197

Partitářství, n. Vz Partika — šizení atd.
Pož. 317.

Partitio. Vz Jg. Slnosť 162.

Partizána, vz Partyzána.

Partlic, e, m. P. Šimon ze Spicberka,
mistr 1623. Jg. H. 1. 607., Jir. Ruk. II. 82.,
Šb. Dj. ř. 274., Mus. 1871. 319., 1872. 461.

Partok, tku, m = dlhá, úzka plachtica,
jakú saryšské Slovenky nosievajú. Slov. Rr.
Sb. Cf. Parta.

Partutovice, dle Budějovice, Bartels-
dorf, ves u Hranic na Mor.

Partyt, u, m., vz Partika. Bdž. 181.

Partýta, vz Partika.

Paruga, y, f. = paruka. Laš. Tč

Parúchniti = pomalu dělati, šukati se.
Pořád p-chníš; On to p-chní. Val. Vck.,
Brt. D. 246.

Parukáč, e, m. = tvrdohlavec. U Kr.
Hrad. Kšť.

Parukář, e, m. = pták. Brm. II. 2. 588.

Parukářka = sýkora, die Haubenmeise.
— P. = továrna u Vinohrad.

Parukový. P. formy, kroj. Osv. I. 60.,
365.

Parun, a, m. = potok na Slov., vtéká
do Trnavy. Let. Mt. sl. VIII. 2. 41.

Parusárna, y, f., der Segelboden (wo
die Segel verfertigt werden). Šm.

Paruselka, y, f., das Schnau-, Gaffel-
segel. Šm.

Parusna, y, f., die Segelkoje (ein Ort
im Schiffe, wo die vorräthigen Segel auf-
bewahrt werden). Šm.

Parusní, Segel-. Šm.

Parušice hoření, das Oberleesegel. Šm.

Parušina, y, f. = poduška, duchna peřím
slabo naplněná. Slov. Rr. Sb. — P. =
smetí. Slov. Němc. v Mus. 1889. 362.

Paruť. Perá sú té väčšie na chvoste a
v hrielach, volajú sä letky čiže p-te (letka,
paruť, peruť) alebo aj brky. Slov. Hdž. Čít.
177., Hdž. Šlb. 30.

Parutina, y, f. Čiastky pera sú: brko
(ta cievka, čo je v nej tá púcha lebo púka,
ináče i duša rečená), brkalo či p. a kostrn.
Slov. Hdž. Čít. 178.

Paruťnatý. Lístočky tvoje p-té milo na
letorosťach trasú sa vo vzduchu. Phľd. VIII.
168.

Parva, y, f. = prvá třída gymnasijní.

Parvan, a, m. = žák parvy.

Parvolin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 226.

Parv-us, u, m. = drobný peníz. Črm.
19.. 26.

Parvuška, y, f. = peřina. Slov. Ssk.

Páry. Dotokl sě jest par. Hus II. 354.

Parychta. Cf. Zbrt. 157.

Parylovina, y, f., das Parilin. Šm.

Parypovač, a, m., vz Paripovač.

Paryta = hřmotná, statná žena; stará
panna; nemehlo. Mor. Knrz.

Parýzí, (= pařezí), n. = les u Radostic
na Buděj. BPr.

Parýzka, y, f. = vlasy na stranu uče-
sané. Má načesanou p-ku. U Kr. Hrad. Kšť.

Pás = řemen okolo těla. P. ochranný (při
čištění výše položených oken). Us. P. na
kýlu tříselní, stehenní. Us. P hasičský. Jaké
pasy směli měštané nositi? Vz Výb. II.

331. Vidouce to jiní hejtmané jeho a žold-
néři, že jim pás zle padl (že štěstí jim ne-
přeje), rozutíkali se. Sl. Uh. I. 11. Smrť
jako za pasem měli (jistou). Arn. 2294. Cf.
Sdl. Hr. II. 213. — P. = místo uprostřed
těla. Za pasy jíti (hra). Vz Km. 1887. 312.
Choditi za pase (křížkovati se). Na mor.
Slov. Hrb. Pozvati koho za pasy (do křížku).
Brt. Ako za vlasy ako za pasy (jednako
zlé). Cf. Řebro. Slov. Zátur. — P. = zděř,
popruh, obruč atd. P. spínací, klenbový,
NA. IV. 220., I. 62., vojový, Deichselring,
m., Us. Pdl., ve stavitelství; na tlak, Gurte
auf Druck, na tah, Zuggurte, Zpr. arch.
VIII. 59., podokenní. Bezkonečné pásy do-
pravní ve mlýnech přenášejí melivo obyč.
ve směru vodorovném. Vz KP. V. 663. —
P. = pásmo, ona čásť povrchu koule, která
leží mezi dvěma kruhy rovnoběžnými. Jd.
G. II. 44. Pásy vegetační: 1. rovníkový,
2. tropický, 3. subtropický, 4. teplejší mírný,
5. chladnější mírný, 6. subarktický, 7. ark-
tický, 8. polarní, 9. circumpolarní; Roztří-
dění p-ů zemských na základě ombrometri-
ckém: 1. p. bezvětrný (kalmy) s deštěm
skoro každodenním, 2. p. s dvojí dobou
dešťovou, 3. p. s jednou dobou deštivou,
4 p. subtropický s deštěm v chladnější
části roku, 5. p. mírný s deštěm ve všech
počasích ročních, 6. p. obtočnový s tuhou
a suchou zimou. Stč. Zem. 815., 641. P. šíř-
kový, výškový. Ib. 546., 547. P. kulový,
die Kugelzone. Jrl. 421. P. studený: severo-
točnový n. arktický a jihotočnový či antark-
tický. Vz Stč. Zem. 314., 315. P. rovno-
dennosti, Aequinoctialzone. Posp. V Ra-
kousku rozeznati lze trojí p. klimatický.
Kř 48 — P. sv. Jana. Mllr. 64. Cf. Plavuň.

Pasácký, Schäfer-, Hirten-, P. oheň, Šml.
I. 107., píseň, Hol. 357., hlásání, vz Sš. P.
23.—25., Er. P. 75.

Pasáček, vz Pasák.

Pasák, sam. u Chvalšin. — P. = provaz,
jehož jeden konec přivázán jest ke kolíku
do země zaraženému, a ke druhému jest
přivázáno dobytče, aby se jen v okolí ko-
líku páslo a neuteklo. Us. Sn. — P-ka
dáti = při koupání někomu hlavu do vody
strčiti, aby se napil. Us.

Pasan. Cf. Brm. I. 3. 238.

Pasanka, y, f. = spodní dětská suknička.
U Nové Vsi v Krumlov. Bauer.

Pasár, u, m. = zápasník. Slov. Hol. 323.

Pasáry. Co sa jim ten navyváďál za pa-
sarů! Brt. D. 246. Kdybys nedělala takové
p-ry, nechodil by s Petronou. Sá.

2. Pásati se čím. Paši (paš) se mečem.
Ž. wit. 44. 4. P. sě. Ev. víd. 82. Břeh
ruský, kde řekou se pásá. Kká. — si co:
meč. Kká. — co. Bedra jeho pásal hrubý
provaz. Zr. — koho s kým. Mne s vámi
pásá pouto nerozlučné. Čch.

Pásatka, y, f., gleichenia, die Gleichenie,
rostl. Vz Rstp. 1780.

Pásatkovitý. P. rostliny, gleicheniaceae:
pásatka. Rstp. 1780.

Pásatý = pásovaný. Mor. Brt. D. 154.

Pasážný stroj. Schd. I. 210.

Pasbový. P. rastlina, Weidl-. Slov. ZObz.
XXIV. 270.