253

Plátence. Za devjatými kachly p-ce vy-
šívá (umřela) Jir. Anth. III 278.

Plátěnečky, pl., f. Propijem ti (gazdovi)
p. a gazděnce rukávečky. Sl. sb. 1885. 339.
Vz Plátenice.

Plátenica, e, f. = Hrubá plachta plátená
na krosnách, pomocou ktorej začínajú tkáť.
Dbš.

Plátenička, y, f., die Leinwandhändlerin.
Dbš. Obyč 104.

Pláteník = suchant, slaboch. Copak, že,
hochu, seš pořád stejnej p.? V Kunv. Msk.

Plátenkář říkají vojákům, když mají
plátěnné kalhoty. U Kr. Hrad. Kšť. — P. =
pláteník. Bern.

Plátenkářka, y, f = plátenice. Bern.

Plátenkářský = plátenický. Bern.

Plátenkářství, n. = plátenictví. Bern.

Pláténko = kus Hrubého plátna, které
jest podkladem šlichtované osnově. Slez.
Tč.

Plátěnný. P. karkule, čepička, Let. 433.,
392, desky knihy. Pdl.

Plátež. To je p-že! Brt. D. 146. O p.
někoho naříkati. NB. Tč. 261. Zastavují
25 kop mince moravské a p-že v 2½ stu
kopách gr. na mě. Olomúci k výplatě. Arch.
VII. 586.

Plátežný = kdo rád platí; neplátežný =
kdo nerad platí. U Počát. Zl.

Pláti. Mkl. Etym. 235., List. fil. XII. 351.
P., plaju, novotvar: plám, pláš, plaje Gb.
— abš. Počne horko p. Št. Ř. 108. a. Oko
plane. Hrts.,Čch. Bs 108. — komu. Líc
mu plane. Čch. Líčka mu hoří a planou.
Hdk. — čím (proti čemu, jak). Hněvem
všecka plám. Msn. Or. 151. Planul nebes
září. Čch. Mch. 110. Oko jeho temným
žárem, ohněm, blahem plálo. Mkr., Vrch.
Nenávistí proti někomu p. Šmb. Podvečer-
ním nachem záře plála. Osv. Tváře mu na-
dšením planou; Stěny kolem zlatým ohněm
planou; Do modra jak safír planou tichým
záchvitem. Vrch. Abychom pláli velikou
milostí k Bohu. Št. Kn. š. 51., 71 —
kudy. Oči mu jak ohně šerem plály: Čer-
vánek listím plál. Vrch. Tmou časem lesky
plály. Čch. Mch. 74. Sluko plá voľne zkve-
tlým ľadníkom. Slov. Phľd. IV. 26. — kde.
Barva růžové zardělosti plaje na lících ne-
vinnosti. Dch. Nenávisť v něm plá. Osv. V.
758 (I. 377.). Zlatý kruh okolo lýtka mi
plál; Na rtu sladký polibek věčné p. bude.
Čch. Bs. 12., 50. Jemuž v mysli odvaha
plá jará; Červánek plál na východě; Můž
pod kádí oheň p.V; V číších plane révy
nach, vína oheň, réva ohněm; Cítil to v ži-
lách zas p.; Volnost plá nad štíty našich
hor; V jeho oku plál divý oheň; Nivy
v slunce lesku plály. Vrch. Divný oheň
plane v rekovité tváři. Kká. Slunce plá na
obloze. Us. Pdl. Milosť plála ve mně. Št.
Uč. 31. b. — odkud (kam). Z tmy plá
žhavý zrak v stín lesa hluboký. Vrch.
Z tmavé zeleni jim planou růže tmavé.
Kká. Z jeho oka planul vzdor. Šbr.—jak.
Jako uhel plá očko. Osv. Nebe nachem plá.
Osv. Bleskem plálo jeho oko. Vrch. Rubínem
plá tam otce mého krev. Čch. Mch. 76.
Milosť bude jako plamenem pláti. Št. Ř.

193. b. — komu kam. Na cestu jim blesky
plály. Vrch. — zač. Za niž (pravdu) pla-
neme. Kká. Š. 77. — proč. Srdce i duše
pro dívku mi plane. Brodz.

Platičitosodnatý kysličník, Platinoxyd-
natron, n. Nz.

Platičitovápenatý kysličník. Vz Kyslič-
ník. Nz.

Platičitý. P. soli, Platinoxydsalze, Nz.,
chlorid, Platinchlorid. Šp.

Platidlo. Kaizl 145., Pr. tr.

Platík, u, m., vz Platina.

Platíkový, vz Platinový.

Platíkomodřeť, i, f. O sloučeninách p-ti
vz Mus. 1849. III. 47.

Platíkový, Piatin-. P. houba. Šm.

Platina, něm. Platin, Platina. Šfk. Poč.
361., Schd. I. 359., Rk. Sl.

Platinatý. P. kysličník, Platinoxydul, n.,
soli, Platinoxydulsalze, cyanid, Platincyan.
Nz.

Platinocyanid, u, m. Platincyanverbin-
dung. Nz.

Platinocyanovodík, u, m., Platincyan-
wasserstoff. Nz.

Platinodol, u, m., das Piatinabergwerk.
Šm.

Platinonitrity v lučbě. Vz Šfk. Poč.
365.

Platinosulfity v lučbě. Vz Šfk. Poč.
365.

Platinování stříbrem. Vz Šfk. Poč. 287.

Platinový, vz Platina. P. rozžehadlo,
-feuerzeug, houba, -schwamm, Nz., plech,
světlo (-gas). Šp.

Platitelka, y, platitelkyně, ě, f, die
Zahlerin. Us.

Platiti. Mkl. Etym. 248., Vš. Jir. 464. -
abs. Tyto peníze už neplatí. Us. Dbv. Ne-
dala mu jediné slovo p. Sá. Okrouhlá nota
trvá nejdéle či platí nejvíce. Zv. Najprv sa
mlátí, potom sa platí. Slov. Rr. MBš. To
slovo platí! Dch. — co (komu): mýto,
Št. Kn. š. 155., peníze, Rgl, poplatek, Ddk.,
daň, pokutu, práci, službu, J. tr., úrok, Št.
Kn. š. 154., dluhy placovati. Wtr. exc.
Musil ten řad p. (toho pykati). Bart. 75.
Rodina si buďme a dluhy si plaťme. Orl.
IX. 247. — komu. Výprava platila Sky-
thům (lépe: táhla se k nim. svědčila jim,
týkala se jich) J. Lpř. Komu česť platí,
musíť býti velmi nad sebú zapomenutý, aby
měl . . . Arch. VII. 112. — komu oč. Tobě
platí (jde) o duši (o život). Výb. II. 1339.

čím (zač). Platil jsem za ni svými pe-
nězi. Půh. II. 177. Plaťme pokáním i skutky
dobrými dluhy. Št. Kn. š. 56. — od čeho.
Od křížka platil sem 50 kr. (při pohřbu).
Brt D. P. od čtení v deskách. Zř. F. 1. Č. 1.
— po čem (kdy). Toho času platila mě-
řice po 10 gr. Půh. II. 275 Léta 1460.
zlatý uherský platil po 42 gr. českých. Zř.
F. 1. S. XXXI. Po čem zlato a stříbro pla-
ceno býti má. Nar. o h. a k. Chtěl, aby ji
penězi, po čemž zde zlatý platí, odbyli.
NB. Tč. 14. — jak: hotovými. Nz. Pra-
vidlo to pro všecky platí. Us. Pdl. Co
Vendulka vyřkla, to u ní vždy na slovo
p-lo (doslovně tomu věřila). Sá. To ve pří-
čině naší téměř jedno platí. Šf. Strž. I. 169.

463