242

Písnička. To je stará p.! Das ist die
alte Leier. Dch. — P. u zemního vrtání,
die Bohrhitze. Hř.

Písňový. P. sloka, vloha básnikova. Dk.

Pisný, Schreib-. Rk.

Pisolith, u, m., nerost. Chdt. 4.

Pisón, a, m , nadávka. Ať si to pama-
tuje — pisón! Kmk. Sebr. sp. II. 146.

Pisosob (!), u, m. = sloh. Pohl.

Pisot (!), u, m. = sloh. Pohl.

Píst. Cf. List. fil. XV. 168. P. na prádlo.
Vz Práč, Km. 1885. 294. Hádanka. Stojí
to u vodičky, má to štyry nožičky a páté
klepadélko. (Stolička prací — píst). Brt.
Dt. 157. — P. pumpy. P. parní, Dampf-
kolben. Šmr. 74. P. hnací, pudicí, rozdělo-
vací NA. IV. 9., 10. Bota, pohyb pístu.
Šp. — P. kola, mediolus. Sv. ruk. 321. Cf
Mkl. Etym. 245. Základem kola jest p. či
náboj. Kom.

Pistacie. Cf. Rstp. 324., Mllr. 71., 80.,
Rk. Sl.

Pistáček, čku, m., der Arendalith. Šm.,
Rk.

Pistělenka, 3. f., fistularia, der Trom-
petenfisch. Šm.

Pístík, u, m. = píst vozu. U Star. Ji-
čína. Vhl.

Pístnice, o, f = jistá křivá čára. Vnč.
52.

Pistol. Mkl. Etym. 247. Vz Ott. III. 201.

Pistolaci-us, a, m. — P. Vinc. 1577. Jg.
H 1. 610.

Pistolky, pl., f. = pole u Střechova.
BPr.

Pistolník, a, m. = střelec. Tejřov.

Piston = ocelový čípek u pušky, na nějž
kapsule se nastrkuje. NA. III. 103. P., der
Kolben. Hř. Cf Rk. Sl.

Pistonový. P. pumpa, die Plungerpumpe.
Zpr. arch.

Pistori-us, a, m. P. Jan 1600. Jg. H. 1.
610., Rk. Sl. — P. Pavel z Lučska, kanov-
ník 1616. Jg. H. 1. 611., Jir. Ruk. II. 121.

Pístovina, y, f. = dříví na písty, na
náboje, das Nabenholz. Sl. les.

Pístový. P. roura, zámyčka, válec, ventil,
stroj vyssávací, NA. IV. 8, 12., 149, Šand.
II. 87., táhlo, tyč, Šmr. 76., Hrm. 97., Zpr.
arch. VIII. 51., pumpa, válec. Wld.

Pistrula, z rum. Cf. Mkl. Etym. 270.
P. = ovce mající po černé hubě bílé ďupky.
Val. Brt. P. = pestrá, kropenatá kráva.
Pokr. Pot. II. 72.

Pistrulistý. P. ovce, vz Pistrula. Val.
Vck., Brt. D. 154.

Pistula, y, f., nemoc, Tripper, m. U Uh.
Hrad. Tč.

Pistvák, u, m. = kudla (nůž). U Stráž-
nice. Horný.

Píša, dle Bača, m., os. jm. Mus. 1880.
371.

Piščák, a, m. = pískle. Mor. Šd.

Piščal, u, m. = pištěl, das Schienbein.

Píščalka, y, f. = píšťalka. Mor. Tč.

Pišanina, y, f. = moč, der Urin. Slov.
Bern.

Pišati = močiti, harnen. Slov. Bern.

Píščanský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
441.

Piščba, y, f. = pískání. Hr. ruk. 277.

Piščec = pistěc. Hr. ruk. 279.

Píščel, vz Píšťala. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Píščela, y, f. = píšťala. Slov. Rr. MBš.
Vz Píšťala.

Píščelenka, y, f. = píšťalka. Mor. a slov.
Brt. P. 58. P. moja o dzeváci (devíti) dzier-
kach. Sl. ps. 13.

Píščelka, y, f. = píšťalka. Mor. a slov.
Sl. ps. č. 211. — P. = 1/8 litrová láhvička.
Brt.

Píščelný zvuk (tubae). Bibl.

Piščeti = řinouti, téci. Krev z rány
piščí Brt. D. 248.

Píščok = píšťalka malá bez dírek. Děcko
dělá p. = chce plakati. Laš. Tč.

Pišec, sce, m. = pištěc. Jedú s pišci
i s bubnováním. Arn. 627.

Pišek Jan, 1814.-1873., operní zpěvák.
Rk. Sl.

Píšek, vz Pěšek, Skribonius Jindř.

Pišeli Antonín, 1756 —1806., kněz. Jg.
H l. 611., Zl. Jg. 100.

Píšiti = rychle vyhotoviti. Poněvadž vám
to dílo píšil podlé vůle vaší, že mu poru-
číte zaplatiti Sdl. Hr. VII. 13.

Piškot. P-ty bílé, císařské, černé, an-
glické, čokoládové, francouzské, glasiro-
vané, nadívané, frankfurtské, se šlehanou
smetanou, mnichovské, ženevské, karlovar-
ské, ruské, z pistacií, z kaštanů, z lísko-
vých ořechů, portugalské, remešské, vídeň-
ské, s vanilkou. Hnsg., Šp. Forma na p-ty.
Šp.

Piškotový (vz Piškot), Biscuit-. P. cal-
tička (vánočka), -stritzel, těsto, svítek, -rolle,
nudlička (řízek), -scheibe, nákyp, -auflauf,
oblouček, -bogen, drobky, -bröseln, mra-
žené, -gefrorenes, kaše, -koch-, kobližka,
-kräpfchen, koláč, -kuchen, pudding, dort,
suchar, -Zwieback. Šp.

Piškov, a, m. — pole. Arch. II 459.

Piškule Jan, 1592. Jg. H. 1 611, Jir.
Ruk. II. 122.

Píštadlo, vz Píšťala.

Pišťák, u, m. = píšťala. Chlapec zaku-
vikal na svém p-ku. Laš. Tč.

Píšťal, vz Píšťala.

Píšťala,píščalka, píščela, píščelenka, pí-
ščelka, píšťalenka, píšťalôčka. Mkl. Etym.
247., aL. 287., Schd. I. 328., Rk. Sl. Otlou-
kání dětských píšťalek, vz Čes. mor. ps.
27.-28 , Er. P. 54., Brt. D. 204., Km. 1887.
407.-409., Otloukáni, Sbtk. Rostl. 132 , 172.
Píšťalôčka moja o dvanáctich dierkach. Sl.
ps. 13. Zahoď píšťalku (písničku) a kup si
notu (říkají tomu, kdo neumí pískati (zpí-
vati). U Kr. Hrad. Kšf. Podlé cizí píšťaly
tančiti. Čch. Živ. Maže p-lu (o opilém)
Píšťalka tu sladce zpěje, kdež se ptáčků
všech naděje. Sv. ruk. 217. Zpievali píště-
lami. B. mik. Luk. 7. 32. — P. parní,
Signal-, Lärmpfeife. Hrm 31., NA. IV. 207.
— P. = železná trubka k nafukování skla.
Vz Sklářství v S. N. — P. = píštěl, Schien-
bein. Laš Tč. — P. = tenké dělo. Kdo
s p-mi uměl střéleti. Arch. VII. 351. V ka-
ždém vozu (válečném) mají dvě pišťadle
(p-ly) býti zšikovány. Výb. II. 1014. —