186

Pánkati = pánkem (sám) státi (o dětech).
Us. Škd.

Pankert, a, m. 1830. Jg. II. 1. 606.

Panket. Pozval ho na p. Pož. 30. —
P. = zvláštní, dobré jídlo. U Místka. Škd.
Ten jí samé p-ty. U Písku. Dr. Ig. Axamit.

Pankhart. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 695.

Pankhartský. Bratří p-sti aneb sebranci
(spurii quaesiti), kteříž toliko životní bratří
jsou (uterini) a jeden druhému náměstkuje
umíráním bez kšaftu. Bdž. 89.

Pánko, a, m. = pánek. Slov. Pokr. Pot.
I. 30.

Pankota, y, f., místní jm. v Uhřích. P.
Kál.

Pankov, a, m., sam. u Mníška.

Pankovati oprav v: pánkovati. P. komu.
Pož. 111.

Pankovsko, a, n., sam. u Jihlavy.

Pankrac. Vz Bonifác (dod.). — Kdy pe-
kávali na P-ci (u Prahy) husy jen po jedné
straně? Vz Sbtk. Krat. h. 84.

Pankrata, y, f., os. jm. 14. stol. Mus.
1880. 467.

Pankreatický. P. šťáva. Rm. II. 422.

Pankreatin, u, m., v lučbě. Rm. II. 423.

Pankrotka, y, f. = pangrotka. Rgl.

Panlogism-us, u, m. Mus. 1887. 543.

Panna = děvice; svobodná osoba. Cf.
Cor. jur. IV. 3. 1. 413., 414, IV. 3. 2. 429.,
430. Muži, panenko, jinačí nejsou. Sá. Co
je po studýnce, dyž v ní vody néní, jako
po panence, dyž v ní lásky néní; Každá
p. blázen, co pacholkům věří, Ja pozná
prý, pozná, která je panenka, hlava uče-
saná jako laštověnka. teš. P. 214., 307., 472.
Cf. Kázati komu. U panny je ctnota jako
kůsek zlata, třa ju nad diamant šanovať.
Sš. P. 393. P. pri čnosti bohatá je dosti.
Glč. II. 110. Vaz sobě od panny přízeň za
zlato. Výb. I. 925. Stará panna, které vody
nejdřív dojde, tu pije (béře, koho dostane).
Us. Která panna hocha má, že je vždycky
bledá. — Pís. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 695. —
P. = která čistotu zachovala. Ó Doroto,
panno čistá! Vyb. II. 17. Narodil se z čisté
panny. Št. Kn. š. 12. Panna som já, panna
mezi panenkami, ako ten mesiačik mezi
hviezdičkami. Koll. Zp. I. 70. P. nečistá je
obnošená mošna, udeřila svou čistotou o ko-
mín, je čistotná jako hrách u cesty. Us. Ta
je čistou pannou — když se vyštije. Us.
P. z bezu = kurva. Vondrák. — P. klášterní.
Cf. Tov. 81. — P. u kola = špice, Speichen.
Černi. — Panenka či stojánek soustružní
(čásť vřeteníku), die Docke. Vz Věř. II. 57.
P. přední, zadní. Šp. — Panenky hadové =
jaštěřice. Němc. IV. 424. — Panenka = sva-
zeček žíní v kartáči. Us Rsck. — Panenka
u promývacího stávku, das Stellklötzchen.
Hř. — P. = nástroj k tlučení země. NA.
III. 147. — P. = mladá krůta. Us. — Pa-
nenka = papírová zlatka. Us. Kšá., Rgl —
P. Vyšívání na křivé panny, druh vyšívání.
Mor. — Panenka lnu = obvláček. Us. Hk.
— Panenka = vlčí mák, papaver rhoeas.
Rstp. 60. Panenky v háji = srdéčka, de-
clitia, u N. Bydž. Kšť.; nigela damascena.
Dlj. 48. Panny Marie korunka, len, líčko,
pláštíček, růže, slze. Mllr. 9., 10., 12., 14.,

40., 110. — P. stará = čejka. U Klat.
Rgl. — P. hrad. Tk. Žk. 166., Let. 56.

Panno, a, m. = panic. Slov. Hrbň. rkp.

Pannohlavec, vce, m. = pulec, der Kaul-
frosch. U Kojetína. Vck. Vz Pulec (dod.).

Pannoni-us, a, m. — P. Gabriel. 156I.
Jg. H. 1. 606., Sbn. 692.

Pannonské legendy o sv. Cyrillu a Me-
thoději. List. fil. VII. 155., 157.

Pannotýnec, nce, m. = Panenská Tý-
nice.

Panný = krásný. Komu by možné bylo
projíti panné roviny kolem otcovského va-
šeho hradu. Pl.

Panocka, y, f., os. jm. Šd.

Panoha. Vidlička s třemi p-mi (bodci).
V Kunv. Msk. — P. = kořen zubu. Ib Msk.

Panoháč, e, m. = zub s dlouhým koře-
nem. Vz Panoha. V Kunv. Msk.

Panohlavec = pannohlavec. U Srbec na
Mor. Brt. U Nezamyslic. Bkř. Vz Palohlavec.

Panosť v Alx. = opak slova žízeň, tedy
stav, pro nějž nyní slova nemáme. U pa-
nosti se umnožovati, Baccho vacare v lat.
Alx. GP. 165. Vezři na mú p. sirú, Pravn.
1947.; Buď má p. u mej žiezi, buď má sy-
tosť u mém hladu. 2881. Cf. ib. v. 1975.,
2039., 2066.. 2075 , 2084., 2092., 2409 , 2802.

Panoš. Mkl. Etym. 231., Zř. zem. Jir.
695., Sdl. Hr. I. 3. Ten, kdo nově na šlech-
tictví nižší byl povýšen, směl užívati erbu
jednoštítného a zván i s potomky do třetího
kolena panošem. Potom užíval rod takový
erbu dvojštítného a příslušel příslušníkům
jeho název: urozený vládyka. Panoši a vlá-
dykové (jimž po německém způsohu i rytí-
řové říkali) tvořili stav rytířský, kdežto
vyšší šlechta stav panský neb krátce páni
se nazývali. Tay. Bš. 74. (Bdl. Gl). Slo-
vutný p. = titul toho, kdo dostal erb, až
do jeho třetího kolena incl. Vz Výb. II.
1479. Teprve ve čtvrtém koleně stal se
urozeným vládykou. Slovo panoše připo-
míná se ještě r. 1628. v obnoveném zřízení.
Bdl. Obr. 35. Vz Vládyka, Kn. rož. 127. —
P. = sluha etc. Ž. kl. (321.), Hus I. 423.
Jsa téhož pána panoš jako já. Půh. I. 294.
(208., II. 129.). Sváteční p. Výb. II. 325.
Běžte po světě, milí panoši; Přej mi ně-
jakého panoše, aby nosil po umě koše;
Přiskočiv jeden p. dá jemu(Kristu) poliček.
Drk. hry. 40., 108., 161. b. — Let. 69., 73,
76. — P. = pánovitý člověk, veliký pán.
Pěček Smržický v Akcí neb rozepři (1609.).

Panošinka. Půh. II. 604.

Panošiti se = vynášeti se, vypínati se.
sich überheben, prahlen. U Dobrušky. Hrš.

Panoška. Let. 327. P-šku (sluhu) hube-
ného, lživého přijal. Hus I. 104. — P., os.
jm. Tk. V. 51.

Panošstvo. Št. Kn. š. 162.

Panováč, e, m. = strom větší, ale mladý,
z kterého se k sadbě větvičky berou. Šm.

Panovačnosť, Herrschsucht. Pal. Rdh.
III. 179.

Panování. P. slavné, šťastné, mocné.
Us. — P., das Obereigenthum, dominium.
Jan Vok těch vsí v držení a p. jest. 1520.
Soud. kn. op. P. nad něčím si ostaviti. Št.
Kn. š. 174. — P. = exekuce. Vš. 464. Od