25Ô

Plané, ého, n. Plan, ves u Budějovic;
Plana, osada u Lanškrouna. Cf. Arch. VII.
311., 367.

Planec, nce, m. = planík, oplan, pa-
douch, člověk mravně úplně padlý. Slov.
Zátur. P. vždy mal vyplat plany (= špatný).
Phľd. IV. 19.

Plánek, nka, m. — P. Jan, nar. 1789.,
truhlár. Jg. H. 1. 612., Bačk. Písm. 930.,
Rk. Sl.

Planéř, vz Pranéř.

Planeta. Aberrace planet. Vz Ott. I 56.,
57., Schd. I. 244., Stč. Zem. 19. Pod kte-
rou sě p-tú narodilo. Mill. 96.

Planěta, y, f. = nadávka nemravným
ženám. Slov. Dbš. Obyč. 45.

Planetář = kdo z opatřování znamení
nebeských, planet o budoucích věcech před-
povídá. 1622. Cf. Jg. fl. 1. 75., Hš. Dod. II.
37.

Planetarní bádání, běh, dráhy, ellipsa,
hvězda, loket (poloměr zemské dráhy), oběh,
pohyb, postup, ráz, rychlosť, soustava, světlo,
těleso, záhada, zákon. Stč. Zem. 103., 109.,
152., 162., 164., 174., 208., 241., 242., 243.,
245., 252., 261., 263.

Planěti, ěl, ění, wild werden, ausarten,
von Pflanzen. Rk.

Planetní hodiny. Osv. I. 93.

Planetnictví, n. = hvězdářství. Bern.

Planetoid, u, m. = asteroid, drobná pla-
neta, das Planetoid. Nz., Stč. Zem. 158.,
224., Schd. I. 246.

Planetostroj, e, m., Planetarium. Sl. les.

Planetovati komu z ruky = planetu
čísti, hádati, prophezeihen. Laš. Tč.

Planěva, y, f. = planina. Vz Opolí (dod.).

Plání. P. květů, Dch., blesků, hvězd,
hněvu, Čch., palné žízně, světel, lásky, Vrch.,
oka. Kká.

Planice, e, f. = planá hruška. Hů. —
P., Planitz, mě. v Klatovsku; P. Nové, Neu-
Planitz, osada tamtéž. Blk. Kfsk. 682., Rk.
Sl.

Planičkář, e, m. = kdo se zabývá pě-
stováním ovocných stromů (převzdívka). Na
iiž. Mor. Hrb. ve Kv. 1883., Hrb. Obr. 16.

Planieta, y, f., vz Planěta. Mt. S. I. 94.

Planietnik, a, m. = planetář. Slov. N.
Hlsk. IV. 93.

Planiga, y, f = něco planého, ničemného.
P. víno. Slov. Ckžk. X. 36.

Planík, a, m. = planec. Slov. Sypal jim
do očí, že sú planíci. Rr. Sb.

Planika, arbucus oprav v: arbutus. Cf.
Rstp. 987., Ott. II. 606.

Planikovitý. P. rostliny, arbuteae: pla-
nika, medvědice. Rstp. 987.

Planimetrický, planimetrisch. P. měření.
Stč. Zem. 741.

Planín ještě sam. u Mirovic a myslivna
u Rokycan. Cf. Rk. Sl. (ves).

Planina = vysekaný les, místo vyplaněné
jen křovím porostlé mezi lesy. P-nami slují
mnohá místa na výběžcích Šumavy u Čes.
Krumlova. Plsk. — O polech (campestria)
a p-nách. Mill. 4. (38.). — P. = Planín, my-
slivna u Rokycan; pole u Citova na Mor.
Km.

Planinka, y, f., sam. u Sedlčan.

Planirka, y, f. = splanění půdy, das
Planiren. Šand. II. 45., Rč.

Planisko, a, n., sam. u Jablunkova.

Pianisté, obyč. pl., častý název chatr-
ných pozemků v již. Čech. Na P-šti, Na
P-štích u Ševětína, u Mydlovar, u Olešníka,
Kloušovic a j. BPr.

Planiti zemi. Hr. rk. 5. Cf. List. filol.
XII. 347., 348.

Plániti = plány dělati. Mnoho hútal,
plánil. Phľd. IV. 15.

Planitý, eben. P. hornatina. J. Lpř.

Plaňka. Pověsila prádlo na plankách.
Us. Rgl. P. lodní. Mour. Láme plaňky. Vz
Opilý.

Pláňka. Cf. List. filol. XII. 347., 348.
Dcera nekáraná a p. neštěpovaná za mnoho
nestojí. Kmk.. Eug. 197. Dy jabka nění, i p.
dobrá. Slez. Šd. Mladou pláňku snáze zpří-
míš. Sb. uč.

Plaňkování, die Umzäunung. Také roz-
metána jsou v Praze všechna zavíradla a p.
Pal.

Plaňkovina, y, f. = plaňkové dříví, das
Plankenholz. Sl. les.

Plaňkoví, n. = oplaňkování, das Plank-
werk. Sl. les.

Plaňkový, Planken-. P. dříví (plaňko-
vina), plot, hřebík. Us. Pal., Psčk.

Piano. Piano v něco udeřiti. Osv. Jeho
hněv bije do plana. Hlk. Sliboval jen na p.
Jrsk.

Plánočka, y, f. = pláňka. Slov. Erb. Sl.
čít.

Planodíl, u, m., dvůr u Vyzovic.

Planoduchý = planého, slabého ducha
(o churavém). Hů.

Planosť, die Hohlheit, Plattheit. P. citu,
povahy, rozumu. Dk.

Planota, y, f. = planosť. ZObz. XXIV.
270.

Planoucí, vz Pláti. P. lesk slunce, Vrch.,
skráně, Osv., touha, Čch., zrak. Srdce láskou
p. Mž. 114.

Planouti. List. fil. XII. 351.

Pláňový. Na P vech = pole a luka u Al-
brechtic na Suš. BPr.

Planský, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1386, Sdl Hr. III. 305. — P. Tom., prof.
v Rychnově n. Kn., přispěl do tohoto slov-
níku (Plsk.).

Planta = kapustná přiesada. Slov. Rr.
Sb.

Pianták, u, m. = knoflík. U Hněvčevsi.
Psčk.

Plantala, y, m. = kdo plantá, der un-
gereimtes Zeug redet. Mor. Šd. — P. = tu-
lák. Slez. Šd.

Plantati se. Mkl. Etym. 248. Kto zná,
kde sa plancú (toulají). Phľd. VIII. 173.,
Brt. D. Jdi a neplanci (nežvaň). Mor. Šd.

— kde. Plance se mně to na jazyku, ale
nemožu si to zpomněť. Mor., slov. Šd, Nohy
se pode mnou plancou (drkotají). Na Hané,
Bkř. — čím: řečí = žvaniti. Na Hané. Bkř.

— koho kam = zaplétati. Na Hané. Bkř.

— se kudy. Kdesi po polích se plance
(toulá). U Kyjova. Rgl.



	25Ô

	Plané, ého, n. Plan, ves u Budějovic; Plana, osada u Lanškrouna. Cf. Arch. VII. 311., 367. Planec, nce, m. = planík, oplan, pa- douch, člověk mravně úplně padlý. Slov. Zátur. P. vždy mal vyplat plany (= špatný). Phľd. IV. 19. Plánek, nka, m. — P. Jan, nar. 1789., truhlár. Jg. H. 1. 612., Bačk. Písm. 930., Rk. Sl. Planéř, vz Pranéř. Planeta. Aberrace planet. Vz Ott. I 56., 57., Schd. I. 244., Stč. Zem. 19. Pod kte- rou sě p-tú narodilo. Mill. 96. Planěta, y, f. = nadávka nemravným ženám. Slov. Dbš. Obyč. 45. Planetář = kdo z opatřování znamení nebeských, planet o budoucích věcech před- povídá. 1622. Cf. Jg. fl. 1. 75., Hš. Dod. II. 37. Planetarní bádání, běh, dráhy, ellipsa, hvězda, loket (poloměr zemské dráhy), oběh, pohyb, postup, ráz, rychlosť, soustava, světlo, těleso, záhada, zákon. Stč. Zem. 103., 109., 152., 162., 164., 174., 208., 241., 242., 243., 245., 252., 261., 263. Planěti, ěl, ění, wild werden, ausarten, von Pflanzen. Rk. Planetní hodiny. Osv. I. 93. Planetnictví, n. = hvězdářství. Bern. Planetoid, u, m. = asteroid, drobná pla- neta, das Planetoid. Nz., Stč. Zem. 158., 224., Schd. I. 246. Planetostroj, e, m., Planetarium. Sl. les. Planetovati komu z ruky = planetu čísti, hádati, prophezeihen. Laš. Tč. Planěva, y, f. = planina. Vz Opolí (dod.). Plání. P. květů, Dch., blesků, hvězd, hněvu, Čch., palné žízně, světel, lásky, Vrch., oka. Kká. Planice, e, f. = planá hruška. Hů. — P., Planitz, mě. v Klatovsku; P. Nové, Neu- Planitz, osada tamtéž. Blk. Kfsk. 682., Rk. Sl. Planičkář, e, m. = kdo se zabývá pě- stováním ovocných stromů (převzdívka). Na iiž. Mor. Hrb. ve Kv. 1883., Hrb. Obr. 16. Planieta, y, f., vz Planěta. Mt. S. I. 94. Planietnik, a, m. = planetář. Slov. N. Hlsk. IV. 93. Planiga, y, f = něco planého, ničemného. P. víno. Slov. Ckžk. X. 36. Planík, a, m. = planec. Slov. Sypal jim do očí, že sú planíci. Rr. Sb. Planika, arbucus oprav v: arbutus. Cf. Rstp. 987., Ott. II. 606. Planikovitý. P. rostliny, arbuteae: pla- nika, medvědice. Rstp. 987. Planimetrický, planimetrisch. P. měření. Stč. Zem. 741. Planín ještě sam. u Mirovic a myslivna u Rokycan. Cf. Rk. Sl. (ves). Planina = vysekaný les, místo vyplaněné jen křovím porostlé mezi lesy. P-nami slují mnohá místa na výběžcích Šumavy u Čes. Krumlova. Plsk. — O polech (campestria) a p-nách. Mill. 4. (38.). — P. = Planín, my- slivna u Rokycan; pole u Citova na Mor. Km.	Planinka, y, f., sam. u Sedlčan. Planirka, y, f. = splanění půdy, das Planiren. Šand. II. 45., Rč. Planisko, a, n., sam. u Jablunkova. Pianisté, obyč. pl., častý název chatr- ných pozemků v již. Čech. Na P-šti, Na P-štích u Ševětína, u Mydlovar, u Olešníka, Kloušovic a j. BPr. Planiti zemi. Hr. rk. 5. Cf. List. filol. XII. 347., 348. Plániti = plány dělati. Mnoho hútal, plánil. Phľd. IV. 15. Planitý, eben. P. hornatina. J. Lpř. Plaňka. Pověsila prádlo na plankách. Us. Rgl. P. lodní. Mour. Láme plaňky. Vz Opilý. Pláňka. Cf. List. filol. XII. 347., 348. Dcera nekáraná a p. neštěpovaná za mnoho nestojí. Kmk.. Eug. 197. Dy jabka nění, i p. dobrá. Slez. Šd. Mladou pláňku snáze zpří- míš. Sb. uč. Plaňkování, die Umzäunung. Také roz- metána jsou v Praze všechna zavíradla a p. Pal. Plaňkovina, y, f. = plaňkové dříví, das Plankenholz. Sl. les. Plaňkoví, n. = oplaňkování, das Plank- werk. Sl. les. Plaňkový, Planken-. P. dříví (plaňko- vina), plot, hřebík. Us. Pal., Psčk. Piano. Piano v něco udeřiti. Osv. Jeho hněv bije do plana. Hlk. Sliboval jen na p. Jrsk. Plánočka, y, f. = pláňka. Slov. Erb. Sl. čít. Planodíl, u, m., dvůr u Vyzovic. Planoduchý = planého, slabého ducha (o churavém). Hů. Planosť, die Hohlheit, Plattheit. P. citu, povahy, rozumu. Dk. Planota, y, f. = planosť. ZObz. XXIV. 270. Planoucí, vz Pláti. P. lesk slunce, Vrch., skráně, Osv., touha, Čch., zrak. Srdce láskou p. Mž. 114. Planouti. List. fil. XII. 351. Pláňový. Na P vech = pole a luka u Al- brechtic na Suš. BPr. Planský, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1386, Sdl Hr. III. 305. — P. Tom., prof. v Rychnově n. Kn., přispěl do tohoto slov- níku (Plsk.). Planta = kapustná přiesada. Slov. Rr. Sb. Pianták, u, m. = knoflík. U Hněvčevsi. Psčk. Plantala, y, m. = kdo plantá, der un- gereimtes Zeug redet. Mor. Šd. — P. = tu- lák. Slez. Šd. Plantati se. Mkl. Etym. 248. Kto zná, kde sa plancú (toulají). Phľd. VIII. 173., Brt. D. Jdi a neplanci (nežvaň). Mor. Šd. — kde. Plance se mně to na jazyku, ale nemožu si to zpomněť. Mor., slov. Šd, Nohy se pode mnou plancou (drkotají). Na Hané, Bkř. — čím: řečí = žvaniti. Na Hané. Bkř. — koho kam = zaplétati. Na Hané. Bkř. — se kudy. Kdesi po polích se plance (toulá). U Kyjova. Rgl.