231

Petružleň, ě, f. = petržel. Na mor. Ko-
pan. Brt. L. N. II. 117.

Petrvá = teprve. U Boskovic. Vck.

Petřvald, a, m. P Velký a Malý, Gross-,
Klein-Peter8wald, vsi u Příbora.

Petrýn Václ., vz Stach Václ., Bačk. Písm.
35.

Petržák, u, m. = petržel. Tancovala
ryba s rakem, petržilka s petržákem. Nár.
pís.

Petržel. Cř. Petružel, Petružka, Petruž-
leň, Slb. 597., Mllr. 15., Rosc. 158., Rk. Sl.,
Čl. Kv. 338., Rstp. 713., 727 , 765., Sbtk.
Rostl. 295., Mkl. Etym. 245. P. dlouhá,
drobnolistá obyčejná, kadeřavá, kořenová,
krátká, mechová, plná, pozdní, ranná, k ře-
zání, sladká, tlustá Dlj. 17., 18, Rt, Pdl.

Petrželka, y, f., vz Petržel. — P. =
kravské jm. Mor. Brt.

Petrželník, a, m. = podobný strnadovi,
ale větší. V Podluží. Brt. L. N. II. 18. —
P., os. jm. — P. Václav, štěpař 1621. Vz Jir.
Ruk. II. 107.

Petržilka Václ. Sušický 1631. Jg. H. 1.
609. - P. Václ Baltazar, dr. lék. 1740.
Jg. ib., Jir. Ruk. II. 107., Mus. 1888. 471.
— P. Jan Stanisl, děkan 1723., Jir. Ruk.
II. 107.

Petržlen, u, m., vz Petržel. Hdž. Šlb.
84.

Petržlenový, vz Petruželný (za Petržel).
P. olej. N. Hlsk. IV. 62.

Petters, a, m. P. Vilém, dr. lékař. a
prof. na univer. praž., 1826.—1875. Vz Tf.
H. 1. 195., 196., Rk. Sl.

Petunie, e, petuňka, y, f., petunia, kvě-
tina. Dlj. 49., Rt.

Petykov, a, m., ves. D. ol. VII. 82.

Peuke, y, i., v IIev>n] ögo?, asi nejposled-
nější větev východní odnože Karpat. Šf.
Strž. I. 533.

Pěv, u, m., die Melodie, der Gesang.
Šm.

Pěvec. V MV. nepravá glossa. Pa.

Pěvecký. P. jednota, Sängerbund, Ge-
sangsverein. Dch.

Pevnina. Cf. Krč G. 85. nn.

Pevniňan, a, m., Bewohner des Fest-
landes. Lpř.

Pevninský = pevninný. P. prístav. Ml.

Pevno = pevně. Šuhaj i dievčina držia
k sebe p. pritúlení. Bl. Ps. 60.

Pevnobarvosť, i, f., Farbenhältigkeit.
Sm.

Pevnobarvý, farbenfest. Šm.

Pevnohřbetný, festen Rücken habend.
Kovadlina p-ná stroje třebné vyvozuje. Pl.
I. 34.

Pevnokový, vom festen Metall. P. příl-
bice. Msn.

Pevnol, u, m., siderodendrum, der Eisen-
baum, rostl. Vz Rstp. 826.

Pevnonohý, gut, fest zu Fuss. Lpř.

Pevnopevný, niet- und nagelfest. Dch.

Pevnoplechý, vom festen Blech. P. br-
nění. Lpř.

Pevnopněc, e, m., stereocaulon, die Ko-
rallenflechte, rostl. Vz Rstp. 1837.

Pevnoskořepý, festschalig. P. želva.
Lpř.

Pevnosť= trvalosť. P. látek v tahu, die
Zug-, absolute Festigkeit, v lomu, Bruch-,
relative F., v tlaku, Druck-, rückwirkende
F., ve střihu n. smyku, Abscheerungs-,
v kroucení, Torsions-; modul či koefficient
p-sti, Bruchmodul, -belastung. Pcl. 5., ZČ

I. 237., 238., Pek. 52., 113., Mj. 16., 17.
Kombinovaná p. na tlak, zusammengesetzt-
wirkende F. Pcl. 25. Cf. MS. 24. — P. =
jistota. P. v taktu. Posp.

Pevnostenský = pevnostní, Festungs-.
Šm.

Pevnostnictví, n. = pevnitelství. Mour.

Pevnozemský. P. jezero (na pevnině).
NA. V. 607. — Koll. III. 96.

Pevný. Cf. Mkl. Etym. 269. — P. =
tuhý atd. P. hmoty, Mj 3., kladka, ZČ. I.
94., provaz, objetí. Kká. — P. = stálý atd.
Pevnou nohou státi. Vrch. P. snaha, Vrch.,
kapital, Kzl. 112., srdce, Čch., zákony, Osv.,
dóm, základ, Št. Kn. š. 7., cíl, podklad, po-
vaha, víra Us. Pdl. Jsem pevně odhodlán,
Dch., přesvědčen. Pevně na svém zůstati.
Sá. P. doufati, věřiti. Us. Pdl. S tělem,
s duší pevně k tomu stojí. Exc. — v čem:
v sedle, sattelfest, Lpř., ve svém jednání.
Osv. I. 259. — na čem: na koni, Lpř., na
mysli. Lpř. Sl. I. 87. Buď pevný na cestě
božie. Krnd. 42. — P. = mocný. — nač.
Ten je peven na zuby a dušičku má s drápy.
1610. Wtr. — P. = jistý atd. P. pohled,
Vrch., jistota. Dch. Hled její přísný a p.
Zr. Pevným hlasem mluviti, odpovídati,
pevně na někoho pohlížeti, Vlč, oči upříti.
Vrch — proti čemu: proti ráně. Dch.

Pewter, u, m. = kov britanský. Šfk. Poč
206.

Pexův Mlýn u Luh u Neveklova.

Peychárek, rka, m., sam. u Světlé v Le-
dečsku.

Pěžín, a, m , Pieschina, dvůr u Horšova
Týna.

Pfeifer, fra, m. P. Krišt., pastor. Jir.
Ruk. II. 108.

Pfleger, gra, m., os. jm. P. Ant., hosp.
ůředn., nar. 1811. Jg. H. 1. 610. — Pfleger-
Moravský Gust., úřed. při čes. spořitelně.
1833.—1875. Vz Tf. H. 1. 135., 139., 144.,
173., Slavín II. 182., Šb. Dj. ř. 276., Pyp.
K. 544, Bačk. Př. 184., Rk. Sl.

Phagel, gla, m. P. Vít, farář 1600. Jg.
H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 108.

Phavka, y, f. = hruška. Hrb. Obr. 266.

Philadelph-us, a, m. P. Mart., kněz
1592. Vz Jg. H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 108.
— P. Nikod. Jg. ib., Jir. Ruk. II. 110.

Philomat-es, a, m P. Mat. Dačický,
vychovatel 1573 Jir. Ruk. II. 110, 391., Šb.
Dj. ř. 276.

Philomus-us, a, m. P. Mart. 1583. Jg.
H. 1. 610., Jir. Ruk. II. 111.

Phlebektasia, e, f. = rozšíření žil. Ott.

II. 322.

Phlebit-is, y, f. = zánět žil.

Phlox, u, m., phlox, květina. Vz Dlj.
50.. 78.

Phycit, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 508.

Phycoërythrin, u, m. = červeň řasová.
SP. II. 104.