245

Pivce, e, m., os. jm. Tk. VI. 84., 86,
VSlz. II. 252.

Pivec, vce, m., os. jm. Sdl. Hr. II. 244.

Pivek, vka, m., os jm. Pal. Rdh. I. 124.

Pněna, y, f. = kráva velmi červená jako
pivoňka. Mor. Brt. Vz Pivoň.

Pivice, e, n. = pivo; nápoj. Mají nadbyt
pivic pilých. Ctib. H. 107.

Pivín, Piwin. Arch. VIL 716.

Pivka = pípa u sudu. Mor. Bkř.

Pivkař, e, m., = pijan. Korheľ nemiluje
ovocinu, nemiluje ju ani náruživý p. Slov.
ZObz. XXI. 229.

Pivňa, é, f. = pivoňka. Slov. Rr. Sb.,
Let Mt. S. X. 1. 49.

Pivní cena, chuť, Šp., hrnec. Sv. ruk.
147. Vz Tlakostroj.

Pivnice, pr omptuarium, Ž. wit. 143. 13.,
celarium. Sv ruk. 316. b., Drk. Hry 51. P.,
sklep. Hr. ruk. D. 98. P. = sklep kupecký.
Let. 359. — Arn. 2620., Ezp. 684. a j., Výb.
II. 761. Ždk. Když bylo v noci, ležel jsem
v pivnici u svého masa. NB. Tč. 2. Radějše
běžíme do pivnice než do kaplicě. Hus I.
128. Cf. Sdl. Hr. III. 123.

Pivničár, a. m., Kellner, m. Slov. Bern.

Pivničárka, y, f., Kellnerin, f. Slov.
Bern.

Pivničárský, Kellner-. Slov. Bern.

Pivničárství, n., der Kellnerdienst. Slov.
Bern.

Pivnička, y, f. = les u Něm. Prus na
Mor. BPr. — P., y, m , os. jm. NB. Tč.

Pivničník, a, m., Kellner. Paul. Thót.
(Czm. 127.).

Pivničný, Keller-. P. dvéře. Ev. šk. II.

164. P. červ či veš = sviňka; hospodár,
pavouk, díra. Bern.

Pivník = nádoba k pití, lebes. Ž. wit.
107. 10. — P. = dřištal, berberis, der Sauer-
dorn. Rstp. 50., Slb. 645., Mlh. 23. —
P. = pivní vůz, der Bierwagen. Šp.

Pivnisko, a, n., Piwnisko, ves u Uhlíř.
Janovic.

Pivný bas, Bierbass. Dch.

Pivo. Cf. KP. V. 559. nn., Slov. zdrav.,
Zbrt. 289., Mus. 1833. 323, Rk. Sl., Kram.
Slov., Schd. I. 417., Zř. zem. Jir. 466., 695.,
Sdl. Hr. III. 157., IV. 261., 277., V. 30.,

165. V MV. nepravá glossa. Pa P. stojmo
pité, das Stehbier. Cf. Pivo ve kuchařském
slovníku Fr. Špatného. P. chřadne, trübelt,
mluví všecky řeči (samec). Šp. Byl u něho
na pivě. NB. Tč. 181. Jdi, kudy p. vozí a
nezbloudíš (po silnici; žertem). U Kr. Hrad.
Kšť. Buble jako kyselé p. v břuchu. VSlz.
I. 238. Lata (záplata) na latu se bije a p.
se přece pije. Us. Brt. — P , a, m., os. jm.
Let. 511., Arch. VII. 716.

Pivoda, y, m., oa. jm. Ten P., ráš ka-
pitán, platil by nás, ništ nemá sám, jeho
mundier otrhaný a koňa mu šklbú vrany.
Koll. Zp. I. 40. — P. Frant., čes. hudební
skladatel a učitel dram. zpěvu v Praze, nar.
1824. Vz Rk. Sl., S. N. - P. Vaněk. Tk.
IV. 201.
Pivolúšek, ška, m., os. jm. NB. Tč
Pivoměr, u, m. = pivní vážka, die Bier-
wage.

Pivomil, a, m., der Bierbruder. Šm.

Pivoň, ves u Ronšperka. — P., ě, m. =
vůl barvy velmi červené jako pivoňka. Mor.
Brt. Vz Pivěna.

Pivoně, pionia. Byl. 15. stol. Cf. Slb.
660., Rstp. 26., Mllr. 75., Rk. Sl, Kram.
Slov., Rosc. 142., Č. Kn. š. 261., Dlj. 78.
Pri tulipáně pěkná pivonija. Koll. Žp. I.
149. Zarděl se jako p. Vlč.

Pivonija, vz Pivoňka. Je červená ako
p. Slov. ZObz. XXIII. 107.

Pivoňka, y, f. V MV. nepravá glossa.
Pa. — P., Piwonka, mlýn u Sedlčan; Stockau,
ves u Ronšperka, vz Pivoň. P. klášter. Arch.
VIII. 501.

Pivoňkovitý. P. rostliny: ploštičník,
samorostlík, pivoňka. Cf. Rstp. 24, Slb.
660., Rosc. 142.

Pivoňkový, Päonien-. Šm.

Pivonoska, y, m., os. jm. Dač., I. 117.

Pivopil, a, m., der Biertrinker. Šm.

Pivovany, dle Dolany = Pinovany.

Pivotlačka, y, f., Bierdmckapparat. Vz
Pivní tlakostroj. Dch.

Pivovar, a, m. der Bräuer. Loos.

Pivovár, das Bräuhaus. P. měšťanský
v Plzni. Z něho plzeňské pivo (nejlepší).
O p-rech. Sdl. Hr. I. 32., 41., 90., 179., II.
104., 110., 122.—124 — Pivovárek = ryb-
ník u Výrova na Plas. BPr.

Pivovárečné, ého, n., das Gebräugeld.
Rk.

Pivovárečník, a, m., bräuberechtigter
Bürger. Rk.

Pivovárečnosť, i, f., die Bräugerechtig-
keit, Propination. Rk.

Pivovárečný. P. manipulace, literatura.
Zpr. arch. VIL 61., 63.

Pivovarnický, Bierbräuer-. P. škola,
průmysl. Pdl.

Pivovarnictví rakovnické. Vz Mus. 1884.
443.

Pivovarný. P. řád, Půh. II. 372., berně.
Let. 350.

Pivovary, Piwowar, sam. u Tábora.

Pivovina, y, f., der Bierstein. Rk.

Pivový, Bier-. P. polívka, sud. Us.

Pixa, y, m. P. Frant., nar. 1807., kněz.
Jg. H. 1. 611., Šb. Dj. ř. 279., Tf. Mtc. 104.,
Rk. Sl.

Pizda. Mkl. aL. 286., Etym. 248., List.
fil. XII. 344.

Pizdaba, y, f., aspidophorus, ryba. Šm.

Pizditi. List. fil. XII. 344.

Pizdov, a, m , Pizdow, osada u Nového
Města n. Met.

Pizdra, y, m. = kdo se v jídle nimrá,
babrá, pizdří. Val. Vck , Brt. D.

Pizdratice, ves. D. ol. X. 75., 744.

Pizdřiti se v čem = mazati se, piplati
se, babrati se. P. se v jídle. Val. Vck. —
se s čím. Na již. Mor. Šd.

Pizďurka, y, f. = malá věc, maličkosť,
Kleinigkeit, Winzigkeit. U Místka. Škd.

Pizgoř, e, m. = pytevník. Val. Brt. D.
248.

Pizgořiť, pitvořit = pytvati. Mor. Brt.
D. 248.

Pizgra, y, f. = pizďurka. Slez. Šd. —
P., y, m. = kdo se pizdří. Brt. D. 248.



	245

	Pivce, e, m., os. jm. Tk. VI. 84., 86, VSlz. II. 252. Pivec, vce, m., os. jm. Sdl. Hr. II. 244. Pivek, vka, m., os jm. Pal. Rdh. I. 124. Pněna, y, f. = kráva velmi červená jako pivoňka. Mor. Brt. Vz Pivoň. Pivice, e, n. = pivo; nápoj. Mají nadbyt pivic pilých. Ctib. H. 107. Pivín, Piwin. Arch. VIL 716. Pivka = pípa u sudu. Mor. Bkř. Pivkař, e, m., = pijan. Korheľ nemiluje ovocinu, nemiluje ju ani náruživý p. Slov. ZObz. XXI. 229. Pivňa, é, f. = pivoňka. Slov. Rr. Sb., Let Mt. S. X. 1. 49. Pivní cena, chuť, Šp., hrnec. Sv. ruk. 147. Vz Tlakostroj. Pivnice, pr omptuarium, Ž. wit. 143. 13., celarium. Sv ruk. 316. b., Drk. Hry 51. P., sklep. Hr. ruk. D. 98. P. = sklep kupecký. Let. 359. — Arn. 2620., Ezp. 684. a j., Výb. II. 761. Ždk. Když bylo v noci, ležel jsem v pivnici u svého masa. NB. Tč. 2. Radějše běžíme do pivnice než do kaplicě. Hus I. 128. Cf. Sdl. Hr. III. 123. Pivničár, a. m., Kellner, m. Slov. Bern. Pivničárka, y, f., Kellnerin, f. Slov. Bern. Pivničárský, Kellner-. Slov. Bern. Pivničárství, n., der Kellnerdienst. Slov. Bern. Pivnička, y, f. = les u Něm. Prus na Mor. BPr. — P., y, m , os. jm. NB. Tč. Pivničník, a, m., Kellner. Paul. Thót. (Czm. 127.). Pivničný, Keller-. P. dvéře. Ev. šk. II. 164. P. červ či veš = sviňka; hospodár, pavouk, díra. Bern. Pivník = nádoba k pití, lebes. Ž. wit. 107. 10. — P. = dřištal, berberis, der Sauer- dorn. Rstp. 50., Slb. 645., Mlh. 23. — P. = pivní vůz, der Bierwagen. Šp. Pivnisko, a, n., Piwnisko, ves u Uhlíř. Janovic. Pivný bas, Bierbass. Dch. Pivo. Cf. KP. V. 559. nn., Slov. zdrav., Zbrt. 289., Mus. 1833. 323, Rk. Sl., Kram. Slov., Schd. I. 417., Zř. zem. Jir. 466., 695., Sdl. Hr. III. 157., IV. 261., 277., V. 30., 165. V MV. nepravá glossa. Pa P. stojmo pité, das Stehbier. Cf. Pivo ve kuchařském slovníku Fr. Špatného. P. chřadne, trübelt, mluví všecky řeči (samec). Šp. Byl u něho na pivě. NB. Tč. 181. Jdi, kudy p. vozí a nezbloudíš (po silnici; žertem). U Kr. Hrad. Kšť. Buble jako kyselé p. v břuchu. VSlz. I. 238. Lata (záplata) na latu se bije a p. se přece pije. Us. Brt. — P , a, m., os. jm. Let. 511., Arch. VII. 716. Pivoda, y, m., oa. jm. Ten P., ráš ka- pitán, platil by nás, ništ nemá sám, jeho mundier otrhaný a koňa mu šklbú vrany. Koll. Zp. I. 40. — P. Frant., čes. hudební skladatel a učitel dram. zpěvu v Praze, nar. 1824. Vz Rk. Sl., S. N. - P. Vaněk. Tk. IV. 201. Pivolúšek, ška, m., os. jm. NB. Tč Pivoměr, u, m. = pivní vážka, die Bier- wage.	Pivomil, a, m., der Bierbruder. Šm. Pivoň, ves u Ronšperka. — P., ě, m. = vůl barvy velmi červené jako pivoňka. Mor. Brt. Vz Pivěna. Pivoně, pionia. Byl. 15. stol. Cf. Slb. 660., Rstp. 26., Mllr. 75., Rk. Sl, Kram. Slov., Rosc. 142., Č. Kn. š. 261., Dlj. 78. Pri tulipáně pěkná pivonija. Koll. Žp. I. 149. Zarděl se jako p. Vlč. Pivonija, vz Pivoňka. Je červená ako p. Slov. ZObz. XXIII. 107. Pivoňka, y, f. V MV. nepravá glossa. Pa. — P., Piwonka, mlýn u Sedlčan; Stockau, ves u Ronšperka, vz Pivoň. P. klášter. Arch. VIII. 501. Pivoňkovitý. P. rostliny: ploštičník, samorostlík, pivoňka. Cf. Rstp. 24, Slb. 660., Rosc. 142. Pivoňkový, Päonien-. Šm. Pivonoska, y, m., os. jm. Dač., I. 117. Pivopil, a, m., der Biertrinker. Šm. Pivovany, dle Dolany = Pinovany. Pivotlačka, y, f., Bierdmckapparat. Vz Pivní tlakostroj. Dch. Pivovar, a, m. der Bräuer. Loos. Pivovár, das Bräuhaus. P. měšťanský v Plzni. Z něho plzeňské pivo (nejlepší). O p-rech. Sdl. Hr. I. 32., 41., 90., 179., II. 104., 110., 122.—124 — Pivovárek = ryb- ník u Výrova na Plas. BPr. Pivovárečné, ého, n., das Gebräugeld. Rk. Pivovárečník, a, m., bräuberechtigter Bürger. Rk. Pivovárečnosť, i, f., die Bräugerechtig- keit, Propination. Rk. Pivovárečný. P. manipulace, literatura. Zpr. arch. VIL 61., 63. Pivovarnický, Bierbräuer-. P. škola, průmysl. Pdl. Pivovarnictví rakovnické. Vz Mus. 1884. 443. Pivovarný. P. řád, Půh. II. 372., berně. Let. 350. Pivovary, Piwowar, sam. u Tábora. Pivovina, y, f., der Bierstein. Rk. Pivový, Bier-. P. polívka, sud. Us. Pixa, y, m. P. Frant., nar. 1807., kněz. Jg. H. 1. 611., Šb. Dj. ř. 279., Tf. Mtc. 104., Rk. Sl. Pizda. Mkl. aL. 286., Etym. 248., List. fil. XII. 344. Pizdaba, y, f., aspidophorus, ryba. Šm. Pizditi. List. fil. XII. 344. Pizdov, a, m , Pizdow, osada u Nového Města n. Met. Pizdra, y, m. = kdo se v jídle nimrá, babrá, pizdří. Val. Vck , Brt. D. Pizdratice, ves. D. ol. X. 75., 744. Pizdřiti se v čem = mazati se, piplati se, babrati se. P. se v jídle. Val. Vck. — se s čím. Na již. Mor. Šd. Pizďurka, y, f. = malá věc, maličkosť, Kleinigkeit, Winzigkeit. U Místka. Škd. Pizgoř, e, m. = pytevník. Val. Brt. D. 248. Pizgořiť, pitvořit = pytvati. Mor. Brt. D. 248. Pizgra, y, f. = pizďurka. Slez. Šd. — P., y, m. = kdo se pizdří. Brt. D. 248.