196

Paromisko, a, n. P. po něm! Cf. Parom.
Koll. Zp. I. 407. — P. = plán na Slov.
Pokr. Pot. 200.

Paromlýnský, Dampfmühl-. P. mouka,
Dampfmehl. Šp.

Paromotrůnný. Klečeti před oltářem
p-ných Tater (jež jsou trůnem Paromovým).
Koll. Hlas. 150.

Paromový = hromový. Lpř.

Paromský, Paroms-. P. cesta (těžká,
zlá), víno (ohnivé). Koll. Zp. I. 407.

Paromův, -ova, -ovo. P-va strela (blesk).
Koll. Zp. I. 407., II. 5. Žluté průhledné
topasy jmenuje lid P-va strela a vypráví
o nich, že je v nich blesk uzavřen a kdo
takový kámen nosí u sebe, že je chráněn
před zlými nemocemi. Němc. Mus. 1889.
867. P. skála = topasová hornina. Slov.

Paronomasie. Cf. Vor. St. 57., Brt. N.
p. III. str. CXXI.

Paroplavební, Dampfschiffahrts-. Paro-
plavební společnosť, přívoz. S. N. XI. 74.

Paroplavní = paroplavební. Šm.

Paroprázdný, dampfleer. Šp.

Paroprostor, u, m., der Dampfraum.

Paroproudní pumpa. Zpr. arch. XI. 3.
26.

Parosloví, n., die Atmologie. Tpl.

Parost, u, m. = novorost. Čs. lék. P.
chrustný, enchondroma, vyrostlina na těle.
S. N. XI. 400.

Parostřel, u, m., das Dampfgeschütz. Rk.

Parostroj. Dle Brs. 2. vd. 231. lépe:
parní stroj P. hornický, Zpr. arch. VII.
54., s přetržkou, NA, IV. 209., ležatý, ná-
stěnný, Wanddampf-, Krost, lodní, Corlissův,
Hrm. 91., 93., kývavý, oscillirend, otáčecí,
rotirend, přenosný, transportabl, stojatý,
vertikal. Šp. Cf. Schd. I. 107.—110.

Parot-is, idy, f., řec. = příušnice. Čs. lék.

Paroubek. P-kové = nadávka sedlákům.
U Králova Městce. Psčk. — P. Jiří Václ.,
1691.—1778., missionář. Jg. H. 1. 607., Jir.
Ruk. 81., Rk. Sl. — P. Václ. Vitalis, mis-
sionář, nar. 1737. Jir. Ruk. 82., Rk. Sl. —
Cf. Sdl. Hr. V. 27.

Paroucí nemoc = padoucí. Us. Nov., Fč.

Parousek = stružek česneku. U Plzně.
Kšť.

Paroustev, stve, f. = nějaká ryba. Sdl.
Hr. VIL 11.

Parov, u, m. =? Slov. Či dakde skrytý
sám bol v parovách?; Tam západ krvo-
růžový pozlatil stepy, jarky, p-vy. Orl. X.
45., 47.

Parovák, u, m. = parový kotel. Škd.

Párovati nádobí, ku př. hrnce při su-
šení nebo vypalování = klásti jeden na
druhý tak, aby kraje kladly se na kraje.
Vchř.

Parovec Pokr. Pot. I. 109., Sb. sl. ps.
I. 202.

Párovka, y, f, das Paarholz. Sl. les.

Parovlečný, Schleppdampf-. P. člun. Šm.

Párovnice, e, f. K této pokryvce ne-
máme p-ce (druhé). U Kojetína. Wrch.

Parovník. Cf. Brm. I. 2. 587.—590.

Parovodný, Dampfleitungs-. P. roura.
Zpr. arch. VIII. 89., Hrm. 32.

Parovůdce, e, m., der Locomotivführer.
NA. IV. 200

Párový rým, Dk. Poet. 416., skupenství.
Rm. 8.

Parozdvižný, dampfhebend. P. čerpadlo.
Wld.

Pározub, u, m., didymodon. der Zwil-
lingszahn, mech. Vz Rstp. 1811., Let. Mt.
S. VIII. 1. 13.

Parožina, y, f., vz Ráštep (dod.).

Parožisko, a, n. = veliký n. nehezký
paroh.

Parožka, y, f. = temna zubatá, fedia
dentata, rostl. Vz Slb. 479.

Parožnatka. Cf. Rstp. 1827., Slb. 84.,
Čl. Kv. 394., Rosc. 59.

Parožnatkovitý. P. rostliny, charae:
parožnatec. Rstp. 1826., Slb. 84., Rst. 460.

Párrazy = několikkrát, einigemal. Za-
skočil p. a už jich dohonil. Dbš. Sl. pov.

I. 314.

Parsum, u, m., Physiognomie, Gesichts-
züge. Slov. Bern.

Parsumní, Physiognomie-. Slov. Bern.

Parsumník, a, m , Physiognomist. Slov.
Bern.

Part, u, m. = podíl hudebníků ze hry.
Čce. Tkč.

Párta, oprav v: parta. Cf. Mkl. Etym.
232. P. čili koruna na hlavě byla původně
snad jen závoj z plátna, obvinutí hlavy.
Koll. Zp. I. 441. P. = náčelka, tři palce
vysoká, zlatem vyšitá, uvázaná do zadu,
kde je veliká růže ze stužek. Nevěsty mají
na ní ještě zelený věnec. Němc. III. 264.,
IV. 397., VII. 274. Na jihových. Mor. =
pentle korály posázená Brt. Ráda by už
ráda čtrnáct rokov bola, aby som chodila
s partou do kostela. Koll. Zp. I. 125. Do
party zavitá. Bl. Ps. 27. Aby mým dievkam
jak vydaným, tak též v partě zůstavajícej
platili. Sl. let. V. 163. Či tamo chceš, kde
věčná zima trůní z demantů ledných partou
bleskotavou? Čch. Sl. 35. — Dbš. Sl. pov.

II. 33., Sl. spv. I. 28.

Partajník, a, m. = člen partaje, roty,
oddílu vojenského. Mus. 1888. 280.

Partán, u, m. = hvězdovka větší, astrantia,
die Stränze, rostl. Vz Slb. 581.

Partéka. Výb. II. 754. Rozum drahá p.
Slov. Orl. IX. 247.

Parterre (parter), u, m. = zadní čásť
hlediště v přízemí divadelním. Mlt.

Partét, u, m., vz Partika. Dač.

Partéta, vz Partika.

Partice. Koll. St. 63. Kým nosieval klo-
búk s širokou p-cou. Čjk. 50.

Participant, a, m., z lat. = podílník,
účastník, der Theilnehmer an einem Unter-
nehmen. Šd.

Participialní, Participial-. P. vazba, Kos.
Ol. 72., Vm. 55., 58., souvětí. Mus. 1880. 139.

Partička, vz Partika.

Partikularistický, partikularistisch. Šmb.

Partikularní lidé. S vojskem císařským
přibyli zároveň do města (Jiudř. Hradce)
plnomocníci páně Slavatovi, načež nastalo
zatýkání a vyslýchání lidí p-ních t. j. z po-
vstání buď nařčenych neb usvědčených. Orth.
Nástin dějin J. Hradce.