227

Pešely, zaniklá ves. Arch. VIII. 599.

Pěšěti, zastr. = nýti (hořem), schnouti
(touhou) vadnouti, chřadnouti, teskniti a p.
Základní význam fatigari. Cf. opěšati viri-
bus deficere vedlé opêšiti defatigare, nsl.
pešati, opešati, spešati, ermatten (von Kräf-
ten), müde werden a adj. opěšalý = osiřelý,
opuštěný. Mé srdéčko v túhách pěšie. Hr.
ruk. 101. v. 376. Tedy = mé s. v t. hyne
chřadne, vadne a p. Opatrný v List. filol.
1884. 423. Hanka vykládá: naříkalo, úpělo.
Patera odvozuje pěšie od pěšiti a vykládá:
pěchuje, buší. Ib.

Pěší. Mkl. Etym. 245. Pěš ustrnulo v ad-
verb. = pěšky. Viece sem šli pěš, než jeli.
Jar. 65. Beřiž sě pěš k svému domu. Hr.
ruk. 331. v. 866. Nehoň ptáka zdravého pěš
a proň v rokli neupadneš. Výb. I. 634. Pěš
nemóž s nimi pracovati. Št. Kn. š. 170. Pěší
den (roboty), der Handtag. SI. les. Péší lid.
Alx. V. v. 396. (HP. 10.). Nepleť se rád
v pěší provod. Smil.

Pěšice Jan 1839. Jg. H. 1. 609.

Pěšice, Pieschitz, ves u Vys. Mýta. Blk
Kfsk. 517., Sdl. Hr. I. 256., II. 138., Rk.
Sl.

Pešík, os jm. Arch. VII. 716., VIII. 160.,
Blk. Kfsk. 1383, Sdl. Hr. III. 305., V. 122.,
VI. 277.

Pešín (Pěšina) Cyprian, farář 1608. Jg.
H. 1. 609., Mus. 1889. 286., Jir. Ruk. II. 103.
— P. Mat, měšťan 1583. Jg. H. 1. ib., Jir.
Ruk. II. 104.

Pešina, y, m., os. jm. Tk. Žk. 216. —
P. Tom. z Čechorodu, svět. biskup pražský,
1629.—1680. Vz Tf. H. 1. 73., Mus. 1878.
161 , 1880. 159., 1884. 3. 22., 250.—269.,
471. nn., 1885. 90. nn., 226. nn , 1886. 102,
331 , 554. nn., 1887. 520 nn., Jg. H. 1. 609.,
Jir. Ruk. II. 104., Pyp. K. II. 370., Mus
1888. 473., Šb. Dj. ř. 275, Sdl. Hr. VI.
119., Rk. Sl. — P. Václ. z Čechorodu, ka-
novník na hradě pražském, 1782.-1859. Vz
Tf. H. 1. 186., Jg. H. 1. 609., Šb. Dj. ř.
276., Zl. Jg. 263., 373., Tf. Mtc. 294. —
P. Jan Jos., Dr. lékař. 1805. Jg. ib. — P.
Jos., nar. 1824., farář v Zlaté Olešnici. Vz
Bačk. Př. 150.

Pěšinitý, fusstegartig. Dch.

Pešini-us, a, m. P. Vít, spis. Jir. Ruk.
II. 105., Jg. H. 1. 609.

Pěšinka. V MV. nepravá glossa. Pa. Laš.
pěšunka. Tě. Vyšlape si již vlastními no-
hama pěšinku ve světě (již sám se uživí).
Šml. Hledati si p-nku do ohrazené kapsy
něčí. Šml. Které děvče písčitou p-ku šlape,
za vdovce se dostane. Sá. P-nkou blíž, sil-
nicí spíš. Tč. Nespouštěj se silnice pro ne-
jistou p-nku. Hkš. Hodiny jdou p-kami =
nadcházejí. Us. — P. na punčoše = vzorový
proužek na holeni punčochy, měřiční čára
ujímání. Šk. žen. pr.

Pěšiti, vz Pěšeti.

Peška, y, f. = druh jablek. Mor. Brt. —
P., y, m., os. jm. — P. Bedřich, magistr.
rada pražský na odp., nar. 1820. Vz Tf. H.
1. 120., 139., 143., Jg. H. 1. 609., Šb. Dj. ř.
276., Ukaz. 106., Bačk Př. 39., Bačk. Písm.
923., Rk. Sl.

Pěškami, vz Pěšky.

Peško = pěšky. Na pěško je tam cesta
dobrá, ale s vozem tam nepřijede. Na již.
Mor. Šd.

Pešková Eliška (Švandová ze Semšic),
naroz. 1833, spisov. a dram. umělkyně. Vz
Bačk. Př. 91. 142., Rk. Sl.

Peškovic Vaněk. Výb. II. 376., Tk. IV.
419.

Peškovice, ves. D. ol. III. 3.

Peškovský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
599.

Pešků Mlýn, Peschekmühle, u Svín.

Pěšky. Jdú pěškami na vojsko. Let. 98.
Přijíti pěškami. Kar. 36. Kam chodí císař
pěšky? Na záchod. Us. Bdl. Cf. Blízko
(dod.).

Pěšký = pěší. Ziak.

Pešlín, a, m., os. jm. D. ol. VI. 745.

Pěšník, pěšníček. A eště ty pohleď na
tote p-čky. Koll. Zp. I. 250.

Pěšo také slov. Za vozmi šli pešo všetci
prítomní. Phľd. VII. 147.

Pešť. Do Budína a Peště. Bart. 226. Při-
táhl k Peště. Arch. VII. 104. Cf. Rk. Sl.

Pešťanský = pešťský. N. Hlsk. IV. 119.,
Mus. 1880. 43.

Pešťbudinčan (m.: -ňan), a, m. Lipa.

Peštelenc, e, f. = pestilence. Pož. 182.

Peštěně = pěstěně. (Slova některého)
v dobrém smyslu a p. užívati; Rastislav,
p. Rastic. Šf. Strž. I. 189., II 470. a j.

Peštianský = pešťský. N. Hlsk. III. 194.

Pět. Cf. Mkl. Etym. 238., Šf. III. 639.,
Šrc. 420.-421. Od pěti let, seit fünf Jahren.
Půh. 1. 159. Pro tvé matky pět žalostí.
Výb. II 24. Bez lota pod pětí hřiven. Kn.
rož. Pětim věcám slúžiť máme. Glč. II.
245. Tobě je pět jako pět (vše jedno). Us.
Všech pět by oblízl (byl by rád). Us. Do-
stane, bude mu po pěti, es wird ihm schlecht
bekommen. Us. Tč. Co by pět spočítal, na-
počítal (krátce). Us. Hnšk. Užívá všech
pěti = krade. Bdl. Sedí tu jako pět če-
ských. Us. Lg.

Petačka, vz Peták.

Pětadvacítiletý, fünfundzwanzigjährig.
P. slavnosť.

Peták, a, m. (od pet m. pět) = sedlák
u Poličky; selka petačka. Kšá.

Pěták. Mkl. Etym. 238. — P. = pole
pěti měřic. Na Hané. Bkř.

Petalit. Cf. Šfk. Poč 241.

Petar Ranko = Rud. Pokorný. Bačk.
Př. 53.

Peteče. Cf Slov. zdrav.

Petečový, petechialis. Nz. lk.

Peteliti, il, ení = meteliti, utíkati, ren-
nen. Petelí, div se nepotrhá. U Sadské.
Kšť.

Petenka, y, f., penthorina, die Fünf-
spitze. Šm.

Peteny 1833. Jg. H. 1. 609.

Pětený, fünfzählig. Rst. 463.

Petera, y, m., os. jm. — P. J. Jg. H.
1. 609. — P. Fr. 1798.-1877., archaeol. Rk.
Sl., Bačk. Písm. 67.

Peterka, y, m., os. jm. — P. Vít, farář
1552. Jir. Ruk. II. 105. - P-ky. Na P-kách,
pole u Nov. Dvora na Plan. BPr.



	227

	Pešely, zaniklá ves. Arch. VIII. 599. Pěšěti, zastr. = nýti (hořem), schnouti (touhou) vadnouti, chřadnouti, teskniti a p. Základní význam fatigari. Cf. opěšati viri- bus deficere vedlé opêšiti defatigare, nsl. pešati, opešati, spešati, ermatten (von Kräf- ten), müde werden a adj. opěšalý = osiřelý, opuštěný. Mé srdéčko v túhách pěšie. Hr. ruk. 101. v. 376. Tedy = mé s. v t. hyne chřadne, vadne a p. Opatrný v List. filol. 1884. 423. Hanka vykládá: naříkalo, úpělo. Patera odvozuje pěšie od pěšiti a vykládá: pěchuje, buší. Ib. Pěší. Mkl. Etym. 245. Pěš ustrnulo v ad- verb. = pěšky. Viece sem šli pěš, než jeli. Jar. 65. Beřiž sě pěš k svému domu. Hr. ruk. 331. v. 866. Nehoň ptáka zdravého pěš a proň v rokli neupadneš. Výb. I. 634. Pěš nemóž s nimi pracovati. Št. Kn. š. 170. Pěší den (roboty), der Handtag. SI. les. Péší lid. Alx. V. v. 396. (HP. 10.). Nepleť se rád v pěší provod. Smil. Pěšice Jan 1839. Jg. H. 1. 609. Pěšice, Pieschitz, ves u Vys. Mýta. Blk Kfsk. 517., Sdl. Hr. I. 256., II. 138., Rk. Sl. Pešík, os jm. Arch. VII. 716., VIII. 160., Blk. Kfsk. 1383, Sdl. Hr. III. 305., V. 122., VI. 277. Pešín (Pěšina) Cyprian, farář 1608. Jg. H. 1. 609., Mus. 1889. 286., Jir. Ruk. II. 103. — P. Mat, měšťan 1583. Jg. H. 1. ib., Jir. Ruk. II. 104. Pešina, y, m., os. jm. Tk. Žk. 216. — P. Tom. z Čechorodu, svět. biskup pražský, 1629.—1680. Vz Tf. H. 1. 73., Mus. 1878. 161 , 1880. 159., 1884. 3. 22., 250.—269., 471. nn., 1885. 90. nn., 226. nn , 1886. 102, 331 , 554. nn., 1887. 520 nn., Jg. H. 1. 609., Jir. Ruk. II. 104., Pyp. K. II. 370., Mus 1888. 473., Šb. Dj. ř. 275, Sdl. Hr. VI. 119., Rk. Sl. — P. Václ. z Čechorodu, ka- novník na hradě pražském, 1782.-1859. Vz Tf. H. 1. 186., Jg. H. 1. 609., Šb. Dj. ř. 276., Zl. Jg. 263., 373., Tf. Mtc. 294. — P. Jan Jos., Dr. lékař. 1805. Jg. ib. — P. Jos., nar. 1824., farář v Zlaté Olešnici. Vz Bačk. Př. 150. Pěšinitý, fusstegartig. Dch. Pešini-us, a, m. P. Vít, spis. Jir. Ruk. II. 105., Jg. H. 1. 609. Pěšinka. V MV. nepravá glossa. Pa. Laš. pěšunka. Tě. Vyšlape si již vlastními no- hama pěšinku ve světě (již sám se uživí). Šml. Hledati si p-nku do ohrazené kapsy něčí. Šml. Které děvče písčitou p-ku šlape, za vdovce se dostane. Sá. P-nkou blíž, sil- nicí spíš. Tč. Nespouštěj se silnice pro ne- jistou p-nku. Hkš. Hodiny jdou p-kami = nadcházejí. Us. — P. na punčoše = vzorový proužek na holeni punčochy, měřiční čára ujímání. Šk. žen. pr. Pěšiti, vz Pěšeti. Peška, y, f. = druh jablek. Mor. Brt. — P., y, m., os. jm. — P. Bedřich, magistr. rada pražský na odp., nar. 1820. Vz Tf. H. 1. 120., 139., 143., Jg. H. 1. 609., Šb. Dj. ř. 276., Ukaz. 106., Bačk Př. 39., Bačk. Písm. 923., Rk. Sl.	Pěškami, vz Pěšky. Peško = pěšky. Na pěško je tam cesta dobrá, ale s vozem tam nepřijede. Na již. Mor. Šd. Pešková Eliška (Švandová ze Semšic), naroz. 1833, spisov. a dram. umělkyně. Vz Bačk. Př. 91. 142., Rk. Sl. Peškovic Vaněk. Výb. II. 376., Tk. IV. 419. Peškovice, ves. D. ol. III. 3. Peškovský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 599. Pešků Mlýn, Peschekmühle, u Svín. Pěšky. Jdú pěškami na vojsko. Let. 98. Přijíti pěškami. Kar. 36. Kam chodí císař pěšky? Na záchod. Us. Bdl. Cf. Blízko (dod.). Pěšký = pěší. Ziak. Pešlín, a, m., os. jm. D. ol. VI. 745. Pěšník, pěšníček. A eště ty pohleď na tote p-čky. Koll. Zp. I. 250. Pěšo také slov. Za vozmi šli pešo všetci prítomní. Phľd. VII. 147. Pešť. Do Budína a Peště. Bart. 226. Při- táhl k Peště. Arch. VII. 104. Cf. Rk. Sl. Pešťanský = pešťský. N. Hlsk. IV. 119., Mus. 1880. 43. Pešťbudinčan (m.: -ňan), a, m. Lipa. Peštelenc, e, f. = pestilence. Pož. 182. Peštěně = pěstěně. (Slova některého) v dobrém smyslu a p. užívati; Rastislav, p. Rastic. Šf. Strž. I. 189., II 470. a j. Peštianský = pešťský. N. Hlsk. III. 194. Pět. Cf. Mkl. Etym. 238., Šf. III. 639., Šrc. 420.-421. Od pěti let, seit fünf Jahren. Půh. 1. 159. Pro tvé matky pět žalostí. Výb. II 24. Bez lota pod pětí hřiven. Kn. rož. Pětim věcám slúžiť máme. Glč. II. 245. Tobě je pět jako pět (vše jedno). Us. Všech pět by oblízl (byl by rád). Us. Do- stane, bude mu po pěti, es wird ihm schlecht bekommen. Us. Tč. Co by pět spočítal, na- počítal (krátce). Us. Hnšk. Užívá všech pěti = krade. Bdl. Sedí tu jako pět če- ských. Us. Lg. Petačka, vz Peták. Pětadvacítiletý, fünfundzwanzigjährig. P. slavnosť. Peták, a, m. (od pet m. pět) = sedlák u Poličky; selka petačka. Kšá. Pěták. Mkl. Etym. 238. — P. = pole pěti měřic. Na Hané. Bkř. Petalit. Cf. Šfk. Poč 241. Petar Ranko = Rud. Pokorný. Bačk. Př. 53. Peteče. Cf Slov. zdrav. Petečový, petechialis. Nz. lk. Peteliti, il, ení = meteliti, utíkati, ren- nen. Petelí, div se nepotrhá. U Sadské. Kšť. Petenka, y, f., penthorina, die Fünf- spitze. Šm. Peteny 1833. Jg. H. 1. 609. Pětený, fünfzählig. Rst. 463. Petera, y, m., os. jm. — P. J. Jg. H. 1. 609. — P. Fr. 1798.-1877., archaeol. Rk. Sl., Bačk. Písm. 67. Peterka, y, m., os. jm. — P. Vít, farář 1552. Jir. Ruk. II. 105. - P-ky. Na P-kách, pole u Nov. Dvora na Plan. BPr.