182

Pamatovací znaménko, das Hervorhe-

bungszeichen. Nz.

Pamatování. Ku p. své smrti. Krnd. 76.

Pamatovati. — abs. Umřel na kříži,
jakožť pravie a pamatují, u veliký pátek.
Št. Kn. š. 12. — co. Naše muky pamatuje.
Výb. II. 13. Pamatuje Žižku (o starém). Us.
Kšá. P-val pár pátků (byl stár). Us. Jrsk.
Pamatujme poslední příchod hrozný, aby-
chom . . . Hus II 14. — nač (s čím). Na
nás pamatujte s podílem kořisti. Osv. I.
268. P. na své přísahy, Bart.117., na stará,
zlá léta. Sá. Na každého p-la dříve než na
sebe. Osv. I. 183. Ty na to pamatuješ jako
valach na Hříbě. Val. Vck. — se, koho
v čem Já se v tom nepamatuji. Svěd.,
Arch. VII. 198. P. někoho v něčem. J. tr.
— čeho. Brt. S. 3 vd. 43. a. P. — se oč.
O stravu sě chtie úředníci p. Půh. 1. 273.
— co čím. Aby (hospodář) jim (čeledi) po-
věděl, co kterým hodem p-jeme (slavíme).
Št. N. 57.

Pamázdra, y, f. = nepravá mázdra. Pur-
kyně.

Pamázdřitý, pseudomembraneus. P. při-
pevnění, zánět krku. Exc.

Pámbíčkův, -ova, -ovo. P-ova kravička
= slunéčko (vz toto). Mor. Brt. P-kovo
srdéčko (p. Marie slzičky) ; p ovy vlásky =
luční peří, rostl. Brt.

Pámbovati = pámbůhovati. U Rokycan.

Pámbožkův = pámbíčkův. P-ova kra-
vička, ovečka. Slov. Tč.

Pámbrlice, pámbrlicí! zvolání žertovné
na Klat. — pán Bůh ví! P-cí pod čepicí!
BPr.

Pambuček, čka, m. = pámbíček. U Místka.
Škd

Pambučkový = pámbíčkový. P. žabička
(rosnička). U Litovel. Brt.

Pambučkův, -ova, -ovo. P-ova žabička =
rosnička. U Litovle. Brt.

Pamela, y, f = neštěstí. Už je v p-li
(už je s ním zle)! Val. Vck.

Pamelák, u, m. = ošumělý klobouk s ve-
likou střechou. U N. Bydž. Kšť.

Pámelník, der Schneeholder. Cf. Rstp.
787.

Paměť. Mkl. Etym 188. V MV. nepravá
glossa. Pa. Jg. Slnosť. 33. P. = mohutnosť
duše atd. Pamjať. Sš. P. 13. P., memoria.
Ž. wit. 9. 7. Černochové, Číňané a j. mají
velikou p. Ženy si lépe pamatují než mu-
žové. V mládí je lepší p. než ve stáří. Nej-
lepší p. je ve 14. a 15. roce. Lidé tělesně
slabí mají lepši p. než lidé silné konstituce.
Vesnické děti maji lepší p nežli děti měst-
ské. P. slábne úmorným živobytím, velikým
fysickým namáháním a přílišným čtením.
Ráno jest p. lepší než večer, v létě než
v zimě, v poledne než v půlnoci. Delanais.
P. a vlastnosti její. Vz Sborník 1858. 120
P. hotová, mechanická, obsáhlá, rychlá,
soudná či judiciosní, trvalá, vtipová či in-
geniosní, známková či semiotická; věrnost',
obsáhlosť, mechanismus p-ti. Dk. P. 79.,
80., 81. P. rozumu, memoria intellectiva,
citu, m. sensitiva. Hlv. 249. Učí se tomu
nazpamět. Us. Vz Nazpaměť (dod.). Mam p.
od lavice (u kamen) ke kamnům (krátkou).

U Litomš. Bda. Po paměti ve tmě něco
dělati, nach dem Gemerke; Vzíti si něco
na p., k p-ti. Dch. Sluší míti na p-ti, že. .
Mus. 1880. 476. Sotva ji na p. (k p-ti) při-
vedli (vzkřísili). Kld. 219. V p-ti něco sdr-
žeti. Št. Kn. š. 1. Z p-ti to vše vyjde; Aby
Boha uvedlo (písmo) v p. Št. Kn. š. Aby
KM-ti z p-ti nevypadlo. Vš. Jir. 356. Ale
jež jest p. člověčie u prodlení času k zapo-
mnění hotova, protož. Život p. Jež. Krista
ze 14. stol. Kdo nám potřeben, toho z p-ti
známe. Bž. exc. Kdo na sobě šat zašívá,
ztratí prý p. Us. Jak lid p. sílí. Vz Mus.
1854. 551. — P. = vzpomínání. Člověk
v štěstí p. tratí. Sá. Vám k p-ti, zu euerer
Erinnerung. Dch. Na p. vám piju! Zl. Prahu
1889. č. 21. Za p-ti to napiš. Vk. Takovej
zimě není p-ti. Us. Msk. Proto nemá jejie
p. sníti z vašich srdcí; Čiňte to ku paměti
mé. Št. Kn. š. 43., 218. To je nad p. lid-
skou, undenklich. J. tr. Nemám p-ti, kdy
jsem ho potkala. Us. Lg. Sv. paměti císař
Karel IV. Pož. 5. Od králové milosti dobré
p-ti. Půh. II. 626. To se za mé p-ti u desk
nepřihodilo. Vš. 131. Rač dobré p-ti přieti.
Výb. II. 26. Na to p. mějte; Měl se na p-ti
(na pozoru). Abr. Milostivou p. na své lidi
míti budeme. Arch. rkv. O takové věci svú
p-tí nevím. Arch VII. 43. Přivésti ku p-ti
řeč, kterou . . . Bart. 44. Dali sú sobě ruce
na p. míru pravého. Let. 77. Nyní jeho
rada na p. mi přišla. V. Málo p-ti o Bohu
mají. Hus I. 77. — P. = pověsť. P. zlú po
sobě ostaví. Let. 496. — P. = památka.
Z. wit. 134. 13. Ktož jich (muk) p. zname-
nají. Výb. II. 24. To jest ten červ, jenž
neumře: p. v svědomí skutku zlého; Takáť
jim jest od zákona ustavena paměť, so ein
Denkmal. Št. Kn. š. — P. = svědectví. Aby
ta p. napsána byla Půh. II. 626. Kteřížto
na ty silnice vyjevše pilně ohledali, i také
p. lidskú o tom slyšeli. Arch. V. 540. Cf.
Jg. H. 1. 722. — P. = mysl. Když Boha
nemá na p-ti. Št. Kn š 162. — P. = pozor.
Té noci bylo poručeno, abychom se měli
na p-ti Mus. 1888. 383.

Paměta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Pamětice. Arch. VIII. 84., Rk. Sl.

Pamětihodnosť, i, f., die Merkwürdig-
keit. Mus. 1880. 15.

Pamětín, a, m. V P-ně = pozemky u Ko-
courova. BPr.

Pamětiny, pl., f., die Chronik, schrift-
liche Denkmäler. Šm.

Pamětiuma, y,f. = mnemonika. S. N.
V. 388.

Pamětiumec, mce, m., der Mnemotech-
niker. Šm.

Pamětiumný, mnemotechnisch. Šm.

Pamětivý = pamětlivý. Rk. — čeho.
Ž. kl. (321.).

Pamětlivě. Chci to rád p. zachovati.
Arch. VII. 302.

Pamětlivý = památný. Smlúvu roz-
umnú, p-vú (paměti hodnou) učinil jest.
Chč. P. 118. a. — P., eingedenk. — nač
v čem. Abyste i napotom na nás v mo-
dlitbách p-vi byli. Žer. 22. — jak. Buďte
toho nejen slovem, ale i skutkem p-vi! Osv.
I. 347.



	182

	Pamatovací znaménko, das Hervorhe- bungszeichen. Nz. Pamatování. Ku p. své smrti. Krnd. 76. Pamatovati. — abs. Umřel na kříži, jakožť pravie a pamatují, u veliký pátek. Št. Kn. š. 12. — co. Naše muky pamatuje. Výb. II. 13. Pamatuje Žižku (o starém). Us. Kšá. P-val pár pátků (byl stár). Us. Jrsk. Pamatujme poslední příchod hrozný, aby- chom . . . Hus II 14. — nač (s čím). Na nás pamatujte s podílem kořisti. Osv. I. 268. P. na své přísahy, Bart.117., na stará, zlá léta. Sá. Na každého p-la dříve než na sebe. Osv. I. 183. Ty na to pamatuješ jako valach na Hříbě. Val. Vck. — se, koho v čem Já se v tom nepamatuji. Svěd., Arch. VII. 198. P. někoho v něčem. J. tr. — čeho. Brt. S. 3 vd. 43. a. P. — se oč. O stravu sě chtie úředníci p. Půh. 1. 273. — co čím. Aby (hospodář) jim (čeledi) po- věděl, co kterým hodem p-jeme (slavíme). Št. N. 57. Pamázdra, y, f. = nepravá mázdra. Pur- kyně. Pamázdřitý, pseudomembraneus. P. při- pevnění, zánět krku. Exc. Pámbíčkův, -ova, -ovo. P-ova kravička = slunéčko (vz toto). Mor. Brt. P-kovo srdéčko (p. Marie slzičky) ; p ovy vlásky = luční peří, rostl. Brt. Pámbovati = pámbůhovati. U Rokycan. Pámbožkův = pámbíčkův. P-ova kra- vička, ovečka. Slov. Tč. Pámbrlice, pámbrlicí! zvolání žertovné na Klat. — pán Bůh ví! P-cí pod čepicí! BPr. Pambuček, čka, m. = pámbíček. U Místka. Škd Pambučkový = pámbíčkový. P. žabička (rosnička). U Litovel. Brt. Pambučkův, -ova, -ovo. P-ova žabička = rosnička. U Litovle. Brt. Pamela, y, f = neštěstí. Už je v p-li (už je s ním zle)! Val. Vck. Pamelák, u, m. = ošumělý klobouk s ve- likou střechou. U N. Bydž. Kšť. Pámelník, der Schneeholder. Cf. Rstp. 787. Paměť. Mkl. Etym 188. V MV. nepravá glossa. Pa. Jg. Slnosť. 33. P. = mohutnosť duše atd. Pamjať. Sš. P. 13. P., memoria. Ž. wit. 9. 7. Černochové, Číňané a j. mají velikou p. Ženy si lépe pamatují než mu- žové. V mládí je lepší p. než ve stáří. Nej- lepší p. je ve 14. a 15. roce. Lidé tělesně slabí mají lepši p. než lidé silné konstituce. Vesnické děti maji lepší p nežli děti měst- ské. P. slábne úmorným živobytím, velikým fysickým namáháním a přílišným čtením. Ráno jest p. lepší než večer, v létě než v zimě, v poledne než v půlnoci. Delanais. P. a vlastnosti její. Vz Sborník 1858. 120 P. hotová, mechanická, obsáhlá, rychlá, soudná či judiciosní, trvalá, vtipová či in- geniosní, známková či semiotická; věrnost', obsáhlosť, mechanismus p-ti. Dk. P. 79., 80., 81. P. rozumu, memoria intellectiva, citu, m. sensitiva. Hlv. 249. Učí se tomu nazpamět. Us. Vz Nazpaměť (dod.). Mam p. od lavice (u kamen) ke kamnům (krátkou).	U Litomš. Bda. Po paměti ve tmě něco dělati, nach dem Gemerke; Vzíti si něco na p., k p-ti. Dch. Sluší míti na p-ti, že. . Mus. 1880. 476. Sotva ji na p. (k p-ti) při- vedli (vzkřísili). Kld. 219. V p-ti něco sdr- žeti. Št. Kn. š. 1. Z p-ti to vše vyjde; Aby Boha uvedlo (písmo) v p. Št. Kn. š. Aby KM-ti z p-ti nevypadlo. Vš. Jir. 356. Ale jež jest p. člověčie u prodlení času k zapo- mnění hotova, protož. Život p. Jež. Krista ze 14. stol. Kdo nám potřeben, toho z p-ti známe. Bž. exc. Kdo na sobě šat zašívá, ztratí prý p. Us. Jak lid p. sílí. Vz Mus. 1854. 551. — P. = vzpomínání. Člověk v štěstí p. tratí. Sá. Vám k p-ti, zu euerer Erinnerung. Dch. Na p. vám piju! Zl. Prahu 1889. č. 21. Za p-ti to napiš. Vk. Takovej zimě není p-ti. Us. Msk. Proto nemá jejie p. sníti z vašich srdcí; Čiňte to ku paměti mé. Št. Kn. š. 43., 218. To je nad p. lid- skou, undenklich. J. tr. Nemám p-ti, kdy jsem ho potkala. Us. Lg. Sv. paměti císař Karel IV. Pož. 5. Od králové milosti dobré p-ti. Půh. II. 626. To se za mé p-ti u desk nepřihodilo. Vš. 131. Rač dobré p-ti přieti. Výb. II. 26. Na to p. mějte; Měl se na p-ti (na pozoru). Abr. Milostivou p. na své lidi míti budeme. Arch. rkv. O takové věci svú p-tí nevím. Arch VII. 43. Přivésti ku p-ti řeč, kterou . . . Bart. 44. Dali sú sobě ruce na p. míru pravého. Let. 77. Nyní jeho rada na p. mi přišla. V. Málo p-ti o Bohu mají. Hus I. 77. — P. = pověsť. P. zlú po sobě ostaví. Let. 496. — P. = památka. Z. wit. 134. 13. Ktož jich (muk) p. zname- nají. Výb. II. 24. To jest ten červ, jenž neumře: p. v svědomí skutku zlého; Takáť jim jest od zákona ustavena paměť, so ein Denkmal. Št. Kn. š. — P. = svědectví. Aby ta p. napsána byla Půh. II. 626. Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně ohledali, i také p. lidskú o tom slyšeli. Arch. V. 540. Cf. Jg. H. 1. 722. — P. = mysl. Když Boha nemá na p-ti. Št. Kn š 162. — P. = pozor. Té noci bylo poručeno, abychom se měli na p-ti Mus. 1888. 383. Paměta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Pamětice. Arch. VIII. 84., Rk. Sl. Pamětihodnosť, i, f., die Merkwürdig- keit. Mus. 1880. 15. Pamětín, a, m. V P-ně = pozemky u Ko- courova. BPr. Pamětiny, pl., f., die Chronik, schrift- liche Denkmäler. Šm. Pamětiuma, y,f. = mnemonika. S. N. V. 388. Pamětiumec, mce, m., der Mnemotech- niker. Šm. Pamětiumný, mnemotechnisch. Šm. Pamětivý = pamětlivý. Rk. — čeho. Ž. kl. (321.). Pamětlivě. Chci to rád p. zachovati. Arch. VII. 302. Pamětlivý = památný. Smlúvu roz- umnú, p-vú (paměti hodnou) učinil jest. Chč. P. 118. a. — P., eingedenk. — nač v čem. Abyste i napotom na nás v mo- dlitbách p-vi byli. Žer. 22. — jak. Buďte toho nejen slovem, ale i skutkem p-vi! Osv. I. 347.