219

Pentlicovitý. P tělesa řas. SP. II. 112.

Pentlička, vz Pentle. Už mu došla p.
(neví dále). Us. Vlk. — P. = lesknice, pha-
laris arundinacea. U Hrad. a Bydž. Kšť. Cf.
Slb. 166., Mllr. 78. — P. = brousek v chlebě.
U Bydž. Mý. — P. = mužský úd. V Stu-
dené. Vlchř.

Pentličkový = z pentlí. P. ozdoba. Us.

Pentlovka, y, f. = sukně se širokou
pentlí dole. U Polič., v Litomyšl. Kšá —
P., sam. u Zdib.

Pentlový, Band-. Šm.

Pentoxyd, u, m. P. fosforu. Šfk. Poč. 180.

Pentstemon, u. m. P. náprstníkový, pent-
stemon digitale. Dlj. 60.

Penušek, ška, m., os. jm. Tk. V. 146.

Pěný, gesungen. Vz Pěti. P. skladby.
Jir. Anth. I 3. vd. 10.

Peo, a, n. = nečisté zboží, smetí, unreine
Waare. Kupecky. Kh.

Peonin, u, m., v lučbě. Rm. 249.

Pepa, y, Pepánek, nka, m. — Josef. Us. —
Pepa, y, f. = Josefina.

Pepan, a, m. = Pepa. Us. Rč.

Pépati = kouřiti pukaje. Na Vsacku.
Vck., Brt. D. 247.

Pepča, dle Káča, f. = Pepička.

Pepe, e, pepátko, a, n. = děťátko v pe-
řince. V Krkonš. Obz. 1886. 131.

Pepec, pce, m. = Pepík.

Pepek, pka, m. = Pepík. Us.

Peper, pru, m. = pepř. Slov. Ssk.

Peperník, u, m. = peprník Šm.

Peperný = peprný. Šm.

Pepice, e, f. = družka praž. Pepíka.

Pepíctvo, a, n. = Pepíci. Herm.

Pepík. Cf. Brt. Dt. 112. — Pražští Pe-
píci (ve Vídni Schani, n. Strizzi, v Berlíně
Louis). Pražští Pepíci jsou prý dvojí, pod
skalští a z okolí Františka. Podskalští P-ci
jsou více, Pepíci z Františka méně zaměst-
naný mladý lid nižších tříd obyvatelstva
Žižkovští Pepíci. Pepíci mají z části vlastní
řeč (cf. Nalomiti, dod.), ofinu uprostřed
rozdělenou a na skráních zvláštní účes ve
formě šístky. Ve větších tlupách objevují
se, hraje-li turecká městem. Pepíci se záhy
k ní připojí a jdou před kapellou majíce
čepice stranou na hlavě posazené, v hubě
viržinku, slámu z ní za uchem a ruce v ka-
psách. Jedna z jejich písni počíná se: Já
jsem Pepík, pražský fláma, Mne má každá
holka ráda.

Pepina, y, f. = Pepička.

Pepouš, e, m. = Pepík. BPr.

Pepř. Byl. 15. stol. Na Slov.: černé ko-
ření, Bern., pepor. Göm. Bartol. Cf. Rstp.
44., 1125., 1258., 1316., 1451., 1453. Kram.
Slov., Rosc. 115, Mllr. 166, Rk. Sl., Mkl.
Etym. 270, KP. V. 606. (o falšování ho).
Nešetřila soli ani pepře (řekla bez obalu
vše) Šml. Má to naprodej jako p. (rád by
prodal). U Žamb. Dbv. Má řiť jako dva
pepře. Mor., slez. Šd. P. pomáhá mužům
na koně a ženám s koně (do hrobu). U Bělo-
hradu. Bf. V Kunv. Msk. Pod našima okny
roste keř pepře, ať se pře, kdo se pře, přece
toho kře pepře nepřepře (opaku) rychle).
Mor. Brt. Dt. 166. — P. = hora. Pam arch.
I. 208.

Pepřec = peprník. Mllr. 81.

Pepřek = pepřika. Jdú Valaši, jdú hore
dědinú: jeden nese p., druhý nese česnek
a třetí cibulu. Mor. Wrch.

Pepřenice, e, f. = pečivo z mouky,
z medu a z všelikého koření, v němž pepř
převládá. Exc.

Pepřica, e, f., u krav, der Eingeweide-
wurm. U Opav. Klš.

Pepřika. Cf Rstp. 1124.—1125., Odb.
path. III. 831., Dlj. 28, KP. V. 607. P. za-
vařená Šp. Maso s p-kou. Dch.

Pepřikovina. Cf. Rstp. 1125.

Pepřikovinný, Capsicin-. Šm.

Pepříkový. P tresť, Capsicinessenz. Šp.

Pepřil, a, m sam. u Bernardic.

Pepřina, y, f., piperinum, prvek pepře.
Rstp. 1451.

Pepřinec, peperomia, der Pinselpfeffer.
Vz Rstp. 1454., Rk. Sl.

Pepřiti co čím: řeč vtipy. Us.

Pepřkář, e, m. = kdo pěstuje n. pro-
dává pepř. Vz. Kojetín.

Peprník. Č. oprav v: ČI. Cf. Rstp. 1899.,
Čl. Kv. 161., Slb. 255., Mllr. 81.

Peprnomátový, Pfeffvrmünze-. Šm.

Peprný. P. máta, Mllr. 67., balšán. Ib

Pepřovcokam, u. m., der Pfefferstein. Šm.

Pepřovitý. Vz Rstp. 1450, Rosc. 114.

Pepřovka, y, f., die Pfefferbüchse. Šm.

Pepřovnice, e, f. = pepřenka Mz. Mkl.

Pepřovnička, y, f. = pepřenka. Šd.

Pepřůvka, y, f. = pepřenka. U Polič.
Kšá. Slez. Šd.

Pepsin. Cf Rm. II 421, Kram. Slov.,
Slov. zdrav., Rk. Sl.

Pepsinový, Laab-. P. žlázy, buňky. Nz.
lk. P víno. Vz Slov. zdrav.

Pepša, dle Bača = Pepík. BPr.

Pepton, cf. Rm. II. 407 , Šfk. Poč. 593.,
Slov. zdrav. Močení peptonu. Nz. lk. P.
masitý = tekuté maso. Vz KP. V. 537.

Per. Mezi. Nz. a Rk. (na konci) polož
čárku.

Pera = ret. Hdž. Čít. 214. — P =
knedlík nadívaný (tvarohem, povidly). Mor.
Hrb., Sbtk. Krat. h. 189.. Ktk. Najedli se
pěr. Brt.

Pěra, vz Pera, dod. (knedlík). Hrb. Obr.
104.

Perac, e, m. = perec, preclík, pletenec
Slov. Dbš. Obyč. 116. Koláč ako p SB. sl.
ps I. 167.

Peračina. Také na Mor. Vck. Cf. Němc.
VII. 188., Slb. 88.

Peračinový = z peračiny, Farnkraut-.
P. květ. Dbš. Sl. pov. III. 9b.

Peřák, u, m. vz Hřebík (dod.)

Peranha, y, f. = dravá ryba žijící v Bra-
silii. Mus. 1886. 385.

Perařec, řce, m., ves. Arch. III. 470.,
Sdl. Hr. I. 81.

Perářka, y, f., die Federhändlerin,
-schmückerin. Bern.

Perářství, n., der Fedevhandel. Bern.

Perašin. Mkl. Etym. 245. Cf. Hdž. Slb.
597.

Pératec, tce, m., ptenidium, brouk. Vz
Kk. Br. 131.



	219

	Pentlicovitý. P tělesa řas. SP. II. 112. Pentlička, vz Pentle. Už mu došla p. (neví dále). Us. Vlk. — P. = lesknice, pha- laris arundinacea. U Hrad. a Bydž. Kšť. Cf. Slb. 166., Mllr. 78. — P. = brousek v chlebě. U Bydž. Mý. — P. = mužský úd. V Stu- dené. Vlchř. Pentličkový = z pentlí. P. ozdoba. Us. Pentlovka, y, f. = sukně se širokou pentlí dole. U Polič., v Litomyšl. Kšá — P., sam. u Zdib. Pentlový, Band-. Šm. Pentoxyd, u, m. P. fosforu. Šfk. Poč. 180. Pentstemon, u. m. P. náprstníkový, pent- stemon digitale. Dlj. 60. Penušek, ška, m., os. jm. Tk. V. 146. Pěný, gesungen. Vz Pěti. P. skladby. Jir. Anth. I 3. vd. 10. Peo, a, n. = nečisté zboží, smetí, unreine Waare. Kupecky. Kh. Peonin, u, m., v lučbě. Rm. 249. Pepa, y, Pepánek, nka, m. — Josef. Us. — Pepa, y, f. = Josefina. Pepan, a, m. = Pepa. Us. Rč. Pépati = kouřiti pukaje. Na Vsacku. Vck., Brt. D. 247. Pepča, dle Káča, f. = Pepička. Pepe, e, pepátko, a, n. = děťátko v pe- řince. V Krkonš. Obz. 1886. 131. Pepec, pce, m. = Pepík. Pepek, pka, m. = Pepík. Us. Peper, pru, m. = pepř. Slov. Ssk. Peperník, u, m. = peprník Šm. Peperný = peprný. Šm. Pepice, e, f. = družka praž. Pepíka. Pepíctvo, a, n. = Pepíci. Herm. Pepík. Cf. Brt. Dt. 112. — Pražští Pe- píci (ve Vídni Schani, n. Strizzi, v Berlíně Louis). Pražští Pepíci jsou prý dvojí, pod skalští a z okolí Františka. Podskalští P-ci jsou více, Pepíci z Františka méně zaměst- naný mladý lid nižších tříd obyvatelstva Žižkovští Pepíci. Pepíci mají z části vlastní řeč (cf. Nalomiti, dod.), ofinu uprostřed rozdělenou a na skráních zvláštní účes ve formě šístky. Ve větších tlupách objevují se, hraje-li turecká městem. Pepíci se záhy k ní připojí a jdou před kapellou majíce čepice stranou na hlavě posazené, v hubě viržinku, slámu z ní za uchem a ruce v ka- psách. Jedna z jejich písni počíná se: Já jsem Pepík, pražský fláma, Mne má každá holka ráda. Pepina, y, f. = Pepička. Pepouš, e, m. = Pepík. BPr. Pepř. Byl. 15. stol. Na Slov.: černé ko- ření, Bern., pepor. Göm. Bartol. Cf. Rstp. 44., 1125., 1258., 1316., 1451., 1453. Kram. Slov., Rosc. 115, Mllr. 166, Rk. Sl., Mkl. Etym. 270, KP. V. 606. (o falšování ho). Nešetřila soli ani pepře (řekla bez obalu vše) Šml. Má to naprodej jako p. (rád by prodal). U Žamb. Dbv. Má řiť jako dva pepře. Mor., slez. Šd. P. pomáhá mužům na koně a ženám s koně (do hrobu). U Bělo- hradu. Bf. V Kunv. Msk. Pod našima okny roste keř pepře, ať se pře, kdo se pře, přece toho kře pepře nepřepře (opaku) rychle). Mor. Brt. Dt. 166. — P. = hora. Pam arch. I. 208.	Pepřec = peprník. Mllr. 81. Pepřek = pepřika. Jdú Valaši, jdú hore dědinú: jeden nese p., druhý nese česnek a třetí cibulu. Mor. Wrch. Pepřenice, e, f. = pečivo z mouky, z medu a z všelikého koření, v němž pepř převládá. Exc. Pepřica, e, f., u krav, der Eingeweide- wurm. U Opav. Klš. Pepřika. Cf Rstp. 1124.—1125., Odb. path. III. 831., Dlj. 28, KP. V. 607. P. za- vařená Šp. Maso s p-kou. Dch. Pepřikovina. Cf. Rstp. 1125. Pepřikovinný, Capsicin-. Šm. Pepříkový. P tresť, Capsicinessenz. Šp. Pepřil, a, m sam. u Bernardic. Pepřina, y, f., piperinum, prvek pepře. Rstp. 1451. Pepřinec, peperomia, der Pinselpfeffer. Vz Rstp. 1454., Rk. Sl. Pepřiti co čím: řeč vtipy. Us. Pepřkář, e, m. = kdo pěstuje n. pro- dává pepř. Vz. Kojetín. Peprník. Č. oprav v: ČI. Cf. Rstp. 1899., Čl. Kv. 161., Slb. 255., Mllr. 81. Peprnomátový, Pfeffvrmünze-. Šm. Peprný. P. máta, Mllr. 67., balšán. Ib Pepřovcokam, u. m., der Pfefferstein. Šm. Pepřovitý. Vz Rstp. 1450, Rosc. 114. Pepřovka, y, f., die Pfefferbüchse. Šm. Pepřovnice, e, f. = pepřenka Mz. Mkl. Pepřovnička, y, f. = pepřenka. Šd. Pepřůvka, y, f. = pepřenka. U Polič. Kšá. Slez. Šd. Pepsin. Cf Rm. II 421, Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Pepsinový, Laab-. P. žlázy, buňky. Nz. lk. P víno. Vz Slov. zdrav. Pepša, dle Bača = Pepík. BPr. Pepton, cf. Rm. II. 407 , Šfk. Poč. 593., Slov. zdrav. Močení peptonu. Nz. lk. P. masitý = tekuté maso. Vz KP. V. 537. Per. Mezi. Nz. a Rk. (na konci) polož čárku. Pera = ret. Hdž. Čít. 214. — P = knedlík nadívaný (tvarohem, povidly). Mor. Hrb., Sbtk. Krat. h. 189.. Ktk. Najedli se pěr. Brt. Pěra, vz Pera, dod. (knedlík). Hrb. Obr. 104. Perac, e, m. = perec, preclík, pletenec Slov. Dbš. Obyč. 116. Koláč ako p SB. sl. ps I. 167. Peračina. Také na Mor. Vck. Cf. Němc. VII. 188., Slb. 88. Peračinový = z peračiny, Farnkraut-. P. květ. Dbš. Sl. pov. III. 9b. Peřák, u, m. vz Hřebík (dod.) Peranha, y, f. = dravá ryba žijící v Bra- silii. Mus. 1886. 385. Perařec, řce, m., ves. Arch. III. 470., Sdl. Hr. I. 81. Perářka, y, f., die Federhändlerin, -schmückerin. Bern. Perářství, n., der Fedevhandel. Bern. Perašin. Mkl. Etym. 245. Cf. Hdž. Slb. 597. Pératec, tce, m., ptenidium, brouk. Vz Kk. Br. 131.