198

Pasc, e, i. = pěsť. U Lopeníka na Mor.

Pasca = past. Slov. Slav, Ssk.

Pasčekář, e, m. = paščekář. Mor. Brt.
D. 141.

Pásec = pásek. Cudný p. Hr. ruk. 287.

Pasecký, ého, m. = rybník na Třeboň-
sku, BPr.; sam. u Pelhřimova. — P. Grunt,
Passekgrund, ves u Šternberka.

Pasečanka, y, f. = druh hrušek. Mor.
Brt. L. N. I. 179.

Paseční stěna, Schlagswald, mezník,
-stein. Sl. les.

Pasečnice, e, f., les u Domažlic. Rnd.
57. — P., nyní Pažežnice, les u Domažlic.
Rnd. 57.

Pasečný = rybník na Třeboňsku. BPr.

Pasek = paseka. Též na Buděj. BPr.

Pásek napínací (jímž se kreslicí papír
na desku napíná). Us. Pdl. P. na kollar,
Kollarstreif. Pdl. Bílý p. Dch. P. křížový,
das Kreuzband. Us. Pdl. — P. = prouha,
die Querbinde auf den Insektenflügeln, das
Band. Pásky na křídlech motýlích: podélné,
příčné, křivé, obloukovité, rovné, vlnité,
vroubkované, zoubkované Kk. — P. sv.
Jana. Mllr. 64.

Paseka. Mkl. Etym. 290. P. = hromada.
Vojáci leželi pasekou (druh vedlé druha).
Mor. Bkř. — P. = mýtný les P. zmlazo-
vací, Verjüngungsschlag, probírací, Durch-
forstungs-. Skd. Vyběhše z paseky mladé.
Št. Kn. š. 117. Jal ho v pasece. Půh. II.
609. — P. = háj. P. viridarium. Sv. ruk.
320. b. — P. = hřmot. Děti dělají paseku.
Us. U Nov. Bydž. Kšť. — P. = pokrm při
pravený z kaše pohančené a z prasečí krve,
u Příbora. Vck., bramborová kaše. U Star
Jič. Vhl. = P. P-ky = samoty po kopcích
rozptýlené, jinde kopanice. Mor. Brt. — P.,
ves u Písku, u Sudoměřic, u Richmburka;
Brand, ves u Nov. Města nad Met.; sam.
u Votic, u Libné, u Turnova, u Chrasti,
u Něm. Brodu, u Čimelic; mlýn u Frýdka
a u Staňkova v Plzeň.; Brenten, ves u Trut-
nova; Passek, ves u Unčova; P. Veliká,
Gross Pasek, ves u Dolních Kralovic; P.
Malá, Klein-Pasek, ves u Čechtic a sam.
u Richmburka; P Horní, Ober-Pasek, ves
u Ledče; P. Dolní, Unter-Pasek, ves u Ledče.
PL. Vz Paseky, Sdl. Hr. I. 195., IV. 373.

Pasekář, vz Kopaničář.

Paseky, něm, Pasek, vsi u Dobrušky,
u Kostelce nad Orl, u Čes. Dubu; sam.
u Náchoda; něm. Paseky, sam. u Sedlčan,
u Jilemnice, u Nasavrk, u Chrudimě, u Ústí
nad Orl., u Příbramě; osada u Velešína;
několik domkův u Zlina, u Brumova, u Vse-
tína; Neuwelt, myslivna u Krumlova; Fran-
zensdorf, ves u Richmburka; Passek, ves
u Rochlic, u Mohelnice; Passeken, ves u Vim-
berka; Na P-kách, sam. u Richmburka a
u Neveklova; P. Dolní, Unter-Passek, ně-
kolik domkův u Jimramova; P. Dominikalní,
Dominical-Pasek, ves u Příbramě; P. Horní,
Ober-Passek, několik domků u Jimramova;
P. Jimratnovské, Ingrowitzer Passek, ves
u Jimramova; P. Německé, Deutsch-Passek,
ves u Příbramě; P Roženecké, Rožinker-
Passek, ves u Jimramova. PL., Sdl. Hr. II.
171.

Pasemka, y, f.= pásímko. Rk.

Pásemnice, rostl. Vz Rstp. 1668, Slb.
230., Mllr. 113.

Pásemný, Zonen-. P. poměry. NA. IV.
98 P. dráha, Gürtelbahn. Dch. Cf. Pásmový.

Pasének, nku, m., der Rasen. Slov. Bern.

Pasenka pro ovce = paše, pastva. Slov.
Tč.

Paserbice, pl., die Stiefkinder. V Hor-
ním Trenč. Rr. Sb, Phľd. III. 3. 251.

Pasička = malá paseka, pastvička. (LObz.
XVII 147.); pole u Chmelně na Kruml.;
V P-šce, mlýn a luka u Poleně; P, kopec
u Doubravníka na Mor. BPr.

Pasikovať, streifig machen. Slov. Bern.

Pasimán, u, m., zastr. Kdež živůtek
s p-ny? Dh. 142.

Pasinek pro hovězí dobytek, stránisko.
U Vsetína. Vck. ZObz. XXIV. 179.

Páska k pouštění žilou, die Aderlass-
binde, na křížové obálky. Us. P v archi-
tektuře = plotna velmi nepatrné výšky sloužíc
hl. za spojidlo, das Blättchen. S. N. XI
569 Nerozlučná páska manželství. Exc.

Paskal, vz Paškál.

Paskala. Nerob p-lu, trefíš na skálu. Sb.
sl. ps. I. 93.

Paskava, y, f., ein Ungeputzter. Šm.

Páskokřídlec, delce, m., larentia, motýl.
Cf. Kk. Mot. 273—275. P. sosnový, eupi-
thecia signata, das Flockblumenspannerchen.
Brm. IV. 448.

Paskonid-es, a, m. P. Matěj, kněz 1603.
Jg. H. 1. 607., Jir. Ruk. II. 83.

Paskonný = poskonný. Šm.

Páskoun, trichiurus, der Ringfisch. P.
vláknorepý, t. lepturus, der Degenfisch. Brm.
III. 3. 90.

Paskovský Jan, knihtiskař 1660. Jir.
Ruk. II. 84.

Páskový. P. obálka, das Schleifenband,
Dch., metr. Pdl.

Paskřipec, pce, m., dětská nadávka. Šm.

Paskřiva, y, m. = paskřivec. Slez. Šd.

Paskřivina, y, m. a f. = paskřivec. Slez.
Šd.

Paskřivý = paskřivec. Vz List fil. XII.
191.

Paskuda = neposeda Brt. Nedělej p-dy =
nevyváděj. Brt. D. 246. — P-dy = pamlsky.
Opav. Zkl.

Paskuditi s kým = dováděti, čtveračiti,
scherzen, treiben. Val. Vck., Tr. — komu
co = haniti. Koně p. Brt. D. 246.

Paskudstvo, a, n. = paskuda. Šm.

Paskvily, vz Sbn. 948.

Paslinek, nku, m. = poslinek. V. slz. I.
159.

Pásmatý, Ketten-. P. hory. Nz.

Pásmitý, Ketten-, Zonen-, Gürtel-. P.
vrch. n.M. 13

Pásmo. Cf. Mkl. Etym. 233. P země. P.
spodních, středních písků mořských, vyš-
šího mořského písku, středního písku, pa-
řížské, petrolejové. Krč. G. 833.-837., 844.,
850. P. neutralní, ZČ. I. 222., rozhřívací,
Vorwärmezone, p výšek, Höhenzone. Sl.
les. Cf. Pás, Schd. I. 227., 228., Chdt. 96.
— P. průsvitné (ve vejci) Ves. I. 81. —
P. = míra ku měření větších délek (ve stroj-



	198

	Pasc, e, i. = pěsť. U Lopeníka na Mor. Pasca = past. Slov. Slav, Ssk. Pasčekář, e, m. = paščekář. Mor. Brt. D. 141. Pásec = pásek. Cudný p. Hr. ruk. 287. Pasecký, ého, m. = rybník na Třeboň- sku, BPr.; sam. u Pelhřimova. — P. Grunt, Passekgrund, ves u Šternberka. Pasečanka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt. L. N. I. 179. Paseční stěna, Schlagswald, mezník, -stein. Sl. les. Pasečnice, e, f., les u Domažlic. Rnd. 57. — P., nyní Pažežnice, les u Domažlic. Rnd. 57. Pasečný = rybník na Třeboňsku. BPr. Pasek = paseka. Též na Buděj. BPr. Pásek napínací (jímž se kreslicí papír na desku napíná). Us. Pdl. P. na kollar, Kollarstreif. Pdl. Bílý p. Dch. P. křížový, das Kreuzband. Us. Pdl. — P. = prouha, die Querbinde auf den Insektenflügeln, das Band. Pásky na křídlech motýlích: podélné, příčné, křivé, obloukovité, rovné, vlnité, vroubkované, zoubkované Kk. — P. sv. Jana. Mllr. 64. Paseka. Mkl. Etym. 290. P. = hromada. Vojáci leželi pasekou (druh vedlé druha). Mor. Bkř. — P. = mýtný les P. zmlazo- vací, Verjüngungsschlag, probírací, Durch- forstungs-. Skd. Vyběhše z paseky mladé. Št. Kn. š. 117. Jal ho v pasece. Půh. II. 609. — P. = háj. P. viridarium. Sv. ruk. 320. b. — P. = hřmot. Děti dělají paseku. Us. U Nov. Bydž. Kšť. — P. = pokrm při pravený z kaše pohančené a z prasečí krve, u Příbora. Vck., bramborová kaše. U Star Jič. Vhl. = P. P-ky = samoty po kopcích rozptýlené, jinde kopanice. Mor. Brt. — P., ves u Písku, u Sudoměřic, u Richmburka; Brand, ves u Nov. Města nad Met.; sam. u Votic, u Libné, u Turnova, u Chrasti, u Něm. Brodu, u Čimelic; mlýn u Frýdka a u Staňkova v Plzeň.; Brenten, ves u Trut- nova; Passek, ves u Unčova; P. Veliká, Gross Pasek, ves u Dolních Kralovic; P. Malá, Klein-Pasek, ves u Čechtic a sam. u Richmburka; P Horní, Ober-Pasek, ves u Ledče; P. Dolní, Unter-Pasek, ves u Ledče. PL. Vz Paseky, Sdl. Hr. I. 195., IV. 373. Pasekář, vz Kopaničář. Paseky, něm, Pasek, vsi u Dobrušky, u Kostelce nad Orl, u Čes. Dubu; sam. u Náchoda; něm. Paseky, sam. u Sedlčan, u Jilemnice, u Nasavrk, u Chrudimě, u Ústí nad Orl., u Příbramě; osada u Velešína; několik domkův u Zlina, u Brumova, u Vse- tína; Neuwelt, myslivna u Krumlova; Fran- zensdorf, ves u Richmburka; Passek, ves u Rochlic, u Mohelnice; Passeken, ves u Vim- berka; Na P-kách, sam. u Richmburka a u Neveklova; P. Dolní, Unter-Passek, ně- kolik domkův u Jimramova; P. Dominikalní, Dominical-Pasek, ves u Příbramě; P. Horní, Ober-Passek, několik domků u Jimramova; P. Jimratnovské, Ingrowitzer Passek, ves u Jimramova; P. Německé, Deutsch-Passek, ves u Příbramě; P Roženecké, Rožinker- Passek, ves u Jimramova. PL., Sdl. Hr. II. 171.	Pasemka, y, f.= pásímko. Rk. Pásemnice, rostl. Vz Rstp. 1668, Slb. 230., Mllr. 113. Pásemný, Zonen-. P. poměry. NA. IV. 98 P. dráha, Gürtelbahn. Dch. Cf. Pásmový. Pasének, nku, m., der Rasen. Slov. Bern. Pasenka pro ovce = paše, pastva. Slov. Tč. Paserbice, pl., die Stiefkinder. V Hor- ním Trenč. Rr. Sb, Phľd. III. 3. 251. Pasička = malá paseka, pastvička. (LObz. XVII 147.); pole u Chmelně na Kruml.; V P-šce, mlýn a luka u Poleně; P, kopec u Doubravníka na Mor. BPr. Pasikovať, streifig machen. Slov. Bern. Pasimán, u, m., zastr. Kdež živůtek s p-ny? Dh. 142. Pasinek pro hovězí dobytek, stránisko. U Vsetína. Vck. ZObz. XXIV. 179. Páska k pouštění žilou, die Aderlass- binde, na křížové obálky. Us. P v archi- tektuře = plotna velmi nepatrné výšky sloužíc hl. za spojidlo, das Blättchen. S. N. XI 569 Nerozlučná páska manželství. Exc. Paskal, vz Paškál. Paskala. Nerob p-lu, trefíš na skálu. Sb. sl. ps. I. 93. Paskava, y, f., ein Ungeputzter. Šm. Páskokřídlec, delce, m., larentia, motýl. Cf. Kk. Mot. 273—275. P. sosnový, eupi- thecia signata, das Flockblumenspannerchen. Brm. IV. 448. Paskonid-es, a, m. P. Matěj, kněz 1603. Jg. H. 1. 607., Jir. Ruk. II. 83. Paskonný = poskonný. Šm. Páskoun, trichiurus, der Ringfisch. P. vláknorepý, t. lepturus, der Degenfisch. Brm. III. 3. 90. Paskovský Jan, knihtiskař 1660. Jir. Ruk. II. 84. Páskový. P. obálka, das Schleifenband, Dch., metr. Pdl. Paskřipec, pce, m., dětská nadávka. Šm. Paskřiva, y, m. = paskřivec. Slez. Šd. Paskřivina, y, m. a f. = paskřivec. Slez. Šd. Paskřivý = paskřivec. Vz List fil. XII. 191. Paskuda = neposeda Brt. Nedělej p-dy = nevyváděj. Brt. D. 246. — P-dy = pamlsky. Opav. Zkl. Paskuditi s kým = dováděti, čtveračiti, scherzen, treiben. Val. Vck., Tr. — komu co = haniti. Koně p. Brt. D. 246. Paskudstvo, a, n. = paskuda. Šm. Paskvily, vz Sbn. 948. Paslinek, nku, m. = poslinek. V. slz. I. 159. Pásmatý, Ketten-. P. hory. Nz. Pásmitý, Ketten-, Zonen-, Gürtel-. P. vrch. n.M. 13 Pásmo. Cf. Mkl. Etym. 233. P země. P. spodních, středních písků mořských, vyš- šího mořského písku, středního písku, pa- řížské, petrolejové. Krč. G. 833.-837., 844., 850. P. neutralní, ZČ. I. 222., rozhřívací, Vorwärmezone, p výšek, Höhenzone. Sl. les. Cf. Pás, Schd. I. 227., 228., Chdt. 96. — P. průsvitné (ve vejci) Ves. I. 81. — P. = míra ku měření větších délek (ve stroj-