220

Peravica, e, f. = výborné víno stenje-
vecké od Zagreba. Šd.

Percák, u, m. = pluh s rovnou radlicí,
rozhrnuje zemi na obě strany, der Perz-,
Querhacken. U Úboče. Rgl. U Loučimě.
Psčk.

Pérce pávové. Ezp. 1646. — P. = křídlo.
P. muší. Ezp. 1728.

Percent, vz Procento.

Percentualní poplatek, Percentual-. P.
sazba. Sl. les., Bor. 406.

Percipient, a, m., z lat. = kdo něco
přijímá, vybírá. J. tr.

Percival, a, m. Sbn. 176.

Percule, e, f. = hospoda u Neveklova.

Perča, vz Guttapercha (dod.).

Perčny, sam. u Příbramě.

Perčovina, y, f. Cf. Perča Wld.

Perčový. Cf. Perča. P. deska, límec,
papír, řemen, roura, Šňůra, záklopka. Wld.

Perec, m. = perae. Slov. Zátur. Moja
žena nechce grule jesc (jísti), lem by jedla
perece. Zbr. Hry. 86.

Perečník, u, m., das Federfutteral. Šm.

Peregrin, u, m., das Berggrün, der Borax.
Bern.

Peregrinace, e, f., z lat. = cestování.

Peregriska. Vz Rstp. 516.

Perechta, y, f., vz Perchta.

Peřej. Mořská p. Čch Dg. 721. Metnul
veslo v p-je Č. Kn. š. 335 — Skřivan
zpěvem vylévá city rolníků ve vzdušné
p-je. Čch. Bur.

Peřejněti, ěl, ění, Federn lassen. Ta
duchna p-ní. U Olom. Šd.

Péřek, řka, m. = ryba okoun, der Barsch.
Slez. Šd.

Perelka, y, f., zdrobn. perla. Čkžk XI.
66.

Perelkovice, e, f., der Perlenkopf beim
Florweber. Šm

Peřenditi = páliti, utíkati. Kutn.

Pereně, fiederartig. Rst. 462.

Peření = lomenice, štít chalupy. U Do-
mažlic. Jrsk.

Peřenka, y. f , stippa pennata, vousy
sv. Ivana, das Feder-, Pfriemengras. Rk.

Peřenně, fiederartig. Sl. les

Peřenný, fiederartig. Sl. les.

Peřenodělný, peřenodílný, v bot. fieder-
theilig. Sl. les., Čl. Kv. XXIV., Rst. 462.

Peřenolaločný, v bot., fiederlappig. Sl.
les., Rst. 462

Peřenosečný = vyštěrbený, fiederscheitig
Sl. les., Rst. 462

Peřenožebrý, -žilný, v bot., fiedernervig.
Sl. les., Rst. 462.

Perenský, ého, m., sam. n Budějovic.

Peřený. P. list, když společný řapík
rozdělen peřenožebře a větvička jest žilou
lístku. Vz Rst. 462.

Perepa, y, f, clusia, die Clusie, rostl.
Rstp. 195.

Perepel. Cf. Brm. II. 3. 128.

Perepovitý. P. rostliny, guttiferae: pe-
repa, mangostana, višňovka, mastelník, žluto-
šťav, mamej, beluta, pona, kanella, manižník,
mandlouž Vz Rstp. 195. nn.

Perepuť, pareputa, vz Parapuť. Phľd. I.
1. 6., Lipa I. 87 , Ssk.

Peřestokvětý, buntfärbig. Stč. Zem. 706.

Peřestý. Let. 51. P. malebnosť. Stč. Zem.
724. P. spousta lidu, obraz, ruch jarmarku,
Čch., mráčky, Hdk., obojky, Výb. II. 1439 ,
drak, Luk. z Vr., mniši (dominikáni). Vodň.

Pereš, os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Perešiť = souditi se, processiren. I dosial
hovorí ľud p. t. j. pravotiť sa. Slov. Let.
Mt. S. VI. 2. 62.

Perešný, Process-. Slov. P. úkon. Syt.
Táb. 284.

Perforatori-um, a, n. Wld.

Pergamen rostlinný. Kk. Fys. 80., ZČ.
I. 389., III. 9., Schd. I. 396., Kram. Slov.
Neškodilo by, kdyby ty, kteréž na papieře
psány jsú, na p. přejaty byly. Vš. 357.

Pergamenictví, pergamentnictví, n., Per-
gamentgerberei, -macherei. Šp.

Pergamentník = pergameník. Mus. 1880.
592.

Pergamentový = pergamenový. P. papír.
ZČ. I. 398.

Pergamínka, pergamina, y, f. = hruška
pergamotka. Mor. Brt. D.

Pergamiška, y, f. Račte nás ušetřiti tako-
vými p-mi. Koz. Ol. I. 233.

Pergamotka Cf. Rstp. 516.

Pergmistr, a, m., z Bergmeister. P. hor
viničních okolo Prahy. Půh I. 358.

Perchati, perchnouti do koho = strčiti,
vraziti, Us. Nov.

Perhorrescence, e. f., die Perhorrescenz.
P. soudu. Pr. tr.

Perchlorethylen, u, m., v lučbě. Rm.
I. 273.

Perchlorid, u, m. Čs. lk. IV. 212, 220.

Percholiti se s kým. Mať jim už dávno
bola v zemi a otec sa sám a sám percholil
s nima pri svojej chudobe. Dbš Sl. pov. I.
475.

Perchta, y, f., os jm. D. ol. IV. 622 P.
z Jindř. Hradce. Sbn. 680. — P. = stra-
šidlo (bůh). Vz Km. 1880. 742., Zbrt. 289.
Dle Ott. III. 809. = personifikace svátku
sv. tří králů. Vz tam více.

Peří, pennae. P. holubičie. Ž. wit 67.
14. a j. Dakedy i peria páral (dral). Slov.
N. Hlsk. XIV. 198 Již jsi v tom, jako v p.
(už to umíš). Us. Andělíčkové derou p.
padá drobný sníh). ČT. Tkč. Husí p. je
usmířilo (manželská postel). Mor. Rgl Špinky
(stopky z peří) pro synky a p. pro dcery.
Brt Podobného peří ptáci k sobě se táhnou.
Bž. exc. Co je k večeři? Hrnec od peří.
Us. Dokudž meč rozkazuje, jde jako po
šňuoře; kdež se berla připlete, bývá peřie
zhuoru (odpor). Krnd. 212. — P. = péro.
Vezmi p., piš; By měděné peří bylo, ne-
stačilo by. Wtr. exc. — P. = železné péro
na kolovratě. Val. Brt. D. 247. — P. =
četník. Viděľs peří (dle peří na klobouku)?
Us. zloděj

Periarterriit-is, y, f, nemoc tepen. Čs.
lk. V. 185, 209.

Periatko, a, n. = peříčko; křidélko. Šum
p-tka Rgl. exc.

Peribola chrámu (ohrad: ). Vlšk. 17., 26.

Pericykloida, y, f., z řec. = jistá křivá
čára. Vnć. 56.