185

Paněmec, mce, m., der Pseudodeutsche.
Koll. III 281.

Panenečka, y, f. = panenka. Iné p-ky
vijú si vienečky a ja nebožiatko musím
prať plienečky; iné p-ky v krčme: dubi
dubi! a já nebožiatko doma: huli beli! Sb.
sl. ps. II. 1. 62.

Panenkářka, y, f. = dělnice dělající
vnitřek doutníků (panenek), die Puppen
macherin. Dch.

Panenský. P. násilé (pannám učiněné).
Let. 74. Jej zelený venčok na hedbábě visí,
jej p. krása zahynúti musí. Koll. Zp. I. 244.
A dlouho v srdci hocha p-ském a prostém
dlí vděčnost' k první lásky blaženostem.
Kká. Td. 144. Má p. nos (nešňupe). Us. P.
blána, hymen (cedníkovitá, h. cribriformis,
přepažená, h. septus, prstenovitá, h. annu-
laris, třásnitá, h. fimbriatus, zoubkovaná,
h. denticulatus, trhlina blány p-ské, Hymen-
riss, okraj blány p , Hymenrand, m. Ktt. exc.
— P. krása = druh karafiátů, die bren-
nende Liebe, slez. Šd., svlačec zahradní.
Kšá. P. květ, vlas (černý, červený), sklo,
víno. Mllr. 8. 18., 19., 12., 50., 84. P. lúka
= náležející pannám klášterním. Arch. VII.
614. P. dílo = p. voští. Ktk.

Panenství. Leč by v čistém p. také
i muž byl. Št. Kn. š. 34. Za peníze všecko
dostaneš, jenom ne p. Slez. Tč.

Panenstvo, a, n. Št. Kn. s. 62.

Páněti, ěl, ění, Herr, herrisch werden.
Šm.

Pánev. Mkl. Etym. 231. V MV. pravá
glossa. Pa. P. na pečivo, na mléko, Nf.,
ohřívací, KP. V. 52., kadidlná. Hnoj. 40.
P. z pivovára. Půh II. 22. Někteří páni
stavějí pánvi své (pivovarské kotly) a brá-
nie lidem, aby v jiném nevařili. Št. Kn. š.
155. — P. v anat. Nepravidelnosti, poloha,
naklonění, průměry, hlubina, otvor, skleslosť
atd. pánví: p. plochá, křivková, osteomala-
ticka, pakostnatá, zúžená, trpaslická, úzká,
mužská, ženská, dolejší či malá, hořejší či
veliká atd. Vz Kžk. Por. 1.—5., 52., 65.,
228.—261. Vchod, záhyb, měřítko, měření,
sklon pánve. Nz. lk. P. změkčelá, srostlá,
svalená: hnileť, poranění pánve, vymknutí
pánve, Beckenluxation. Cf. Slov. zdrav. —
P. uhelná a p. P. dolnoslezská, dunajská
v Rakousích, durynskosaská, falknovská,
hnědouhelná žitavská, chebská u Litnic,
mohučská, moravská, panonská s přidru-
ženými hnědouhelnými pánvemi v Alpách,
pařížská, sarmatská, sedmihradská, teplická,
třeboňská, vídeňská, vnitrozemská, vrstevná
(NA V. 565), žateckolitoměřická. Krč. G.
95 , 833 , 839 , 841., 892.—898 , 905., 910.,
934., 940., 943., 950., 951. Cf. Stč. Zem.
717.—719.

Pánevka, y, f., zdrobn. pánev. Tč., Zbr.
Báj. 32.

Pánevně, ého, n. Z nás rytieřstva a měst
nemá nikdo svým hostem při žádném ve-
selí na večeři viec dáti šesti krmí a na
obědě sedmi a to i s p-vným počítajíc. Pal.
Děj. V. 1. 408 pozn., Sbor. hist. IV. 373.

Pangerman, a, m. = kdo baží po poli-
tickém sjednocení všech kmenu německých.
Mus. 1880. 479.

Pangermanism-us, u, m. = bažení po
politickém atd. Vz Pangerman.

Pangermanský, pangermanisch. P. cit.
Pal. Rdh. III. 228.

Panget, u, m. = panket, banket. Výb.
II. 1648. — P., panket = přístřeší, pode
kterým se cihly rovnají, aby vyschly. Srov-
nej cihly pod p. U Kr. Hrad. Kšť.

Pangolin, a, m. P. malajský či luskoun
krátkoocasý, manis pentdactyla. Brm. I. 2.
551.

Pangov, a m., vz Vavřínek.

Pangrác, e, m., os. jm. Arch. VIII. 158.

Pangrotka, y, f. = druh čepice. Tbz.
Ve vých. Čech. Zkr. Vz Pankrotka.

Panharmoni-um, a, n. = hudební ná-
stroj.

Panhellenism-us, u, m. Lpř. Děj. I. 113.
Cf. Pangerman (dod.).

Panhellenský, panhellenisch. J. Lpř.

Panchart. Bastart oprav v: Bastard. Cf.
Parchant (dod.). — P., vz Kokáše.

Panchartství, n., der Hurenkindsstand.
Bern.

Paní = vzácnější žena. To je ňáká p.
(i o svobodné). Us. Vz Pania.

Pania, gt. paně, akk. paňu, pl. paně.
U Uh. Hrad. Té.

Paniatko, a, n. = ovčí jm. Slov. Ssk.

Panic. Dr. (Mus. 1885. 570.). — Sš. P.
392., Tk. V. 84.

Panic, e, paníček, čku, m. = skrojek
chleba. Val. Brt. D 245. Vz Paníček.

2. Panický strach, vz Strach, Panika.

Panickosť, i, f. = panictví. Šm.

Panicovati = jako panic žíti. Kos. 01.
I. 297.

Paníča = ledajaká panička. Mor. Brt. D.
150.

Paníček, čku, m. = skrojek chleba, der
erste Anschnitt, Scherzel. Val. a laš. Tč,
Vch., Brt. D. 245 Vz Paníc. Na bílou so-
botu gazděna upeče beránka z těsta a za-
peče do něho klobásu. V neděli na hrubé
(mši) beránek se posvětí a při obědě gazda
podělí jím všecky domácí. Ale p. s něho
schová, neboť jím otvírají se poklady zem-
ské; Na veliký pátek atd. Vz pokračování
v článku Krištůfka (dod.) a více v Brt. L.
N. I. 215. Cf. Paník.

Panichida, y, f., rus., v řecké církvi =
památka zemřelým slavená, smuteční obřady,
tolik co u nás zádušní mše (v obec. mluvě
také panifida; na Slov. omša za dušičky.
Czm.). Č. Kn. š. 65., Bačk.

Paník, u, m. = skrojek chleba. Val. Vck.
Vz Paníček.

Panika, y, f., z panique, zděšení.

Panímáma. P. stlúkala, pes jí snědl
putru; počkaj, mrcho chlupatá, já ti ocas
utnu. — Hopsa, Janku z Podolí! Kdo ti
krávy podojí? P. není doma a pantáta ne-
umí. Brt. D. 120., 121. Vz ještě tam str.
121. — P., die Herbergsmutter. Šp.

Paní manda, vz Paní (konec).

Paní matčin koláč. Němc. Drob. pov.
17.

Panina prsa = hora u Domažlic. Jrsk.

Paninský, Damen- Šm. — P. Mlýn
u Slaného.