251

Plantavý. Mkl. Etym. 248.
Plantucha, y, m. = žvanil, mluvka. Vz
Plantati. Mor. Vck., Brt. D.

Planuška, y, f. = trnka, Obst vom
Schwarzdorn, Schlehendorn. Mor. Bayer. —
P. = planá hruška (malá), wilde Birn. Mor.
Šd.

Planý = pustý, neúrodný. Mkl. Etym.
256., List. fil. XII. 347., 348. Súseda, s nímž
jsi v jednej vsi, toho nejmáš práva na pla-
nej dědině (na nevzdělanej půdě) vdáti. Kn.
rož. 180. — P. = daremný, špatný atd. P.
hovor, Arb., otázka, rým, vtipkář, vtipko-
vání, Dk., biskup (světicí), Tk., svědomí
(vz vystrašiti), Dbš, hloubání, frase, Mus.,
znak (znamení), Němc. nečinnosť, Vlč., po-
vyk, mach, strašák, návrh z p. zvyku, Dch.,
květ, Rgl., člověk (vz Planec, Planík), Zá-
tur., obava, nářky, Pdl., dříví (které ne-
nese ovoce dobrého). Homl. fol. 136. b.
S planým (vz Planec) mužom je zle a bez
neho ešte horšie. Slov Zátur. Z kohúta je
maso plané. Us. Vhl. P. zlato. Arch praž.
č. 1172. P. basilika, kopřiva, máta, routa,
šalvěj, víno, česnek, kalkan, kaštan, mák,
šafrán. Mllr. 9., 12., 29., 39., 48., 58., 67.,
68., 76., 104., 112.

Planýř = člověk zamračený, hledící ko-
sem. Šla jako p. = dívala se stranou, za-
mračeně. U N. Kdyně. Rgl. P. nadávka
v Podskalí v Praze. Politik 1883. č 293. —
P. = pranýř. Slov. Bern.

Planýrka, vz Planírka. Sand. II. 87.

Planýrovati = rovnati, planiren. Zpr.
arch. IX. 37.

Planýš, vz Brm. III. 3. 118.

Plápol, das Lodern, die Flamme. Mkl.
Etym. 235., List. fil. XII. 352. P. smolných
dřev. Kká Plápolem vzplanouti, in hellen
Flammen aufgehen. Mour. Plameny p-lem
vyrazily, brachen lichterloh hervor. Dch.
Jiskra rozžehnutá v p. velebný. Vrch.

Plápolání milosti Št. Kn. š. 128.

Plápolati. List. filol. XII. 352. Zrak jí
plápolá. Čch. Bs. 169. — kde. Plápole mi-
losť ve mně. Modl. 12. a. — čím. Jíž (mi-
losti) by plápolíc svietila; Ti nejviec plá-
polé milostí boží. Št. Kn. š. 62, 122, 123.
Touhou p-lá. Čch. Ohněm oči p-ly. Lpř.
Vlas větrem p-lá. Osv. Svú milostí k nám
p-láš. Hus III. 263. — odkud (čím). Aby
milosť vaše k Bohu z té čistoty jako z svět-
lého lampadu plápolala dobrými skutky. Št.
Kn. š. 78. Byla samy pentle, tak od ní p-ly.
Brt. D. 248. — komu. Skráň mu plápolá.
Vrch.

Plápolavý. P. oči, pochodeň, Čch., dia-
dem, výheň, Vrch., horlivosť. Šf. Strž. I.
219.

Plápolec, lce, m. = vrch u Pocinovic.
BPr.

Plápoliště = tratoliště. P. krve. V záp.
Čech. BPr. — P. = veliký kus pole. U N.
Kdýně. Rgl.

Plápolivě, lodernd; heftig. P. milovati.
Št. Kn. š. 127 , 122.

Plápolivý. Okeň plápolivé milosti. Št.
Ku š. 51.

Plápolnice, e, f., die Windfackel. Rk.

Plas = ples. Z těch čtyř kol dvě spolu

běžele v prudkém plaše. Kat. 2786.— P. =
plesk. Slov. Ale beda muche, keď mu sadne
na nos, ak ju trafí plasom. Phľd VIII. 132.

Plasa = plasiště, teras, die Terasse, das
Stufenland. Nz. Cf. List. fil. XII. 348. P.
pořičná, Flussterasse. Sl. les. Dle Mtz. v List.
fil. = zona (pásmo), chorv. = arvum, orná
půda, pole, role, někdy též místo vymýtěné,
mýtina. V Čech. zachovaly se názvy osad:
Plasy, Plasná, Piasnice; mimo to leckde
názvy pozemků: Na Plasách, Na Plasech.
BPr.

Plasati, lacerare, zastr. List. filol. XII.
349.

Plasiště, ě, n., vz Plasa.

Plasiti, il, ení. Její bílé vlasy po vodě
se plasí (plovou). Sš. P. 145.

Plaskanec, nce, m. = pleskanec, koláč.
Uděláme p. bez korení, bez vajec. Mor.
Brt. Dt.

Pláskati. Dal mu facku, jen to plasklo.
Us. Rgl. — čím: bičem. Slez. Šd. Sta by
dlaňou pľaskol = okamžitě. Slov. ZObz.
XXII. 172.

Plaskatina, y, f., ebene Fläche. Laš.
Tč.

Plaskatý = ploský, flach. Mor. a slez.
Klš., Tč.

Plasknutí, n, das Klatschen. Dk. Aesth.
226.

Plaskora, y, f. = věc široce rozložená
na př. veliký hřib, koláč, mazanec. Kodym.
— P , y, m., os. jm. Arch. V. 555.

Plaskorep, a, m., platurus, eine Schlangen -
art Šm.

Plaskosť a hlouposť. Pal. Rdh I 142.

Plaský. Mkl. Etym. 252. - P. klášter.
Arch. VIII. 599.

Plasnouti. — čím (kam). Plasol dvermi
a vyšiel na dvor. Slov. N. Hlsk. XXI. 36.
A keď vyndete na pole, plasnite bičom na
kone. Sb. sl. ps. II. 1. 60.

Plaso, a, n., butea, die Rattenhülse, rostl.
Vz Rstp. 415.

Plást. Mkl. Etym. 248., List. fil. XII.
349. P. plodový, Brutwabe. Ve vých. Čech
Všk. Mramorový p. Dch. Protož rtové cierkve
sv. slovú p. tekúcí. Hus III. 51.

Plástevnatý. P. (parenchymatické) ple-
tivo. Hg. 15.

Plástevnice, e, f. = plástnice. NA. IV.
108.

Plastevný oprav v: plástevný. Cf. NA.
V. 553.

Plastický = obrazný, tvarný, tvarový,
vidní, opp. akustický; im engeren Sinne:
výtvarný, tvorivý, bildend, o poesii také
předmětný; im engsten Sinne hlínotvarný,
hlínolípací. P. umělec, hlinolep, hlínotvarce.
Nz. P. oda, Jg. Slnosť. 108., báseň, 114.,
kantata. 146.

Plastičnosť, i, t., die Plasticität. Mus.
1880. 270. P. terrainu. Stč Zem. 471. P.
líčení, básně. Us. Pdl.

Plástina, y, f. = plást. Čistý med a
chutné p-ny lízať. Slov. Hol. 366.

Plástky, pl, f. V Plástkách, sam. u Strá-
žova. BPr.

Plastovati, Honig machen; schichten,
Honig lesen. Šm.