260

Pletivo. Mkl. Etym. 250. P. drátěné. NA.
IV. 152. P. dělitelné, lichoplástevné, plástev-
naté, pokožné, svalové, žlázotvorné. Hg. 13.
až 15., 187. P. větví, Kká., buněk SP. II.
128. Umělé p. klassických veršů. Kv. (Ona)
temné p. pomsty snula. Zr. Am. — Cf. Rosc.
180.

Pletivovitý, vz Pleteňovitý (dod.).

Pletka = pleticha. Kdě sú jaké pletky,
utec odraď hnedky. Tč. Dáme si pokoj
pletkám a chytneme se hloupostí; Na pletky
není kletky (klece). Us. Brt. — P. = konopí
na konci biče. Kšá. — P., sam. u Budějovic.

Pletkářiti = pletichy dělati. Bern.

Pletkářský = pletichářský. LObz. XX.
221.

Pletkářství, n., das Intriguenwesen. Šm.

Pletie, e, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880.
467.

Pleťní, vz Pleťný. Čl. Kv. XXV.

Pletniak, a, m. = pletkář. Slov. Zátur.

Pletník, a, m. = pleskáč Ryba. V Pod-
luží. Brt. L. N. II. 17., Hrb.

Pletozubec. P-bci, stegocephali, vymřeli
ještěři. Cf. Ott. I. 555.

Pleťský. Cf. Sš. J. 4., II. 67., 97., J.
251., 254.

Pleťuha, y, m. a f. = pletichář. Slov.
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Čo pres deň
nakosili a nahrabali, to pres noc všetko roz-
vláčila voljaká p. Dbš. Sl. pov. III. 16.

Pleťucha, y, m. a f. = pletichář, pleti-
chářka. žváč. Mor. Šd., Tč. Každá děvucha
je p. Slez. Tč.

Pletulovitý. P. rostliny, agrostideae: psi-
neček, chundelka, milava, kamýš. Vz Rstp.
1729.

Pléva. Mkl. Etym. 237 , Slb. XLV., Rst.
464 , List. fil. X1I1. 165., Rosc. 107., Čl. Kv.
XXV. Smlouva jest mi pleva. Kká. Td. 180.
Kdo plevy seje, plevy věje. Us Tč., Šd.
Mlať plevu, jak chceš, zostaně plevou. Slez.
Šd. — P. = něco vůbec špatného. To je p.!
Máme v kartě samou plevu. Us. Bgl. —
P.. y, m., os. jm., Vck.

Plevací, Jat-. P. práce. Bern.

Plevačka = výstražný popěvek pasáka
pasákovi, zaběhne-li mu dobytek do škody.
Vz Brt. Dt. 241. — P, der Jätpflug, die
Jätmaschine. Šp , KP. V. 31. — P. = pletí.
LObz. XVII. 29.

Plevadlo, a, n. = plevalo. Slov. Ssk.

Plevalo, a, n. = plevel, zuna. Slov. Zátur.,
R). Pr. II. 11.

Plevel, das Unkraut. P. v obilí vz : Čer-
nidlo, Darazina, Chamcha, Kokotice, Kono-
piča, Makotina, Nezbacha, Nezdoba, Ohnica,
Ovsaha, Ovsík, Penížek, Pcháč, Smotlacha,
Stoklasa, Svízel, Travsko, Vocáska. Cf. Mkl.
Etym. 237. — P., hollosteum, die Spurre,
rostl.; P. = ptačinec, stellaria, die Stern-
miere. Rstp. 125., 127., Čl. Kv. 309., Slb.
609.

Plevelnatý. P. rostliny. Vz Plevel, Nár.
listy 1883. c. 119.

Plevelnice, e, f., die Jäthaue, -kratze.
Rk.

Plevín, u, m. = stodola u Lhotek na Mor.

Plevinec. Do plevienca shromažďujú sa
plevy. Slov. D. Šk. II. 270., 271. Vz Pleveň.

Pleviště, ě, n., die Spreustelle (auf der
Tenne, wo die Spreu beim Worfeln hin-
fällt). Lpř.

Plevka = pléva. — P., sam. u Manetína.

Plévňa, v z Pleveň.

Plevnatec, der Schweinsalat. Vz Rstp.
948., Mllr. 55.

Plevnatka, y, f, die Spreublume. Rk.

Plevně, ě, f., vz Pleveň.

Plevník. Mkl. Etym. 237., List. fil. XIII.
164.

Plevno, a, n. Židé jedou do Plevna (po-
směšně). U Třebonína. Olv.

Plevňovský Václ., jesuita 1655. Jg. II.
1. 612., Jir. Ruk. II. 125.

Plevný. P. právo. Vz Právo.

Plevucha, y, f.. polycarpaea, rostl. Vz
Rstp 653., DŠk. II. 368.

Plevuně, ě, f., achvranthes, die Spreu-
blume, rostl. Vz Rstp. 1269.

-plevý, spelzig. Jedno-, dvojpl. Rst. 465.

Plezmero = hloupé děvče. Val. Vck.

Plganka, y, f. = bramborová kaše. V Pod-
luží. Brt. L. N. II. 22.

Plh, u. m. = pýří. Ta rola je sám plh,
je zaplhněná, pýřím zarostlá. U Star. Ji-
čína. Vhl. = P., vz Plch (vemeno).

Plha, y, f. Plha, plha, pěkný pták, nerob
hnízda při cestách. Sš. P. 698.

Plhati. Plhal se po stěně. Sš. P. 764.

Plhovka, y, f, Plchowka, sam. u Ne-
veklova.

Plch. Mkl. Etym. 236., MV., List. fil.
XIII. 168. Rk. Sl. — P, myoxus. Cf. Brm.
I. 2. 325 , 326, 329 — P., Haselmaus Brm.
I. 2.331. — P, sorex. Spitzmaus oprav v:
Zeisel. Vz Sysel. — P , u, m. = vemeno
krávy po otelení ztvrdlé. Kráva má plch
(plh). U Hořic. Hk. U Žamb Dbv.

Píchati. Vz List. fil. XIII 169.

Plchatosť, i, t., die Kahlheit Šm.

Plchavosť, i. f. = plchatosť. Šm.

Plchavy = plchatý. kahl. Bern.

Plchokvět, die Bauchblume. Rstp. 1078.

Plchoň, ě, m., nadávka. Slov. Rr. MBš.

Plchoplod, die Kielkrone. Vz Rstp. 1047.,
Odb. patb. III. 757.

Plchov, a, m. = les. Mzr. 43.

Plchovitosť, i, f. = plchatosť. Šm.

Plchtice, Plichlitz, ves u Zavlekomě. Cf.
Plichtice.

Plchý. Ct. Mkl. Etym. 250., List. fil.
XIII. 170.

Pliaga = plaga. Slov. Phľd. V. 62.

Pliagať = šlehati. — koho čím. Slov.
Sbtk. Krat. h. 240. — se kde: vo vode =
plakati, pláchati se. Slov. Phľd. IV. 61.

Plíce. Ve 4. řád. tohoto článku místo
Pole: polož Pole; — Cf. Mkl. Etym. 252.,
Šrc 129., 16l., Slov. zdrav., Rk. Sl. O p.
jakožto mluvidleeh vz v List. fil. 1888. 15.
Dutina, doupě plic, Lungencaverne, rozedma
plic, -emphysem, ochrnutí plic, -lähmung,
mykosy plic, -mykosen, úbytě p., schwind-
sucht, výhřez plic, -vorfall, prolapsus pul-
monum, zácpa plic, pnemonemphraxis. Nz.
lk. Cévkování plic, Lungenkatheterasifion.
cizopasníci plic, -parasiten, hnisání plic, eite-
rung, hroty plic, -spitzen, choroby plic,