202

Paštéka, vz Paštika.

Paštika anglická, brzlíková, z čokolády,
hamburská (z kvíčal, z koroptví, ze zajíců,
z husích jater), holoubátková, husí, jablková,
kachní, kapounová, z krocana, z kuřat, s ma-
linami, máselná, merunková, ovocná, rybe-
sová, rybová, sardelová, smetanová, srnčí,
štrassburská (z husích jater n. ze zvěřiny
s lanýžemi), z šunky, švestková, telecí,
ustřicová, zvěřinová. Hnsg., Šp., Včk.

Paštikářka, y, f., die Pastetenbäckerin.
Šm.

Paštiky, pl., f., Paschtik, ves u Blatné.
Cf. Rk. Sl.

Paštrka, y, f., paštrky, Mutterkuchen
bei den Kühen. Rk., Šm.

Paštrnák. Chlpk. Dram. II. 55., Sl. spv.
IV. 133.

Pašvice, e, f. = rajské jablko. Mllr. 99.

Pať, i, f., der Mehlthau. U Uh. Hrad. Tč.

Päť = pět. Slov. Robí o milých päť. Sb.
sl. ps. I. 102. Naučím ťa, čo je to p. Zátur
Vz Pět.

Pata. Mkl. Etym. 239., Mz v List. fil
XV. 173. LaŠ. pjata. Brt. V před chvátati
neznavenou patou. Čch. Sotva je po po-
žehnání a noc člověku již za patama. Sá.
Lež (než) osud stúpal zlý už za pätami . .
Slov. Lčk. Sz. 15. Z paty krev (křičívají
na děti, aby je postrašili). U N. Kdyně
Rgl. Aby ženich se nědostal pod pjatu (pod
opjatek) = pod pantofel. Slez. Šd. Šlape jí
na paty (chodí za uí). Čce. Vidí raději moje
paty než prsty (mé odcházeti než přichá-
zeti). Č. T. Tkč. Celý den na patách roz-
nosí (prochodí). Us Brt. Zdvihá paty vy-
soko (o hrdém). Us. Črk. Běhá, div si paty
neuběhá. Us. To je od hlavy až do paty
pouhá myšlénka. Pal. Rdh. 1. 213. Druzí
paty dali (utekli). Č. Kn. š. 356. Člověk
nemůže paty vymknouti (ani na chvilku
z domu odejíti). U Olom. Sd. Budeš si pätu
lízať ako medvěd. Sb. sl. ps. I. 87. — P.
brouků. Vz Kk. Br. 7. — P. punčochy:
jednoduchá, do kola pletená, srdcová, troj-
dílná, uherská. Šk. žen. pr. — P. přímky,
kolmice, der Fusspunkt. Jd. Geom. II. 3.,
Jrl. 422. — P. sloupu (basis), sochy. NA.
I. 14., Dch. — P. střílny, die Schiesscharten-
sohle. S. N. XI. 198. — P. zubu. Prm. IV.
121. — P. = plichta při hře, die Gleich-
heit im Spiele. Je p. U N. Bydž. Kšť. —
V 5. ř. od zdola (v tomto čl.) oprav Gru-
ben- v: Graben-.

Päta, y, f. = pata. Slov. Sb. sl. ps. I.
104.

Páťa, dle Bača = hlupák. U N. Kdyně.

Patáček = sléz. milva oprav v: malva
Cf. Slb. 641. — P. = cukrový pokroutek.
Neor.

Paták = starý peníz měděný (5 kr.). Brt.
D. Spíše bysme starej kráve vytlúkli těľa
(tele), než z tebe p. Slez. Šd. Snesla sem
vajíčko za paták (slepičí křik). Us. Rgl. —
P. = hrnec na pět žejdlíků. Val. Vck, Brt.

Paták, u, m. = noha (s příhanou). U Ko-
šic. Brnt.

Patálie, e, f. = kořalka. Kmk.

Patálka, y, f. = hádka a p. Vždy mám
s mužem p-ku, kdykoli ho budím. Us. Rgl.

Patanádstý = patnáctý. Št Kn. š. 248.

Pataréni. Bogomili, jimž v Srbsku pře-
vzděno p-nů. Pyp. K. I. 134.

Pátecký. P. Hájovna, Pateker Heger-
haus, u Nov. Strašecí.

Páteček, čka, m., Patetschek, sam. u Su-
šice.

Pateční kamen. Pcl. 52. Vz Pata.

Páteční. To jsou šaty sváteční a pát.
(všední). U Olom. Sd.

Pátečník, a, m. = kdo světí pátek, der
Freitäger. Bern.

Pátek. V pátek. St. Kn. š. 12. Cf. Pa-
niček (dod.). A boch (neb jsem) ja je (jest)
svaty patek, celeho světa počatek. Sš. P.
787. Na veliký p. nemá sedlák zemí hýbati,
neboť ona prý kvílí spasitele. Pran. Tč. Co
se v p. zdá, v neděli se vyplní. V p. nemá
se ani práti ani chléb péci, sic by naň cho-
dily myši. Val Vek. Až po smrti ten p.
(nikdy). Němc. Však se uvidíme dříve než
neděle na p. připadne, než se p. s pátkem
sejde. Us. Rgl. V p. započaté dílo se ne-
daří. Us. Kolikrát se člověk v p. zasměje,
tolikráte panna Maria v nebi zapláče. Sk.
V p. smích, v neděli pláč. Sk. Co v p., to
v svátek. Mně je to jedno p. a nepátek.
Us. Vk. Rostl jenom na veliký p. (o ma-
lém). Šml. Když na veliký p. prší na boží
hrob, bývá žíznivý rok. Val. Vck. Když je
na veliký p. rosa, zasej ty, sedláčku, prosa.
Slez. Šd. Na veliký p na oknech rosa, sej,
sedláče, hodně prosa; Úroda prosa též bude,
je-li mnoho chroustů. Zlínsky. Brt. Je-li na
veliký p. mráz, neškodí žádný následující.
U Bysterska. Sn. Vychází-li slunce na
veliký p. jasně, bude úrodný rok; pakli
vychází v žlutočervených mracích, bude
neúroda, hlad a válka. Pran. Tč. V pátek
málo kde žebráka bez almužny odbývají.
Proč. Vz Mus. 1854. 538. Na veliký p. hle-
dají pokladů. Vz Kristůfka (dod.). Který
člověk se narodí na veliký p , ten všecko
vidí: bosorky, strašidla, hastrmana a jiné
mamony. V Podluží. Brt. Na veliký pátek
miškujú sa beránci, protože sa lepší hojí.
Val. Vck. Na veliký pátek vyvěšují před
slunce východem oděv, aby se toho roku
moli do něho nedali a chřestí okolo domu
klíči, aby se v něm myši a pod. nedržely.
Mus. Na veliký p. čistí se holubníky, aby
se v nich nedrželi čmelíci. Mus. Na veliký
p. vymetá hospodyně koštětem žlab, aby
dobytek dobře vyžíral. Koště se pak hodí
na střechu a o ,čarodějnících' se spálí. U N.
Bydž. Kšt. O jiných pověrách o velkém
patku vz v Mus. 1853. 493., 1855 183., 1889.
351. nn., Zbrt. 76., Brt. N. p. III. str. C1X.,
na Val. v Brt. L. N. I. 214. Bolestný p. =
p. před květnou nedělí. Šd. — P., tka, m.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1381. — P. Blažek. Vz
Arch. VII. 621.

Pateka, y, f. = palice, hůl. Slov. Vezme
p-ku a začne koňa bádať = bodati. Hdž.
Čít. 181.

Patěna, y, f. = tlustá kráva. Mor. Knrz.
Ten náš Šanda poráží jen samé jalůvky nebo
staré p-ny. Kmk. Obz. 1887. 366. — P. =
laň. Slov. Vchř, Ssk. Mor. Brt. D. 246.
(val.).



	202

	Paštéka, vz Paštika. Paštika anglická, brzlíková, z čokolády, hamburská (z kvíčal, z koroptví, ze zajíců, z husích jater), holoubátková, husí, jablková, kachní, kapounová, z krocana, z kuřat, s ma- linami, máselná, merunková, ovocná, rybe- sová, rybová, sardelová, smetanová, srnčí, štrassburská (z husích jater n. ze zvěřiny s lanýžemi), z šunky, švestková, telecí, ustřicová, zvěřinová. Hnsg., Šp., Včk. Paštikářka, y, f., die Pastetenbäckerin. Šm. Paštiky, pl., f., Paschtik, ves u Blatné. Cf. Rk. Sl. Paštrka, y, f., paštrky, Mutterkuchen bei den Kühen. Rk., Šm. Paštrnák. Chlpk. Dram. II. 55., Sl. spv. IV. 133. Pašvice, e, f. = rajské jablko. Mllr. 99. Pať, i, f., der Mehlthau. U Uh. Hrad. Tč. Päť = pět. Slov. Robí o milých päť. Sb. sl. ps. I. 102. Naučím ťa, čo je to p. Zátur Vz Pět. Pata. Mkl. Etym. 239., Mz v List. fil XV. 173. LaŠ. pjata. Brt. V před chvátati neznavenou patou. Čch. Sotva je po po- žehnání a noc člověku již za patama. Sá. Lež (než) osud stúpal zlý už za pätami . . Slov. Lčk. Sz. 15. Z paty krev (křičívají na děti, aby je postrašili). U N. Kdyně Rgl. Aby ženich se nědostal pod pjatu (pod opjatek) = pod pantofel. Slez. Šd. Šlape jí na paty (chodí za uí). Čce. Vidí raději moje paty než prsty (mé odcházeti než přichá- zeti). Č. T. Tkč. Celý den na patách roz- nosí (prochodí). Us Brt. Zdvihá paty vy- soko (o hrdém). Us. Črk. Běhá, div si paty neuběhá. Us. To je od hlavy až do paty pouhá myšlénka. Pal. Rdh. 1. 213. Druzí paty dali (utekli). Č. Kn. š. 356. Člověk nemůže paty vymknouti (ani na chvilku z domu odejíti). U Olom. Sd. Budeš si pätu lízať ako medvěd. Sb. sl. ps. I. 87. — P. brouků. Vz Kk. Br. 7. — P. punčochy: jednoduchá, do kola pletená, srdcová, troj- dílná, uherská. Šk. žen. pr. — P. přímky, kolmice, der Fusspunkt. Jd. Geom. II. 3., Jrl. 422. — P. sloupu (basis), sochy. NA. I. 14., Dch. — P. střílny, die Schiesscharten- sohle. S. N. XI. 198. — P. zubu. Prm. IV. 121. — P. = plichta při hře, die Gleich- heit im Spiele. Je p. U N. Bydž. Kšť. — V 5. ř. od zdola (v tomto čl.) oprav Gru- ben- v: Graben-. Päta, y, f. = pata. Slov. Sb. sl. ps. I. 104. Páťa, dle Bača = hlupák. U N. Kdyně. Patáček = sléz. milva oprav v: malva Cf. Slb. 641. — P. = cukrový pokroutek. Neor. Paták = starý peníz měděný (5 kr.). Brt. D. Spíše bysme starej kráve vytlúkli těľa (tele), než z tebe p. Slez. Šd. Snesla sem vajíčko za paták (slepičí křik). Us. Rgl. — P. = hrnec na pět žejdlíků. Val. Vck, Brt. Paták, u, m. = noha (s příhanou). U Ko- šic. Brnt. Patálie, e, f. = kořalka. Kmk. Patálka, y, f. = hádka a p. Vždy mám s mužem p-ku, kdykoli ho budím. Us. Rgl.	Patanádstý = patnáctý. Št Kn. š. 248. Pataréni. Bogomili, jimž v Srbsku pře- vzděno p-nů. Pyp. K. I. 134. Pátecký. P. Hájovna, Pateker Heger- haus, u Nov. Strašecí. Páteček, čka, m., Patetschek, sam. u Su- šice. Pateční kamen. Pcl. 52. Vz Pata. Páteční. To jsou šaty sváteční a pát. (všední). U Olom. Sd. Pátečník, a, m. = kdo světí pátek, der Freitäger. Bern. Pátek. V pátek. St. Kn. š. 12. Cf. Pa- niček (dod.). A boch (neb jsem) ja je (jest) svaty patek, celeho světa počatek. Sš. P. 787. Na veliký p. nemá sedlák zemí hýbati, neboť ona prý kvílí spasitele. Pran. Tč. Co se v p. zdá, v neděli se vyplní. V p. nemá se ani práti ani chléb péci, sic by naň cho- dily myši. Val Vek. Až po smrti ten p. (nikdy). Němc. Však se uvidíme dříve než neděle na p. připadne, než se p. s pátkem sejde. Us. Rgl. V p. započaté dílo se ne- daří. Us. Kolikrát se člověk v p. zasměje, tolikráte panna Maria v nebi zapláče. Sk. V p. smích, v neděli pláč. Sk. Co v p., to v svátek. Mně je to jedno p. a nepátek. Us. Vk. Rostl jenom na veliký p. (o ma- lém). Šml. Když na veliký p. prší na boží hrob, bývá žíznivý rok. Val. Vck. Když je na veliký p. rosa, zasej ty, sedláčku, prosa. Slez. Šd. Na veliký p na oknech rosa, sej, sedláče, hodně prosa; Úroda prosa též bude, je-li mnoho chroustů. Zlínsky. Brt. Je-li na veliký p. mráz, neškodí žádný následující. U Bysterska. Sn. Vychází-li slunce na veliký p. jasně, bude úrodný rok; pakli vychází v žlutočervených mracích, bude neúroda, hlad a válka. Pran. Tč. V pátek málo kde žebráka bez almužny odbývají. Proč. Vz Mus. 1854. 538. Na veliký p. hle- dají pokladů. Vz Kristůfka (dod.). Který člověk se narodí na veliký p , ten všecko vidí: bosorky, strašidla, hastrmana a jiné mamony. V Podluží. Brt. Na veliký pátek miškujú sa beránci, protože sa lepší hojí. Val. Vck. Na veliký pátek vyvěšují před slunce východem oděv, aby se toho roku moli do něho nedali a chřestí okolo domu klíči, aby se v něm myši a pod. nedržely. Mus. Na veliký p. čistí se holubníky, aby se v nich nedrželi čmelíci. Mus. Na veliký p. vymetá hospodyně koštětem žlab, aby dobytek dobře vyžíral. Koště se pak hodí na střechu a o ,čarodějnících' se spálí. U N. Bydž. Kšt. O jiných pověrách o velkém patku vz v Mus. 1853. 493., 1855 183., 1889. 351. nn., Zbrt. 76., Brt. N. p. III. str. C1X., na Val. v Brt. L. N. I. 214. Bolestný p. = p. před květnou nedělí. Šd. — P., tka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1381. — P. Blažek. Vz Arch. VII. 621. Pateka, y, f. = palice, hůl. Slov. Vezme p-ku a začne koňa bádať = bodati. Hdž. Čít. 181. Patěna, y, f. = tlustá kráva. Mor. Knrz. Ten náš Šanda poráží jen samé jalůvky nebo staré p-ny. Kmk. Obz. 1887. 366. — P. = laň. Slov. Vchř, Ssk. Mor. Brt. D. 246. (val.).