch. Živ. Palouky, Niederhübeln, sam. u Králové
Dvora. Palouna, y, f. = vinopalna. U N. Kdyně.
Rgl. Palovati. Patera v básni o božím umu-
čení čte: silný jím smiech palujiechu (Mus. 1886. 593.), dle Gb. má byti: pobijiechu. P. na Slov. = dále se ubírati. Tč. Palovina, y. f. = zápalná látka Nz.
Palpace, e, f. = prochmatávání chorého
těla. Slov. zdrav. Palpitace, e, f. = bušení srdce.
Palstaf, palstav, v, m. = stará zbraň
broncová, původu, jak se zdá, celtického, 4—8 palců dlouhá, mající obyč. tvar dláta. S. N. XI. 551., Arch. pam. 1887. 8. Palstrnák, u, m. = pastrnák. Mllr. 77.
Palšovic Ant., 1774.—1864., kanovník.
Šb D. r 274. Palštruba, y, f. Pro zatopení luk měst-
ských, kteréž způsobily p-by při rybníce Rezkovci zatlučené; — Při Rezkovci ur- čeno, aby dány byly lopaty místo palštrub, aby voda mohla odtékati. Sedláček. Děje Čáslavě. 222., 223. Palšůtka, y, f. = lichotivé jm. koťat.
U N. Kdyně. Rgl. Paluba vlastně = stropy lodní, obyč.
však místnosť na hořejším stropě, horvat. paluba, krov. Kpk. Cf Podlaha, Ponebí, Přikrytí, Půda. Palubice, palubička, vz Paluba.
Palubina, y, f. = kousek lubu jako na př.
na kotle bývá, když se trnky (švestky) vařívají; v kadlúbku vyškoblovaný, duty strom, do kadlúbku na povrchu vložený. Kadlúbek už není hluboký, je tam enem taká p. (tenký, vetchý vrchní povlak). To je slabé, to je ene taká p. Slez. šd. Palubní. Deck-. P. zábradlí. Mour.
Palubník, a, m. = kdo jest na palubě.
Nrd. Osv. I. 90 Palucký, sam. u Volyně.
Palúcky, paloučky = k palouku se tá-
hnoucí, Anger-, Auen-. Paluč, e, f. = louč; záře zapadajícího
slunce. P. zvratná ho poliala. Slov. Phľd. IV. 22. Palučina, y, f. = palouk. V dálce p-ny,
háje, stráně. Pl. I. 38. (52.). Palučný, Auen-. P. Antheia. Msn. Hes.
Palúch. P-chy = rukavice o dvoch pa-
luchoch; jedon z nich je pre hrubý palec, druhý ale pre ostatní štyri. (Lipt.) Rr. Sb.— |
— P. = pouzdro (kožený míšek) na bolavý
palec. Slez. a mor. Šd., Brt. D 245. Palumbini Sam , kazatel 1723. Jir. Ruk.
II. 75. Palunda, y, m. = paluda, tulák. Na již.
Mor. Šd. Palundovati =paludovati. Na již. Mor.
Palupen, u, m., das Nebenblumenblatt.
Sl. les. Palupín, a, m., ves u Telče.
Palus, a, m., sam. u Sedlčan.
Paluška, y, f., typhula, Röhrkölbling,
houba. Vz Rstp. 1927. Palyga, y, m. = tulák. U Uh. Hrad. Tč.
Pám = povídám. Us. místy. Zkr. — P. =
pořád. Já jsem to p. pála (povídala), že to třas uďál (udělal). U Polič. Kšá. Pamagrán, u, m. = marhaník. Mllr. 84.
Pamatalý čeho = pamětlivý. Laš. Tč.
Pamatati, cu, ceš, e, ceme, cete, tajú =
pamatovati. Slez., mor., slov. Sš. P. 789., Šd., Ht. Sl. ml. 242., Tč., Brt. D., Ppk. II. 144. Pamätina, y, f., das Denkmahl. Hrbň.
Památka = paměť věci stalé. To sme si
vzali památkou. Us. Vk. Aby to pro bu- dúci p-ku zaznamenali. Výb. II. 711. Co vzpomínka subjektivně, to znamená p. ob- jektivně. Syn vzpomíná matky zemřelé (vzpomínka) a má po ní prsten na památku. Vz Vzpomínka, Upomínka. Brt. S. 3. vyd. 188. — P. = věc atd. Mám po něm p-tku. Wtr exc. Nejstarší památka jazyka českého. Jir. Vz Tf. Mtc. 294. P-ky písemné, umění výtvarného, arehaeologické, místopisné, Us. Pdl., umělecké, historické, krasopisné. Mus. 1880. 385., 387. Cf. Jg. H. 1. 721., 722. — P. = plamatka. Mllr. 101. Památkář, e, m. = milovník starých pa-
mátek. Mj. Památlivý, memor, obecně v Ev. ol.,
pamětliv, jen porůznu. Jir. Památné dáti. Zr. zem. Jir. 464., 465.
Památnice, e, f. = pamětnice. Bern.
Památnický, monumental. Šm.
Památník, a, m. = pamětník. Nenie tomu
už ani pamätníka. Rb. Sb. Už všeci p-ci umřeli. Laš. Tč. — P , u, m. = památní kniha, das Gedenk-, Stammbuch. Vlk., Řvn. 161., Us., Sbn. 518. Památnosť. Šf. Strž. I. 566.
Památný = paměti pomocný. P. zápisky,
Lpř., stromy. Dch. Všemu světu p. příklad ostavil. Pass. mus. 432. A to VMti rač p-no býti. Arch. I 281. — Památně. Pří- sudné n. památné = poplatek těch, komu nálezem přisouzeno právo. Jir. Dal p. aneb dává se za právo, co jest? Vz Zř. zem. Jir. I. 6 Dáti své p. Půh. II. 17., Výb. I. 620., 970. P. při prodeji. Arch. VII. 650. Položil p.; A na to jsem dal pánóm dva peníze p-ho. NB. Tč. 4., 43. P. = peníze, které ten, jenž při vysoudil, úředníkům dáti měl; Když kto staným právem n. pan- ským nálezem neb svědectvím neb ukázá- ním desk obdrží proti královu právu, toho jest právo sudímu po groši od kopy a pí- saří věrdunk a to slove p. Kn. rož. 126. — P. = paměti hodný. P. stavba. Mus. 1880. 385., Posp. — P. = pamětlivý. — čeho. Ž. kl. (320). |
||
|
|||
Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |