206

Paulín Jan, kněz 1719. Jg. H. 1. 607.,
Jir. Ruk. II. 85.

Paulini Sigm, kněz 1750. Jg. H. 1. 607.
— P. Nathanael, 1822. Jg. H. 1. 607. —
P. Ondřej 1822. Jg. H. l. 607.

Paulirin, a, m., vz Žídek P.

Pauměna, y, f. = nepravá uměna. Kos.
Ol. I. 277.

Pauněk, ňka, m., lucifuga, pták. Žid.

Paus, a, m. P. Gerlach Fr., 1739.-1805.,
farář. Jir. Ruk. II. 85.

Pausování, n. P. výkresů. Zpr. arch
VII. 89.

Pausovní papír, Pauspapier, n. Zpr.
arch. VII. 89.

Paušalní, Pauschal-. P. částka. Pdl.

Paušalovaný; -án, a, o, pauschalirt. P.
potřeby kancelářské. Us. Pdl.

Paušalovati, pauschaliren. — co. Us.
Pdl.

Pauštice, e, f. Na P-ci = pozemky u Li-
bětic a u Modlešovic na Strak.

Pauzar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 108.

Pauzník, a, m. = pavuzník. Bern.

Páv, pávek. V MV. nepravá glossa. Pa.
Mkl. Etym. 234., Brm. II. 2. 684., Kram.,Slov. Sedí-li p. při bouřce na střeše, uhodí
prý do toho stavení hrom. U Král. Hrad.
Kšť. P., když mu nezbeda kluk vzácné
peří z ocasu škube, žaluje svému pánu:
Tr-há, trhá! Brt. Dt. 61. P. v mor. národ,
písních. Vz Brt. N. p. III str. LXXXVII. —
P. = mor. tanec. Brt. — P. = souhvězdí
Stč. Zem. 25.

Páva, y, f. = pávice. Slov. Šd., Koll.
Zp. II. 273.

Pavana, y, f. = panava. Rstp. 1346.

Pávček, večka, m, m. = pávka (dod.)

Pavěda, y, f. = nepravá věda. SP. II.
164., Dk. Roz. f. 151., Kos. Ol I. 271., 277.
Pavějka, y, f. = pentle. U Rychn. Vk
Čepec s p-mi. Lužická.

Pávek, vka, m = zdrobn páv P-ka
pásti. Sš. P. 381. — P., Pawek, sam. u Lo-
mnice v Budějov.

Pavel. Bude-li na Pavla (²⁶/₆.). vítr váti,
budou na vojnu volati. 1790. Šd. Pavla
hůłkú, Pavła hůłkú (napodobení vrkotu ho-
lubího). Mor. Brt. Prší-li na sv. Petra a
Pavla, ubývá chleba z díže (obilí nesporé).
Zlinsky. Brt. Ale buď si Petr buď si P. (ať
je to ten nebo ten). Kos. Na Pavla obrá-
cení (²⁵/₆.) na poly pecen t. j. toliko polo-
vici zásoby mý býti stráveno). Zlínsky.
Brt. Pavle, Pavle! hus ťa zgavle pod po-
hrádkú na hromádku. Mor. Brt. D. 111.,
Km. 1886. 593. — P. J. 1842. Jg. H. 1.
607.

Pavelci, několik domkův u Vsetína.

Páveň, vně, f. = pánev. Slov. Dbš. SI.
pov. I. 231.

Pavětvička, y, f. = větvička krátko-
členná, obmezená, dále se nevyvinující. Čl.
Kv. XXIV.

Paveza. Mkl. Etym. 234., Šf. Strž. I. 62.,
Koll. IV. 259. Proti vozům se dvěma pa-
vezama. Let. 58. — P. = pavuza. U Rokyc.
Fč. — P. v bot. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb.
XLIV, Rst. 461., Rosc. 166.

Pavézenka, y, f., clypeola, rostl. Šm.

Pavezí, n., die Pavesade auf Kriegs-
schiffen. Rk.

Paveznice polož před pavézník. Cf. Slb.
694.

Pavéznictvo, a, n. = vojsko pavézami
opatřené. Lpř.

Paví péra přitahují hrom. Us. — P. oko.
Cf. Brm. IV. 411 — P. mluva. Vz Páv.

Pavnian. Cf. Brm. I. 132., 141., List. fil.
XII. 323., Hlb. XXXII. (rejstřík).

Pavíče, ete, n. = páve. Hdž. Šlb. 86.

Pávička, y, f. = pávice. Sb. sl. ps. II.
1. 63., 73

Pavichr, u, m. = vichor, der Orkan. Val.
Vck., Brt. D. 247.

Pávík, vz Páv.,— P., phalaena pavonia,
das Pfauenauge. Šm.

Pavikovský Jan Fr., děkan 1684. Jir.
Ruk. II. 90.

Pavillonový. P. střecha. NA. I. 51.

Pavinec, die Sasone, rostl. Cf. Slb. 395,
Čl. Kv. 165., Rosc. 125., Rstp. 969.

Pavířice, e, f., anagyris, Baumbohne, f.
Šm.

Pavka, y, f., Peischel. Slov. Ssk.

Pávka, y, f., Pfautaube, f. Vz Pávček.
Sl. les.

Pávky, pl., m. = svítek jídlo. Mor. Ktk.

Pavla Jan, nar. 1817., probošt v Roud-
nici, spisov. Vz Rk. Sl.

Pavlač = podlaha, pavimentum. Asn. 4.
Cr. Vlšk. 505. — P. Na p-či sedieše kněz.
Rkk. 41.

Pavlačeň, čně, f, die Gallerie. Šm.

Pavlačitý = z pavlaky dělaný, šarla-
tový, purpureus. V Č. dod.: povlačitý. U p.
rúcho oblečechu jej. Čtení zimního času,
ruk. 14. stol. Vynide Ježíš, nesa trnovú
korunu a p. rúcho. Ve vulgatě zní takto:
Veste purpurea circumdederunt eum; exivit
Jesus portans coronam spineam et purpu-
reum vestimentum. Ht. v Mus. 1886. 447.
Vz Pavlacný.

Pavláčka, vz Pavlač.

Pavlačný. Vede jeho Pilat k židóm oblek
jeho u p. rúcho (purpurea vestis) a trnovú
korunu korunova jeho. Rozmluva sv. An-
selma s p Marií o umučení páně. Vz Pavla-
čitý, Mus. 1886. 447.

Pavlačový, Pawlatschen-. P. zábradlí,
pažení, Us. Pdl, sloh. Zpr. arch. XII. 2. 6.

Pavlak, u, m., das Gedeck. Šm., Loos.

Pavlaka, die Decke, der Uiberzug, die
Zieche. V MV. pravá glossa. Pa. — P.,
byssus, 14. století, Mus. 1884. 27 ; nach,
purpur. Cf. Pavlačitý, Pavlačný. P. jest
kniežacie odění. Výb. I. 391 — P. Chciu
Petřín p-kú přistřieti, na pražském mostu
nebude Čecha viděti. Dal. 153. (XCII. v.
51.). Petřín byl tehdáž ještě popravištěm.
Vz také Petřín (dod.), Prkno (stínací). Pav.
Ješin r. 1620. vyložil: lešení k stinadlu při-
pravené. Hanka r. 1853. vykládá: lešení po-
vlečené. Ht. v Mus. 1886 444. nn. myslí, že
pavlaka znamená zde nach, šarlat, purpur
červeně barvy a metaforicky krev. Tedy
,Zbrotím Petřín krví českou tak, vlastně
pak: Dam na Petříně tolik Čechů postínati,
že na mostě pražském nebude viděti žád-