199

nictví), das Bandmass. Včř. Z. II. 25. P.
válcové, die Walzenstrecke. Šp. — P. ucpá-
vací, které se klade mezi dva plechy, které
se mají nepropustně snýtovati, die Lieder-
schnur. Vz Včř. Z I. 18. — P. = běh, die
Kette. P. bludu, Čch., výmluvnosti, Šml.,
myšlének, SP. IL 166., důvodů. — P. =
spolek, společnost (ve zlém smyslu). Ti
hoši, to je pěkné p..!Us. Kšť. Vlček a
Vlčková — jedno pásmo (jeden jako druhý).
Němc.

Pásmový, Zonen-. P. sazba, -tarif (že-
lezných drah). Cf. Pásemný (dod ).

Pasna = zástěra. Psčk. — P. = horní
čásť sukně k pasu přiléhající. Us. Rjšk.

Pásnice = sudarium. B. mik. Act. 19. 12.
Sv. Jakub p-ci mu poslal, jížto svůj pot
utíral. Pass. mus. 351. — P. = páska. Labe
vine se jako stříbrná pásnice naší vlastí.
U Žamb. Dbv.

Pásnictvo, a, n., das Gürtlergewerbe.
Loos.

Pásnička. Nosil p-ku. Výb. I. 265.

Pásník. Partičky zlatej nemám, zajtra
na sobáš jít mám, chod mamičko k p-vi,
nech tu partu dohotoví. Koll. Zp. I. 241.

Pasobřišec. Hr. ruk. 271.

Pasohlavky, pl., f., Weisstätten, ves
u Mikulova.

Pasoman. Kde sú čižmy s ostrohami, no-
havice s p-ny? Koll. Zp. II. 195. Cf. Sdl.
Hr. II. 167.

Pasomanár, a, m., der Posamentirer.

Pasomanárský, Posamentirer-.

Pasomanárství, n., das Posamentirer-
handwerk. Bern.

Pasomaník, u, m., das Bortchen. Slov.
Bern.

Pasouček, čku, m. = kratičká větvička
různotvará, die Spreuschuppe. Vz Rst. 460.

Pasoučkatý, spreuschuppig. Rst. 460.

Pasování. Kdož sobě sám lež dává,
hoden jest p. Bart. 314.

Pasovaný rytíř. Št. Kn. š. 162.

Pasovary. Arch. VIL 716., Blk. Kfsk.
1381., Sdl. Hr. III. 305., Rk. SI.

Pasovati. Mkl. Etym. 230. Slavně ně-
koho p. Hus III. 122.

Pasovci, dasypodina. Cf. Brm. I. 2. 519.
až 529.

Pásovice, e, f. = usně na pásy, das
Gürtelleder. Šp.

Pasovisko, a, n. = pastviště. Slov. Rl.
Pr. II. 25.

Pásovitě, gürtelweise. Rst. 460.

Pasovka, hruška. Cf. Rstp. 516.

Pasovní = zápasní, šermířský, Ring-.
P. škola. Slov. Bern.

Pasovnický, Kämpfer-, Ringer-. Slov.

Pasovník, a, m., der Kämpfer, Ringer.
Slov. Bern.

Pasovský, Passauer-. Šm.

Pásový. P. jablko. Mor. Brt.

Paspal, das Pfannengras. Vz Rstp. 1717.

Pasport, u, m. = list fedrovní. V. Mus.
1885. 354.

Paspule, e, paspulka, y, f., z fr. passe-
poil (paspoál) = úzký lem v oděvu; stužka
k obrubě. Us. Rgl., Rjšk., Kutn., Rk. Cf.
Ševník (dod.).

Paspulovati = paspulky přišívati. Us.
Rgl. Vz předcház.

Passát severovýchodní, jihovýchodní. Stč.
Zem. 583., 584., Schd. I. 167.

Passátní vítr (dolní či passát a horní či
antipassát). Stč. Zem. 583.

Passional. O p-lech vz Jir. Mor. 71. nn.,
Jir. Ruk. 84., Sbn. 386., Hš. Dod. I. 4., 9.,
23., Pyp. K. II. 297., 298.

Passirovati omáčku a p.: protlačiti, pro-
cediti. Hnsg.

Passivně = trpně. P. se k něčemu cho-
vati. Osv.

Passivní tlak, Pek. 173., assistence, Bor.,
jmění (passiva). Us. Pdl.

Passivum české. Vz List. fil. II. 202.,
III. 216.

Pasť. Mkl. Etym. 229. V pasti se chytiti.
Hdk.

Päsť = pěst. To sa mu síde ako p. na
oko. Sbor. sl. ps. I. 110.

Pastala, y, f., turnera, die Turnere, rostl.
Vz Rstp. 644.

Pastalovitý. P. rostliny, turneraceae:
pastala. Rstp. 643.

Pastář, e, m.= pastýř. Mill. 210.

Pasteh, u, m., der Fadenschlag. Cf.
Pastrk.

Pastehovati, fadenschlagen.

Pastel. List. fil. XII. 322.

Pastela, y, f. = pastelový výkres. Osv.
I. 194.

Pastelin, lien. Sv. ruk. 314., Rhaz. I.
27. Zánět p-nu, proctitis, kýla (výhřez) p-u,
proctocele, řez p-nu, proctotomie. Nz. lk.

Pastelinohrázový šev, proctoperinae-
oraphia. Nz. lk.

Pastelinoměchýřový. P. řez, procto-
cystotomia. Nz. lk.

Pastelinový, rectalis, konečníkový. P.
kýla, rectocele. Nz. lk.

Pastelka, y, f. = pastel. Stč. Al.

Pastelní malba, Pastell-, Trockenmalerei.
Šm.

Pastelovati = pastelem malovati.

Pastěnek, nku, m. P. chrámový. Hnoj.

Pasterec, rce, m = druh jedlých hub.
Slov. Rr. Sb.

Pasterka, y, f. = selanka. Šm.

Pasteurování, n. Vz KP. V. 181.

Pastevák, a, m. = pastevec. Šm.

Pastevec, vce, m. =pastvec. Mour., BPr.

Pastevnatý. P. hornatina. J. Lpř.

Pastevné, ého, n., das Hütergeld, der
Hüterlohn; das Triftgeld. Šp., Pr. tr., Pk.
Npj. 50., J. tr., Sdl. Hr. VII. 152.

Pastevní, vz Pastevný.

Pastevník, a, m. = pastýř. Pass. mus.
366.

Pastevný. P. ovce, místo, Ž. wit. 99. 3,
22. 2., ohrada, pláň, Lpř., krmení dobytka,
hospodářství. NA. 100., 112. Tahle kráva
je p. (pořád se pase). U Solnice. Frch.

1. Pásti. Mkl. Etym. 232. — co, koho.
Kdo ty pávy p. bude? Sš. P. 564. Nynější
lidé viece pasú čich než rozum. Hus I.
77. Svú vólí pasúc. Št. Kn. š. 65. — se.
Ten kněz je pastýř, jenž sám sebe pase.
Wtr. v Osv. 1884. 501. Pas se, maličká
(velení kravám)! Brt. Ve Slezsku říkají