238

Piňonzek, zka, m. = penízek. Slov. Tč.

Piňovany, dle Dolany, Piwana, ves u Ulice
v Plzeň. S. N. XI. 45. Cf. Pivovany. Rk. Sl.

Pinožiti se, il, en, ení = namáhati se,
abmühen. V severových. Mor. Vck., Šd.,
Brt. — P. = vypínati se, Tvrdě si vyšlapo-
vati. Mor. Brt. D. 248.

Pinta. Mkl. Etym. 247., Tk. IV. 45, Tk.
Žk. 35., Sdl. Hr. IV. 150.

Pintíř, e, m., z něm. Binder, bednář.
Randa. Chodové. 35.

Pintířský = bednářský. Vz Pintíř. P.
dříví. Ib.

Pintlík, u, m. P. vína. Sl. let. V. 242.

Pintovica, e, f. = nádoba asi dvouhol-
bová. Slov. Rr. Sb., Rl. Pr. II. 41.

Pintovka, y, f., die Massflasche. Dbš.
Sl. pov. VI. 61. — P., koupelna u Tábora;
les tamtéž.

Pintový. P. láhev. Vz Pinta. Rr. Sb.

Pinvice = sklep. U Domažl. Rgl.

Pinvička, y, f. P. Jan z Domažlic 1461.
Jir. Ruk. II. 112.

Piogza, y, f. = pěhza, pěnice (pták).
U Opavy. Brt. D.

Pionnier vzdělanosti. Šmb. S. I. 426.

Piosek, ska, m., ves u Jablunkova.

Piovár, u, m. = pivovár. V Podluží.
Brt.

Piovárka, y, f. = hruška. Mor. Brt.,
Vck.

Pipa. Cf. Brm. III. 2. 71., Žába.

Pípa. Cf. Mkl. Etym. 247. P. = vozher.
U Klat. BPr. — P., die Pippe. P. na tlak
či samopěnivá, p. s dlouhou násadou ku skří-
ním s ledem. Wh. P. průtoková, šroubová,
zátková. KP. V. 181. — P., vz Pípla.

Pipal, a, m., der Schmierer. U Uher.
Hrad. Tč. — P., sam. u Pelhřimova.

Pipasár, u, m. = dýmka s dlouhou
trestkou. U Místka. Škd. Slov. Koll. Zp. I.
210., 352.

Pipasárik, u, m. = pipasár. Slov. ZObz.
XXII. 169.

Pípati. Mkl. Etym. 247. — kdy kde.
Jako když z jara červenka v hnízdečku
pípá. Hdk. — se s čím. List. fil. XII. 342.

Pipec Má veľký p. = rád pije. Slov.
Rr. Sb. Vz Pipet.

Pipek také = konec prstů ve štipec spo-
jených. Zebe mne, že ani pipků necítím.
U Roušina. Plsk.

Piperát. Cf. Rstp. 83., Mllr. 60.

Piperidin. Vz Rm. II. 223., Šfk. Poč.
574.

Piperin. Vz Rm. II. 390.

Piperinový. P. kyselina. Rm. II. 209.

Piperonal, u, m., v lučbě. Rm. II. 116.

Piperonylový. P. kyselina. Rm. II. 158.

Pipet. Narastá mu na jazyku p. = rád
pije. Slov. Mt. S. I. 92.

Pipeta, y, f., die Pipette. Pipetka. Prm.
IV. 159., Nz.
Pipi! volání na kuřata. Vz Tip. Šd.
Pipich Karel, dr. práv a advokat v Chru-
dimi. Vz Tf. H. 1. 139.
Pipik, a, m. = pták, kuře. Cf. Pipi. Slov.
Čkžk. II. 272.
Pipinka = přihlouplá ženská. Us. Kšá.
Pípípí! Volání na krůtu. BPr.

Pipíš, slov. Mkl. Etym. 247.

Pipiškať. Pipiška pipiškuje. Slov. Hdž.
Šlb. 34.

Pipitka, y, f., vrch na Slov. 3864°. Č. Ct.
II. 364.

Pipka, y, f., jm. feny. Škd.

Pipkati, piepen. Dch.

Pipky, vz Pipek.

Pipla rostl. Cf. Čl. Kv. 228., Slb. 365.
— P., jm. feny. Škd. exc.

Pípla, píplička, pípa, y, f. = zaschlý
kalich květný na plodech ovocných zvl. na
hruškách a na jablkách. V záp. Čech. Cf
Šomolka, Sušen, Pípa. BPr.

Piplač. Kostečníci, šachovníci, vrhcabníci,
tanečníci a p-či s piplavicemi nehledie na
božie dielo. Hus I. 127.

Piplačka, vz Papračka.

Piplák, a, m. = piplač. Loos.

Piplati. Vz List. fil. XII. 342. — co,
etwas passeln. Mohl by něco p., aby mu
čas ubíhal. Us. Dch. — koho. Těma ru-
kama dotýká se svého údu a piple kurvu.
Hus I. 205.

Piplavice, e, f., vz Piplač (dod.).

Piplice, e, piplička, y, f., vz Pipel. Us.
Rgl., BPr. Na vše svaté stříkají na sebe
domácí mlékem, aby je piplice neštípaly.
U Rokyc. Fč.

Piplovina, y, f., Pseudoalkalin, n Vz
Rst. 463.

Piplovitý. P. rostliny. Cf. Slb. 360., Rstp.
1101. Také: anchuseae. Vz Rstp. 1109.

Pippich Kar., nar. 1849., advok. v Chru-
dimi. Bačk. Př. 98.

Pipoun, u, m. = meloun Mllr. 38.

Piprla, y, f. = kuře, slepice (v dětské
řeči). U N. Kdyně. Rgl.

Piprle, e, n., das Papperl, u perníkářů.
Dch.

Pipula, y, f. P. pipula, piper peepulo-
ides, Pfeffer. Vz Rstp. 1452.

Pipulka, y, f., pipra, pták, Brm. II. 2.
646., 647. — P., lichotné jm. husí. Mor.
Brt.

Pir, u, m. U piru bych spala (v peřinách).
Slov. Sl. spv. V. 193.

Píra, y, i. = zub klíče. U Čachotína.
Neud.

Pirám Kapoun. Výb. II. 1365.

Pirámky, pl., f. = duběnky, Galläpfel.
Mor. Bkř.

Pirc, e, m. = soumezek chrastím zarostlý,
hráz. Uh. Brt. D. 248.

Pirchan, a, m. P. Mart. Blk. Kfsk. 1243.
— P. Augustin, ředit. gymnasia v Jindř.
Hradci.

1. Pírka. Co pierka, to dierka. Slov. Zátur.
Časté pírky dělají dírky. Bž. exc. — P. =
peroutko vymaž a polož pod Pírko.

2. Pírka, pl., n. = maslovačka, peroutka,
die Spickfeder. Us. u Olom. Sd. — P. =
malý, rovnoramenný dřevěný trojúhelník
s přiostrenými stranami, nástroj hrnčířský.
Vchř.

Pírko. Ani o pírko nezavadil (ničeho
nezastřelil). Us. Dobrá hospodyně má pro
pírko přes plot skočiti. Němc. B. — P.,
v bot., vz Pérko. Slb. XL V., Rst. 463. P.
zrna sladového. KP. V. 243.



	238

	Piňonzek, zka, m. = penízek. Slov. Tč. Piňovany, dle Dolany, Piwana, ves u Ulice v Plzeň. S. N. XI. 45. Cf. Pivovany. Rk. Sl. Pinožiti se, il, en, ení = namáhati se, abmühen. V severových. Mor. Vck., Šd., Brt. — P. = vypínati se, Tvrdě si vyšlapo- vati. Mor. Brt. D. 248. Pinta. Mkl. Etym. 247., Tk. IV. 45, Tk. Žk. 35., Sdl. Hr. IV. 150. Pintíř, e, m., z něm. Binder, bednář. Randa. Chodové. 35. Pintířský = bednářský. Vz Pintíř. P. dříví. Ib. Pintlík, u, m. P. vína. Sl. let. V. 242. Pintovica, e, f. = nádoba asi dvouhol- bová. Slov. Rr. Sb., Rl. Pr. II. 41. Pintovka, y, f., die Massflasche. Dbš. Sl. pov. VI. 61. — P., koupelna u Tábora; les tamtéž. Pintový. P. láhev. Vz Pinta. Rr. Sb. Pinvice = sklep. U Domažl. Rgl. Pinvička, y, f. P. Jan z Domažlic 1461. Jir. Ruk. II. 112. Piogza, y, f. = pěhza, pěnice (pták). U Opavy. Brt. D. Pionnier vzdělanosti. Šmb. S. I. 426. Piosek, ska, m., ves u Jablunkova. Piovár, u, m. = pivovár. V Podluží. Brt. Piovárka, y, f. = hruška. Mor. Brt., Vck. Pipa. Cf. Brm. III. 2. 71., Žába. Pípa. Cf. Mkl. Etym. 247. P. = vozher. U Klat. BPr. — P., die Pippe. P. na tlak či samopěnivá, p. s dlouhou násadou ku skří- ním s ledem. Wh. P. průtoková, šroubová, zátková. KP. V. 181. — P., vz Pípla. Pipal, a, m., der Schmierer. U Uher. Hrad. Tč. — P., sam. u Pelhřimova. Pipasár, u, m. = dýmka s dlouhou trestkou. U Místka. Škd. Slov. Koll. Zp. I. 210., 352. Pipasárik, u, m. = pipasár. Slov. ZObz. XXII. 169. Pípati. Mkl. Etym. 247. — kdy kde. Jako když z jara červenka v hnízdečku pípá. Hdk. — se s čím. List. fil. XII. 342. Pipec Má veľký p. = rád pije. Slov. Rr. Sb. Vz Pipet. Pipek také = konec prstů ve štipec spo- jených. Zebe mne, že ani pipků necítím. U Roušina. Plsk. Piperát. Cf. Rstp. 83., Mllr. 60. Piperidin. Vz Rm. II. 223., Šfk. Poč. 574. Piperin. Vz Rm. II. 390. Piperinový. P. kyselina. Rm. II. 209. Piperonal, u, m., v lučbě. Rm. II. 116. Piperonylový. P. kyselina. Rm. II. 158. Pipet. Narastá mu na jazyku p. = rád pije. Slov. Mt. S. I. 92. Pipeta, y, f., die Pipette. Pipetka. Prm. IV. 159., Nz. Pipi! volání na kuřata. Vz Tip. Šd. Pipich Karel, dr. práv a advokat v Chru- dimi. Vz Tf. H. 1. 139. Pipik, a, m. = pták, kuře. Cf. Pipi. Slov. Čkžk. II. 272. Pipinka = přihlouplá ženská. Us. Kšá. Pípípí! Volání na krůtu. BPr.	Pipíš, slov. Mkl. Etym. 247. Pipiškať. Pipiška pipiškuje. Slov. Hdž. Šlb. 34. Pipitka, y, f., vrch na Slov. 3864°. Č. Ct. II. 364. Pipka, y, f., jm. feny. Škd. Pipkati, piepen. Dch. Pipky, vz Pipek. Pipla rostl. Cf. Čl. Kv. 228., Slb. 365. — P., jm. feny. Škd. exc. Pípla, píplička, pípa, y, f. = zaschlý kalich květný na plodech ovocných zvl. na hruškách a na jablkách. V záp. Čech. Cf Šomolka, Sušen, Pípa. BPr. Piplač. Kostečníci, šachovníci, vrhcabníci, tanečníci a p-či s piplavicemi nehledie na božie dielo. Hus I. 127. Piplačka, vz Papračka. Piplák, a, m. = piplač. Loos. Piplati. Vz List. fil. XII. 342. — co, etwas passeln. Mohl by něco p., aby mu čas ubíhal. Us. Dch. — koho. Těma ru- kama dotýká se svého údu a piple kurvu. Hus I. 205. Piplavice, e, f., vz Piplač (dod.). Piplice, e, piplička, y, f., vz Pipel. Us. Rgl., BPr. Na vše svaté stříkají na sebe domácí mlékem, aby je piplice neštípaly. U Rokyc. Fč. Piplovina, y, f., Pseudoalkalin, n Vz Rst. 463. Piplovitý. P. rostliny. Cf. Slb. 360., Rstp. 1101. Také: anchuseae. Vz Rstp. 1109. Pippich Kar., nar. 1849., advok. v Chru- dimi. Bačk. Př. 98. Pipoun, u, m. = meloun Mllr. 38. Piprla, y, f. = kuře, slepice (v dětské řeči). U N. Kdyně. Rgl. Piprle, e, n., das Papperl, u perníkářů. Dch. Pipula, y, f. P. pipula, piper peepulo- ides, Pfeffer. Vz Rstp. 1452. Pipulka, y, f., pipra, pták, Brm. II. 2. 646., 647. — P., lichotné jm. husí. Mor. Brt. Pir, u, m. U piru bych spala (v peřinách). Slov. Sl. spv. V. 193. Píra, y, i. = zub klíče. U Čachotína. Neud. Pirám Kapoun. Výb. II. 1365. Pirámky, pl., f. = duběnky, Galläpfel. Mor. Bkř. Pirc, e, m. = soumezek chrastím zarostlý, hráz. Uh. Brt. D. 248. Pirchan, a, m. P. Mart. Blk. Kfsk. 1243. — P. Augustin, ředit. gymnasia v Jindř. Hradci. 1. Pírka. Co pierka, to dierka. Slov. Zátur. Časté pírky dělají dírky. Bž. exc. — P. = peroutko vymaž a polož pod Pírko. 2. Pírka, pl., n. = maslovačka, peroutka, die Spickfeder. Us. u Olom. Sd. — P. = malý, rovnoramenný dřevěný trojúhelník s přiostrenými stranami, nástroj hrnčířský. Vchř. Pírko. Ani o pírko nezavadil (ničeho nezastřelil). Us. Dobrá hospodyně má pro pírko přes plot skočiti. Němc. B. — P., v bot., vz Pérko. Slb. XL V., Rst. 463. P. zrna sladového. KP. V. 243.