193

Parauthracen, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 259.

Paranymfa, y, m. = nejpřednější z při-
sluhujících kněží, kněz provodič, svatodruh.
Hnoj 131.

Paranymfovati = býti paranymfou. Hnoj.

Paraoxybenzovný. P. kyselina. Vz Rm.
II. 152.

Parapektan, u, m. P. vápenatý, para-
pektinsaurer Kalk. Šp. Vz Parapektin.

Parapektinový. P. kyselina, die Para-
pektinsäure. Šp.

Parapet = prkuo v patrech, do něhož
při cvičení-se hasičů lezecké žebříky se za-
sazuji háky svými je objímajíce. Na p. vy-
stupují hasiči, na něm sedí, s něho sestu-
pují. Us. Jdr. P. u mostu. Zpr. arch.

Parapetní deska. Zpr. arch. VII. 82.

Pařapík, u, m. = nejdolejší díl řapíku
po zhynutí listu na kmenu některých ka-
pradovitých zbývající, Blattstielbasis, f. Rst.
460.

Paraple, n., vz Parapluie.

Paraplegie, e, f., z řec. = ochrnutí dvou
stejnojmenných končetin (rukou, nohou).
Vz Slov. zdrav.

Parapúť, perepuť, i, f. = rodina (opo-
vržlivě). Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 13., I.
237., Slav.

Pararosanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 243., Šfk. Poč. 560.

Parasit. Rosc. 38.

Parasitický, parasitisch. Vz Parasit. Brt.

Parasitní části křivé čáry. Vnč. 2.

Parasitovati = cizopasiti. Pdl.

Parašky, pl., f. = sukně. Sá. v Kv. 1869.
10.

Pářať. Cf. List. fil. XII. 190.

Parataxe. Cf. Brt. S. 3. vd. 124. A.

Párati. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil. XII.
191. — co. Když mistr nehyl doma, ne-
udělali nic, on všecky páral (zdržoval). Us.
Vk. P. mrtvolu (pytvati). Us. Bkř. Bodaj
ťa jasná strela p-la! Němc. IV. 440. — se.
Děti se párají = si hrají. V severových.
Čech. Vor. — kde (čím). U rychtárov
(po Necpaliech) peria párá. Koll. Zp. I.
343., II. 112. Kdy se okolo nežitu párá
lékař. Výb. II. 750. Dlouho se tam nepárej.
Us. A jakož svině párá hluboce v lajně
pyskem, též utrhač ... Hus I. 230. Vz Utrhač.
Mezi pískem párají a mnoho adamantů na-
lézají. Mill. 113.

Paratiti = plísniti, schelten; bíti, prü-
geln (vz Parato). Slov. Zátur. Král ho pa-
ratil. V strachu pred mužom, že ju bude
p., schytila nôž. Dbš. Sl. pov. I. 112., 231.
— P. = řáditi. Tela v jatelině p-tí; Kula
p-la mezi vojskem. Val. Brt. D. 246.

Pařátitý, mit Krallen versehen. Šm. Vz
Pařátový.

Parátka, y, f. U Parátky = pole u Ma-
lešova u Kut. Hory. BPr.

Pařátko, a, n., vz Pařát. Jsi velkému
praseti pod p-tka a malému pod kolena (jsi
malý). U Rychn. Gth.

Parato, a, n. = klacek. Slov. List fil. XVI.

Paratoluylový. P. kyselina. Vz Rm. II.
165.

Pářatový, krallig. Kuře pětipářatové.
U Ronova. Rgl. Vz Páře, Pařátitý.

Paratyphlit-is, y, f., řec. = zánět tkani
zapobřišničné v okolí slepého střeva. Vz
Slov. zdrav.

Paraxylendikarbovaný. P. kyselina.
Vz Rm. II. 194.

Paraxylylový. P. kyselina. Vz Rm. II.
174.

Parazol, u, m.. vz Parasol. Škd.

Paráž. Dle Ktk. druh pánve s řeřavým
uhlím.

Parcellační, Parcellations-. P. plán. Us.
Pdl.

Parcellář, e, m. = kdo parcelluje, der
Parcellirer. Us. Pdl., Rjšk.

Parcellovati. — co. Hned bych svou
bídu p-val n. na dílce najal. Us. U Nov.
Bydž. Kšť.

Parcival. Vz Rk. Sl.

Parč Frant., 1760.—1822., hud. sklad.
Vz Rk. Sl.

Parče, e (ete), n., das Paarholz im Schiffsb.
Šm.

Parček, čku, m. = malý park. Kos.

Pardalí, Panther-. P. kůže. Posp.

Pardousek, sku, m. = malý pardus. Kos.

Pardubice snad z Pardědubice (Dub
Pardův), jakož se v tamních lesích vyskýtá
místní název Pardědub. Jir. v Osv. 1886.
916., 1887. 41. Dr. Polívka toto odvození
neschvaluje. Zač je v P-cích perník, ne-
smíme se ptáti. Jemu je P. jako jitrnice
(vše jedno). U Žamb. Dbv. — Arch. VIII.
598., VII. 26., 61., 113., Tk. IV. 149., Let.
56., 458., Rk. Sl. Sdl. Hr. L 256., II. 279.,
III. 46., IV. 373., V. 364.

Pardubský Mat., knihtiskař a spisov.
1619. Jir. Ruk. II. 82., 390.
Parduna, y, f., Pardune (auf den Schiffen).
Šm.

Pardus. Cf. Mkl. Etym. 232. Vymetli mu
hrubý pardus. Let 266. P. pro paměť. Vz
Zbrt. 117., Medzenie. — P., a, m., os. jm.
Arch. VIII. 598., Výb. II. 773., D. ol. I.
1005., Tk. IV. 736., VI. 353., VIL 205.,
Tk. Žk. 91., Sdl. Hr. I. 256., V. 346., Let.
88., 97., 104., 156. P. z Horky Jan v 15. stol.
Vz Rk. Sl.

Pardůsov, a, m., les na býv. panství
Kounickém. Blk Kfsk. 704.

Páře, e (ete, Us.), n. = spár, dráp, die
Klaue, Kralle. U Ronova. Rgl.

Páreček, čku, m., vz Pár. P-čky = skle-
něné knoflíčky, jimiž Chodové košili u krku
zapínají. Rnd. 163. — P-ky = toten, rostl.
U Úboče. Rgl.

Parej (pařej), e, m. = aether. Jako naj-
riedši p. Slov., Č. Čt. II. 218., LObz. XVI.
203.

Parenica, e, f. = druh sýra. Slov. Pokr.
Pot. I. 111.

Pareník, u, m. = nádoba, v níž se něco
pařívá (?). V Liptove. Rr. Sb.

Pařeniště. Vz List. fil. XIV. 181. Měl
p. bídy a rozkoši. Exc. Cf. Vlšk. 115., Rk.
Sl.

Pařenka. Také pařené plevy. Laš. a
slez. Zukal, Brt.