259

Plešatěti, ěl, ění = plešivěti.

Plešatka, y, f., die Kalotte. Šm.

Plešatosť příjičná, vz Pleš.

Plešaťoušek, ška, m = plešatý. Kos.

Pleše, vrch u Tejřovic. Jsfk. Cf. Sdl.
Hr. IV. 373. — P. ho neznám (dobře).
U N. Brodu. Holk.

Plesek, šeku, m , v bot., apothecium, die
Flechtenfrucht. Nz., Rst. 464.

Pléšek, šku, m. = pampeliška, der Löwen-
zahn. U Vsetína. Vck. Cf. Pléška. — P. =
plíšek. Slov. Bern.

Plešina = pleš. Vz List. fil. XIII. 169.
P. druzovitá, oblezlá, okrouhlá, příznaková,
starců. Čs. lk. VI. 259., Odb. path. III. 107.,
111. Udrem baču na p-ně, nech nechodí ku
Marině; Máš včil tvár a krásu jinú, na vrchu
hlavy p-nu. Koll. Zp. 1. 332., II. 195. —
P. vodní = okřehek, žabí tráva, lemna, die
Wasserlinse. Slb. 231

Plešivec, vz List. fil. XIII. 169. P. také
hora u Jinec, u Horažďovic. Kv. 1884. 441.,
540., 554., 556. — P., antennaria, rostl Vz
Rstp. 912 — P. hájovna u Berouna.

Plešivěti, ěl, ění, kahl werden. Sprostá
hlava neplešivie. Rr MBš.

Plešivka, y, f. P. vlnitá, atrichum undu-
latum, druh mechu Let. Mt. S. VIII. 1. 15.

Plešivý. Vz List. fil. XIII. 169. Kdo je
málo střízlivý, bývá včasně šedivý aneb
aspoň p Laš. Tč

Pleška, y, f, glabella, čásť čela mezi
oběma hrboly a obočními oblouky krajiny
čelní. Sff. Enc. paed. I. 269

Pléška = penízek. Za pléšku nestáti. Hus
II. 120. — P. = malý plechový hrnek U N.
Bydž. Kšf. U Chroustova u Miletína. Tbnk.
—P. = rostlina, rostrum porcinum. Byl.
15. stol., List. fil XIII 164. P , caput mo
nachi, calendula agrestis, die Pimpulwurz.
Byl. Cf. Čl Kv. 181., Slb 472., Rstp. 955,
Mllr. 60. Kdyby pak nechaje vína i oprával
pléšky. Št Kn. š. 172.

Pleštěnky, pl , f. aphroditae, Würmer.
Rk.

Pleštiak, a, m, der Gaffer. Slov. Ssk.

Pleštilna, y, f. P. na drát, Drahtplätt-
mühle. Hř.

Pleština, y, f. = Dobruška v Králové-
hrad Bdt.

Pleť. Mkl. Etym. 253 , Stč. Zem. 840,
List. fil. XIII. 168. P. = pohlaví. Nechce
děvče muža měť, přece hledá mužskú pleť.
Slez. Tč.

Pleták, ,u, m. = ruční košík z vrbového
proutí. U Úboče. Rgl.

Pletař, e, m. = pletač.

Pletařka, y, f = pletačka.

Pletavá, é, f, dětská hra. Vz Sš. P. 732.

Pletba, y, f. = pletení. Vm

Pleteň z vlasů, der Zopf. Dch P. břišná,
Bauchgeflecht, hrudní, brust-, ledvinná, ple-
xus renalis, střevní, DaRmplexus. P. cévnatá,
plexus chorioideus, břišní, p. coeliacus, dě-
lohopoševní, uterovaginalis, děložní, uteri-
nus, hltanová, pharyngeus, houbovitá, caver-
nosus, jícnová, oesophageus, křížokostrčná,
sacrococcigeus, krkavičná, caroticus, hrdelní
miznicová, lymphaticus juguluris, hrtánová,

laryngeus, chamová, spermaticus, jaterní,
hepaticus, křídlovitá, pterygoideus, křížová,
sacralis, kyčelní, iliacus, ledvinová, renalis,
mezipoblániční, interepithelialis, mezisvalová,
intermuscularis, očnicová, orbitalis, okružní,
mesentericus, plícní, pulmonalis, podbřiš-
ková, hypogastricus, podpažní, axillaris,
podpoblánicová, sunepithelialis, podspodi-
nová, subbasalis, prsní, mammarius, prů-
dušková, bronchialis, ramenní, brachialis,
soucitná, sympathicus, spodinová, basalis,
srdeční, cardiacus, stehenní, ischiadicus,
stydká, pudendus, šíjová, cervicalis, štítová,
thyreoideus, tříselní, inguinalis, zubní, den-
talis, žaludeční, gastricus. Ktt. exc. P. slu-
neční nervového systemu. Cf. Slov. zdrav.,
Pletež (dod). — P., eine Verzierung. Nz.

Pletenáčik, u, m. = pletenka ze sýra.
Slov. Malé p-ky pre deti sú z pareného
sýra tak, že to vyzerá ako spletená šňůra.
Zátur.

Pletenec = svazek. P-nce z nejvzácněj-
ších květin vinuly se po stěnách. Němc. V.
270. — P. — pleteň, svazek, věník cibule atd.
Šp. — P. vlasů = cop Us. na Sázavě.

Pletenka, das Racket. Míč chytá i zpátky
se odráží p-kou. Kom. — P. = punčocha.
Keď p-ky vztiahla na nohy. Orl. VIII. 126.
— P-ky, pl., f. = pole na Vsacku. Vck.

Pleteňovitý, geflechtartig. Vz Pleteň.

Pletež, das Geflechte, der Plexus. Vz
Pleteň. P. břišní, Sonnen-, nervová, Nerven-,
Nz., kostrční, plexus coccygeus, krční, p.
cervicalis, křížová, p. sacralis, kyčelní, p.
ischiadicus, bederní, p lumbialis, paždní či
ramenní, p. brachialis, stydná, p. pudentalis.
Šv. 47., 48.

Plethr-on, a, n., řec. = 1/6 stadia. Lpř.

Pléti, plej. Cf. Gb. Ml. 155., List fil.
1883. 121., 451., Mkl. Etym. 235.

Pletich. Cf. Rstp. 1220., 1228.

Pleticha, das Gewebe atd. Podivná p.
života. Šml.

Pletichal, a, m. = pletichář. Rk.

Pletichant, a, m. = pletichář. Us.

Pletichaný; -án, a, o, vz Pletichati.
Mluvil před vámi, žeby poselstvie naše p-né
a klamavé bylo. Arch. IV. 138.

Pletichářiti, il, ení = pletichati. — proti
čemu. Phľd. VII. 4.

Pletichati, intriguiren. J. tr. Co se jest
za jeho panování p-lo. Bart. 13.

Pletichosnovák, a, m., der Intriguen-
macher. Šm.

Pletichový, Intriguen-. P. a ošemetné
hlásání něčeho. Sš. II. 158.

Pletiklam, a, m., der Schwindler. Rk.

Pletikoša, dle Bača = pletikoš (pletichář,
lhář). Brt. D.

Pletina, y, f. = pleticha, das Geflechte.
To jsou jen samé p-ny. U N. Kdyně. Rgl.

Pletinář, e, m., der Flechtenerzeuger.
Rk.

Pletinohý, schleppfüssig. Lpř.

Pletitba, y, f. = vpleťba, vpletení se,
včlověčení, incarnatio, die Menschwerdung.
Sš II. 45.

Pletiva, y, f. = pletivo. Lpř. Děj. I.29,,
43.



	259

	Plešatěti, ěl, ění = plešivěti. Plešatka, y, f., die Kalotte. Šm. Plešatosť příjičná, vz Pleš. Plešaťoušek, ška, m = plešatý. Kos. Pleše, vrch u Tejřovic. Jsfk. Cf. Sdl. Hr. IV. 373. — P. ho neznám (dobře). U N. Brodu. Holk. Plesek, šeku, m , v bot., apothecium, die Flechtenfrucht. Nz., Rst. 464. Pléšek, šku, m. = pampeliška, der Löwen- zahn. U Vsetína. Vck. Cf. Pléška. — P. = plíšek. Slov. Bern. Plešina = pleš. Vz List. fil. XIII. 169. P. druzovitá, oblezlá, okrouhlá, příznaková, starců. Čs. lk. VI. 259., Odb. path. III. 107., 111. Udrem baču na p-ně, nech nechodí ku Marině; Máš včil tvár a krásu jinú, na vrchu hlavy p-nu. Koll. Zp. 1. 332., II. 195. — P. vodní = okřehek, žabí tráva, lemna, die Wasserlinse. Slb. 231 Plešivec, vz List. fil. XIII. 169. P. také hora u Jinec, u Horažďovic. Kv. 1884. 441., 540., 554., 556. — P., antennaria, rostl Vz Rstp. 912 — P. hájovna u Berouna. Plešivěti, ěl, ění, kahl werden. Sprostá hlava neplešivie. Rr MBš. Plešivka, y, f. P. vlnitá, atrichum undu- latum, druh mechu Let. Mt. S. VIII. 1. 15. Plešivý. Vz List. fil. XIII. 169. Kdo je málo střízlivý, bývá včasně šedivý aneb aspoň p Laš. Tč Pleška, y, f, glabella, čásť čela mezi oběma hrboly a obočními oblouky krajiny čelní. Sff. Enc. paed. I. 269 Pléška = penízek. Za pléšku nestáti. Hus II. 120. — P. = malý plechový hrnek U N. Bydž. Kšf. U Chroustova u Miletína. Tbnk. —P. = rostlina, rostrum porcinum. Byl. 15. stol., List. fil XIII 164. P , caput mo nachi, calendula agrestis, die Pimpulwurz. Byl. Cf. Čl Kv. 181., Slb 472., Rstp. 955, Mllr. 60. Kdyby pak nechaje vína i oprával pléšky. Št Kn. š. 172. Pleštěnky, pl , f. aphroditae, Würmer. Rk. Pleštiak, a, m, der Gaffer. Slov. Ssk. Pleštilna, y, f. P. na drát, Drahtplätt- mühle. Hř. Pleština, y, f. = Dobruška v Králové- hrad Bdt. Pleť. Mkl. Etym. 253 , Stč. Zem. 840, List. fil. XIII. 168. P. = pohlaví. Nechce děvče muža měť, přece hledá mužskú pleť. Slez. Tč. Pleták, ,u, m. = ruční košík z vrbového proutí. U Úboče. Rgl. Pletař, e, m. = pletač. Pletařka, y, f = pletačka. Pletavá, é, f, dětská hra. Vz Sš. P. 732. Pletba, y, f. = pletení. Vm Pleteň z vlasů, der Zopf. Dch P. břišná, Bauchgeflecht, hrudní, brust-, ledvinná, ple- xus renalis, střevní, DaRmplexus. P. cévnatá, plexus chorioideus, břišní, p. coeliacus, dě- lohopoševní, uterovaginalis, děložní, uteri- nus, hltanová, pharyngeus, houbovitá, caver- nosus, jícnová, oesophageus, křížokostrčná, sacrococcigeus, krkavičná, caroticus, hrdelní miznicová, lymphaticus juguluris, hrtánová,	laryngeus, chamová, spermaticus, jaterní, hepaticus, křídlovitá, pterygoideus, křížová, sacralis, kyčelní, iliacus, ledvinová, renalis, mezipoblániční, interepithelialis, mezisvalová, intermuscularis, očnicová, orbitalis, okružní, mesentericus, plícní, pulmonalis, podbřiš- ková, hypogastricus, podpažní, axillaris, podpoblánicová, sunepithelialis, podspodi- nová, subbasalis, prsní, mammarius, prů- dušková, bronchialis, ramenní, brachialis, soucitná, sympathicus, spodinová, basalis, srdeční, cardiacus, stehenní, ischiadicus, stydká, pudendus, šíjová, cervicalis, štítová, thyreoideus, tříselní, inguinalis, zubní, den- talis, žaludeční, gastricus. Ktt. exc. P. slu- neční nervového systemu. Cf. Slov. zdrav., Pletež (dod). — P., eine Verzierung. Nz. Pletenáčik, u, m. = pletenka ze sýra. Slov. Malé p-ky pre deti sú z pareného sýra tak, že to vyzerá ako spletená šňůra. Zátur. Pletenec = svazek. P-nce z nejvzácněj- ších květin vinuly se po stěnách. Němc. V. 270. — P. — pleteň, svazek, věník cibule atd. Šp. — P. vlasů = cop Us. na Sázavě. Pletenka, das Racket. Míč chytá i zpátky se odráží p-kou. Kom. — P. = punčocha. Keď p-ky vztiahla na nohy. Orl. VIII. 126. — P-ky, pl., f. = pole na Vsacku. Vck. Pleteňovitý, geflechtartig. Vz Pleteň. Pletež, das Geflechte, der Plexus. Vz Pleteň. P. břišní, Sonnen-, nervová, Nerven-, Nz., kostrční, plexus coccygeus, krční, p. cervicalis, křížová, p. sacralis, kyčelní, p. ischiadicus, bederní, p lumbialis, paždní či ramenní, p. brachialis, stydná, p. pudentalis. Šv. 47., 48. Plethr-on, a, n., řec. = 1/6 stadia. Lpř. Pléti, plej. Cf. Gb. Ml. 155., List fil. 1883. 121., 451., Mkl. Etym. 235. Pletich. Cf. Rstp. 1220., 1228. Pleticha, das Gewebe atd. Podivná p. života. Šml. Pletichal, a, m. = pletichář. Rk. Pletichant, a, m. = pletichář. Us. Pletichaný; -án, a, o, vz Pletichati. Mluvil před vámi, žeby poselstvie naše p-né a klamavé bylo. Arch. IV. 138. Pletichářiti, il, ení = pletichati. — proti čemu. Phľd. VII. 4. Pletichati, intriguiren. J. tr. Co se jest za jeho panování p-lo. Bart. 13. Pletichosnovák, a, m., der Intriguen- macher. Šm. Pletichový, Intriguen-. P. a ošemetné hlásání něčeho. Sš. II. 158. Pletiklam, a, m., der Schwindler. Rk. Pletikoša, dle Bača = pletikoš (pletichář, lhář). Brt. D. Pletina, y, f. = pleticha, das Geflechte. To jsou jen samé p-ny. U N. Kdyně. Rgl. Pletinář, e, m., der Flechtenerzeuger. Rk. Pletinohý, schleppfüssig. Lpř. Pletitba, y, f. = vpleťba, vpletení se, včlověčení, incarnatio, die Menschwerdung. Sš II. 45. Pletiva, y, f. = pletivo. Lpř. Děj. I.29,, 43.