Předchozí (215)  Strana:216  Další (217)
216
Peluchy, pl., m. = pelušky, plénky. Slov.
sáryš. Rr. Sb.
Pelun. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Ott. U. 804., List. fil. XII 331 , Rstp. 903.
908., 958., Sbtk. Rostl. 286.—288. Na Klat.
též polýnek. BPr. Cf. Pelyň, Pelyněk, Pe-
lynka.
Hořčina z pelyňku, absinthiin. Ott.
1. 92.
Pelunčák, u, m., der Wermutwein. Rk.
Pelunek, nku, m., vz Pelun. — P., sam.
u Zbraslavě.
Pelušina, y, f. = chatrná perina. U Bělo-
hradu. Bf.
Peluška, y, f = plénka Cf. Peluchy.
Slov. Jedno leži pod hruškum, jest přikryté
p-kum. SS. P. 775. — Koll. Zp. I 153., Sl.
spv. V. 194.
Pelušnice, e,f. = stará perina. Šm.
Pelyň, vz Pelun. Mkl. Etym. 237., Rstp
908., Slov. zdrav — P., Pellin, ves u Chocně.
Rk. Sl.
Pelyněk. Sv. ruk. 313., Dlj. 29, Slb.
420., Čl. Kv. 193., Rosc. 129 Horký jako
p. Výb. II. 514, Pelun, Mllr 17
Pelýnek, nku, m. = schránka, místo na
př. v seně, kam si hoši uschovávají ovoce,
aby se uleželo Mor. Vck.
Pelynka. Vz Pelun P. vařená a solená
Ruk. kd.
Pemen, a, m. = noi/iýr, pastýř (lidi)
otec.
To uslyšav svatý pemen smuti sě
velmi i vece. Žvt. otc. 49. b. Nebos slyšal,
že jest p. opat poviedal, že... Ib. 60. a.
Sv. stařec p. opat praviešo bratří. Ib. 48
b. O tom sv. pemenu praviechu. Ib. 49. a.
Pemikan, u, m. = maso sušené a na
prášek roztlučené s lojem smíšené. Schd. I.
412
Pemrlík, u, m. = pemrlice. Šm.
Pemza. Krč. G. 128. 964, Mkl. Etym.
237.
Pemzl, pemzlík, u, m, z něm Pinsel
Peň rostlin Vz Čl. Kv. XXIV., Slb.
XL1V., IX , Rosc. 4 V M V. nepravá glossa.
Pa Ratorasl nemuož nésti ovoce sama, je-
diné leč ostane ve pni Jáť jsem p. a vy
ratorasle. Ev. olom. 321. Juan. 15 4. a 5.
Vinný p. Hrb. exc. Šlechetný ščep bývá
z pľani, když se starý peň odpľaní Alx.
Anth. I. 3. vd 35. Na dvou ratolestech
deset větviček Drží jeden peň (ruce-prsty-
tělo) Mor. Brt. — P. = špalek. 1 starý,
opálený p. je pěkný, když ho přistrojí
(bláznu svědčí každá čepice). Val. Vck. —
P. = pařez. Částky pně: kůra, běl, červeň,
stržeň. Val. Brt. D. 247. Vz Pňůvka (dod.)
P. hory. Od sedla brennerského pne se
velehorský p. oetzthalský. Tl. M 12. —
P. včel 1552. Wtr — P. Hlava závorky
v zámku = čásť závorky ze zámku vyčníva-
jící, der Riegelknopf; čásť její slabší v zámku
ukrytá slove peň, der Riegelstift. Vz Včř.
Z I. 53. P. vrtáku. Vz Včř. II. 37. —
Ve Pni, les na Libějicku. Blk. Kfsk. 654.
Pěna, cf. Šrc. 130. P. čokoládová, mali-
nová, piškotová, rybísová, smetanová, vanil-
ková, Hnsg, bílá, křemenná, mazavá, řídká,
tuhá, vápenná, zkalená. Šp., Frč. G. 47., 151 ,
NA. V. 500., Dch. Df. Kal. Lis na pěnu,
die Schaumpresse. Šp. Mláto z řepové pěny,
Schaumpresslinge Šp. (Moře) smrduté pěny
pustí. Št. Kn. Š. 41. Poslouchal jako p. Šml.
Šel jako pěna (ticho). Dhn. Mám koně pod
samou pěnou (upocené). Us. — Hádanka:
Běží, běží, až se třese, bílý šátek v ruce
nese (pěna na vodě). Km. 1886 736. Brt.
P. mořská, skleněná. Mllr. 59., 102., 12,
46. — P. Dolní a Horní. Nieder-, Ober-
Baumgarten, vsi u Jindř. Hradce.
Pěnačka, y, f. = opěnovačka Šd.
Penal vz Pennal.
Peňatý = mající peň, Stamm-. Rst 462.
Pěňavec, vce, m. = pěňavé šumivé víno,
Champagner Slov. LObz. XIX. 22
Peňazáreň, mě, f., das Münzamt. Slov.
Loos.
Peňažité = peněžitě. Slov. Šd.
Penažitosť, i, f. = peněžitosť. Slov. N.
Hlsk. XXI. 82.
Peňažitý = peněžitý. Slov
Peňažnický = peněžnický. Slov N. Hlsk.
IV. 92.
Peňažný = peněžný. Slov. Sl. let. I. 316
Pencle, pl, m. = houby, hřiby. Slov.
Mt S. I. 166.
Pencurák, u, m. = hřib. Slov. DBš.
Obyč. 37., Pokr. Pot. 109., Mt. S. I 166.
Vz Kapustňárka, Pecle (dod).
Pencúrek, rku, m. = pencurák. Slov.
gÖM. Bartol.
Penčice, dle Budějovice, Pentschitz, mlýn
u Černého Kostelce; Gross-Pentschitz, ves
u Přerova.
Penčičky, pl., Klein-Pentschitz.
Pěnčin, a, m., Pientschin, ves u Konic.
Blk Kfsk. 604., Rk SI. (u Turnova).
Pendant = protější obraz lépe než proti-
obraz .
Vz Protiobraz, Protiobrazí.
Pendlík, u, m. = nějaký šat. Keď si
v p-ku k chlapovi lahla. Slov. nář. čierno-
hronecké Šd.
Pendrek, u, m. = černý cukr, z něm.
Bärendreck (-zucker) Us. Zkr., Kutn. Cf.
Perndrek.
Pendyna, j , f. Knížky s p-nou = knížky
tak svázané, aby okolo nich ocasy t. j.
zbytky kůže visely, za něž knížky v rukou
nosili aneb za pás zavěšovali. Bl. Gr 185.
Pěněn, a, m = pěněnka. Mllr. 28.
Pěnění, n., das Schäumen. Lpř.
Peněnka Cf. Slb. 691, Mllr. 28
Penězky, pl , m = zdrobn. peníze Mor.
Šd
Penězochtivý, geldgierig. Lpř., Šmb.
Penězokazičství, n., die Falschmünzerei.
Šm.
Penězolovec,vce, m , der Geldjäger. Koll.
III. 165.
Penězoměnecký, Geldwechsler- P. stůl.
Koll. St 293.
Penězoměnný, Geldwechsel-. P. počet.
Nz.
Penězorytec, ke, m, der Münzgraveur.
Koll. III. 415.
Penězosloví, n., die Numismatik. Šm.
Penězovec, vce, m, der Geldmann. Šm.
Penězověštný, Gelderwerb bedeutend.
P. pták. Lpř. Sl. II. 414.
Předchozí (215)  Strana:216  Další (217)