258

Pleskáč — deštička s držátkem na ple-
skání prádla, der Wäschschlägel. Laš. Tč.
— P. na biči Vz Čugar. - P. = pletník,
ryba, der Pletten. V Podluží. Brt. — P. =
hrom. Slavia. — P. = placatá čepice.
U Kdyně. Rgl. — P. = hvězdník, aster, die
Sternblume, rostl. Vz Slb. 424., Rr. Sb.,
Let. Mt. S. VIII. 1. 7. — P. = stará veliká
houba. U Kdyné. Rgl. — P. = jablko. Mor.
Brt.

Pleskačka = hruška. Vz Rstp. 516.

Pleskala, y, m. = pleskal. Us. Šd.

Pleskancový, Klapperrosen-. Šm.

Pleskanec. Cf. Čl. Kv. 283., Slb. 659.,
Rstp 60., Rosc. 143.

Pleskanka. Vz Rstp. 60.

Pleskati. Mkl. Etym. 249. — abs. Prší,
jen pleští =jako když se z konve lije. Us.
Kšť. — co, koho kam: do zad. Us Roz-
ličná jídla do sebe p , pantschen. Dch. —
čím: dlaní. Dch. Dyž pujdu za stádem,
plesknu si tatarem. Sš. P. 483. Rukama
taktem o holénky a nohavice p. Brt. P.
25. — jak. Déšť pleští stále jako ze síta
hustými kapkami. Us. Tč. Tři hodiny vy-
mlčel, ale potom pleskal jako voda, když
ju pustíš. Tč. Trudně pleščes. Hod. 86. a.
Vz Plesktati.

Pleskatosť, i, f., die Plattheit. Lpř.

Pleskavosť, i, f., die Klatschhaftigkeit,
Plauderhaftigkeit. Bern.

Pleskne. Čas občas pleskne (že to ple-
sklo) padla hněvivá dlaň matčina na ma-
sitá má zádečka. Kos.

Plesko, a, n., sam. u Vltavotýna.

Pleskonososť, i, f., die Stumpfnasigkeit.
Lpř.

Pleskot, u, m., os. jm. Tk. V 254. —
P., a, m., os. jm. — P. Frant., mlynář. Jg.
H. 1. 612.

Pleskotání, n. = pleskání. Mlčení ne-
škodí, p. haňbu plodí. Us Brt.

Pleskotina, y, f. = žvást. Us. Rgl.

Pleskoty, pl., f, sam. u Sobotky.

Pieskovec, vce, m. = rybník u Zavle-
komě. BPr.

Plesktati. Příbuzné jest pleskati. List.
fil. 1884. 95. Darmo pleskceš (praví tělo
duši, ana mu domlouvá). Výb. I 373.

Pleskula, y, f., die Schwätzerin. Us. Šd.

Pleskúr, u, m. = pliskyř. Slov. D.Šk.
I. 300. Cf. Plesgúr.

Plesky, vz Plesk.

Pleský = ploský. P. kámen. Vz Žbluna.
Mor. Tč.

Plesmeřisko, a, n. Nekonečné šedé
mraky táhnou se jako p. po lesích. Sk ve
Kv. 1884. 654.

Plesň, vz Plíseň.

Plesna, y, f P. Nová a Stará, Neu-, Alt-
Plessen, vsi u Vel. Polome ve Slez.

Plesňa, ě, f. = plíseň, plesnivina. Slez

Plesnák, u, m., telephora, der Warzen-
pi!z, houba. Vz Rstp. 1922.

Plesňákovitý. P. rostliny, auricularei:
plesňák. Vz Rstp. 1922.

Plesně, frohlockend, jubelnd. Chaos oži-
vených stínů, jež p. tančí po nebeském
týnu. Čch. Bur.

Plesněti, ěl, ění = plesnivěti. Rk.

Plesní, teichbewohnend. Rst. 464. Vz
Pleso.

Plesniak, u, m. = druh bramborů. Slov.
ZObz. XXIV. 237 , N. Hlsk. XXI. 201.

Plesnický, Fischmeister-. Šm.

Plesník = porybný Cf. Tov. 134. —
P. = jablko. Mor. Brt. — P. = vršík a les
u Loužné a u Velenova na Planicku. Na
P-ku, pozemky na Písecku. BPr. — P., os.
jm. NB. Tč. 67.

Plesnina, y, f. = plesnivina, plíseň, Schim-
mel, m. Us. Šd., Tč., Štulc. I. 181.

Plesnivák, a, m. = kůň, Eisenschimmel,
m. Šd., Brt.

Plesnivec, rostl. Cf. Čl. Kv. 195 , Slb.
436 , Rstp. 910., Mllr. 46., 51 - P. = plesni-
vák. Čsk.

Plesnivice, e, f. P. olysavá nehetní, ony-
chomycosis tonsurans. Čs. lk. I. 243.

Plesnivý. Mkl. Etym. 250. Kobyla z vrana
p-vá. Jrsk.

Plesnúť = plesknouti. Prešiel ten čas,
akoby bičom plesnul. Slov. Zátur.

Plesný. P. kruh, Nrd., vřava, šumy, ruch,
Nereidy, zpěv, výkřik, Čch., ryk, Kká.,
tanec, Vrch., radování. Osv. — P., os jm.

Pleso. Mkl. Etym. 250., List. fil. XIII.
163. — P. = vodní tišina v zátoce; jezero.
Pleso staré jm. jezera blatenského; na Mor.,
na Slov. a ve Slez. posud p. = jezero Šf.
Strž. I. 552 (280.). Neusiedersee oprav v:
Neusiedler. — Rst. 464.

Plesot. Sš. Sk. 20.

Plesotný. Jubend oprav v: jubelnd.

Plesovna. Koll. IV. 237.

Plesový, Ball-. P. oblek, oděv, výBor.
Us. Dch., Pdl.

Plessimetr, vz za: Pleso. Cf. Klepátko
(dod)

Plessií, u, m. = součástka železného me-
teoru. Stč. Zem. 255., Osv. 1875. 9.

Plestev. Cf Mkl. Etym 250.

Plésti. V MV. nepravá glossa. Pa. —
abs Vidíme, an plete (žvaní a p.). Výb.
II. 262. A vidúce, an plete (se vymlouvá).
Let. 483. — co. Plete žemličku (chodí špi-
čkami nohou do sebe). Polič. Kká. — co
z čeho. Plete mu řetěz z písku. Exc. —
se kde. Došlo jest mne, že se rozličně
v městech pražských plete (pletichy dělají).
Arch. VII. 58. a j. P. se někomu mezi no-
hama. Lpř. Sl. 1. 187. Darmo bychom se
na tom bvětě pletli (kdyby nebylo žen a
dětí). Němc. — o čem. Nyní pleť o pun-
čošo U Chocerad. Vk. — co, se kam.
Nepleť se do ničeho. Dch. Pořád se mi
to do hlavy plete a přece bych rád na to
zapomněl. Dch. Aby se jim v jich úřad
nepletli. Hus I. 180. — se komu. Plete
se mu rozum. Sá. — jak. Ten to všelijak
plete. Us. Dch — čím. Sotva nohami pleteš.
Hr. ruk. 387.

Pleství, vz Plestev.

Plesy také sam. u Litomyšle.

Pleš, vz List. fil. XIII. 168. P. získaná,
alopecia acquisita, lupenkovitá, a. furturacea,
příjičná, a. syphilitica (Calvities). Nz. lk Pře-
časná oprav v: předčasná, a. praematura.
Cf. Slov. zdrav. — P. = vrch u Svrčevsi
na Klat. BPr.