244

2. Píti. Cf Šf. III. 501., List. fil. 1883.
135., 130., 132., Mkl. Etym. 238. O časo-
vání na Laš. vz Brt. D. 125. — co. Šat,
jejž pás pne žárlící. Vrch. Keř pnul své
květné loubí. Kká. — se kam: do výšky.
Mour. Ruka vztýčená se v dálku pne Kká.
Strom se k nebi pne. Vrch. Tam skály dvě
se toužně k sobě pnou. Kká. — se. Pna
se, zdali by byl učiněn starostú. Št. Kn. š.
135. — se čím. Darmo se pne svým uro-
zením. Št. Kn. š. 139. — po kom. Darmo
se náruč po ní pne. Čch. — (co) jak. Ra-
nám, jež stihnouť měly nás, svá prsa jste
pnuli v hráz. Kká. Tak velice se pnul, až
i nebe slávou svou dosíci chtěl. Pož. 404.
— se kde. Za oltářem úzké pnou se schody.
Osv. — se nad koho. V hrdosti nad jiné
se p. Št. N. 46. Vždy jedni nad druhé chtie
se p. Let. 121. Vzletným plapolem jich
vrcholy pnou se nad usnulou zem. Kká.

Pití, das Trinken. Pak přísežnie s ji-
nými, kterýž též na tom p. byl, přistúpie
před konšely. NB. Tč. 244. Přivykna pití
neujdeš bití. Us. Bž. — P. = nápoj, potus.
Ž. wit. 101. 10., 79. 6., Výb. II. 3. P do-
bytku = teplá voda osolená otrubami a
brambory míchaná. U Žirovn. Vlk. Kozí
piti. Rgl. Nevypiem-liť pitie tvého v tvej
pivnici najlepšieho. Hr. ruk. 271. Tu páni
čeští p. nesli. Let. 322. Berane, pití's mi
zkalil. Ezp. 269.

Pitín. Proč nechtěl v P-ně soused polí-
biti Pámbíčka? Vz Sbtk. Krat. h. 193.

Pítiti se = chtíti nedodržeti nějakého
závazku. Cf. Zpítiti. Kupec se mu pítí.
U Počát. a j. Jndr.

Pitka = vlažná voda s moukou dobytku.
Val. Vck. — P. = piče, ženský stydký úd.
Laš. Škd., Tč.

Pítka, y, f. = pětka. Us. místy. Neud.

Pitkati s kým = tělesně obcovati. Laš.
Tč. Cf. Pitka.

Pítko, a, n. = sklenička v kleci, z niž
ptáci pijí. U Počát. Jdr.

Pitkovický potok. Vz Pitkovice, Kv.
1885. 572.

Pilkovičky, pl., f., osada u Běchovic

Pitkovský. P. mez. Arch. VI. 613.

Pitlík, a, m., sam. u Bernardic. PL.

Pitnice, e, f., lima, die Feilenmuschel.

Pitnosť, i, f., die Trinkbarkeit. Voda
pro svou p. až do Říma vedena byla. Koll.
St. 676.

Pitomě = krotce. Lev p. proti němu se
postavil. Výb. I. 308.

Pitomství, n., die Dummheit, Bornirtheit.

Pitomý. Mkl. Etym. 248. Cf. Šrc. 305.,
List. fil. XII. 343. — P. = krotký. Pass.
mus. 354., B. ol. Sir. 30. 8., Mill. P. zvíře,
Šf. Strž. I. 495. Ptactvo p-mo učiniti. Kruml.
133. b. — P. = chápavý. Je p-mý té věci.
Mor. Vck.

Pitoreskně, pittoreskně = malebně. Kos.

Pitpit, a, m. = květozob pták. Brm. II.
2. 606.

Pitr Bonavent. (Jos.), 1708.-1764., praelat.
Jg. H. 1. 611.

Pitrovka, y, f., sam. ve Vinohradsku.

Pitta, y, f. P. devítibarvá, pitta benga-
lensis (drozd). Vz Brm. II. 2. 650.

Pittakal, u, m. = součástka dehtu dře-
věného a kamenouhelného, das Pittakal.

Pittoreskně, vz Pitoreskně.

Pittureskní krajinka. Dk. Aesth. 430.,
Poët. 27.

Pitula, y, m., os, jm. NB. Tč.

Pitulník. Cf. Rstp. 1183., Čl. Kv. 260.,
Slb. 339.

Pitva, vz Anatomie. P. fysiologická, je-
jímž předmětem jest tělo člověka zdravého ;
pathologická či chorobopisná = anatomie
těla chorého; chirurgická či ranlékařská =
topografická či místopisná seznamuje nás
s polohou ústrojů; systematická či soustavná,
specialní či zvláštní, deskriptívni či popisná;
srovnávací (srovnávání různých organismů
veškerého živočíšstva); užitá (angewandte
A.), praktická (návod k anatomickému ro-
zebírání těla), plastická či artistická, vý-
tvarná či umělecká, tělocviční, obleková
(pro krejčí, obuvníky, kloboučníky). Cf.
Enc p. I. 266.—272. (Stff.), Ott. II. 257. P.
za živa, die Vivisection. Dch.

Pitvár, a, m = pitvač. Slov. Rr. Sb.

Pitvati. U Star. Jičína ve smyslu potup-
ném: žáby p. Vhl. — v něčem, herum-
patzen, ungeschickt arbeiten. Laš. Tč.

Pitvor. Němc. III. 313., VII. 56, Brt.
v Osv. 1884. 48., Koll. Zp. II. 57., Dbš. Sl.
pov. III. 78. Ešte som len v p-re bou. Sl.
ps. 254. Hej, už sora sa vydala za muža
Korhela, hej prepil mi oplecko i rebrik
z pitvora. Sl. ps. 178. Vyndi, matko, predo
dvere, shováraj sa s ním, až si izbu i pi-
tvor pekne vyčistím. Koll. Zp. I. 60. Jazy-
kem zametati cizí p-ry (pomlouvati). Slov.
Tč. Do světnice vchází se z předsíně, z pi-
tvoru. Pokr. Pot. I. 68.

Pitvora, die Grimasse. Nz. — P. = vi-
klavý nůž, altes Messer. Val. Vck.

Pitvorek, rku, m. = malý pitvor. Bern.

Pitvoření, n., vz Pitvořiti. Kká. Td. 191.

Pitvořice. Koll. III. 396.

Pitvořík, a, m., scythrops, der Fratzen-
vogel. Šm.

Pitvořiti co kde. Zda to kejkle jsou,
jež tepen tíž v mozku jen pitvoří. Kká.
K sl. j. 179.

Pitvořitý, verstellt, mor. Rk.

Pitvořivý, affektirend, affektirt. Loos.

Pitvorník, a, m., Vorhaushiiter, m. Slov.
Bern Vz Pitvor.

Pitvornosť, i, f. P. posuňků, Clownis-
mus. P. skal (fantastická podoba, útvar).
Sdl. Hr. VII. 37.

Pitvorný, geziert; ungeheuer übertrie-
ben, affektirt. P. pýcha, obličej, loďka. Čch.
Ti jeho manýru až do p-na přepjali. Pyp.
K. II. 138. P. strana, die Faction. Dch. —
P., Vorhaus-. Na p-nom prahu oba zapla-
kali. Koll. Zp. I. 182.

Pity. Ty ovečky běhaju, přes potuček
skakaju, aha pity aha pity k Betlemu spi-
chaju. Sš. P. 737.

Pityrias-is, y, f. = otrus, růžové skvrny
na kůži. Vz Otrus.

Pivák = vozka pivo rozvážející. Také
na Mor. Tč.

Pivárna, y, piváreň, rně, f., die Bierhalle.
Šd., Phl'd. VI. 14.