187

p. kolik se platilo? Vz Výb. I. 971. O p.
neb bránie. Ib. 994., 996, 998, 1008-, Zř.
zem. Jir. 465., 695.

Panovatelka, y, f. = panovnice. Bern.

Panovati. — abs. Rozděl a panuj, di-
vide et impera. — kde. Tam nářečí dneš-
nímu veskrz podobné p-lo. Šf. Strž. II. 324.
V řadách jich zmatek p-val (byl). J. Lpř.
Mezi nimi jakási souvislost panuje (jest).
Osv. I. 483. Panuje u lidu o tom ten ná-
hled. Us. Pdl. Teplota, jaká v laboratoriu
p-je (jest). Osv. I. 485. Duch po celém mě-
stě panující. Vlč. V svém sbožie dobrovolně
panujte. Pass. mus. 384. Chtěl druh na
druhém p. Kšch. 48. Bude-li hněv na po-
pravci p. Št. N. 95. — nad kým. Nad
námi chtí p. Koll. Zp. I. 33. Bůh p-je nad
námi hříšnými. Sš. P. 78. Nepanuj nade
mnou nespravedlnosť. Z. brn. Knížata po-
hanská panují jedna nad druhými. Hus I.
408. Já p-ji nad tebú; Muž nad tebú bude
p. Št. Kn. š. 18., 104. — čemu, komu.
A panujte rybám mořským a ptactvu ne-
beskému. Bibl. lobk. f. 1. Aby p-li náro-
dóm. Ib. f. 38. Aťby menší nám p-li. 1442,
Arch. V. 275. — jak: rázně, dobře, obe-
zřele, dlouho, slavně, šťastně, moudře. Us.,
Šmb. P-val dosti na mále. Št. Kn. š. 10. —
od koho. Povie, od koho p-je (jménem
koho). Vš. 190.

Páňovňa, ě, f. = domek na dědině,
v němž dříve bydleli vojenští důstojníci.

Panovní, gebieterisch, herrschsüchtig.
Bern.

Panovnictví. Za p. Branimírova. Šf. Strž.
II. 305.

Panovničí moc, Fr., právo, rod, Dch.,
J. Lpř , J. tr., povinnosť. Pal. Rdh. III. 194.,
vzezření. Nz.

Pánovný, gebieterisch. Šm.

Panožatý, ästig. Rk.

Panožka, y, f., der Nebenfuss. Panožky
housenek. Kk. Housenky pevně se drží nož-
kami a p-mi. Bauše. Uzlinkatá p., pseudo-
podie. Ott. I. 111. — P. = větvička. Slov.
Bern.

Panožní = ratolestní. Slov. Bern.

Panské, vz Panský.

Panskoromský = panskodomský. U Vamb.
Dr. Kalousek.

Panský = pánům náležející. Panská sně-
movna, das Oberhaus. Us. Pal. P. kuchyně
každému nesvědčí. Bž. exc. Vyhlížíš jako
p. handrlák (hadrník) = kdo něco nápad-
ného na sebe pověsil. ČT. Tkč. P. jednota.
Pk. IV. 634.— Panská v hostincích, která
dohlíží v hostinských pokojích. P. = ne-
věstka. U Kr. Hrad. Kšť., Gth. P., potok
v pohojří karpatském v prameništi Ostra-
vice. Škd. — P., Herrndorf, ves u Časta-
lovic. — P. práce při dolech = práce na
povrchu hor, čištění kolejí, strojů, podsí-
vání, nakládání a p. Us. — P. = pánům
přístojný. P. titul, huba, žebrácká kapsa;
P-mu smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř,
brzí se změní. Bž. exc. P. choutky. Us.
Ženská chuť, p. láska a dubnové počasí jest
vždycky nestálé. Us. Tč. — P. = pontský.
Trpěl pod panským Pilatem. Sš. — P. Hora,
vrch u Hostína v Beroun. Krč. — Panský,

sam. u Rychnova a u Něm. Brodu: mlýn
u Šeletavy; P. Bída, sam. u Žďára; P.
Bašta, sam. u Vodňan; P. Valcha u Po-
čátek; P. Dvůr (Tuřský D.) u Jičína; P.
Dvůr, Humpoletzer Hof, osada u Hompolce;
P. Kopeček = hájovna u Krumlova; P. Mlýn
u Neveklova, u Čechtic, u Pacova, u Vel.
Meziříčí, sam. u Kašperských Hor; Herrn-
mühle, mlýn u Jihlavy, u Tábora, u Sobě-
slavě, u Něm. Brodu u Čechtic, u Počátek
a u Čechtic. — P. lžíce = žabník, alisma,
der Froschlöffel, rostl.; p. láska = haděnec,
echium, der Natterkopf. Vz Slb. 226, 364..
Mllr. 10. P. klíč, die Schlüsselblume. V Staré
Vsi na Ostrav. Wrch. — P., os. jm. Blk.
Kfsk. 1381., Sdl Hr. II. 279., V. 308., 340.

Panslav, a, m. = panslavista. Šd., Pal.
Rdh. III. 228.

Panslavisovati, panslavisiren. Ntr. VI.
316.

Paslavista. Pal. Rdh. III. 228.

Panslavistický, panslavistisch. Pal. Rdh.
III. 228.

Pansofie, e, f., z řec. = zvláštní způsob
encyklopaedie, čili obsahu všech známostí
a nauk lidských. Pal. Rdh I. 259.

Panství. Historie jednotlivých p. Vz Jg.
H. 1. 273 , Hš. Dod II. 29. e.

Panstvíko, a, n., demin. slova panství.
Posp.

Panstvo = panství, dominatio. Ž. wit. 144.
13. Toj' pravý pán neb se nic nebojí, jen
zle činiti, pro něž by své p. ztratil. Št. Kn.
š. 179. — P. = páni. Císařovna p. svému
v cestu poslala. Pož. 32. Velké p., malý
dvůr. Us. Brt.

Panstvovati = panovati. Dosial sami
p-li. N. Hlsk. XII. 277. (IV. 304.).

Panščár, a, m. = robotník. Slov. Bern.

Panščárský = robotnický Slov. Bern.

Panščica, e, f. = robota, žetí žita (= pše-
nice) z roboty před r. 1848. Jiti na p-cu.
Us. u Velehradu. Cf. Panský (Panské), Ob-
zor v Brně 1883. 183.

Panščiť = robotovati; panovati. Slov.

Panščizna, y, f. = panská služba. Brt.

Panšták, u, m., der Sandpilz. U Uh. Hrad.

Panštica = panščina. Val. Vck.

Panština = robota. Rb. Ta tvrdá p.,
každý ju preklíná. Koll. Zp I. 15. (IV.
179.) Cf. Odpíchnouti, odpraviti.

Panštinovať = panštinu (robotu) konati.
Slov. N. Hlsk. III. 120.

Panštiti se = po pansku žíti, se nésti.
Us. Sd.

Panšule, e, f. vz Pančule.

Pant. Panty = hřada. Nech si (kury)
sednú na panty. Ani mi kohúti na pantách
nekričiá. Koll. Zp. I. 190., 282.

Pantáč, e, m. = špatný švec nebo krejčí;
tlachal; kdo se potácí; kdo se mýlí. Brt.
D. 246.

Pantafír, a, m., u stavby železnic,
z Parthieführer. Bdl.

Pantálek, lka, m., os. jm. na Vsacku.
Vck.

Pantalier = pantalíř. Veť som sa já
ufau, že ťa já dostanem, ale mesto teba
dali mi p. Koll. Zp. I. 36. Pantalír. U Opavy.
Sbtk.