256

kene R., prkenný, Bretter-, ledový, Eis-,
rozkladný, Fach-, stálý, Lager-, kládový,
tyčený, Stangen, částečný, Stück-, vodní,
Wasserriese. Sl. les. Dřiví na plazy svá-
žeti, skládati. 1529. — P. = plzké místo
atd. Příkrý p. Alx. M. v. 66. (HP. 91.). —
P. = ploska, die Fläche. U Opavy. Klš. —
P., Plazy, pole u Semic na Písec. BPr.

Plazák, a, m. = kdo někam nahlédá. Vz
Plaziti. Brt.

Plazatý = rozplazený, kdo má košili na
krku rozepiatou. Val. Brt. D. 248.

Plazecký, ého, m , sam. u Sedlčan.

Plázek, zku, m. = pole u Zbonína. BPr.

Plazem. Almarin p. položiť do voza =
ležmo (širší stranou na spodek). Slez. Šd.

Plaziti. Mkl. Etym. 237. — co = mo-
tati, drchati. Kdo neumí dobře navíjeti přízi,
plazí ji; kdo kositi neumí, plazí obilí; kdo
pleje len, ať dá pozor, by ho neplazil. U Rou-
šína. Plsk. P. šindel = rýhy do něho dě-

lati. U Úboče. Rgl — s kým. Dycky s tyma

koňma hdesik plazí (jezdí; říká, kdo se
hněvá). U Star. Jičína. Vhl. — se jak:
jako pes. Us. Dch. — kam: do okna (na-
hlédati). Laš. Brt. D. 248.

Plazivý. Mkl. Etym. 237., ČI. Kv. XXV.,
Slb. XLV., Rst. 464. P. stvůra. Dch.

Plazný. Pred nimž sa ľudstvo v prachu
korí plazne. Orl. VI. 205.

Plazún, a, m. = plas. Do druhej pod-
čriedy rátajú sä p-ne, čo nemajú nôh, ale
zohybom dlhého tela svojho sä pohybujú,
teda plazia sä. Slov. Hdž. Čít. 182.

Plazy, osada u Čimelic; Stiedronin (Štědro-
nín), ves tamtéž.

Plcák, u, m. = malý bič, kleine Peitsche.
Val. Vck.

Plcati = malým bičem (plcákem) rochati
(praskati), knallen (mit einer kleinen Peit-
sche). Val. Vck.

Ple ple. To je taký ple ple = neslaný,
nemastný, slabý. Val. Vck.

Pleban, u, m. = farář, zastr. Kram.
Slov. Slov. Ssk.

Plebaň, ě, f. = fara. Seděti na p-ni.
Mor. Knrz.

Plebejství, n., der Bürgerstand ; die Ge-
meinheit. Mus. 1880. 274.

Plebiscit, u, m., z lat. = schválení ná-
vrhu lidem.

Plece. Mkl. aL. 221., MV. Scapula. Sv.
ruk. 314. Plecíma svýma zasloní tebe. Ž. kl.
90. 4. Jde Němec ticho za ním, ten plecima
stiská. Koll. Zp. I. 29. Vz Pleco.

Plecí, Jät-. P. rádlo, KP. V. 31., stroj.
NA. IV. 80.

Plecko, vz Plece.

Plecní = plecný. P. pás. Šv. 24.

Pleco = plecovník.

Plecovník peče se o velikonocích.

Plecuch, a, m = plkoš, laš. Brt. D.

Pleč, e, plečka, y, f. = plecí stroj, der
Jätpflug. Šp., Dch., Hk.

Plegať = plekati. Slov. Bern.

Plehčiti, Rastriren, Notenlinien ziehen.
Šm.

Plehek, hku, m., das Rastral (Werkzeug
zum Rastriren). Šm.

Pléhniti sa = líhnouti se. Brt. D. 248.
Jak sa vám do domu naléhní hydu, těžko
sa ho zbýť. U Star. Jičína. Vhl.

1. Plech křižákový či tymplový, NA.
IV. 165., krycí, metadlový (k metadlům),
metrový, ochranný (na dveřích ohniště),
Schutzblech, na oplínu, Kipfstockblech,
plužní, pocinkovaný, pololesklý, ryhovaný,
troubový, vlnitý, na voj, Deichselstangen-,
vzorkový, výmětový, zámkový, zapadací,
Schliess-. Pdl., Šmr., Wld., Pcl. 65. Plech
černý a cinkový vlnitý. Vz Včř. I. 13., 14.
P. máslem namazaný; p. papírem položiti;
Na plechu péci. Šp. Počali vrata rathúská
sekati plechy odlupujíce. Let. 484.

Plecháč = plechatý. O bychom to po-
mněli, my p-či. Hus II. 325. — P. = ple-
chový hrnec; mázová nádoba na pivo; ple-
chový zvonek ovčí; hřebík (der Decknagel).
Kšá, Sl. les., Vck. — P. = vrch u Radnic.
BPr., Krč.

Plecháček, čku, m. = plechový knoflík.
Us. Brní.

Plecháň, ě, m. = plecháč (nadávka).
Slov. Rr. MBš

Plechanec, nce, m. = první třída školní,
přípravka. Chodí do plechance. U Domažl.

Plechařky, pl., t , die Blechschere. Šp.

Plechařský samokov. NA. IV. 176.

Piechavěti, ěl, ění, kahl werden. Bern.

Plechavina, y, f. = plešina. Bern.

Plechavosť, i, f., die Kahlheit. Bern.

Plechavý, glatzig. Má hlavu p-vú jako
koleno. Slov. Rr. MBš.

Plechota, y, f. = plešina. Bern.

Plechotepec, pce, m., der Blechschläger.
Rk.

Plechotina, y, f. = plechota. Bern.

Plechovice. Vloživ sobě ruce s p-cemi
na hlavu. Let. 235. — P. = kožená ševcov-
ská rukavice, das Handleder. Us. Vchř.

Plechovka na natrhané květiny. Schz.

Plechovnice, der Beinharnisch. Btk. Voc.
98 — P. ponocných (trouba). Tbz.

Plechtati (sa), plätschern, plantschen.
Loos.

Plechůvka, y, f. = malý plechový hrnek.
Na Polič. Kšá.

Plechý. Cf. Neplecha, List. fil. XIII. 161.
P. = švárný. Aby netoliko byla něco roz-
šafného v hospodářství, než taky plechá
ve věcech domovních. Žer. 333. — P. =
dobrý. Neumí ani kus p-ho jídla uvařiť.
Kmk.

Pleistseista, y, f. P-ty = čary spojující
na mappě body nejsilnějšími nárazy se ho-
nosící. Stč. Zem. 792

Plejáč, e, m. = pleč. Běžte p-či oběd-
vati. Brt. N. p. I. 30. S p-či se ubírala:
Poďte, pletci, plet do pola. Sš. P. 792.

Pleják, u, m. = koš na pletí. Mor. Šd.
— P. = plevák, pluh na pletí na př. řepy.
Šd.

Plejnota, y, f. = plnosť, die Fülle. Sš.

Plejtva, y, f. = plýtva. Rk.

Plek, u, m., die Nahrung eines Säug-
lings; der Amrnenlohn. Slov. Bern.

Plekač, e, m., der Nährer, Aufzieher.
Slov. Bern.