262

Plíseň Mkl. Etym. 250., Rosc. 63.—65.,
Rk. Sl., Rsrp. 1977 , Slov. zdrav. Plísně roz-
klanné (schistomicety, Schistomyceten), p.
článkovaná, Gliederschimmel, Nz. lk., dělná
(bakterie), SP II. 247, hlavičková (mucor
mucedo), Hg. 187., dusivá na bojínku, epi-
chloë typhina, der Erstickungsschimmel des
Thimotheegrases. Pta. P. střevní, Entophy-
ten, pokožkové, Epiphyten Mechu šedá p.;
Mé vlasy p. věků pokryla. Vrch. Brady p.
(šedé vousy). Kká — P = increpatio, po-
kárání, zastr. List. fil. XIII. 164.
Plisirovať, vz Plissiren.
Plisk Chrst a p. Kká Td. 215. — P. =
mistička kamenem na vodě učiněná. Val.
Rgl. Vz Pliska.

Pliska pták. Brm. II. 2 255 , Mkl. Etym.
250., Pliskva. P. donese devět poprášků na
ocase a rozbije led ocasem (když přiletí,
led roztaje a sněhem už jen devětkrát se
zachumelí). Zlínsky. Brt. - P. = miska,
Kačena. Dělati ploským kamenem plisky
po vodě. U Rychn. Msk. Vz Plísk (dod.) —
P. = poskok v letu, vlnitý pohyb. Pták dělá
plisky. Val. Rgl.
Pliskač. Krnd. 139, Blk. Kfsk. 1260
Plískání = pleskání, žvanění. Bart. 76.,
Hus I. 232.

Plískanina. I vydali se na túlačky, p-ny,
prázdnosti. Krnd. 40. Cí. Plískavice.

Plískánky, pl, f. = placky ze syrových
brambor moukou vymíchaných (na plotně
pečené). V Krkonš. Kšť.

Pliskati. Mkl. Etym. 251. Méně by plí-
skal (žvástal). 1454 Mus. 1887. 118. — čím:
blátem. Pass mus. 405. — jak Liják plíská
jak z konve. Kká. Td. 280.

Pliskatka, y, f.= hmyz zalehlý do chleba
U Star. Jičína. Vhl.

Plískavice. Dážď vetrom hnaný je slota,
plieskavica, šmarava. Slov. Hdž. Čít. 155.
Vz Plískanice.

Plískavý. Bylo plískavo. Us. Dšk.

Pliskéř, vz Pliskýř.

Pliskot, u, m., schlackiges. Wetter; das
Klatschen. Šm. — P., a. m , os jm Arch.
VIII. 96.

Plískotice, e, f. = plískanice. Rk.

Pliskva, y,f. = pliska Mor Brt U Opavy.
Klš , Zkl.

Pliskýř = puchýř. P. odbírá, die Blase
schwärt. Las. Tč Při svatbě vybírá kuchařka
na p. V Podluží. Brt. N. p. I. 243. Pozn.
Pliskyřica = pryskyřice. Brt. D. 249.

Pliskýřiti se = plyskýře dostávati, Blasen
bekommen. Us. Tč.

Plísnatosť plic, pleumonoconiosis. Nz. lk.

Plísněnka, y, f., Schimmelkörperchen
Dch. — Čs. lk. I. 104.

Plísnitel, e, m , der Schelter. Kos

Plísniti Vz List. fil. XIII. 164. Byl pro
to, za to plísněn, že ... Dch.

Plísňorodý. P. bakterie či jalové či sapro-
genní Nár. listy 1889. č. 296. Příloha.

Plísňovina, y,f. = onemocnění plísní,
mycosis. P. kožní, dermatomycosis, kruho-
vitá, circinata, molovitá, favosa, neštovico-
vatá, pustulosa, strupovitá, achorina; p. plic.
pneumonomycosis. Ktt. exc.

Plísňovitý. P. rostliny, hyphomycetes.
Vz Rstp. 1974, Rst. 465.

Plísnový, mykotisch (mikotický)

Plísta krystallovaná (neprávě: destillo-
vaná) = octan měďnatý krystallovaný; p.
obecná = octan měďnatý zásaditý, basisch
essigs. Kupfer(oxyd), gemeiner Grünspan.
Nz. lk. Cf. Rm. I 397., Šík. Poč. 273., 446.,
Schd. I. 381.

Plísteček, čku, m Ruce, nohy myla. Čím
jich utírala? Lístečkem, plístečkem, zlatým
papírečkem. Sš. P. 768.

Plístový, span-, kupfergrün. Rst. 465. P.
roztok, Grünspanlösung. Šp.

Plisurka, y, f, milesa, die Moderfliege.
Šm.

Plíšek = prsní kožich, lépe: pelíšek.

Plišový = z pliše, Plüsch-. P. koberec.
Us.

Plíšt. Mkl. Etym. 251.

Plíštiti, — se do čeho atd. vynech; to
má státi v: Plichtiti.

Plita, y, f, der Sandstein. Rk.

Plíta, y, f Ocet medový či syrup za-
octělý s plitou, psyák, Grünspansauerhonig,
oxymel aeruginis. Nz. lk. .NA. III. 100.

Plítací, Strick-. P. dráty. Šm.

Plítati, vz Plésti.

Plíti, přech. plije, íc. Cf. Gb. Ml. 157.,
Mkl. Etym. 251 , 252 , List. fil. 1883. 451. —
co, koho. P-li jej. Výb. II. 406. Pluje slinu.
Kyt. 1876. 32. — kam čím. Plijíce naň
slinami Zrcd. 1 a. — (komu) kam: mo-
dlám v oči Pass. mus. 384 Někomu na
líčko. Hr ruk. 83. A plvachu na něho. Výb.
II 407. Velebnému stvořiteli potom na tvář
plvachu Sb. vel. II. 313 Mezi oči mu pl-
vali. Výb II. 9., Leg. Kř. 118., Hr rk. 149.,
Ryt. 106. a. Plinuv na zemi učinil bláto.
Krist. 70. a

Plitina, y, f. = mélčina Slov. Phld. VII.
231.

Plitka = železný bodec na jednom konci
ostrý, na druhém štětičkou opatřený, jímž
se z pušky větrovky střílí do terče. Poně-
vadž se to děje bez hluku, střílívá se i ve
světnicích. BPr. — P. = dlaždička, Stein-
platte. Hr.

Plitkokleště, pl, f., die Bolzenzange.
Šm.

Plitkomyslný, seichtdenkend. Šm.

Plitkorydélko, a, n., der Bolzenstichel.
Šm.

Plitkosť, i, f, die Seichtheit, Untiefe.
Šm.

Plitkostřelba, y, f, das Bolzenschiessen.
Sm.

Plitkovnice, e, f., die Bolzenbüchse.
Čsk.

Plítošev, švu, m., die Stricknaht.

Plitký. Na takovém přízraku sypkém a
plitkém Šml. P. mlhy. Čch. Bs. 58. —
P. = uzký. P. sukně. Na Hané. Bkř.

Plitva, y, f., brancus, ryba. 1380. Mus.
1885. 565.

Plivanec, nce, m, das Ausgespuckte.
Mor. Tč.

Plivati. Cf. Šrc. 157.

Plivek, vku, m., vz Plivky.

Pliviň, vz Pliveň.