191

Papšák, a, m. = voják bojující za pa-
peže. 1871.

Papšikov, a, m., dvůr v Čásl. Blk. Kfsk.
698., Rk. Sl.

Papu (v dětské řeči). Vz Papati. Kšá.
Maria panna krmí dićatko, papu papu papu
Jezulátko! Sš. P. 737.

Papuč. Cf. Mkl. Etym. 231., List. fil.
XII. 190. P. = obuv valašská, zhotovená
z húně bílé nebo hnědé; podešve jsou buď
prošity dratvemi nebo podšity koží, bez
podpatků; na lýtkách zapínají se háklíky.
Vck. P. = zimní obuv na jihových. Mor
Krpčené p-če. Brt. Valašské huňky či p-če.
Šd. Dovede šíti p-če. Prss. P-čám pefel
dáť = utéci. Val. Vck. Kde se hrabeš v pa-
pučích na bál (říkají chlubnému mluvkovi) ?
Val. Vck. Má hubu jako papuč (je rozdur-
děný). Brt. — P. —= tlapa, noha. Zatřepáł
papučami = zemřel. Brt. D. 246. — Papuča =
papírová škatulka na sirky; podlouhlý okří-
nek. Val. Vck., Brt. D. 246.

Papučák, a, m = kdo v papučích chodí;
holub nebo slepice, která na nohou má pa-
puče z peří, rousnatý. Mor. a slez. Šd.

Papučář, e, m. = slepice papučák, rous-
natá. Mor. Brt.

Papúčík, u, m. = cibulopupen, pukopupen,
pupen cibulovitý, der Knospenzwiebel. Vz
Rst. 460.

Papučka, vz Papuč. — P-ky = cibulo-
vité pupeny, bulbilli, Zwiebelknospen. Sl. les

Papuch. P. dlouhokřídlý, pionias, dlouho-
zobý, henicognathus leptorhynchus, horský.
Nestor notabilis, chocholatý či kakadu, je-
skynní, pezoporus occidentalis, karolinský,
conurus carolinensis, klínoocasý, conurus,
krátkoocasý, p. mnich, bolborhynchus mo-
nachus, ploskoocasý, platycereus, pravý
( = krátkoocasý), řasoocasý, travní, euphema,
travní ozdobný či modrohlavý, e. pulchella,
ušlechtilý, electus, Edellori, úzkozobý, bro-
togerys, vlnitý, melopsittacus undulatus,
vrabčí či papoušíček, psittacula, zemní,
pezoporus formosus, zpěvný, melopsittacus.
Brm. II. 63., 72., 79., 82., 120., 128., 130,
132., 145., 147., 153,, 162.—166., 178., Ves.
I. 66 , 67 , Hlb. I. 353 , 356 , II. 48, 484. —
Papoušíček, vz Papoušek vrabčí. P. červeno-
hlavý, psittacula pullaria, modrohlavý (modro-
hlávek, coryllis galgulus), modrohřbetý, p.
passerina, růžový, p. roseocoilis, šedohlavý,
p. cana, ozdobný, coryllis. Brm., II. 87.,
88.. 84, 79. — Starý papoušek nenaučí se
mluviti, psittacus senex ferulam negligit. V.

Papuchalk, a, m. P. lední, mormon arc-
ticus, pták. Vz Vega I. 64.

Papula. Děti mají papulky. U Frýdka.
Tč. Nefúká celú papulú na pokrm horúcí.
Grlč. II. 324. Má p-lu, jak na plně měsíc
(tlustou). Brt. -- P. = hledík, antirrhinum,
das Löwenmaul, rostl. Slb. 321.

Papuláč, e, m. = papulatý. Slov. Rr. Sb.

Papulatý = kdo má papulu. Mor. Škd.

Papulka, y, f, sam. na Tábor. MPr.

Papulnák, a, m. = papulatý. Slov. Rr.
Sb.

Papulnatý = hubatý. Slov. Bern.

Papulovati, vz Famfulovati (dod.) Šd.

Papunec, nce, m. Hra na p-nce (míčová).

Na Zlínsku. Vz Brt. Dt 196., Mtc. 1879.
171., Km. 1887. 363, Míč.

Papuové. Vz Krč. 1033.

Papuší holub. Brm. II. 2. 668.

Papúšbk, ška, m. = papoušek. Slov. Ssk

Papyl, u, m., myrtus. Byl. 15. stol.

1. Par, u, m. Odmlad sa do cesta pekár-
ského dáva. Ináčej, ked sa nedáva odmlad,
tedy sa dáva nácesta. Tretí spôsob je piecť
chlieb (kvasiť) na pare, ktorý robia z otrub.
Slov. Zátur. — Koll. St. 68.

2. Par = skrze. Par acquit (aký), durch
Empfangsbestätigung; p. couvert (kuvér),
der Ein , Beischluss; p. occasion, gelegent-
lich. Kh.

Pár. Cf Mkl. Etym. 232. Co děláme,
do páru děláme. Sá. Hodí se do páru. Tkč.
— P. = několik. Bylo jich tam jenom pár.
Us. Rgl. Platil pár dvacetkrát zl. ČT. Tkč.
Stálo ho to hezkých pár grošů. Sá. — P. =
roveň. Nemá na světě páru. U Lukavice.
Dohnálek. Cf. Pára (konec).

Para, y, f. = síla. Ten má paru! Brt. D.

246. — P. = práce namáhavá. Ti (děti)
dajú dosť pary. Ib.

Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38.,
Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn.
Vz Mus 1845. 538. Páry kapalněji, plyny
ne. Cf. MS. 211. P. nasycená, gesättigt, pře-
hřatá, überhitzt, vlhká, nass, Šmr., 5., 6.,
17., mokrá, suchá, Hrm. 60., napnutá,
gespannt, ammoniaková, ammoniakalisch,
horká, přímá, prchající, vzcházející, ohřatá,
zpáteční, Contre-, Šp, škrcená, Zpr. arch.
IX. 12 ; hustota par, MS. 214., tlak, vy-
vinování, uspoření, výrobce páry. Šp. P.
rozpíná, se zhušťuje, kapalní. Šmr. 5., 6.
Páru zavříti. Když slad z páry vyšel. KP.
V. 274. Več-li se koli (tělo) obrátí, leč
v prsť, leč v prach, leč v páru kakú. Št.
Kn. š 28 Páry z lesů vystupující. Vz Stří-
žaha. Je horko, až pára kosti láme (= je
zima). U N. Bydž. Kšť. Duše jeho praco-
vala ten večer parou (mocně). Šm. I. 41.
To pokračuje parou (rychle). Ib. I. 53.
Dostavil se jako po páře (rychle). Šml.
Světská chvála — enem pára. Slez. Šd. Páry
ty jsou tělo hřiešného. Hus II. 358 Tyto
hony Byly parou proti tomu (= ničím).
Rgl. — P. = síla. Vzali mu páru. Št. Kn.
š. 126. Pokud p. stačila. Němc. — P. =
kořalka. Pekelná p. Us. Napil se jen za dva
(kr ) páry a už měl v makovici (v hlavě).
Us. Vlk. Má páru v hlavě (o opilém). Us.
Sn. — P. = pár. P. koní. U Star. Jičína.
Vhl. Všecky panny jdu po parach, ta moje
leži na marach. Sš. P 394. Šuhajko, boli
by sme pára. Sl. ps. 112. Ta neměla páry
(rovně) v stolici nitranskej. Slav. II. 5. 284

Parabanan, u, m., parabansaures Salz.
Nz.

Parabanový. P. kyselina. Vz Rm. I.
590., Nz.

Parabola v math. P. apollonická, bikva-
dratická, kubická, prostorová, semikubická
či Neilova, vyššího řádu. Vnč. 37., 40, 48.,
85., Srč. Zem. 70., Schd. I. 189., Rk. S!.,
NA. V. 45. — P. v poetice. Cf. Vor. P.

247. P-ly s výklady. Vz Hš. Dod. II. 13.,
Jg. Slnosť 155.

459*