Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |
|
|||
187
|
|||
|
|||
p. kolik se platilo? Vz Výb. I. 971. O p.
neb bránie. Ib. 994., 996, 998, 1008-, Zř. zem. Jir. 465., 695. Panovatelka, y, f. = panovnice. Bern.
Panovati. — abs. Rozděl a panuj, di-
vide et impera. — kde. Tam nářečí dneš- nímu veskrz podobné p-lo. Šf. Strž. II. 324. V řadách jich zmatek p-val (byl). J. Lpř. Mezi nimi jakási souvislost panuje (jest). Osv. I. 483. Panuje u lidu o tom ten ná- hled. Us. Pdl. Teplota, jaká v laboratoriu p-je (jest). Osv. I. 485. Duch po celém mě- stě panující. Vlč. V svém sbožie dobrovolně panujte. Pass. mus. 384. Chtěl druh na druhém p. Kšch. 48. Bude-li hněv na po- pravci p. Št. N. 95. — nad kým. Nad námi chtí p. Koll. Zp. I. 33. Bůh p-je nad námi hříšnými. Sš. P. 78. Nepanuj nade mnou nespravedlnosť. Z. brn. Knížata po- hanská panují jedna nad druhými. Hus I. 408. Já p-ji nad tebú; Muž nad tebú bude p. Št. Kn. š. 18., 104. — čemu, komu. A panujte rybám mořským a ptactvu ne- beskému. Bibl. lobk. f. 1. Aby p-li náro- dóm. Ib. f. 38. Aťby menší nám p-li. 1442, Arch. V. 275. — jak: rázně, dobře, obe- zřele, dlouho, slavně, šťastně, moudře. Us., Šmb. P-val dosti na mále. Št. Kn. š. 10. — od koho. Povie, od koho p-je (jménem koho). Vš. 190. Páňovňa, ě, f. = domek na dědině,
v němž dříve bydleli vojenští důstojníci. Panovní, gebieterisch, herrschsüchtig.
Bern. Panovnictví. Za p. Branimírova. Šf. Strž.
II. 305. Panovničí moc, Fr., právo, rod, Dch.,
J. Lpř , J. tr., povinnosť. Pal. Rdh. III. 194., vzezření. Nz. Pánovný, gebieterisch. Šm.
Panožatý, ästig. Rk.
Panožka, y, f., der Nebenfuss. Panožky
housenek. Kk. Housenky pevně se drží nož- kami a p-mi. Bauše. Uzlinkatá p., pseudo- podie. Ott. I. 111. — P. = větvička. Slov. Bern. Panožní = ratolestní. Slov. Bern.
Panské, vz Panský.
Panskoromský = panskodomský. U Vamb.
Dr. Kalousek. Panský = pánům náležející. Panská sně-
movna, das Oberhaus. Us. Pal. P. kuchyně každému nesvědčí. Bž. exc. Vyhlížíš jako p. handrlák (hadrník) = kdo něco nápad- ného na sebe pověsil. ČT. Tkč. P. jednota. Pk. IV. 634.— Panská v hostincích, která dohlíží v hostinských pokojích. P. = ne- věstka. U Kr. Hrad. Kšť., Gth. P., potok v pohojří karpatském v prameništi Ostra- vice. Škd. — P., Herrndorf, ves u Časta- lovic. — P. práce při dolech = práce na povrchu hor, čištění kolejí, strojů, podsí- vání, nakládání a p. Us. — P. = pánům přístojný. P. titul, huba, žebrácká kapsa; P-mu smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř, brzí se změní. Bž. exc. P. choutky. Us. Ženská chuť, p. láska a dubnové počasí jest vždycky nestálé. Us. Tč. — P. = pontský. Trpěl pod panským Pilatem. Sš. — P. Hora, vrch u Hostína v Beroun. Krč. — Panský, |
sam. u Rychnova a u Něm. Brodu: mlýn
u Šeletavy; P. Bída, sam. u Žďára; P. Bašta, sam. u Vodňan; P. Valcha u Po- čátek; P. Dvůr (Tuřský D.) u Jičína; P. Dvůr, Humpoletzer Hof, osada u Hompolce; P. Kopeček = hájovna u Krumlova; P. Mlýn u Neveklova, u Čechtic, u Pacova, u Vel. Meziříčí, sam. u Kašperských Hor; Herrn- mühle, mlýn u Jihlavy, u Tábora, u Sobě- slavě, u Něm. Brodu u Čechtic, u Počátek a u Čechtic. — P. lžíce = žabník, alisma, der Froschlöffel, rostl.; p. láska = haděnec, echium, der Natterkopf. Vz Slb. 226, 364.. Mllr. 10. P. klíč, die Schlüsselblume. V Staré Vsi na Ostrav. Wrch. — P., os. jm. Blk. Kfsk. 1381., Sdl Hr. II. 279., V. 308., 340. Panslav, a, m. = panslavista. Šd., Pal.
Rdh. III. 228. Panslavisovati, panslavisiren. Ntr. VI.
316. Paslavista. Pal. Rdh. III. 228.
Panslavistický, panslavistisch. Pal. Rdh.
III. 228. Pansofie, e, f., z řec. = zvláštní způsob
encyklopaedie, čili obsahu všech známostí a nauk lidských. Pal. Rdh I. 259. Panství. Historie jednotlivých p. Vz Jg.
H. 1. 273 , Hš. Dod II. 29. e. Panstvíko, a, n., demin. slova panství.
Posp. Panstvo = panství, dominatio. Ž. wit. 144.
13. Toj' pravý pán neb se nic nebojí, jen zle činiti, pro něž by své p. ztratil. Št. Kn. š. 179. — P. = páni. Císařovna p. svému v cestu poslala. Pož. 32. Velké p., malý dvůr. Us. Brt. Panstvovati = panovati. Dosial sami
p-li. N. Hlsk. XII. 277. (IV. 304.). Panščár, a, m. = robotník. Slov. Bern.
Panščárský = robotnický Slov. Bern.
Panščica, e, f. = robota, žetí žita (= pše-
nice) z roboty před r. 1848. Jiti na p-cu. Us. u Velehradu. Cf. Panský (Panské), Ob- zor v Brně 1883. 183. Panščiť = robotovati; panovati. Slov.
Panščizna, y, f. = panská služba. Brt.
Panšták, u, m., der Sandpilz. U Uh. Hrad.
Panštica = panščina. Val. Vck.
Panština = robota. Rb. Ta tvrdá p.,
každý ju preklíná. Koll. Zp I. 15. (IV. 179.) Cf. Odpíchnouti, odpraviti. Panštinovať = panštinu (robotu) konati.
Slov. N. Hlsk. III. 120. Panštiti se = po pansku žíti, se nésti.
Us. Sd. Panšule, e, f. vz Pančule.
Pant. Panty = hřada. Nech si (kury)
sednú na panty. Ani mi kohúti na pantách nekričiá. Koll. Zp. I. 190., 282. Pantáč, e, m. = špatný švec nebo krejčí;
tlachal; kdo se potácí; kdo se mýlí. Brt. D. 246. Pantafír, a, m., u stavby železnic,
z Parthieführer. Bdl. Pantálek, lka, m., os. jm. na Vsacku.
Vck. Pantalier = pantalíř. Veť som sa já
ufau, že ťa já dostanem, ale mesto teba dali mi p. Koll. Zp. I. 36. Pantalír. U Opavy. Sbtk. |
||
|
|||
Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |