249

plný, Šp., bodlavý či žíhací, Stich-, Dch.,
Smr. 27., kychtový, Schd. I. 842.. kysličivý,
či oxydační, odkysličivý. Kk. Fys. 107.,
NA. V. 476. P. mžiká, zuckt; Uhlí hoří pl-
ným plamenem. Šp. Teplota, povaha p-ue.
Šfk. Ruk. 88., 94. Plamen slunka šlehl nad
západem, zlatil hory. Kká. Ať nás nežže
věčný p. Výb. II. 24. — Přen. Vášně, slov p.
Osv., Kká. Z očí sálal p. nedočkavosti. Šml.
— P. = horkosť. Líce v p-ni míti. Čch.
Bs. 139. — P. = kružba v goth. slohu. Vchř.
Vz Plaménky.

Plameňák, u, m. = doutník (žertem)
Zapal si p. U Neděliště. Kšť. — P., a. m ,
pták. Cf. Hlb. II. 10.

Plamencový kotel v cukrovaru, Flamm-
ohrkessel. Šmr. 25.

Plamenčice, e, f. Knotovka p , lychnis
chalcedonica, die Lychnis, rostl. Vz Rstp.
123., Slb. 621., Mllr. 63., Plameníce (dod.).

Plamenčík, u, m. = plamenčice. Rstp.
123.

Plamenec, nce, m., das Flammrohr Pla-
mencový kotel s jedním, s dvěma p-nci.
Šmr. 25., 26.

Plamének. Mé dítě je choré a p. jeho
života dohřívá. Zr. — P., rostl. Ves. IV.
216., Rstp. 3., Čl. Kv. 272., 278., Rosc. 140 ,
Mllr. 34., Slb. 668.

Plameníce, e, f. = pudlovna, pec pu-
dlová, plamenná, der Puddelofen. Včř. Z. I.
4, NA. IV. 166. - - P., lychnis chalcedo
nica, brennende Liebe. Rk. Vz Plamenčice
(dod.).

Plameníček, řka, m., der Feuerfalter,
Feuervogel. Rk.

Plameník, u, m., při svícení plynem,
der Brenner, Gasbrenner. P. argantický,
Argand-, bunsenský, Bunsen'scher, s dír-
kou, Loch-, motýlový, Strassen-, patento-
vaný, Patent-, sluneční, Sonnen-, svíčkový,
Kerzen-, tužkový, Speckstein-, s talířem,
Teller-; pilník na p-ky, Brennerfeile, ko-
línko p-ku, -knie, hlavička, -kopf, cídění,
-putzen; toulec k p-ku, -hülse, kohoutek
u p-ku, -hahn. Šp. Vz Plamenník.

Plamenistosť, i, f. = plamennosť. Slov.
Bern.

Plamenistý = plamenitý. P. oheň, oko,
Laš. Tč., vatra. Č. Čt. II. 73.

Plameniště, ě, n., der Feuerraum. Nz.

Plameniti se komu, kde. P-ly se mu
oči, sprühten Feuer; P-ní se na nebi. Tč.

Plamenitý keř = plamenem hořící. Výb.
I. 330.

Plamenka, phlox, die Flammenblume,
květina. Rstp. 1085., Rt. Vz Plamenovka.

Plaménkovitý. P. rostliny, clematideae:
plamének, barvínek, větvina. Vz Rstp. 3.,
Rosc. 140.

Plaménky = jeptišky, druh ornamentu
pozdějšího slohu gotického, Fischblasen.
NA. I. 63.

Plamenník, vz Plameník. P., flammiger.
V MV. nepravá glossa. Pa. — P. = místo
nad roštem, v němž jest palivo. NA. IV.
166. P. = ohniště lokomotivy. NA. IV. 204.

Plamennosť, i, f. =plamenitosť. Bern,

Plamenný. P. láska, zrak, ret, Vrch.,
záře, brána, Mcha., pec, KP. IV. 67., roura

(u parního kotlu), Hrm. 14., plocha, Zpr.
arch. VIII. 62., slova, touha, Mus., výmluv-
nost, Hrts , písmo, žár ňader, hlas. Osv.

Plamenočervený, feuerroth. Šm.

Plamenohrad, u, m., die Flammenburg.
Pl. II. 235.

Plamenochodný, feuerfüssig (poetic).
Šm.

Plamenoskvrnka, y, f., phlogophora,
motýl. Kk. Mot. 198., 199 , Brm. IV. 436.

Plamenovka, rostl. Vz Plamenka. —
P. = plamenná pec, der Flammofen, Gas-
flammofen. Hř.

Plamík, u, m., phlogiston. Dle učení
Stahlova myslilo se, že z hořící hmoty
uchází jakási látka, jíž se p. převzdělo.
Jd. 4.

Plamínek, vz Plamének.

Plámka, y, f., pterostigma, neprůhledná
skvrna barevná na křídlech blanokřídlého
hmyzu. Brm. IV. 228, Mus. 1887. 376.

Plamnit (Palnit), a, m. = bôb, ktorý
rozplameňoval teplo slnka k dozrievaniu
úrod. Tóth. Slov. báj. I. 105.

Plampajzna, y, í = ťlampajzna.

Plampání = žvanění. Snáze se mlčením
obrátí nežli daremným p-ním. Črn Zuz. 131.

Plán lotterní, Pdl., .(o budoucnosti, Šml.,
notový (system). Zv. Př. kn. I. 3. Mám
s vámi svoje plány. Vlč.

Plaň, ě, f. = planý, holý vrch Mor. Brt.
D. 248

Plán. Mkl. Etym. 256, 248, Sv. ruk.
320. b., List. fil. XII. 347. Šlechetný ščep
bývá z pláni. Alx. I. 3. vd. 35. — P. =
rovina. Vz Plaň. P. vodní, Kká, jezerní,
Čch., okeanu. Mkr. By ot břeha plané taká.
Alx.V. v. 275. (HP. 14.).

Planá. Cf. Arch. VIII. 599 , Sdl. Hr. III.
305, IV. 373, Rk. Sl. Jak v Plané u Marian.
Lázní zajíc obyvatele sbubnoval a jak v Plané
u Tábora sv. Jan s mostu na kovárnu pří-
tel, o tom vz v Sbtk. Kr h. 86. - Cf. Blk.
Kfsk 1385

Plaňák, a, m., sam. u Velešína. BPr.

Plaňany, Planian, mě.; Planiau, ves. Tk
V. 128 , VI. 164., Rk. SI. O plaňanských ho-
dinách na rychtě vz v Sbtk. Kr. h. 273.

Planarný moment. SP. II. 70.

Plaňava = plaň, neúrodná pôda; zlý,
nezáživný pokrm. Mor. a slov. Rr. Sb , Brt
D. 144. — P., les u Citova. Km Pk. —
P., Planiawa, sam. u Batelova.

Plancati, plincati. Sukně se jí plancá,
plincá = plete do nohou zvl. za mokra.
Čce. Tkč. — P., pantschen. Šm

Plančák, u, m., der Planschehammer bei
den Goldarbeitern. Šm.

Plánče = pláně. Zátur., Ehr.

Plančma, y, f., der Planscheneinguss bei
den Silberarbeitern. Šm.

Planda, y, f., jm. feny. Skd.

Plandry, dle Dolany, Preitenhof, ves
u Jihlavy. Rk. Sl.

Planě mluviti, in den Wind reden. Hrts.
Jedni vadnou prací, druzí planě tyjí. Hdk.
Zav.

Pláně, ě, f., Planie, sam. u Kdyně; Plöss,
ves u Dolejšího Nýrska. Blk. Kfsk. 1385.,
Sdl. Hr. III. 305., Rk Sl..