211

žovala o nich). Kanc. Měl se na péči aby ne-
upadl. Us. Péči něčemu věnovati. Anth. I.
3. vd. V. Na péči někoho míti; Z své péče
někoho pustiti. Št. Kn. š. 88. Aby na péči
se měli a jemu (ďáblu) při sobě více místa
nedávali. BR. II. 38. a. Péči míti = vojen-
sky se ostříhati před nepřátely po jich od-
povědi. Na někoho péči míti, sich vor ihm
hüten. Často v Arch. Bych měl na ně péči
míti a oni na mě nic. 1478. Máme-li na vás
péči míti čili nemáme. 1513. Pal. Rdh. I.
184., 185. Ať má na mne péči (ať se má
přede mnou na pozoru). Mtc. 1. 1870. Lépe
bez péče málo mieti, než s strachem mnoho
obséci. Ezp. 635., 636. Kde p., tu starosť.
Us. Bž. Všecka knížata sám sobě na práci
a v svou péči vzal. Abr. II. 252, Ledajaká
p. a sen s očí uteče. Bž. exc. — oč, o čem.
Nenie tobě péče o žádném. Kar. 103 Žádné
péče neměl o penězích. Výb. II. 928. A ti
o nás péči jmají. Pass. Aby o pokrmu péči
jměli. Pass. Snažnú péči o něm jmieti. Hr.
ruk. 31. Takú má péči o těle. Št. Kn. š. 6.
Má o něm péči jako otec; Neroď toliko
sama o sobě péči mieti. Hus I. 138., III
32. (36.). — nač. Neměl naň žádné péče.
Půh. I. 117., 124., 126., 153. Aby na to
péči měli. Sv. ruk. 92. Věčší na tě péči
maje. Hr. ruk. 405. Péči vždy naň jmieti
musí. Alx. V. v. 848. (HP. 21.). A nenie tobě
péče na nižádného, neb nehledíš osoby lidí.
Hus II. 395.

Pěček, čku, m. = špaček (ku hře dře-
vený). Mor. — P., čka, m. P. z Radostic
atd., vz Pěčka.

Pečelovánie, n., sollicitudo. Všecko p.
vaše uvrhúce naň. Ev. olom. 154. Chci,
abyste bez p. byli. Ib. 198.

Pečelovný, sollicitus. Abyste p-ní ne-
byli, což byste jedli. Ev. olom. 293.

Pečen = jatra. Uh. Brt. D. 247.

Pečeňák, u, m. = pečený brambor. Val.
Vck., Brt. D.

Pečenář, e, m. = mladé tlusté prase.
Čce. Tkč.

Pečenářský, Bratkoch-. P. krám. Us.

Pečeně. Mkl. Etym. 234. P. bedrová,
NA. IV. 102., anglická, ze zadní čtvrti,
hovězí, jasná, křehká, měkká, nadívaná,
přesolená, na rožni, svinutá, po uhersku,
vláknatá, Šp., hrdelní (pruhy zvěřiny vedlé
jícnu a průdušnice, der Halsbraten), svíč-
kova(masitý pruh vnitř u hřbetnice). Škd.
Odpadek p-né, -abgang, nákyp z pečené,
-auflauf, mísa na pečené, špikovač pečené,
-spicker. Šp. Spálil u něho pečeni (stal se
nemilým). Petr Vok 204. Dobrá pečenka
ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí (o po-
věsti). Slov. Zátur. Buď opatrna já čiji
v troubě nekalou pečínku (z toho nebude
nic dobrého). Šml. Lepší kousek chleba
v svobodě, než pečeněve službě. Němc.
To je ňáká p. (výborná)! Kapitalbraten.
Dch. Kdo p-ni peče, slušno, by jí okusil.
Bž. exc. — P., ě,m., os. jm. — P. Jan.
Arch. VII. 649.

Pečenec, nce, m. P-ce k jídlu. Arch.
VIII. 58.

Pečení, Petschen, ves u Dačic.

Pečenica, e, f. = pečeně. Slov. Volim ja

doma kyselicu nek na vojnici p-cu. Sb. sl.
ps. II. 1. 82.

Pečenka, vz Pečeně. — P., y, m., os.
jm. Blk. Kfsk. 1094.

Pečenkář, e, m. = pečenář. Šp., Č. Kn.
š. 280.

Pečenkářiť, Bratenhändler sein. Slov.
Bern.

Pečenkářský, Bratenhändler-. Slov. Bern.

Pečenkářství, der Bratenhandel. Slov.
Bern.

Pečený. Naše buchty jsou pečenější. Us.
mor. P-né je vlečené. Slov. Rr. MBš.

Pečera = doupě, jeskyně, nora, die Höhle.
Nz., Hdž. Čít. 172. Čarodějnici ve skalnaté
pečeře přemohl. Koll. St. 51.

Pečeť. Mkl. Etym. 234., Arch. VIII. 613.,
Pass. 369., Boh. 52. Cf. Pečaď, Pečať, Vš.
464., Zř. zem. Jir. 465., 696., Sdl. Hr. II.
50., III. 18.—19., Kram. Slov., Cor. jur. 2.

1. 414., IV. 3. 436., Rk. Sl. Nejstarší pečeti
šlechty české až do roku 1300. M. Kolář
v progr. real, gymnasia táborského za rok
1883. O p-ti zemské. Vz Vš. VIII. 28. P.
přitisknouti, das Siegel beidrücken. J. tr.
Knížeti p. i klíče položili. Let. 53. — P-ti,
jimiž se děje ražení peněz. NA. IV. 57. —
P. = otisk pečetidla. Denní p. poštovská,
der Tagesstempel. Us. Pdl. U něho jsú pe-
četi úředničí na svědomí; Aby se znal k své
pečeti; List má pod jeho pečetí; Dal mi
list pod svými pečetmi. Půh. I. 232., 307.,

II. 8., 293. — P. = hrudka vlhké země n.
sněhu, která se jelenu na spár přilípla a
při chůzi odpadla, das Insiegel. P. vysoká.
Škd. exc. — P. zpovědní (mlčení). Katech.
trid. 276

Pečetidlo. Vlšk. 188., 282.

Pečetina, y, f. = vosk pečetní, das Siegel-
lack. Mour.

Pečetiryjec, jce, m., der Siegelstecher.
Rk.

Pečetisloví, n. = nauka o pečetech, die
Siegelkunde, Sphragistik.

Pečiarka, vz Pečárka. Slov.

Pečice, Gross-Petschitz, ves u Milína. Blk.
Kfsk. 1382.

Pěčice, Pietschitz, ves u Ml. Boleslavě.
Sdl. Hr. VI. 227., Rk. Sl.

Pečičky, Klein-Petschitz, ves u Milína.

Pečidlo, a, n. = stroj k pečení, Brat-
maschine, f. Šp.

Pečilivosť, i, f. = pečlivost. P. všéch
kostelóv. Ev. olom. 105.

Pěčín, a, m., Haid, ves u Svín; Pietschin,
ves u Žamberka. Arch. V. 567., Blk. Kfsk.
1302., Sdl. Hr. II. 279., III. 305., IV. 242.,
Rk. Sl.

Pečina, y, f. = Dolní Pila, mlýn u Na-
savrk.

Pečinkář, e, m. = kdo jí rád pečínky,
der Bratenschmecker. Sbtk.

Pečírka, y, m., os. jm. MUDr. Jos. P.,
1818.—1870. Vz Tf. H. 1. 23., 191., 197.,
Jg. H. 1. 607., Šb. Dj. ř. 275., Ukaz. 106.,
Rk. Sl.— MUDr. Otak.P, syn předešlého,
spisov., assistent v zem. nemocnici.

Pečírovati žáka = nedostatečnou známku
z některého předmětu mu dáti. Us.