247

Plačák, u, m. = přístodolek. U Kr. Městce.
Psčk.

Plaček, čka, m., os. jm. Arch. VIII. 65.
— P. Frant., rytíř, místodrž. rada, spisov.,
nar. 1809., † asi 1888. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1.
611 — P, čku, m. = rybník u Leskovic na
Pacovsku. BPr. — P., sam. u Horažďovic.

Plačidruh. Cf. Zpěvodruh.

Plačivý. P. slzy. 14. stol. Mus. 1884. 27.

Plačka = pláč. Hračka-plačka. Us. Mt.
8. I. 89 Cf. Plačky. — P. = slza. U Místka
Škd. — P. = černě oděná družička při po-
hřbu. U Písku. Kšť.

Plačkati sa = plákati, plácati se. —
kde. Pod růrou plačkajú sa husy a kačky
Slov. N. Hlsk. XX. 275. P-la sa v ňom (ve
zlatě). Dbš. Sl. pov. VI. 13. — Phľd. II.
21., Rl. Pr. II. 7.

Plačkavý =plačtivý. Na P-vé = po-
zemky (chatrné) u Bezděkova na Klat. BPr.

Plačko, a, m. = plaček, kdo pořád pláče.
Slov. Rr. Sb, Dbš. Sl. pov. I. 21. — P.
Štěpán, kazatel 1846. Jg. H. 1. 612.

Placky = kde voda ze země proráží
(slzí). Brt. D. 248.

Plačlivě = plačtivě. Slov. Orl. III. 79.

Plačlivec, vce, m. = plaček. Phľd. I. 1.
51.

Plačna, y, f., weinerliches Weib. Šm.

Plačnice. Lpř. Nesrovnávejme se s p-mi
v pláči našem. Stár. Chrys. 350.

Plačný. Slyš ten vzdychot! Viz ty plačné
skráně. Sš. Sntt. 101. Ukoj všecky plačné
Pravn. 2787. Rozpačná srdcě rúčím k p-mu
skrúšení přivedeš. Pass.

Plačovice, dle Budějovice, Plospitz, ves
u Jemnic na Mor.

Plačtihuba, y, m. a f. = kdo pořád
pláče. ČT. Tkč.

Plačtivá, é, f. = čes. nár. tanec. Škd.,
Bačk.

Plačtivka, y, f. = žena plačtivá. Sš. J.
297.

Plačtivý = snadně plačící. P duše, Pal.
Rdh. I. 409., žena. Výb. II. 1655. P. Lída =
dívka, která hned pro nepatrnou příčinu
pláče Kšá. — P. = pokání činící. Jednota
p-vých, p. bratří (sekta nábož.) Mus. 1876.
66 , Bor. Děj. dioec. 244. Také kánie na
hriešnici Magdalenu p-vú vzezřelo jest. Hus
III. 122. — P. naříkání, Otter. I. s. 8.,
hoře, Msn. Or. 89., hlas, ton.

Plaga, y, f. = nehoda. Tuto plagu hroznú
dopustil Bůh na nás. Koll. Zp. II. 426.

Plaganec, nce, m. = nějaká placka. Mor.
Napeču jim p-ců, sama půjdu do tancu. Sš.
P. 679.

Pľagať volajú hospodári: teliatko, ktoré
nechcú pod kravu púšťat, umele k pitiu
mlieka z nádoby priučiť a tak chovať. My
nedáme teľatu ssať, ale ho budeme pľagať.
Slov. Zátur. P-la až odpľagala dieťa. Rr.
Sb. Vz Plekati. — P. = trestati. Slov. Bern.

Plagiator, a, m. = literarní zloděj. Us.
Pdl.

Plagiatura, y, f. = plagiat. Mus. 1880.
478.

Plagiovati = literarního zlodějství se do-
pouštěti. Us. Pdl.

Plahan, a, m. = rozplazený, velikán, obr.
Slez. a laš Šd., Brt.

Plahočice, pl., f, niaytzal (skály). Lšk.

Plahočiti se v jarmu všedním. Čch.
Bur. Chudobný od jitra do noci se p-čí.
Us. Bž.

Plahota, y, f. = plahotina. Stádo na ze-
lených p-tách se pasoucí. Zl. kl. 1856. é. 20.

Plahotina. U N. Kdyně. Rgl.

Plach, u, m. = poplach, plašení. P., pi-
skot medzi kuriatkami nastane v totej chvíli.
Phľd. V. 50. — P., a, m., os. jm. Tk. V.
138.

Pláchačka, y, f. = pláchací hřeblo, die
Abläuterkiste. Hř. — P. = pláchací žena.
Zhlk.

Pláchadlo, a, n. = drhlo, omývací pří-
stroj, Läuterungsvorrichtung. Hř.

Pláchati, vz Plakati.

Plachavý = trochu plachý. Brt. D. 153.
P. koníček. Pk. Ps. 68.

Plachetka procezovací, das Filtrirtuch.
Šp., Zpr. arch. IX. 42. — KP. V. 309, Rst.
464., Rosc. 71. — P. mořská, velella spirans,
slimýš. Odb. path. III. 894.

Plachetkář, e, m., ein leichtsinniger
Mensch. Slov. Bern.

Plachetkatý, bewulstet. Rst. 464.

Plachetní loď, das Segelschiff. Dch.

Plachetník, a, m., histiophorus, ryba. P.
indický, h. gladius. Brm. III. 3. 127.

Plachký = plachý. Slez. Šd , Brt. D.

Plachoperý, scheufliegend. Vký.

Plachotina, y, f. = plahotina. U Úboče.
Psčk.

Plachový = plechový. Slov. DŠk II.271.

Plachta. Mkl. Etym. 248., List. fil. XII.
345. V MV. pravá glossa. Pa. P. na po-
hrádku. Brt. Osv. 1884. 48. Oltářní p., Vor-
hangtuch. Us. Pdl. P. ochranná, na skok,
seskočná (k zachraňování při požáru), das
Sprungtuch. Dch.. Khl. 72., R. Smekal. —
P. lodní. Plachta člunová, Jollen-, kocábní,
Boots-. Kpk. P-ty vytáhnouti, rozvázati,
přepásati, zkrátiti, odvázati, obrátiti, se-
jmouti. Kpk. Svinul své plachty (přestal
o něco usilovati). Šmil. — P. na trávu.
Dávala jim svú plachtičku, pán ju poja za
ručičku. Sš. P. 190. Cf. Cípnačka, Cípnica,
Drchta, Drochta, Dychula, Měchuvka, Ná-
ševka, Měchule, Přešívka, Trávnica. — P.
Svoju dievku položila miesto tej zakopanej
za plachtu, ins Wochenbett. Dbš. Sl. pov.
V. 35. — P. patrová. Šv. 97. — P., y, m.,
os. jm. Tk. Žk. 1., Blk. Kfsk. 1075.

Plachtářka, y, f. = nádennice. která
ryby v plachtách k voznicím nosí. NA. IV.
122. Vz Plachtář.

Plachtárna, y, f = místnosť na plachty.
Šm.

Pľachtati sa = šplechati. Príde k je-
zeru, kde sa krdel kačiek plachtal. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 429.

Plachtín, a, m., ves u Manetína v Plz.
Rk. Sl.

Plachtina, y, f., das Segeltuch. Šm.,
Loos.

Plachtisko, a, n. = špatná plachta. Brt.
N. p. 143.