Předchozí (210)  Strana:211  Další (212) |
|
|||
211
|
|||
|
|||
žovala o nich). Kanc. Měl se na péči aby ne-
upadl. Us. Péči něčemu věnovati. Anth. I. 3. vd. V. Na péči někoho míti; Z své péče někoho pustiti. Št. Kn. š. 88. Aby na péči se měli a jemu (ďáblu) při sobě více místa nedávali. BR. II. 38. a. Péči míti = vojen- sky se ostříhati před nepřátely po jich od- povědi. Na někoho péči míti, sich vor ihm hüten. Často v Arch. Bych měl na ně péči míti a oni na mě nic. 1478. Máme-li na vás péči míti čili nemáme. 1513. Pal. Rdh. I. 184., 185. Ať má na mne péči (ať se má přede mnou na pozoru). Mtc. 1. 1870. Lépe bez péče málo mieti, než s strachem mnoho obséci. Ezp. 635., 636. Kde p., tu starosť. Us. Bž. Všecka knížata sám sobě na práci a v svou péči vzal. Abr. II. 252, Ledajaká p. a sen s očí uteče. Bž. exc. — oč, o čem. Nenie tobě péče o žádném. Kar. 103 Žádné péče neměl o penězích. Výb. II. 928. A ti o nás péči jmají. Pass. Aby o pokrmu péči jměli. Pass. Snažnú péči o něm jmieti. Hr. ruk. 31. Takú má péči o těle. Št. Kn. š. 6. Má o něm péči jako otec; Neroď toliko sama o sobě péči mieti. Hus I. 138., III 32. (36.). — nač. Neměl naň žádné péče. Půh. I. 117., 124., 126., 153. Aby na to péči měli. Sv. ruk. 92. Věčší na tě péči maje. Hr. ruk. 405. Péči vždy naň jmieti musí. Alx. V. v. 848. (HP. 21.). A nenie tobě péče na nižádného, neb nehledíš osoby lidí. Hus II. 395. Pěček, čku, m. = špaček (ku hře dře-
vený). Mor. — P., čka, m. P. z Radostic atd., vz Pěčka. Pečelovánie, n., sollicitudo. Všecko p.
vaše uvrhúce naň. Ev. olom. 154. Chci, abyste bez p. byli. Ib. 198. Pečelovný, sollicitus. Abyste p-ní ne-
byli, což byste jedli. Ev. olom. 293. Pečen = jatra. Uh. Brt. D. 247.
Pečeňák, u, m. = pečený brambor. Val.
Vck., Brt. D. Pečenář, e, m. = mladé tlusté prase.
Čce. Tkč. Pečenářský, Bratkoch-. P. krám. Us.
Pečeně. Mkl. Etym. 234. P. bedrová,
NA. IV. 102., anglická, ze zadní čtvrti, hovězí, jasná, křehká, měkká, nadívaná, přesolená, na rožni, svinutá, po uhersku, vláknatá, Šp., hrdelní (pruhy zvěřiny vedlé jícnu a průdušnice, der Halsbraten), svíč- kova(masitý pruh vnitř u hřbetnice). Škd. Odpadek p-né, -abgang, nákyp z pečené, -auflauf, mísa na pečené, špikovač pečené, -spicker. Šp. Spálil u něho pečeni (stal se nemilým). Petr Vok 204. Dobrá pečenka ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí (o po- věsti). Slov. Zátur. Buď opatrna já čiji v troubě nekalou pečínku (z toho nebude nic dobrého). Šml. Lepší kousek chleba v svobodě, než pečeněve službě. Němc. To je ňáká p. (výborná)! Kapitalbraten. Dch. Kdo p-ni peče, slušno, by jí okusil. Bž. exc. — P., ě,m., os. jm. — P. Jan. Arch. VII. 649. Pečenec, nce, m. P-ce k jídlu. Arch.
VIII. 58. Pečení, Petschen, ves u Dačic.
Pečenica, e, f. = pečeně. Slov. Volim ja
|
doma kyselicu nek na vojnici p-cu. Sb. sl.
ps. II. 1. 82. Pečenka, vz Pečeně. — P., y, m., os.
jm. Blk. Kfsk. 1094. Pečenkář, e, m. = pečenář. Šp., Č. Kn.
š. 280. Pečenkářiť, Bratenhändler sein. Slov.
Bern. Pečenkářský, Bratenhändler-. Slov. Bern.
Pečenkářství, der Bratenhandel. Slov.
Bern. Pečený. Naše buchty jsou pečenější. Us.
mor. P-né je vlečené. Slov. Rr. MBš. Pečera = doupě, jeskyně, nora, die Höhle.
Nz., Hdž. Čít. 172. Čarodějnici ve skalnaté pečeře přemohl. Koll. St. 51. Pečeť. Mkl. Etym. 234., Arch. VIII. 613.,
Pass. 369., Boh. 52. Cf. Pečaď, Pečať, Vš. 464., Zř. zem. Jir. 465., 696., Sdl. Hr. II. 50., III. 18.—19., Kram. Slov., Cor. jur. 2. 1. 414., IV. 3. 436., Rk. Sl. Nejstarší pečeti
šlechty české až do roku 1300. M. Kolář v progr. real, gymnasia táborského za rok 1883. O p-ti zemské. Vz Vš. VIII. 28. P. přitisknouti, das Siegel beidrücken. J. tr. Knížeti p. i klíče položili. Let. 53. — P-ti, jimiž se děje ražení peněz. NA. IV. 57. — P. = otisk pečetidla. Denní p. poštovská, der Tagesstempel. Us. Pdl. U něho jsú pe- četi úředničí na svědomí; Aby se znal k své pečeti; List má pod jeho pečetí; Dal mi list pod svými pečetmi. Půh. I. 232., 307., II. 8., 293. — P. = hrudka vlhké země n.
sněhu, která se jelenu na spár přilípla a při chůzi odpadla, das Insiegel. P. vysoká. Škd. exc. — P. zpovědní (mlčení). Katech. trid. 276 Pečetidlo. Vlšk. 188., 282.
Pečetina, y, f. = vosk pečetní, das Siegel-
lack. Mour. Pečetiryjec, jce, m., der Siegelstecher.
Rk. Pečetisloví, n. = nauka o pečetech, die
Siegelkunde, Sphragistik. Pečiarka, vz Pečárka. Slov.
Pečice, Gross-Petschitz, ves u Milína. Blk.
Kfsk. 1382. Pěčice, Pietschitz, ves u Ml. Boleslavě.
Sdl. Hr. VI. 227., Rk. Sl. Pečičky, Klein-Petschitz, ves u Milína.
Pečidlo, a, n. = stroj k pečení, Brat-
maschine, f. Šp. Pečilivosť, i, f. = pečlivost. P. všéch
kostelóv. Ev. olom. 105. Pěčín, a, m., Haid, ves u Svín; Pietschin,
ves u Žamberka. Arch. V. 567., Blk. Kfsk. 1302., Sdl. Hr. II. 279., III. 305., IV. 242., Rk. Sl. Pečina, y, f. = Dolní Pila, mlýn u Na-
savrk. Pečinkář, e, m. = kdo jí rád pečínky,
der Bratenschmecker. Sbtk. Pečírka, y, m., os. jm. MUDr. Jos. P.,
1818.—1870. Vz Tf. H. 1. 23., 191., 197., Jg. H. 1. 607., Šb. Dj. ř. 275., Ukaz. 106., Rk. Sl.— MUDr. Otak.P, syn předešlého, spisov., assistent v zem. nemocnici. Pečírovati žáka = nedostatečnou známku
z některého předmětu mu dáti. Us. |
||
|
|||
Předchozí (210)  Strana:211  Další (212) |