189

Páper. Perinka z pápera. Koll. Zp. I.
221. Je jako p. = slaboučký. U Třebíče.
Jsk. Ťažko páperie pustí (o skoupém). Slov.
Orl. IX. 247.

Pápeří. Vz List. fil. XII. 188.

Pápeřitý, flaumhaarig. Slb. XLIV.

Papérko, a, n. = páperka. Prss. Gaz. 16.

Paperlínek, nka, m. = vlhovec rýžový.
Brm. II. 2. 406. Vz Paprlink.

Papeš, pše, m. Hra na papše = na peška,
cicvárové jelito, pletencem. U Úboče. Rgl.

Papež. Mkl. aL. 10., 272., Etym. 231.
P. chlopy žere, šlechtu chlasce a mnichy
sere. Slez. Tě. — P. = katolík. Šohajíčko
papež, čo sa za mnou driapeš? mám já lu-
teráňa, čo pozerá na mňa. Sl. p. 224. —
P., Papesch, sám. u Vimberka.

Papeženka, y, f. = papežka; papeži od-
daná. Cch. Bs. 73.

Papežice, e, f. = papežka. P. Johanna.
CKD. 1888. 381.

Papežin, a, o = papežův. Sieň p-na. Vz
Jir. Nkr. 63. §. 286., -in.

Papežiti = papežovati. Jedna žena byla
jest papežem dvě letě a tři měsiece, jenž
jest byla rodem z Mohuče a slula Agnes a
kdy p-la, tehdy slula Johannes. Hus II. 30.

Papežkář, e, m., der Päbstler. Rk.

Papežnický, päpstlich. Bern.

Papežnictví, n. = katolictví. Bern.

Papežnička, y, f. = katolička, Papistin.
Bern.

Papežský. Čechové slíbiti měli za všecky
spoluobyvatele své poslušenství p-ské. Bart.

Papežství. Sv. Řehoř přijal p. Št. Kn.
š. 126.

Papica, e, f. Na p-cu zralý = úplně, ba
i přezralý; opilý na papicu (na mol). Na
Hané. Wrch.

Papíček, čka, m.= papínek. Šm.

Papieren, rně, f. = papírna. Slov. Sl.
let. I. 194., Phl'd. VI. 30.

Papilla, y, f. P-ly = chutnací bradavky
na zadní části jazyku. Dk. P. 15.

Papillom, u, m., Papillom, n. Kožní p.
Nz. lk.

Papínkovati = papínkem jmenovati, Papa
nennen. Lpř.

Papinův hrnec. Vz Kram. Slov.

Papír aksamitový, Mus. 1889. 305., bílý,
čárkovaný, k detailům, Detailzeichen-, do-
pisní, fotografický či světlopisný, hladiv-
cový, kartový (na karty), kostečkovaný,
kreslicí snímací, Zeichenblock-, linkovaný,
modrý, na mouchy, mřížkovaný, olejovaný,
pausovní, Paus-, pazourkovitý, perčový, pí-
skový, Sand-, přejímací, profilový, na prů-
rysy, Profil-, průsvitný, skelný, smuteční,
světlocitný, šablonový, Schablonen-, švéd-
ský, tečkovaný, k vykládání sudů. Šp., Pdl.,
Hs., Šmr. 147., Sdl. Hr. 78, Wld., Dch., Mj.,
Zpr. arch. VII. 89., ZČ. III. 41., Zl. kl.
1856. č. 16., SP. IL 152., 153., Kram. Slov.,
Rk. Sl. P. řím. a řec. vz v Vlšk. 282., 293.,
294. P. pryžcový, voskový (paraffinový).
Vz Slov. zdrav. Nyní balík — 10 rysů,
rys = 10 kněh, kniha = 10 vrstev, vrstva =
10 archů. Uveď to na p. = napiš to. Wtr.
exc. — Hádanka: Bílé pole husím brkem

orané (papír-péro). Brt. Dt. 158. — P-ry
(peníze papírové) na jméno znějící. Kzl. 219.

Papírák, u, m. = ořech větší s tenkou,
křehkou skořápkou, ořech papírový, Papier-
nuss, f. Rstp. 1388.

Papírek = jablko, Mor. Brt., ořech (pa-
pírák). Včk.

Papířenka, y, f., die Vehtblume. Rk.

Papírna, Papiermühle, f. Sdl. Hr. IL 87.

Papírníček, čka, m., die Papiermotte. Šd.

Papírníkovati, Papiermacher sein. Bern.

Papírodajný. P. moruše, vz Moruše.

Papíropis, u, m, Papyrographie, f. Šm.

Papíroska, y, f. = cigaretto. Us. Vik.

Papírovec, vce, m. = papírový keř, die
Papierstaude, papyrus antiquorum. Šd., Rk.

Papírovitý, papierartig. Rst. 459.

Papírovník, u, m. = papírovec.

Papírovníkový, Papierstaude-. P. šťáva
má mnoho cukru. KP.

Papírový. P. hnětěnina, papier maché,
Kř. 113., TlM. 94., měna, Kzl. 264., ořech,
vz Papírák, renta, Us., rukopis, Mus. 1880.
345., šlechtic (který nic nemá), Pal. Rdh.
III. 139., prádlo. Kram. Slov.

Papista. Bart. 40.

Papiš, e, m., os. jm. Tov. 5.

Papíz, e, m., nadávka. Ty p-zi! U Nové
Kdyně. Rgl.

Papjer, u, m. atd. = papír atd. Slov.
Bern.

Papla, y, m. = tlachal. Jdi, ty paplo!
Brt. D. 246.

Paplan, u, m. = paplon. Sokl. I. 109.

Paplati se s čím = piplati se, matlati
se, mazati se. Kdo by se s tím paplal! —
se kde: v blátě. Mor. Šd. — Něco z těsta
p. Brt. D. 246.

Paplavý, schmierig, letschig, mazavý.
Mor. Šd.

Paplena, y, f. = moučná kaše, Brt.; ze-
máky v omáčce rozmačkané. Mor. Rgl.

Paploh, a, m. = papluh. Slez. Šd.

Paploň, ě, m. = kdo paple, nečistě práci
koná na př. zedník, natěrač. Mkl. Etym.
258. Ten p. nám v jizbě všecko zapaplal.
Na již. Mor. Šd.

Paplonár, a, m., der Bettdeckenmacher.
Slov. Bern.

Paplonek, nku, m. = zdrobn. paplon.
Děti do p-ků údečky své skrucovaly. Ntra.
VI. 287. Upchávajic jejich p-ky (rukama
zastrkujíc) zpozoruje šum tichý. Ib.

Papluh, u, m. = zuna, plevel, das Un-
kraut. Ta réž je sám p. Slez. Šd. — P.,
a, m. = tlachač, nešika. Gazda nevěděl,
koho to má v domě a považoval ho jen za
takého p-ha. Pokr. Pot. II. 102. P., na-
dávka. Brt. D. 329., Mt. S. I. 117., Rr. Sb.

Popluha, y, m. = papluh. Slov. Ssk.

Papluch, a, paplucha, y, m. = papluh.
Brt. D. 329., Ssk.

Papluk, a, m. = papluh. Mor. ps.

Papoka, y, f. Škriabal sa neborák tou
horou, až sa predca p-kou horko ťažko vy-
táral na jednu lúku. Slov. Dbš. Sl. pov. I.
75.

Pápolé, n., = pápeří, prach husí. U Uher.
Hrad. Brt. D. 246.

459