Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |
|
|||
216
|
|||
|
|||
Peluchy, pl., m. = pelušky, plénky. Slov.
sáryš. Rr. Sb. Pelun. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Ott. U. 804., List. fil. XII 331 , Rstp. 903. 908., 958., Sbtk. Rostl. 286.—288. Na Klat. též polýnek. BPr. Cf. Pelyň, Pelyněk, Pe- lynka. Hořčina z pelyňku, absinthiin. Ott. 1. 92. Pelunčák, u, m., der Wermutwein. Rk.
Pelunek, nku, m., vz Pelun. — P., sam.
u Zbraslavě. Pelušina, y, f. = chatrná perina. U Bělo-
hradu. Bf. Peluška, y, f = plénka Cf. Peluchy.
Slov. Jedno leži pod hruškum, jest přikryté p-kum. SS. P. 775. — Koll. Zp. I 153., Sl. spv. V. 194. Pelušnice, e,f. = stará perina. Šm.
Pelyň, vz Pelun. Mkl. Etym. 237., Rstp
908., Slov. zdrav — P., Pellin, ves u Chocně. Rk. Sl. Pelyněk. Sv. ruk. 313., Dlj. 29, Slb.
420., Čl. Kv. 193., Rosc. 129 Horký jako p. Výb. II. 514, Pelun, Mllr 17 Pelýnek, nku, m. = schránka, místo na
př. v seně, kam si hoši uschovávají ovoce, aby se uleželo Mor. Vck. Pelynka. Vz Pelun P. vařená a solená
Ruk. kd. Pemen, a, m. = noi/iýr, pastýř (lidi)
otec. To uslyšav svatý pemen smuti sě velmi i vece. Žvt. otc. 49. b. Nebos slyšal, že jest p. opat poviedal, že... Ib. 60. a. Sv. stařec p. opat praviešo bratří. Ib. 48 b. O tom sv. pemenu praviechu. Ib. 49. a. Pemikan, u, m. = maso sušené a na
prášek roztlučené s lojem smíšené. Schd. I. 412 Pemrlík, u, m. = pemrlice. Šm.
Pemza. Krč. G. 128. 964, Mkl. Etym.
237. Pemzl, pemzlík, u, m, z něm Pinsel
Tč Peň rostlin Vz Čl. Kv. XXIV., Slb.
XL1V., IX , Rosc. 4 V M V. nepravá glossa. Pa Ratorasl nemuož nésti ovoce sama, je- diné leč ostane ve pni Jáť jsem p. a vy ratorasle. Ev. olom. 321. Juan. 15 4. a 5. Vinný p. Hrb. exc. Šlechetný ščep bývá z pľani, když se starý peň odpľaní Alx. Anth. I. 3. vd 35. Na dvou ratolestech deset větviček Drží jeden peň (ruce-prsty- tělo) Mor. Brt. — P. = špalek. 1 starý, opálený p. je pěkný, když ho přistrojí (bláznu svědčí každá čepice). Val. Vck. — P. = pařez. Částky pně: kůra, běl, červeň, stržeň. Val. Brt. D. 247. Vz Pňůvka (dod.) — P. hory. Od sedla brennerského pne se velehorský p. oetzthalský. Tl. M 12. — P. včel 1552. Wtr — P. Hlava závorky v zámku = čásť závorky ze zámku vyčníva- jící, der Riegelknopf; čásť její slabší v zámku ukrytá slove peň, der Riegelstift. Vz Včř. Z I. 53. P. vrtáku. Vz Včř. II. 37. — Ve Pni, les na Libějicku. Blk. Kfsk. 654. Pěna, cf. Šrc. 130. P. čokoládová, mali-
nová, piškotová, rybísová, smetanová, vanil- ková, Hnsg, bílá, křemenná, mazavá, řídká, tuhá, vápenná, zkalená. Šp., Frč. G. 47., 151 , NA. V. 500., Dch. Df. Kal. Lis na pěnu, |
die Schaumpresse. Šp. Mláto z řepové pěny,
Schaumpresslinge Šp. (Moře) smrduté pěny pustí. Št. Kn. Š. 41. Poslouchal jako p. Šml. Šel jako pěna (ticho). Dhn. Mám koně pod samou pěnou (upocené). Us. — Hádanka: Běží, běží, až se třese, bílý šátek v ruce nese (pěna na vodě). Km. 1886 736. Brt. P. mořská, skleněná. Mllr. 59., 102., 12, 46. — P. Dolní a Horní. Nieder-, Ober- Baumgarten, vsi u Jindř. Hradce. Pěnačka, y, f. = opěnovačka Šd.
Penal vz Pennal.
Peňatý = mající peň, Stamm-. Rst 462.
Pěňavec, vce, m. = pěňavé šumivé víno,
Champagner Slov. LObz. XIX. 22 Peňazáreň, mě, f., das Münzamt. Slov.
Loos. Peňažité = peněžitě. Slov. Šd.
Penažitosť, i, f. = peněžitosť. Slov. N.
Hlsk. XXI. 82. Peňažitý = peněžitý. Slov
Peňažnický = peněžnický. Slov N. Hlsk.
IV. 92. Peňažný = peněžný. Slov. Sl. let. I. 316
Pencle, pl, m. = houby, hřiby. Slov.
Mt S. I. 166. Pencurák, u, m. = hřib. Slov. DBš.
Obyč. 37., Pokr. Pot. 109., Mt. S. I 166. Vz Kapustňárka, Pecle (dod). Pencúrek, rku, m. = pencurák. Slov.
gÖM. Bartol. Penčice, dle Budějovice, Pentschitz, mlýn
u Černého Kostelce; Gross-Pentschitz, ves u Přerova. Penčičky, pl., Klein-Pentschitz.
Pěnčin, a, m., Pientschin, ves u Konic.
Blk Kfsk. 604., Rk SI. (u Turnova). Pendant = protější obraz lépe než proti-
obraz . Vz Protiobraz, Protiobrazí. Pendlík, u, m. = nějaký šat. Keď si
v p-ku k chlapovi lahla. Slov. nář. čierno- hronecké Šd. Pendrek, u, m. = černý cukr, z něm.
Bärendreck (-zucker) Us. Zkr., Kutn. Cf. Perndrek. Pendyna, j , f. Knížky s p-nou = knížky
tak svázané, aby okolo nich ocasy t. j. zbytky kůže visely, za něž knížky v rukou nosili aneb za pás zavěšovali. Bl. Gr 185. Pěněn, a, m = pěněnka. Mllr. 28.
Pěnění, n., das Schäumen. Lpř.
Peněnka Cf. Slb. 691, Mllr. 28
Penězky, pl , m = zdrobn. peníze Mor.
Šd Penězochtivý, geldgierig. Lpř., Šmb.
Penězokazičství, n., die Falschmünzerei.
Šm. Penězolovec,vce, m , der Geldjäger. Koll.
III. 165. Penězoměnecký, Geldwechsler- P. stůl.
Koll. St 293. Penězoměnný, Geldwechsel-. P. počet.
Nz. Penězorytec, ke, m, der Münzgraveur.
Koll. III. 415. Penězosloví, n., die Numismatik. Šm.
Penězovec, vce, m, der Geldmann. Šm.
Penězověštný, Gelderwerb bedeutend.
P. pták. Lpř. Sl. II. 414. |
||
|
|||
Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |