257

Plekačka, y, f., die Nährerin, Autzie-
herin. Slov. Bern.

Plekati = kojiti, säugen, asi z ruman
Brt., Ssk. — koho (jak dlouho) Valaška
pleká své děti až i dva roky, aby byly
silny a zdrávy. BRt. L. N. I. 234. Matki
prinútenje boli p. štence. Phľd. II. 38. Pleká
dítě. Val. Vck. Dieťa p. = po nektorých
krajoch Slovenska značí = pri prsoch ho
odchovať. V Liptově užívajú len plagať a
to jen ve velmi špecialnom, prenesenom
význame. Vz Plagať. Zátur. Našu národ-
nosc plekac a pestovac. Slov. šár. Čkžk.
II. 44.

Plekocera, y, f. = kojná, die Amme.
Cf. Plekati. Slov. Vck.

Plemák, a, m. = z téhož plemene pochá-
zející. Zamezí napotom cestu všelikému
slepému plichtěni Staroslovanů se Skythy,
Huny, Avary a jinými cizoplemáky. Bdl.
ŽŠf. 112.

Plémě. Cf Mkl Etym. 249., Stč. Zem
737., Krč. G. 1034., NA IV. 98., 103. Kdež
bieše to svaté plémě (potomek) Hr. rk.
205 v. 463. Plémě. Št. Kn. š. 29. Synové
z plemene Setova. Ib. 113

Plemenáč, e, m = plemenář. Slov., na
již. Mor. Sd.

Plemenářství, n., die Zucht Dmk č.
228.

Plemenění. Vz Slov zdrav.

Plemenitba, y, f. = rozmnožování se zví-
řat. NA. IV. 95 , Šd., Dmk. č. 197 , Lambl.

Plemenitelnosť, i, f., die Fortpflanzungs-
fähigkeit.

Plemeniti, il, ěn, ění, brüten; se, sich
fortpflanzen, vermehren. Dobytek se dobře
plemení. Us. Tč. — se s kým. S kurvou
se p-ní. U Chroustova u Miletína Tbnk.
Na Klat. také

Plemenitý, fruchtbar. Rk.

Plemenník Gothové a jejich p-ci, Stamm-
genossen. Šf Strž. I. 494.

Plemenný. Jména kmenová či plemenná
(gentilia). Bž. 66. — P., Stamm-, Stammes ,
Racen-. P. boj, Čch , hynutí. Osv., protiva,
povaha, Šmb., příbuznosť, Kzl , nenávisť,
Mus, zášť, ráz. Us. Pdl.

Plemenozměna, y, f. = rodozměna, der
Generationswechsel. Sl. les.

Plen, praeda, Ž. wit. 16. 12., spolia, ib.
67. 13., Št. Kn. š. 168., Mkl. Etym. 236.
Sdl. Hr. II. 167. V MV. nepravá glossa.
Pa. Na plen vyjížděti. Mour. Z plena (eigen-
mächtige Aneignung einer Sache) jeden pó-
hon. Kn. rož 154. Později užíváno: pych,
výtržnosť. Bdl.

Pleň, vz Plena.

Plena. Cf. Pleniti (kaziti). Mkl. Etym.
256., List. fil. XIII. 162. P. = šátek na hlavu.
Také v Domažlic. Rgl. — Rovně i koně
upravené mají stuhami a zvonky, jakož
i každého dvěma plenami mřížovými a kraj-
kovými ozdobují. Sš. P. 761.

Pléna. Cf. Mkl. Etym. 236., List. fil. XIII.
162. P = mázdra. Hnisavý zánět plen moz-
kových, eitrige Cerebromeningitis. — P. na
dítě. Sv. ruk. 335. Známosť její byla posud
v p-kách. Šml.

Plénař, e, m. A tu plénař, meč, kříže,
kadidlnici nesúce (při korunování). Výb. I.
575., Kar. 73.

Plenavý, brüchig, schlackig, straubig.
Kováč kuje klinec, kým je horúci, lebo za
studena bude plenavý (i e. užívej příhod-
ného času). Slov. Zátur.

Plenečka, y, f., vz Plena.

Plénečka, y, f, vz Plena.

Plenice, e, f., die Plündererin. Lipa III.
96.

Plenička, y, f. = plachetka, plátěná po-
kryvka hlavy U Kdyně. Rgl.

Plenisko, a, n., několik domkův u Wen-
dryně ve Slez.

Pleniti. Mkl. Etym. 236., Šf. III. 493. —
odkud kudy. Sparfané z Amfil p-li po
Messenii. Lpř. Děj. I. 75.

Pléniti = pléhniti, rozmnožovati. Val.
Vck.

Plenivosť, i, f. P. železa, die Schiefe-
rigkeit, Brüchigkeit, Straubigkeit. Včř. Z.

I. 5. — P., nie Raubsucht.
Plenivý, raubsüchtig. Mour.
Plenník, cf. Plonovník. V MV. nepravá

glossa. Pa.

Plenný, uber, úrodný. Pole plenné po-
žitky přineslo. B. mik. Luk. 12. 16.

Plenovice, e, f.. der Planenbogen (in
den Münzen). Šm.

Plenoviště, ě, n , der Planenherd (v hutn.).
Šm.

Plenovitý, schlackig. Vz Plena.

Plent, u, m. = chudá ruda červenosvětlá,
die Blende, peřestky. Šm.

Pleonasmus. Cf. Vor St. 59., Šrc. 309.,
List. fil. X 194

Pleptati = klevetiti. U Kr. Hrad. Kšť.

Pleptavý = klevetivý. U Kr. Hrad. Kšť.

Plepty, pl., m. = klevety. U Kr. Hrad.
Kšť.

Ples. Mkl. Etym 249. P. = plesání. Rohů
veselý p. Vrch. — P. = třpyt Zlata p.
Hdk. Za vol. 7. — P. = tanec. První český
p. byl dne 5. února 1840. v Konviktě. Vz
více v Bačk. Písm. I. 858 — P. = prohlu-
beň v řece. Val. Brt. D. 248. — P., a, m.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1386., Sdl Hr. 1. 256..

II. 279 , V. 364., VI. 277.

Plesání. V MV. nepravá glossa. Pa.

Plesati. Mkl. Etym 249. Got. plinsjan.
Šf. Strž. I. 63., 469. Pléšu, pleši, pléše (íc).
Vz List. fil. 1884. 89. — abs. Příroda plesá.
Osv. V. 636. Jak se hude, tak se pleše.
Bž. exc. — čím. Všichni národové plešte
rukama. Ž. kl. 46. 2. Plešíc nohama. Št.
Ř. 37. a — komu. Ptáče si plesá. Nečas.
— kde: v trávných dolích. PI. I. 22. Pod
ním kuoň jeho bujně plesáše. Výb. II. 44.
Kteráž před svým mužem vždy jen smutna
a kromě něho jako pleše. Št. Kn. š. 102. —
kdy. V nadšení p. Kyt.

Plese, sam. u Vys. Mýta.

Pléseň, sně, f. = plíseň. Bern.

Plesgúr, u, m. = puchýř. Slov. Ssk. Vz
Pleskúr.

Plesk biče. Koll. — Plesky babí, hacque-
tia galium. Val. Vck.

Pleska, y, m. = pleskal. Šml.