248

Plachtoletý. P. loď, segelbeflügelt. Lpř.

Plachtovna, y, f., die Segelkammer Mour.

Plachúta, y, f = tříska odpadající, když
se šindel strouže Val. Brt. D. 248.

Pláchy, pl., m„ vz Pýřenice (dod.).

Plachý = nestálý. P. pohled, Hrts., zrak,
Vrch., oko, Pdl., úsměv. Hrts. Činové plaší
jsú znamení p-ho srdce Homl. fol 136. b.
Skutci plaší. Pravn. 1039. — P., ého, m.,
os. jm. P. Jiří (Ferus), jezuita. 1585.—1659.
Vz Tf. H 1. 90, Jg. H. 1. 612, Jir. Ruk.

II. 123. (vz Ferus), Šb. Dj. ř 279, Pyp.
K. II. 370., Rk. Sl. — M. Šim. P. z Tře-
benice. Vz Mus. 1882. 437. Jeho Paměti
plzeňské vydány od Josefa Strnada. XXI.
240. — P. Ondřej, 1755—1810., kněz. Jg.
H. 1. 612, Jir. Ruk. II. 123., Šb. Dj. ř.
279., Pyp K. II. 453.

Plachýnať = placho létati. Mor. Brt. D.

Plaidový. P. řemení. Pdl.

Plajvazník, a, m. = síkorka. V Podluží.
Brt.

Plakač, e, m. = nádoba na slzy ? Neplač,
Janku, neplač, koupíme ti p., až naplačeš
plný, koupíme ti jiný. Mor. Brt Dt. 25.

Plakačka, y, f. = plakání. Daj jim tuto
koláčka, hned prestane p. Orl. XI. 278.

Plakara, y, f. Cf. Brm. III. 3. 116.

Plakati. Mkl. Etym. 248., Ž wit. 94. b. 6

V MV. nepravá glossa Pa. Cf. Šrc 162.
až 166. — abs. Aby vrány nekvákaly, černý
voči neplakaly; Jak pak jsi plakával? Be
éé, be éé. Sš. P. 113., 743 Pláče každý,
když se narodí. Hus I. 377. Už nepláče
(umřel). Tkč. — co. A jach p-la své černé
oči, že my nespaly po devat nocí. SI. spv.

III. 112. Nebesa pláčí zlatý déšť. Kká. K sl.
j. 106. — jak. Pláče, jak stará kurva. Slez.
Tč. P-la horkýma slzama. Sl. ps 152. Choťby
krviú plakal, to by od něho nic nedostal.

V Slz I. 235. P-la do neutajeni. Sá. Děv-
čata pláčí do krásy, pacholata do ošklivo-
sti. Us. P-la perlami (kdykoli zaplakala,
padaly ji z očí perly). Us. Brt. — proč.
P. blahem, hořem. Vrch. Vešken lid plakal
radostí Pass. mus. 332. Pláčeš pro svých
otců hříchy. Kká. Š. 113. Spasitel plakal
jest pro tě. Hus III. 312. — zač. Plakal
zaň (za žbán, že jej rozbil). Brt. Dt. 35.
Plačeš nevediac za čím a za čo Ppk. I.
55. V raji jste měli pokrm, za kterýž nynie
pláčete (po něm toužíce). Výb. II. 479. P.
za své hřiechy. Št. Kn. š. 171. — za čím.
Za tebou p-la bych hlasom; Už ma hlávka
bolí, co plačem za vama. Sl ps. 49, 127.
Prvej by z kameňa iskerky padal), lež by
mé očenka za tebú p-ly; Až já od vás
půjdu, za mnú p. budú; Nepláču já, můj
šohajku, za nikým, jenom za tvým slubo-
váním velikým. Sš. P. 326, 481, 797. Plače
za jednym synom, ktorý je vo svete. Dbš
Sl. pov. I. 46. — čemu. Snad bys tomu
nep-la? Ehr. 65. Darmo plačem tým horám.
Sl. spv. IV. 135. — koho, čeho (kde,
jak) Plačíce jeho. Drk. 167. a. Já jsem
p-la svých černých očí; Nebude mne p.
žádny; Aj má čeho plakaé. Brt. N. p. I.
105., 193., II. 374 Píseň, v nížto pláče
všeho vlasti utrpení. Kká. K sl. j. 147. Ta
(tu) šla Anička p. Janička; Král dcery své

plakal. Koll. Zp. I. 22., II. 456. Ženě jeho
nedali ho p. Let. 220. Jáť jsem, jehožs ty
p-la. Hr. ruk. 119. Rachel p-la synóv svých.
BO. 1425. P. smrti krále, něčí smrti Výb.
II. 253., 444., 1444. Kdož by otce svého
umrlého plakal. Jel. Velmi jí p-li Marg. v.
231. Bude p. otce i mateře své. BO. Otec
syna mrtvého plakal. Pass. mus. 418. Ne-
vinné krve plačíce; P. syna svého. Sv. ruk.
72, 166. P. hřiechóv; Smějí se majíce p.
té psoty; Ta vdova jde plačíc syna svého.
Hus II. 209., 310., I. 293., II 357. (358.).
Srdečným pláčem plakáše zbořenie jerusa-
lemského. Št. Kn. š. 129. — nač. Na své
hřiechy (až do smrti) p. Výb. II. 901., Hus
II. 310., Št. Kn. š. 171., Mnč. R. 104. Ne-
plačte na mne, ale na se. Drk 165. b. Ne-
roďte p. na mě, ale na se a své děti. Hr.
ruk. 99. Plačte samy na sě. Sv. ruk. 181.,
na nás, na své syny. Výb. 1145., 1379.
Plakal na mrtvého Lazara. Hus III. 67.
(II. 307., 409 , III. 124). — nad čím (jak).
Ditě nad ňú plače. Brt. P. 131. Tatíčku
můj, co vy to četete (čtete), že nad tím
plačete? Sš. P. 125. A plakáše pláčem sr-
dečným nad ním. Výb. II. 496. Nad tebou
pláči Pass. mus. 418. Vida město, plakal
jest nad ním věda, že má býti zkaženo
Hus II. 307. — po čem. Plačiž po něm;
Tuzě po něm plakáše. Hr. ruk. 141., 199.
Sluší po něm (ztraceném zboží) neplakati.
Sv. ruk. 270. — kde. Pláčem před Ho-
spodinem. Ž. wit. 94. b. Vz List. fil. 1884.
91. — oč. Plačú o něho děvčice. Brt. Ps.
35. Bude o mé p galanečka; P-la o milého.
Brt. N. p. 32.. 373. — od čeho, Zlý pláče
od závisti a dobrý od radosti. Us. Šd.

Plákati. List. fil XII. 346. — kudy,
kam Jak se otevře, pláchá dveřmi (táhne,
čiší); Pláchá mu dveřmi na nohy. U Bzence
na Mor. Šd — co čím. Granátový písek
vodou. Zhlk. — se. Obilí se plákne (je-li
větříkem uhlazeno). Us. Nov.

Plakatový, Plakat-. P. format. Us. Pdl.

Pláknouti, vz Plákati.

Plakún, u. m. P. vrbička, lythrum sali-
caria, yzopolistý, l. hysopifolia, rostl. Let.
Mt. S. V1II. 1. 40. — Sbtk. Rostl. 254.

Plam, u, m. = plamen. Nrd. Kosm. ps.
25. Prk doporučuje pl.: plámy. Okna kuple
v náhlém nítí plamu jak pás žhavých draho-
kamů; (Drahokamy ty plápolají) v různo-
barevném plamu. Čch. Mch. 67., 103. P.
mečů cherubinských. Čch. Bs. 96., Čch. Dg.
Kv. 1884. 357. Kříž na kříž plam a zápät
ťažké hromy; P. očí; P. vždy viac sála;
Oltár v svetiel plamu; P. viery; P. vatier
rudy. Phľd. III. 1. 37., 45., IV. 13., 26.,
200., VI. 203.

Pláma. Cf. Slov. zdrav., Plámka.

Plamadlo, a, n., u zámečn., der Flammen-
stock, u truhlářů, das Flammeisen. Šm.

Plamatka, y, f., spilanthus, die Fleck-
blume, rost. Vz Rstp. 886., Mllr. 101.

Plamatý, fleckig. Rk.

Plamen. Cf. Šf. III. 520., Šfk. Poč. 142.,
Schd. I. 313., List. fil. XII. 352. P. odkysli-
čovací, okysličovací. Šfk. Poč. 146 Plamen
z plamenníku motýlového, Schnittbrenner-
gasflamme, malý, veliký, bezčadný (bez sazí),