215

Pele, e, m. P. Ignác, dr. lékařství a
zdravotní referent při místodržitelství, nar.
1845. Vz Tf. H. 1. 196., Rk. Sl.

Pelcl, a, m , os. jm. P. Frant. Mart.,
první prof jazyka čes. na univer. pražské,
1734-1801. Vz Tf. H. 1. 95., 97., 115.,
152, Rk. Sl., S N., Bačk. Písm. 930, Jg.
H. 1. 608, Jir Ruk. II. 94., Šb. Dj. ř. 275.,
Zl. Jg 16, 49., 64., 248, Pyp. K. II. 544.,
Tf. Mtc 2., 3. 6.

Pelčiti = pelášiti. Pelčil jako zajíc. Mor
Ktz.

Peldřimov, a, m. = Pelhřimov. Blk
Kfsk 1382.

Pelec, lce, m., Peletz, ves u Kamenice
nad Lab. Rk. Sl, Blk. Kfsk. 850.

Peleček, čku, m. = sazenice, der Ab-
leger. U Domažl Rgl.

Pelech Mkl Etym. 236., List. fil. XII
330 P. = postel, das Bett. Vylez už jednou
z pelechu. Us. — P. = kratší chlupy z ma-
šíka (z prasete) po bocích; silnější a větší
(štětiny) na hřbetě slují škuť. Val. Vck.
Laš. Wrch. — P. = staré šatstvo. Mor. Brt
D. 247.

Pelecháč, e, m., der Mauser. Sl. les.

Pelechov, Pellecbow. N. Brod. oprav
v: Želez. Brod. Cf. Blk. Kfsk. 803., 844.,
Rk. Sl.

Pelechy, dle Dolany, Pelechen, sam.
u Domažl.

Pelej, e, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124.,
Tay. Bš. 36.

Pelejice, od Peleje, Pal. Rdh. I 132.,
Pellejitz, ves u Ševětína. Arch. VIII. 26.,
Blk. Kfsk. 657., Rk. Sl.

Pelendrek, u, m. = pendrek. Slov. Rr.
Sb.

Pelent, u, m. = mrzutosť, kleveta. U Úboče.
Rgl

Pelentnice, e, f, Ränkemacherin. Rk.

Peleska, vz Pelesta List fil. XII. 330

Pelesť. Mkl. Etym. 236. V MV. nepravá
glossa. Pa. P. židle. Hrts.

Pelesta Cf. List. fil. XII. 330.

Pelestrov, a, m., Pellestrow, sam u Něm.
Brodu. Rk Sl.

Pelestý Šf. III. 542. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. List fil XII. 330.

Peleš. List. fil XII. 330., Ž. kl. (321.)
A bieše p. (in margine hrob) a kámen svrchu
položený. B. mik. 11. 38. Buoh vie, že sám
své p-ši (rodiny) nemám čím chovati Arch.
VIII. 20.

Pelešany, Pelleschau. Rk. Sl.

Pelešek, vz Pelouch.

Pelešinec, nce, m., das Bordell. Rk.

Pelešiti se = po peřinách se váleti. Brt.

Peleška, y, f = pelešek. Vz Pelouch (ku
konci).

Pelešství, n , die Unzucht. Val. Vck.

Pelhať = hrmiti, živiti. Slov. Ssk.

Pelhřim, a, m. = poutník, der Pilgram
Rk. — P. = Peregrin. Kld. — P, os. jm.
1224., Dal. 129., 134., Tk. V. 253., Rk. Sl.

Pelhřimka, y, f., die Pelerine. Rk

Pelhřimov. Arch. VII. 223., VIII. 92,
Pal. Rdh. II. 126. V P-vě jsou samí páni
a dělají nudle. Vz Sbtk. Krat. h. 85. — Blk.

Kfsk. 1382., Sdl. Hr. II. 49., IV. 373., V.
258, Let 141, Rk Sl.

z Pelhřimova Mikul. (Biskupec), biskup
obce táborské, f okolo r. 1459 Cf. Tf. H.

I. 54., Tk. IV. 736., V. 253., VI. 353., Pyp
K. II 544., Jg. H. 1. 608, Jir. Ruk. II. 94.

Pelhřimovský, ého, m., os. jm. Mus.
1880. 253., Jg H. 1. 608., Blk. Kfsk. 1382.
Pelchať = pelhať. Slov. Ssk.
Pelichavý, mauserig. Čch. Bs. 118.
Pelikán, pelicanus. Ž. wit. 101. 7 , Hlb.

II. 484., Rk. Sl. — P. Jos. Vlad, soud.
úředník, 1808.-1876. Tf. H. 1. 182, Šb.
Dj. ř. 275, Úkaz. 106., Tf Mtc. 104., Bačk.
Písm. 923., Rk. Sl. — P. Václ. Jos. 1711.
Jg. H 1. 608, Jir. Ruk. II. 89. - P. Václ.
M., děkan 1743., Jg. ib., Jir. ib -- P. Jan
K., radní. Jg. ib.

Pelikánka, y, f., Perucka, sam. u Kar-
lina.

Pelikánový, Pelekan-. Bern.

Pelikovice, dle Budějovice, Pelkowitz,
ves u Hodkovic. Blk. Kfsk. 811 , Rk. SI.

Pelikovský P. J, nar. 1824 Bačk. Př.
167.

Pelina, doliny ve Švýcařích. Sl. let. VI.
40

Peliosa, y, f. = nemoc jevící se men-
šími podlitinami krevními v kůži. Slov. zdrav.

Peliska, y, f. = tyčková ohrada kolem
polí. U Modletína Neud.

Pelíšek = pelešek. Chutě do pelíška (do
kutě) Kos., Jrsk. — P. Vaněk. Arch. VII.
493.

Pellagra, y, f., nemoc. Vz Slov. zdrav.

Pellišota, y, m. P Mich., kazatel 1720
Jg. H. 1. 608, Jir. Ruk. II. 99.

Pelnice, e, f., die Antheridie, das Staub-
gefäss Der Laubmoose. Nz.

Pelničný kotouč, die Antheridienscheibe.
Nz.

Peloch, u, m. = pelech. Mor. Rgl. — P.,
a, m., os. jm. NB. Tč

Pelonoska, die Pelzbiene. Vz Pelonoška,
Brm. IV. 254.—255., Ott. II. 436.

Pelonoška oprav v: Pelonoska.

Pelop, u, m., das Pelop, v lučbě. Nz.

Pelorie, e, f., peloria. Rst. 462.

Pelouch. Mkl. Etym. 236. P. = lůžko,
postel. Výb. I 1170. Ciesař potluče na peleš.
Žvt. otc 48 6. Vz Peluch. — P. = jeskyně.
V púhém hvozdě peleš (obydlí) jmějíše.
Výb. I. 1174. Aby se vrátil do své peleše
na púšť. Žvt. otc. 47. b. Do peleše, jež nad
hrobem svatého bieše, všel. Pasa. mus.
475. — P. = zvířecí doupě. Ž. wit. 103. 22.
— P. divokých náruživostí. Koll.

Pelovitý, blumenstäubig. Šm.

Pelový, pollinisch. P. zrnka, bryla. Rst.
462.

Pelhřimovec, vce, m., ves. Arch. I. 531.

Pelt Jiří 1654. Jg. H. 1 608, Jir. Ruk.
II. 99.

Peltram, rostl., z řec lat. pyrethrum.
Bdl. Cf. Rstp. 894., Mllr. 17.

Peltramový kořen. Mllr. 14.

Pelu, vz Plieti.

Peluch, pelúch, vz Pelouch. Rr. Sb. Je
v peluchu (v loži, v šestinedělích). U Přer.
Té.