Předchozí (190)  Strana:191  Další (192) |
|
|||
191
|
|||
|
|||
Papšák, a, m. = voják bojující za pa-
peže. 1871. Papšikov, a, m., dvůr v Čásl. Blk. Kfsk.
698., Rk. Sl. Papu (v dětské řeči). Vz Papati. Kšá.
Maria panna krmí dićatko, papu papu papu Jezulátko! Sš. P. 737. Papuč. Cf. Mkl. Etym. 231., List. fil.
XII. 190. P. = obuv valašská, zhotovená z húně bílé nebo hnědé; podešve jsou buď prošity dratvemi nebo podšity koží, bez podpatků; na lýtkách zapínají se háklíky. Vck. P. = zimní obuv na jihových. Mor Krpčené p-če. Brt. Valašské huňky či p-če. Šd. Dovede šíti p-če. Prss. P-čám pefel dáť = utéci. Val. Vck. Kde se hrabeš v pa- pučích na bál (říkají chlubnému mluvkovi) ? Val. Vck. Má hubu jako papuč (je rozdur- děný). Brt. — P. —= tlapa, noha. Zatřepáł papučami = zemřel. Brt. D. 246. — Papuča = papírová škatulka na sirky; podlouhlý okří- nek. Val. Vck., Brt. D. 246. Papučák, a, m = kdo v papučích chodí;
holub nebo slepice, která na nohou má pa- puče z peří, rousnatý. Mor. a slez. Šd. Papučář, e, m. = slepice papučák, rous-
natá. Mor. Brt. Papúčík, u, m. = cibulopupen, pukopupen,
pupen cibulovitý, der Knospenzwiebel. Vz Rst. 460. Papučka, vz Papuč. — P-ky = cibulo-
vité pupeny, bulbilli, Zwiebelknospen. Sl. les Papuch. P. dlouhokřídlý, pionias, dlouho-
zobý, henicognathus leptorhynchus, horský. Nestor notabilis, chocholatý či kakadu, je- skynní, pezoporus occidentalis, karolinský, conurus carolinensis, klínoocasý, conurus, krátkoocasý, p. mnich, bolborhynchus mo- nachus, ploskoocasý, platycereus, pravý ( = krátkoocasý), řasoocasý, travní, euphema, travní ozdobný či modrohlavý, e. pulchella, ušlechtilý, electus, Edellori, úzkozobý, bro- togerys, vlnitý, melopsittacus undulatus, vrabčí či papoušíček, psittacula, zemní, pezoporus formosus, zpěvný, melopsittacus. Brm. II. 63., 72., 79., 82., 120., 128., 130, 132., 145., 147., 153,, 162.—166., 178., Ves. I. 66 , 67 , Hlb. I. 353 , 356 , II. 48, 484. — Papoušíček, vz Papoušek vrabčí. P. červeno- hlavý, psittacula pullaria, modrohlavý (modro- hlávek, coryllis galgulus), modrohřbetý, p. passerina, růžový, p. roseocoilis, šedohlavý, p. cana, ozdobný, coryllis. Brm., II. 87., 88.. 84, 79. — Starý papoušek nenaučí se mluviti, psittacus senex ferulam negligit. V. Papuchalk, a, m. P. lední, mormon arc-
ticus, pták. Vz Vega I. 64. Papula. Děti mají papulky. U Frýdka.
Tč. Nefúká celú papulú na pokrm horúcí. Grlč. II. 324. Má p-lu, jak na plně měsíc (tlustou). Brt. -- P. = hledík, antirrhinum, das Löwenmaul, rostl. Slb. 321. Papuláč, e, m. = papulatý. Slov. Rr. Sb.
Papulatý = kdo má papulu. Mor. Škd.
Papulka, y, f, sam. na Tábor. MPr.
Papulnák, a, m. = papulatý. Slov. Rr.
Sb. Papulnatý = hubatý. Slov. Bern.
Papulovati, vz Famfulovati (dod.) Šd.
Papunec, nce, m. Hra na p-nce (míčová).
|
Na Zlínsku. Vz Brt. Dt 196., Mtc. 1879.
171., Km. 1887. 363, Míč. Papuové. Vz Krč. 1033.
Papuší holub. Brm. II. 2. 668.
Papúšbk, ška, m. = papoušek. Slov. Ssk
Papyl, u, m., myrtus. Byl. 15. stol.
1. Par, u, m. Odmlad sa do cesta pekár-
ského dáva. Ináčej, ked sa nedáva odmlad, tedy sa dáva nácesta. Tretí spôsob je piecť chlieb (kvasiť) na pare, ktorý robia z otrub. Slov. Zátur. — Koll. St. 68. 2. Par = skrze. Par acquit (aký), durch
Empfangsbestätigung; p. couvert (kuvér), der Ein , Beischluss; p. occasion, gelegent- lich. Kh. Pár. Cf Mkl. Etym. 232. Co děláme,
do páru děláme. Sá. Hodí se do páru. Tkč. — P. = několik. Bylo jich tam jenom pár. Us. Rgl. Platil pár dvacetkrát zl. ČT. Tkč. Stálo ho to hezkých pár grošů. Sá. — P. = roveň. Nemá na světě páru. U Lukavice. Dohnálek. Cf. Pára (konec). Para, y, f. = síla. Ten má paru! Brt. D.
246. — P. = práce namáhavá. Ti (děti)
dajú dosť pary. Ib. Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38.,
Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. Páry kapalněji, plyny ne. Cf. MS. 211. P. nasycená, gesättigt, pře- hřatá, überhitzt, vlhká, nass, Šmr., 5., 6., 17., mokrá, suchá, Hrm. 60., napnutá, gespannt, ammoniaková, ammoniakalisch, horká, přímá, prchající, vzcházející, ohřatá, zpáteční, Contre-, Šp, škrcená, Zpr. arch. IX. 12 ; hustota par, MS. 214., tlak, vy- vinování, uspoření, výrobce páry. Šp. P. rozpíná, se zhušťuje, kapalní. Šmr. 5., 6. Páru zavříti. Když slad z páry vyšel. KP. V. 274. Več-li se koli (tělo) obrátí, leč v prsť, leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š 28 Páry z lesů vystupující. Vz Stří- žaha. Je horko, až pára kosti láme (= je zima). U N. Bydž. Kšť. Duše jeho praco- vala ten večer parou (mocně). Šm. I. 41. To pokračuje parou (rychle). Ib. I. 53. Dostavil se jako po páře (rychle). Šml. Světská chvála — enem pára. Slez. Šd. Páry ty jsou tělo hřiešného. Hus II. 358 Tyto hony Byly parou proti tomu (= ničím). Rgl. — P. = síla. Vzali mu páru. Št. Kn. š. 126. Pokud p. stačila. Němc. — P. = kořalka. Pekelná p. Us. Napil se jen za dva (kr ) páry a už měl v makovici (v hlavě). Us. Vlk. Má páru v hlavě (o opilém). Us. Sn. — P. = pár. P. koní. U Star. Jičína. Vhl. Všecky panny jdu po parach, ta moje leži na marach. Sš. P 394. Šuhajko, boli by sme pára. Sl. ps. 112. Ta neměla páry (rovně) v stolici nitranskej. Slav. II. 5. 284 Parabanan, u, m., parabansaures Salz.
Nz. Parabanový. P. kyselina. Vz Rm. I.
590., Nz. Parabola v math. P. apollonická, bikva-
dratická, kubická, prostorová, semikubická či Neilova, vyššího řádu. Vnč. 37., 40, 48., 85., Srč. Zem. 70., Schd. I. 189., Rk. S!., NA. V. 45. — P. v poetice. Cf. Vor. P. 247. P-ly s výklady. Vz Hš. Dod. II. 13.,
Jg. Slnosť 155. 459*
|
||
|
|||
Předchozí (190)  Strana:191  Další (192) |