188

Pantáta. Říkadlo (dětské), vz Panímáma.
— P., der Herbergsvater.

Pantati = do větru mluviti, žvaniti. Ty
toho napanceš! Na mor. Slov. Vck. — P. =
plésti, síti; mýliti se. Brt. D. 246. Niti na
klubko p. Vck. — se = motati, plésti, to-
čiti se Pance se mi tu pod nohama. Na
mor Slov, a na již Mor. Šd., Vck.

Pantelegraf, u, m. P. Caaseliův Mj.
445. Cf. Rk. Sl.

Pantlák, u, m. = hanácký klobouk.

Pantlí, n = puškvorec. U Olom. Sd.

Pantlička. Mkl. Etym. 231. Vz Pantla. —
Kol). Zp. I. 133.

Pantlík, u, m. = čepec nevěstin u Ha-
náků Hk.

Pantofel. Vz Mkl. Etym. 231. Bude ho
p-flem přes hubu tlouci (o dobráku). Us.
Kšť. Je to na tom světě, když bačkora
kvete a p. se zelená (žertem)! Us. Kšť. —
P. v bot. P., calceolaria. Dlj. 62., 63. P.,
cypripedium. Čl. Kv. 137.

Pantofelník, a, pantoflář, e, m., der
Pantoffelmann. Rk.

Pantoflový hrdina (ženy poslušný). Brt.

Pantograf = jeřábek, přístroj k pře-
nášení obrazců v měřítku zmenšeném nebo
zvětšeném. NA V. 113. Cf. Rk. Sl.

Pantok. Je hluchý jak p. U Nivnice.
Kch. Je tu kúřu, že može p-ky věšať
(mnoho). Brt. Na Mor. = dlouhá, neširoká
sekera o dlouhém topoře ku štípání dříví.
Mor. Brt.

Pantomimicky mluviti = znaky viditel-
nými. Hš. Sl. 10.

Pantošiti = vzpomínati. Ale tuto tvá
Milosť nepantoší. Výb. II. 756.

Pantovník, u, m., der Bandnagel. Pdl

Pantun, u, m. = druh malajských básni-
ček skládajících se obyč. ze čtyř trochej-
ských řádků. První dva řádky dávají obraz
z přírody, poslední dva jeho potah k životu.
Užívají ho ve společnosti. Na první p. musí
jiný společník posledním řádkem prvního
počíti, a to jde tak dále, až jeden z po-
sluchačů umře t. j. žádného vhodného p-nu
pověděti nemůže: abab, bvbv, cdcd . .

Když je měsíc v plné kráse,
Proč se sám na nebi třpytí?
Tys tak slavný, povídá se,
Proč pak hledíš se jen skrýti?

Proč pak hledíš se jen skrýti,
Fialinko, pod lístkama?
Kdo je dobrý, sám si svítí,
Sláva slaví sebe sama.

Sláva slaví sebe sama
......... Tč.

Panule, jm. hrušek. Na Vsacku. Vck.

Panulkové = původní jm. portášů na
Val. Pam. Vel. Meziříčí. 136.

Panuoška, y, f., os. jm. Arch. VIII. 539.

Pánva. Vz Panna oprav v: Vz Pánev.

Pánvice, das, Zapfenlager. Čepy chodí
v p-cích. NA. IV. 175., Šmr. 96., 98.

Panvicový, Becken-. P. kosti Nz. lk.
P. ústroje. Nz. lk.

Pánvičidlo, a, n., der Pfannenkolben
beim Büchsenmacher. Šm.

Pánvičkář, e, m., der Pfannenmacher. Us.

Pánvičkářský, Pfannenmacher-.

Pánvičkářství, n., Pfannemacherhand-
werk.

Pánvičkový, Pfannen-. P. prach. Čsk.

Pánviční dutina, cavum pelvis, Becken-
raum, hlíza, Beckenabseess, kloub, -gelenk,
kruh, -ring, kružidlo, -messer, nádor, -ge-
schwutst, míznice, -saugadern, otvor, aper-
tura pelois, pás, -gürtel, pleteň, -geflecht,
pohyb, -bewegung, provazec, pruh, -strang,
tkáň, vazivo, -Zellgewebe, -bindegewebe,
útroby, -eingeweide, vchod, -eingang, vý-
chod, -ausgang, zánět buničiny p., -zellen-
gewebeentzündung, žíly, -venen, zlomenina,
Beckcnfractur; vymknutí kosti p., -luxation.
Ktt. exc.

Pánvičník, u, m. P. vratový, der Göpel-
stock. Hř.

Pánvina, y, f., die Pfanne im Schmelz-
Haus. Šm.

Pánviště, ě, n, das Pfannenhaus im
Salzw. Šm.

Pánvoměr, u, m., Klisometer, n.

Pánvopobřišnicový. P. hlíza, abscessus
polviperitonealis.

Panychida, vz Panichida.

Paohlavec, vce, m. = pulec. Vz Palo-
hlavec, Pulec (dod.) U Lipníka. Brt.

1. Pápa. Třepy, třepy ručičky, dej nám
pámbů žemličky, po žemličkách pápu, na-
dělíme čápu (hra s dítětem). Rgl.

Papáčisko, a, n. = veliký papáč. Slav.
106.

Papáčkový, Esser-. Šm.

Papada, y, f = kaše z mouky sagov-
níkové. Rstp. 1625.

Papaj, e, m. = papáč. Slov. Dbš. Obyč.
45., Sl. ps. I. 117., Phľd. V. III.

Papaja. Cf. Rstp. 610., Papajovník.

Papajka, y, f, ovoce papaje. Rstp. 641.

Papajovitý. Cf. Rstp 640.

Papajovník, u, m. = papaja, der Melo-
nenbaum. Osv. VI. 41.

Papák. Sdl. Hr. IV. 340.

Papal, a, papálek, lka, m. = labužník.
Desolka, Rm.

Papalism-us, u, m. = přílišné ctění pa-
peže. Cf S. N. XI. 551.

Papalka, y, f. = labužnice — P., os
jm. 16. stol. Wtr.

Papán, a, m., der Usurpator. Slov. Ssk.

Papánek, nka, m., os. jm. Šd.

Papárna, y, f. = huba (žertem). Sm.

Paparuchy, pl. = drobotiny do pokrmů
jako: kmín, mák a p. U Opavy. Klš.

Papati. Černá kráva, bílý vůl, já bych
papal, Bože můj (říká hladový). Val. Vck.
Na to dávám hubě papať, aby mohla hodně
klapať (o mluvkovi) Us. Brt.

Papaverin, u, m., vz Rm. II. 383., Sfk.
Poč. 575.

Papaya, vz Papaja. Ves. IV. 19.

Papek. Vz Vyobraceti.

Papěna, y, f =dětská kašička. Val. Vck.

Pápení = spálená sláma a p., lítající
vzduchem; lehké peří Mor. Mnk., Brt. D.
246. Vz Pýřenice (dod) — P. pod nosem,
der Milchbart. Ib.