233

Píčka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Pičkání = nemožnosť moč zadržeti; noční
močení. Vz Slov. zdrav.

Pičkati. Mkl. Etym. 246. P-jí ve snách
i na jevě pod se. Rhaz. IV. 13.

Píčkovský, ého, m., os. jm. Arch. VIII
599.

Pičky, sam. u Ždáru v Brněn.

Pičucha, y, f., lagomys, ein Nagethier. Šm.

Pičule, a, m., os. jm. Tk. V. 208.

Pičumpajda, y, f. = čepec. Us. u Rakovn.

Pičumpajdum, indecl. = dřevený šíp bi-
číkem vyhazovaný. Na Polič. Zkr.

Pičuřiti se = usmívati se, lächeln. U
Místka. Škd.

Píď. Mkl. Etym. 238., List. fil. XV. 168.
Čes. míra Přemysla Otakara z r. 1268. má
10 prstů (prst = čtyřem zrnům ječným,
dlaň = 4 prstům, píď= 10 prstům, loket =
3 píděm). Nár. šk. I. č. 6. Vypjala se s do-
brou píď. Hdk. V zimě je den jako píď
(krátký). Us. Kšť. S píď chlapík, s loket
brada, (vousy). Pk. Třeba se pídí měřiti
(nevynášeti). Lpř. Dieru miesto okna sme
měli na píď člověčí. Let. 507. — P. = rok,
v zlodějské řeči. Šd.

Píďalka, vz Brm. IV. 443-445.

Pídidlouhý, spannenlang. Šm.

Pídiduch, a, m. SP. II. 178., Dk. Roz.
fil. 76.

Pídík, a, m. = pídimužík. Světz.

Pídikřísek, ska, m. P. šestitečkový,
jassus sexnotatus, malinký okřídlený cvrček
hubící traviny tedy i obilí. Vz Nár. Listy
1886. č. 157. str. 2., Brm. IV. 648.

Pídimuž. Mkl. Etym. 238., List. fil. XV.
168. Ein Pygmäe. — P. = tučný mužík,
rozchodník ostrý, sedum acre, rostl. U Po-
čát. Jdr.

Pídiříš, e, f. = říše na píď veliká (malá).
Kv. 1880., Kká. K sl. j. 92.

Pídirozum, u, m , beschränkter Verstand.
Šm.

Pídislovství, n. Dk. Aesth. 369.

Píditi. Cf. List. fil. XV. 168.

Pídl, a, m. = Josef. U N. Kdyně. Rgl.

Pidlikati, pidlikovati = pidlati. Slov.
Rr. Sb., Hdž. Šlb. 83. — co komu. Pořád
mně to cosi pidlikuje = plačky něčeho se
doprošuje. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 247.

Pidlo = mříž (dutý sloup), jíž odtéká
(pídí) voda rybničná. Laš. Wrch.

Piěce de resistance = notný kus masa,
jež ne tak hned se ztráví; perný kus práce.

Pieček, čka, m. P. Mich. Smržický z Ra-
dostic. 1609. Jg. H. 1. 610.

Piéček, čku, m., vz Špaček (dod.).

Pienati. (Jelen) vzhoru v listie piena
(pne) táhlé hrdlo. Rkk. 26. v. 27.

Piengitae, kmen slovanský. Vz Šf. Strž.
I. 238.

Piepor, u, m. = pepř. P. či čierno ko-
renie. Slov. N. Hlsk. I. 138.

Pierfeindt, a, m. — P. Mat. Jg. H. 1
610.

Pierka, y, f. = pírka, das Waschen. Slov.
Zátur.

Piero, a, n. = péro. To je p., kura, chvost
(nesmyslná řeč). Slov. Zátur. — P. = kytka.
Vz Péro. Němc. III. 245.

Pieseňka, y, f = písnička. P-ku sklá-
dati. Slov. Sldk. 86. — Orl. II. 279., Čjk.
132 , Btt. Sp. 33.

Pieseňský. Pějte Hospodinu hlasom pie-
seňským. Ž. wit. 97. 5.

Piesň. Koll. Zp. I. 62., Št. Kn. š. 128.
P., canticum. Ž wit. 32. 3., 41. 9., cantio,
136 3., psalmus. 60. 90, 65. 2.

Piesňak, a, m. = skladatel písní. Slov.
Rr. Sb.

Piesnice, e, f, canticum. Ž. wit. 39. 4.,
BO.

Piesočnatina, y, f. = písečnatina, sandi-
ges Land, Sandland, n. Kde piesok je, to
je pôda p. Hdž. Čít. 160.

Piesočnatý = písečnatý. Slov. LObz.
XIX. 3.

Piesok, sku, m. = písek. Slov. Orl. IX.
247.

Piest, u, m. = píst. Slov. Phľd. VII. 142.
Oplen inak p., krížné drevá, ktoré udržujú
a spojujú sane. Rr. Sb. Perie (perou) ho
v nečistej vode, tak že prádlo, keď zpod
piesta vynde, je zafúlanejšie, než bolo pred
praním. Phľd. IV. 322.

Piešť, i, f. = piesočná pôda. Slov. Orl.
VIII. 273.

Pieti. List. fil. X. 135.

Piezometr. ZČ. I. 216., Mj. 90.

Piflík, u, m. = druh hřebíků. Pal.

Pifnúť koho = udeřiti. Slov. Phľd. II.
2. 51.

Piga, y, f., dětská hra. Slov. Ssk.

Pignorace, e, f, z lat. = zástava, Pfän-
dung, Verpfändung. Kh.

Píha. Mkl. Etym. 245. Pihy, ephelides.
Vz Slov. zdrav, Odb. path. III. 115., S. N.
XI. 400 Léky od pih. Vz Zbrt. 113.

Pihalka, y, f.=pihatka. Rk.

Pihatý, Lenticellen-, v bot. Vz Rst. 463.

Píhavina, y, f., Sommersprossen. Bern.

Pihavka, y, f. = pijavka. Us.

Píhavosť, i, f., die Sommerfleckigkeit.
Bern.

Pihavský Jan, děkan 1631. Jg. H. 1.
610., Jir. Ruk. II. 111.

Pihel, hla, m., os jm. Tk. IV. 161., Sdl.
Hr. VI. 277.

Pihert Jos. Jan, nar. 1845., hud. sklad.
Vz Rk. Sl.

Pihla, y, m. = ledajaký krejčí n. švec.
Mor. Brt. D. 141.

Pihlati = pidlati, pižlati. Neor.

Pihor = pichor.

Pihorňa, ě, f. = druh révy. V Podluží.
Brt. L. N. II. 14.

Píhovatý, píhavitý, píhovitý. Vz Pěhavý
(dod), Píhavý.

Pihva. Mkl. Etym. 246., Rstp. 1368. P.,
Ficus. P nevzektve. Ž. wit. Hab. 17. P.,
ficulnea. Ž. wit. 104. 33.

Pich vosí (od vosy), včelí. Tč. P. slzní,
Thränenpunkt. Šv. 59. — Pich so šidlem.
Brt. D. — P. Ant. (Pechanec, Plechanec),
1795.—1865., slavný a známý léčitel zlá-
manin v Hořičkách. Vz Rk. Sl.

Pích. Mkl. Etym. 270. — P. = pumpa.
Potom vedli píchy vodu. Let. 264. — Na
Pichu, sam. u Podolí na Klat. BPr.